Přejít k článku

Přejít na obsah

Nedá se nastřádat, proto jej dobře využijte

Nedá se nastřádat, proto jej dobře využijte

 Nedá se nastřádat, proto jej dobře využijte

ČAS jsou peníze. Všeobecně se to sice říká, ale ve skutečnosti se čas od peněz či jiných hmotných věcí velmi liší. Peníze, potraviny, palivo a mnoho jiných věcí si můžeme uložit do zásoby a použít je později, ale s časem nic takového udělat nemůžeme. Chtít si nastřádat čas tím, že jej nepoužijeme, je úplně zbytečné. Co se stane, když někdo osm hodin spí a zbytek dne — ve snaze čas si nastřádat — nedělá nic? Den skončí a nepoužité hodiny jsou nenávratně pryč.

Čas můžeme přirovnat k velké, prudké řece. Stále proudí kupředu. Nelze ji zastavit ani není možné nějak využít každou kapku, která kolem nás proteče. V minulých staletích lidé začali na březích řek stavět vodní kola. Díky nim bylo možné energii proudící vody spoutat a využít, aby uváděla do pohybu mlýnské kameny, pily, čerpadla a buchary. Podobné to je s časem — nemůžete si jej nastřádat, ale můžete jej využít k vykonání dobré práce. Aby se vám to však podařilo, musíte se vypořádat se dvěma lupiči, kteří člověka nejvíce okrádají o čas. Jsou to dva příbuzné zvyky, totiž otálení a hromadění zbytečností. Nejdříve se zamysleme nad otázkou otálení.

Neotálejte

Všichni známe rčení: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra. Někteří lidé si ho však rádi pozmění a říkají: Co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra. Když stojí před nějakým náročným úkolem, najdou si snadné východisko — jednoduše to odloží na jindy. Jeden slovník uvádí, že „otálet“ znamená „nerozhodně odkládat nějakou činnost, nepospíchat; váhat s provedením něčeho“. Ten, kdo má sklon k otálení, si vytvoří zvyk věci odkládat. Když se situace vyhrocuje a napětí stoupá, takový člověk si uleví tím, že úkol odloží na pozdější dobu, a těší se z toho, že získal „volný čas“ — dokud se situace nevyhrotí znovu.

Někdy se můžeme ocitnout po tělesné a citové stránce v takové situaci, že musíme něco ze své práce odložit, nebo ji dokonce musíme odložit celou. A občasnou přestávku v každodenní činnosti potřebuje každý. Výjimkou nebyl ani Boží Syn. Ježíš se své službě věnoval velmi pilně, ale sobě i svým učedníkům dopřál také trochu volného času. (Marek 6:31, 32) Takový krátký odpočinek je užitečný. Otálení je však něco docela jiného. Obvykle je škodlivé. Ukažme si to na příkladu.

Dospívající studentka má na přípravu ke zkoušce z matematiky tři týdny. Potřebuje si zopakovat mnoho poznámek a projít různé knihy. Cítí, že to je pro ni stres. Otálení je  svůdné, a dívka neodolá. Místo aby se učila, dívá se na televizi. Učení ke zkoušce odkládá z jednoho dne na druhý. Večer před zkouškou náhle vidí, kolik učení se jí nakupilo. Sedí u stolu a začíná listovat v poznámkách a v knihách.

Čas plyne. Celá rodina spí, ale dívka se horečně snaží zapamatovat si rovnice, kosiny a druhé odmocniny. Druhý den se ve škole potýká s otázkami, se kterými si její unavená mysl nedokáže poradit. Dívka dostane špatnou známku a zkoušku neudělá. Musí se celou látku učit znovu a nakonec se může stát, že nepostoupí do dalšího ročníku.

Tato studentka na své otálení těžce doplatila. V Bibli je však obsažena zásada, která může lidem pomoci, aby se takové situace vyvarovali. „Přísně se . . . střežte, abyste nechodili jako nemoudří, ale jako moudří tím, že pro sebe vykupujete příhodný čas,“ napsal apoštol Pavel. (Efezanům 5:15, 16) Vybízel křesťany, aby svůj čas využívali moudře a dělali to, co se od nich jako od křesťanů očekává. Tato zásada však může pomoci v mnoha důležitých činnostech, kterým se v životě věnujeme. Obvykle se můžeme sami rozhodnout, kdy se do určitého úkolu pustíme. Lepší výsledky proto budeme mít tehdy, jestliže se rozhodneme začít s tím v „příhodný“ neboli v ten nejvhodnější čas — a v tom případě budeme tuto práci mít také dříve hotovou. Onen biblický text ukazuje, že podle takového jednání se poznají „moudří“ lidé.

Kdy mohl být „příhodný čas“, aby se studentka na tu zkoušku připravovala? K tomu, aby si celou látku postupně zopakovala, by jí možná stačilo věnovat učení každý večer řekněme patnáct minut. V tom případě by se nemusela horečně učit večer před zkouškou, kdy by bylo lepší dobře se vyspat. V den zkoušky by byla odpočatá a úplně připravená a měla by naději na dobrou známku.

Jestliže tedy dostanete nějaký úkol, zjistěte, kdy je pro něj „příhodný čas“, a ten úkol splňte. Tak se vyhnete léčce v podobě otálení a také jeho následkům. A navíc budete mít uspokojení z dobře vykonané práce. To je obzvlášť důležité, jestliže se váš úkol týká jiných lidí, jak tomu bývá v případě úkolů, které dostáváte v křesťanském sboru.

Přestaňte hromadit zbytečnosti

Jak zde již bylo uvedeno, druhým činitelem, který nám pomůže dobře využívat drahocenný čas, je nehromadit zbytečnosti. Víme, že k tomu, abychom se věcmi zabývali, dávali je do pořádku, používali, čistili, ukládali a pak je zase hledali, potřebujeme čas. Čím víc máme věcí, tím víc času na ně potřebujeme. Pracovat v místnosti nebo v domě, kde je plno věcí, je skličující a vyžaduje to víc času než v prostorách, kde je dost místa a které nejsou zanesené zbytečnostmi. A jestliže se nám hromadí další a další předměty, potřebujeme stále víc času, abychom našli to, co potřebujeme.

Specialisté v oboru vedení domácnosti zjišťují, že téměř polovinu času, který se věnuje úklidu, lidé promarní tím, že „berou do ruky zbytečnosti a pohozené věci a že je obcházejí nebo přesunují, aby nepřekážely“. Podobné je to pravděpodobně i v jiných sférách života. Jestliže tedy chcete svůj čas lépe využívat, dobře si prohlédněte prostředí, v němž žijete.  Máte kolem sebe zbytečnosti, které vám zabírají místo, omezují vás v pohybu a navíc vás olupují o čas? Jestliže ano, pak se jich zbavte.

To vůbec nemusí být snadné. Vyhodit věci, které sice vůbec nepotřebujete, ale máte je rádi, může být obtížné — skoro jako byste ztráceli dobrého přítele. Jak tedy rozhodnout, zda si nějakou věc máte nechat, nebo se jí máte zbavit? Někomu se osvědčuje pravidlo jednoho roku. Pokud jste celý rok něco nepoužili, zbavte se toho. Ale co když se ani po roce nemůžete odhodlat tu věc odstranit? V tom případě ji dejte do nějakého úložného prostoru ještě na šest měsíců. Když se pak na ni podíváte a uvědomíte si, že uplynulo půl druhého roku, aniž jste ji použili, snadněji se s ní rozloučíte. V každém případě si dejte za cíl zmenšit počet zbytečných věcí — a lépe využívat svého času.

Zbytečnosti — to ovšem nejsou jen věci, které máme doma nebo na pracovišti. Ježíš mluvil o tom, že „úzkost tohoto systému věcí a podvodná moc bohatství“ mohou ‚dusit Boží slovo‘ a způsobit, že pokud jde o dobrou zprávu, člověk se stane „neplodným“. (Matouš 13:22) Někdo může zaplnit svůj život tolika činnostmi a zájmy, že s bídou najde čas, aby si udržel to nejdůležitější — pravidelný duchovní program a duchovní vyrovnanost. Takovému člověku se pak může stát, že duchovně trpí a že se nakonec nedostane do Božího zaslíbeného nového světa, v němž bude možné dělat opravdu uspokojující a příjemné věci po celou věčnost. (Izajáš 65:17–24; 2. Petra 3:13)

Shledáváte snad, že musíte se svým časem neustále provádět žonglérské kousky, jen abyste do něj vměstnali všechno, co podle svého názoru musíte udělat? Ty činnosti možná souvisejí s vaším zaměstnáním, s vaší rodinou, s udržováním auta, s vašimi koníčky, s cestováním, pravidelným cvičením, společenskými událostmi nebo to může být i spousta jiných zájmů. Jestliže jste se ocitli v takové situaci, je asi na místě uvážit, jak byste se toho, co je z duchovního hlediska zbytečné, mohli zbavit.

Další rčení je, že čas na nikoho nečeká. Ano, čas je neúprosný — stále plyne kupředu jako nezadržitelný proud. Nelze jej obrátit ani nastřádat. Jakmile uplyne, je nenávratně pryč. Jestliže se však řídíme některými jednoduchými biblickými zásadami a podnikneme několik praktických kroků, můžeme vytěžit potřebný čas, totiž čas na to, abychom se mohli starat o ‚důležitější věci‘, jež slouží k našemu věčnému užitku a „k Boží slávě a chvále“. (Filipanům 1:10, 11)

[Obrázek na straně 8 a 9]

Čas je jako rychlý proud — můžeme jej využít k dobré činnosti

[Obrázek na straně 9]

Kdy byl „příhodný čas“, aby se učila ke zkoušce?

[Obrázek na straně 10]

Pracovat tam, kde je plno zbytečných věcí, je časově náročné a skličující