Přejít k článku

Přejít na obsah

Jedinečná květenná oblast

Jedinečná květenná oblast

 Jedinečná květenná oblast

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V JIŽNÍ AFRICE

KDYŽ Carl Linné v 18. století klasifikoval řadu afrických květin, popsal místo jejich původu jako „onen pozemský ráj, mys Dobré naděje, který Dobrotivý Stvořitel ozdobil svými nejvybranějšími divy“.

Tyto nejvybranější divy, jak to Linné napsal, se nachází na území, jež se rozprostírá na jižním cípu Afriky. Rostlinstvo, které v tom území převládá, pojmenovali holandští osadníci jako fijnbosch, což znamená „jemné křoviny“ nebo „jemné lesíky“. Poněvadž slovo fijn znamená „malý“, možná to poukazovalo na malou velikost listů a rostlin stejně jako na štíhlé stromy, jež v tom území rostou. Časem se z výrazu fijnbosch stalo slovo „fynbos“. Listy rostlin v oblasti označované jako „fynbos“ bývají malé a pevné, ale květy zdejších rostlin jsou překvapivě velké a mají nejrůznější barvy a tvary.

Oblast Fynbos se nachází v květenné říši, která se od těch ostatních na světě velmi liší — v Kapské květenné říši. * V této  říši, ačkoli se rozkládá na poměrně malém území, má domov překvapivě velké množství rozmanitých rostlinných druhů — podle jednoho zdroje jich je více než 8 550 — a dvě třetiny z nich nenajdete nikde jinde na světě.

Jen na samotné Stolové hoře napočítali vědci 1 470 rostlinných druhů! „To je více, než jich je na celém Britském souostroví,“ uvádí časopis New Scientist. Fynbos ovšem ovlivnil i jiné části světa. Jak to?

Úžasná rozmanitost

Máte-li snad ve svém okně muškáty, nejspíš pečujete o potomka ‚rodáka‘ z Fynbosu. Z 250 druhů těchto květin, které rostou ve volné přírodě, se více než dvě třetiny nalézají ve Fynbosu.

Navíc zde roste třetina z 1 800 květin čeledi kosatcovitých včetně 72 druhů mečíků, které nenajdete nikde jinde na světě. Pokud jde o rostliny z čeledi hvězdnicovitých a takzvané vygies, jižní cíp Afriky se honosí 1 646 druhy. * Mezi ně patří i slaměnky, které si udrží jasné barvy a které se již léta používají v suchém stavu jako dekorace.

Nejpozoruhodnějším rysem Fynbosu je však kvetoucí rostlina zvaná erika neboli  vřesovec. Věřte nebo ne, ze 740 druhů vřesovce, které na světě existují, jich je ve Fynbosu 625!

Sladká dvojice — protea plazivá a cukernatka kapská

Linné zkoumal ve Fynbosu jednu skupinu květin, které měly neobvykle mnoho různých tvarů. Pojmenoval ji Protea (patří do čeledi proteovitých) podle řeckého boha Protea, jenž na sebe prý mohl brát různá těla. Z oblasti Fynbos pochází celkem 328 různých druhů protejí. Je to opravdu mocný zážitek procházet se po Kapských horách a náhle stanout před královnou protejí, velkou proteou artičokovitou! Její majestátní květ je někdy větší než lidský obličej.

Jinou běžně se vyskytující protejí je protea plazivá. Květy tohoto stromu mají tvar kalichu a jsou bohatou zásobárnou nektaru. První osadníci s nimi třepali, aby z nich dostali nektar, který shromažďovali do nádob a pak z něj vařili sirup.

Cukernatka kapská, pták žijící jen v oblasti Fynbos, také ví, že nektar protejí je dobrý. Svým dlouhým zobákem a dlouhým jazykem saje nektar, který tomuto ptáku rostlina poskytuje. Za tuto laskavost se cukernatka odměňuje tím, že z jedné rostliny na druhou přenáší pyl, čímž jí účinně zajišťuje oplodnění. Cukernatka se nadto živí hmyzem, který je těmito velkými květy váben. Mají-li tedy pták i květina přežít, potřebují jeden druhého.

 Jiné životně důležité symbiózy

Květy některých protejí leží těsně u země skryty pod jinými rostlinami. Pach podobný pachu kvasnic, který tyto proteje vydávají, vábí myši. Ty do květu zaboří hlavu, vypijí nektar a pak totéž dělají dalším protejím, čímž přenášejí pyl, který jim ulpěl na chlupatých tlamičkách. Polní myši a proteje tedy díky této symbióze mohou přežít.

Podobný vztah existuje také mezi vřesovcem a pestrobarevným strdimilem Nectarinia violacea — ptákem s oranžovou hrudí, kterého najdeme pouze v oblasti Fynbos. Květy vřesovce mají tvar ohnuté trubky, a tak se skvěle hodí pro strdimilův zobák. Když pták vsune zobák do květu, aby sál nektar, hlavou sesbírá pyl. Kvetoucí vřesovce uspokojují potřeby strdimila po celý rok a na oplátku mají užitek z opylování, které jim ptáci obstarávají. Je opravdu velkým potěšením procházet se po úbočí a tento úžasný vzájemný vztah sledovat.

Pro život ve Fynbosu jsou nezbytní mnozí další tvorové. Kupříkladu motýl zvaný „Krása Stolové hory“ (Meneris tulbaghia) je jediným opylovačem 15 druhů červených květin. Jednou z nich je proslulá disa jednokvětá, která krášlí Stolovou horu.

Potom jsou tu jistí hlodavci — rypoši, kteří se živí cibulovitými kořeny rostlin z čeledi vstavačovitých, liliovitých a kosatcovitých. Rypoš kapský nosí části kořenů do svých nor, kde je skladuje. Často se stane, že kousky roztroušené podél cesty nebo ty, co zůstanou nesežrané v noře, začnou růst.

Stovky rostlin z Fynbosu plodí semena s dužnatými olejovitými výrůstky, z nichž se line vůně, které místní mravenci zkrátka nemohou odolat. Popadnou semena za tato „držadla“ a vlečou je do podzemí. Potom tyto měkké výrůstky sežerou, ale tvrdá semena nechají. Zahrabaná semena jsou ukryta před ptáky a myšmi, a tak mohou později vyrašit.

Pak jsou tu mouchy vybavené dlouhým sosákem. Tyto mouchy jsou dokonalými opylovači těch rostlin ve Fynbosu, které mají dlouhé trubicovité květy. Jedna moucha má sosák, který měří skoro osm centimetrů. Symbiózy jsou pro přežití Fynbosu skutečně velmi důležité.

Ošidné partnerství

Ekolog T. F. J. van Rensburg ve své knize An Introduction to Fynbos (Seznámení s Fynbosem) říká: „Je škoda, že Člověk, který se o Stvoření měl starat, je v mnoha případech zodpovědný za zničení určitých přírodních oblastí.“ K ohromnému zpustošení došlo v relativně krátkém čase, jak to vysvětluje Dr. Piet van Wyk: „Za přibližně 300 let od kolonizace byla nízko položená fynboská step člověkem rozdělena na kusy a přeměněna do té míry, že z původního ... porostu fynbosu zbývá již jen 31 procent. Třicet devět fynboských druhů již vyhynulo a stav dalších 1 033 se změnil z ohroženého na kriticky ohrožený.“

Lidská činnost také nabourává důležité symbiotické vztahy, jež ve Fynbosu existují mezi zvířaty a rostlinami. Kniha Table Mountain—A Natural Wonder (Stolová hora — Přírodní div) uvádí: „Spletité vztahy mezi zvířaty a rostlinami ve fynbosu ekologové teprve začínají chápat. Vzniká tedy otázka: Jestliže vymizí nějaký rostlinný druh, nevyhyne s ním i příslušný opylovač — hlodavec, motýl nebo brouk?“ A jak to je s fynboskými ptáky? Podle jihoafrického biologa C. J. Skeada je přežití strdimilů kvůli jejich „těsnému spojení s protejemi“ ohroženo.

Tyto znepokojující zprávy o oblasti Fynbos jsou důvodem, proč si dělat starosti. Přesto pro ty, kdo podobně jako Linné věří v „Dobrotivého Stvořitele“, existuje důvod pro naději. Můžeme si totiž být jisti, že až Jehova Bůh splní svůj slib a ‚učiní všechny věci nové‘, bude země prospívat a vzkvétat tak jako nikdy předtím. (Zjevení 21:5)

[Poznámky pod čarou]

^ 5. odst. Země je rozdělena na šest květenných říší. Fytogeografové tyto říše rozlišují proto, že v každé z nich má rostlinný život své vlastní charakteristické znaky. Kapská oblast v Jižní Africe tvoří jednu z těchto šesti říší.

^ 9. odst. Vygies je místní název pro kosmatce z čeledi kosmatcovitých.

[Mapy na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Oblast Fynbos (zeleně)

Stolová hora

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 16]

„Malovaná dáma“, jeden ze 72 druhů mečíků, které se nikde jinde na světě nevyskytují

[Podpisek]

Una Coetzee (www.agulhasfynbos.co.za)

[Obrázek na straně 16]

Květy některých protejí jsou větší než lidský obličej

[Podpisek]

Nigel Dennis

[Obrázek na straně 16 a 17]

Na samotné Stolové hoře bylo zaznamenáno 1 470 rostlinných druhů

[Obrázek na straně 16 a 17]

„Helichrysum felinum“ (slaměnka)

[Podpisek]

Nigel Dennis

[Obrázek na straně 17]

Jeden z mnoha druhů hvězdnic, jež se nacházejí ve Fynbosu

[Podpisek]

Kirstenbosch, Kapské Město

[Obrázek na straně 17]

Motýl zvaný „Krása Stolové hory“ je jediným opylovačem 15 druhů červených květin

[Podpisek]

Colin Paterson-Jones

[Obrázek na straně 17]

Protea zvaná „Jehelníček“

[Podpisek]

National Parks Board of South Africa

[Obrázek na straně 18]

Mezi vřesovcem a strdimilem existuje jedinečný vztah

[Podpisek]

Colin Paterson-Jones

[Obrázek na straně 18]

Proteje a cukernatka kapská jsou neobyčejní přátelé

[Podpisek]

Kirstenbosch, Kapské Město

[Obrázek na straně 18]

Watsonia

[Podpisek]

Kirstenbosch, Kapské Město

[Podpisek obrázku na straně 18]

National Parks Board of South Africa