Hlasatelé Království vyprávějí

‚Víte toho o Bibli tolik‘

Když dvanáctiletý Ježíš odvážně mluvil s náboženskými vůdci v Jeruzalémě, „všichni ti, kdo mu naslouchali, zůstávali ohromeni jeho porozuměním a jeho odpověďmi“. (Lukáš 2:47) Podobně i dnes mnoho mladých Jehovových služebníků nachází odvahu k tomu, aby mluvili o Bohu a o Bibli se svými učiteli a spolužáky, a často se dočkají stejně potěšujících výsledků.

Čtrnáctiletá Tiffany se účastnila vyučovací hodiny, během které se jedna diskuse zaměřovala na biblické proroctví o 70 týdnech let, jež je zapsáno v Danielovi 9:24–27. Učitel uvedl o těchto verších několik faktů a pak se snažil dané téma rychle přejít.

Tiffany zprvu váhala, zda se má přihlásit. „Ale z nějakého důvodu mě skutečně zlobilo, že tyto verše nebyly dostatečně vysvětleny,“ říká. „A najednou jsem měla ruku nahoře.“ Učitel byl udiven, že k tomuto námětu má někdo skutečně co říci, protože většině studentů dělalo velké problémy tomu jen porozumět.

Tiffany dostala příležitost, aby proroctví vysvětlila, a tak si stoupla a bez přípravy začala mluvit. Když skončila, bylo ve třídě naprosté ticho. Tiffany byla trochu nervózní. Potom třída propukla v bouřlivý potlesk.

„To je velmi působivé, Tiffany, to je velmi působivé,“ říkal učitel znovu a znovu. Připustil, že věděl, že za těmito verši musí být něco víc, ale ona byla první, kdo mu to vysvětlil tak jasně. Na konci vyučovací hodiny se Tiffany zeptal, jak to, že toho o Bibli zná tolik.

„Protože jsem jedním ze svědků Jehovových,“ odpověděla. „Moji rodiče mi toto proroctví vysvětlovali několikrát, než jsem ho pochopila.“

Také spolužáci byli udiveni jejím poznáním Bible. Jedna studentka řekla: „Nyní vím, proč vy, svědkové Jehovovi, chodíte dveře ode dveří; je to proto, že toho víte o Bibli tolik.“ Ostatní spolužáci Tiffany ujišťovali, že se jí již nikdy nebudou posmívat kvůli její víře.

Když Tiffany vyprávěla o tomto zážitku svým rodičům, doporučili jí, aby svému učiteli nabídla knihu Poznání, které vede k věčnému životu. Tiffany to udělala a ukázala učiteli tu část, která vysvětluje Danielovo proroctví. Ten knihu bez váhání a s díky přijal.

Opravdu, když mladí křesťané odvážně mluví o tom, co je jejich rodiče naučili o Bohu a o Bibli, přinášejí tak Jehovovi chválu a čest a sami získávají požehnání. (Matouš 21:15, 16)