Skutky apoštolů 13:1–52
13 Ve sboru v Antiochii byli tito proroci a učitelé:+ Barnabáš, Symeon zvaný Niger, Lucius z Kyréné, Manaen, který byl vychován s oblastním vládcem Herodem, a Saul.
2 Když jednou uctívali* Jehovu* a postili se, svatý duch řekl: „Vyčleňte pro mě Barnabáše a Saula,+ aby se věnovali práci, pro kterou jsem je vybral.“+
3 A tak na ně po půstu a modlitbách položili ruce a vyslali je na cestu.
4 Tito muži, vyslaní svatým duchem, tedy odešli do Seleukie a odtamtud se plavili na Kypr.
5 Když se dostali do Salaminy, začali oznamovat Boží slovo v židovských synagogách. Měli s sebou také Jana jako pomocníka.+
6 Prošli celý ostrov až do Páfu a tam se setkali s jedním Židem, který se jmenoval Bar-Jezus. Byl to kouzelník a falešný prorok
7 a byl u prokonzula* Sergia Paula, inteligentního muže. Ten si Barnabáše a Saula zavolal, protože si velmi přál slyšet Boží slovo.
8 Ale Elymas, ten kouzelník (což je zároveň význam jeho jména), jim odporoval a snažil se prokonzula odvrátit od víry.
9 Saula, zvaného také Pavel, naplnil svatý duch. Upřeně se na Elyma podíval
10 a řekl: „Ty Ďáblův synu,+ plný všeho podvodu a ničemnosti, nepříteli všeho dobrého, ty nepřestaneš překrucovat Jehovovy* přímé cesty?
11 Teď na tebe dopadne Jehovova* ruka, oslepneš a nějakou dobu neuvidíš sluneční světlo.“ Okamžitě na něj padla hustá mlha a tma, chodil sem a tam a hledal někoho, kdo by ho vedl za ruku.
12 Když prokonzul viděl, co se stalo, uvěřil. Byl totiž ohromený tím, co se dozvěděl o Jehovovi.*
13 Pavel a jeho společníci odpluli z Páfu a dorazili do Pergé v Pamfýlii. Jan+ je tam ale opustil a vrátil se do Jeruzaléma.+
14 Oni se pak z Pergé vydali do Antiochie v Pisidii. V sabatní den vešli do synagogy+ a posadili se.
15 Po čtení Zákona+ a Proroků jim představení synagogy vzkázali: „Bratři, pokud máte pro lidi nějaká povzbudivá slova, mluvte.“
16 Pavel tedy vstal, pokynul rukou a řekl:
„Izraelští muži i vy ostatní, kdo se bojíte Boha, slyšte!
17 Bůh tohoto izraelského lidu vyvolil naše předky a udělal z nich velký národ, když žili jako cizinci v Egyptě. Vyvedl je odtamtud svou mocnou rukou+
18 a potom asi 40 let snášel jejich chování v pustině.+
19 Vyhladil sedm národů v kananejské zemi a jejich území dal našim předkům jako dědictví.+
20 To všechno trvalo asi 450 let.
Potom jim dával soudce až do proroka Samuela.+
21 Když pak žádali o krále,+ Bůh jim dal Kišova syna Saula, muže z kmene Benjamín,+ který vládl 40 let.
22 Když ho odstranil, dosadil nad nimi za krále Davida,+ o kterém vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Jišaiova+ syna Davida, muže příjemného mému srdci,+ který udělá všechno, co si přeji.‘
23 Z jeho potomstva* dal Bůh Izraeli v souladu se svým slibem zachránce, Ježíše.+
24 Před jeho příchodem Jan kázal celému izraelskému lidu, že se mají dát pokřtít na znamení svého pokání.+
25 Když se Janova služba blížila ke konci, říkal: ‚Nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přichází ten, kterému nejsem hoden ani rozvázat sandály na nohou.‘+
26 Bratři, potomci Abrahama, i vy ostatní, kdo se bojíte Boha, toto slovo o naší záchraně bylo vysláno k nám.+
27 Obyvatelé Jeruzaléma a jejich vůdci ale tohoto zachránce nepoznali a svým rozsudkem naplnili slova Proroků,+ která se předčítají každý sabat.
28 Přestože nenašli nic, za co by si zasloužil zemřít,+ žádali Piláta, aby ho dal popravit.+
29 A když naplnili všechno, co o něm bylo napsáno, sundali ho z kůlu* a položili do hrobky.*+
30 Bůh ho ale vzkřísil z mrtvých+
31 a on se mnoho dnů objevoval těm, kdo s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma. Ti jsou teď jeho svědky před lidmi.+
32 A tak vám oznamujeme dobrou zprávu o slibu, který dostali naši předkové.
33 Bůh ho splnil nám, jejich dětem, když Ježíše vzkřísil,+ jak se píše ve druhém žalmu: ‚Ty jsi můj syn, dnes jsem se stal tvým otcem.‘+
34 A to, že ho vzkřísí z mrtvých, aby se už nikdy nevrátil do porušenosti, vyjádřil takto: ‚Budu vám projevovat věrnou lásku v souladu se spolehlivým* slibem, který jsem dal Davidovi.‘+
35 Proto se i v jiném žalmu píše: ‚Nedovolíš, aby tělo tvého věrného služebníka podlehlo zkáze.‘*+
36 David za svého života sloužil Bohu,* ale když zemřel* a pohřbili ho k jeho předkům, jeho tělo zkáze podlehlo.*+
37 Naproti tomu tělo toho, kterého Bůh vzkřísil, zkáze nepodlehlo.*+
38 Bratři, ať je vám tedy známo, že jeho prostřednictvím vám zvěstujeme odpuštění hříchů.+
39 Každý, kdo věří, je jeho prostřednictvím prohlášen za nevinného+ ze všeho, z čeho jste nemohli být prohlášeni za nevinné prostřednictvím Mojžíšova zákona.+
40 Dejte si proto pozor, aby vás nepostihlo to, co se píše v Prorocích:
41 ‚Dívejte se, posměvači, divte se tomu a zanikněte, protože za vašich dnů udělám něco, čemu neuvěříte, i kdyby vám o tom někdo vyprávěl.‘“+
42 Když odcházeli, lidé je prosili, aby o tom s nimi mluvili i příští sabat.
43 Potom co se shromáždění v synagoze rozešlo, mnozí Židé a také proselyté, kteří uctívali Boha, následovali Pavla a Barnabáše. Ti s nimi mluvili a vybízeli je, aby se snažili dál být hodni Boží nezasloužené laskavosti.+
44 Příští sabat se téměř všichni lidé z města sešli, aby si vyslechli Jehovovo* slovo.
45 Když Židé viděli ty zástupy, naplnila je žárlivost a začali rouhavě oponovat tomu, co říkal Pavel.+
46 Tehdy jim Pavel a Barnabáš odvážně řekli: „Boží slovo mělo být oznámeno nejprve vám.+ Ale protože ho odmítáte a ukazujete tak, že nejste hodni věčného života, obracíme se k jiným národům.+
47 Jehova* nám totiž dal tento příkaz: ‚Ustanovil jsem tě světlem pro národy, abys přinesl záchranu až do nejvzdálenějších končin země.‘“+
48 Když to slyšeli lidé z jiných národů, začali se radovat a oslavovat Jehovovo* slovo. Všichni, kdo měli správný postoj vedoucí k věčnému životu, uvěřili.
49 A Jehovovo* slovo se šířilo po celém tom území.
50 Ale Židé proti Pavlovi a Barnabášovi poštvali vážené, bohabojné ženy a významné muže města. Rozpoutali proti nim pronásledování+ a vyhnali je odtamtud.
51 Ti si setřásli prach z nohou na svědectví proti nim a šli do Ikonia.+
52 A učedníci byli plní radosti+ a svatého ducha.
Poznámky
^ Nebo „veřejně sloužili“.
^ Viz příloha A5.
^ Místodržitel římské provincie. Viz Slovníček pojmů.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Dosl. „semene“.
^ Nebo „pamětní hrobky“.
^ Nebo „stromu“.
^ Nebo „důvěryhodným“.
^ Nebo „vidělo porušenost“.
^ Nebo „posloužil Boží vůli“.
^ Dosl. „usnul“.
^ Nebo „vidělo porušenost“.
^ Nebo „nevidělo porušenost“.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
