Skutky apoštolů 2:1–47

  • Vylití svatého ducha o Letnicích (1–13)

  • Petrova řeč (14–36)

  • Reakce lidí na Petrova slova (37–41)

    • 3 000 lidí je pokřtěno (41)

  • Křesťané si pomáhají a tráví spolu čas (42–47)

2  Když přišel den Letnic,+ všichni byli spolu na jednom místě. 2  Najednou se z nebe ozval hluk, jako když se přižene prudký vítr, a naplnil celý dům, ve kterém seděli.+ 3  Objevily se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich se usadil jeden. 4  Všechny naplnil svatý duch+ a začali mluvit různými jazyky, tak jak jim to duch umožnil.+ 5  V té době byli v Jeruzalémě zbožní Židé ze všech národů pod nebem.+ 6  Když se ozval ten hluk, sešel se velký dav. Lidé byli zmatení, protože když slyšeli učedníky mluvit, každý rozeznal svůj vlastní jazyk. 7  Všichni žasli a s údivem se jeden druhého ptali: „Copak všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci?+ 8  Jak to, že každý z nás slyší svůj rodný jazyk? 9  Parthové, Médové,+ Elamité,+ obyvatelé Mezopotámie, Judeje, Kappadokie, Pontu, provincie Asie,+ 10  Frýgie, Pamfýlie, Egypta a oblastí Libye poblíž Kyréné, návštěvníci z Říma, jak Židé, tak proselyté,+ 11  Kréťané a Arabové – my všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky o velkolepých Božích věcech.“ 12  Všichni žasli a rozpačitě se jeden druhého ptali: „Co se to děje?“ 13  Ale jiní se jim posmívali a říkali: „Opili se sladkým* vínem.“ 14  Nato Petr s těmi jedenácti+ vstal a silným hlasem k nim promluvil: „Judejští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma, pozorně poslouchejte, co vám chci říct. 15  Tito lidé nejsou opilí, jak si myslíte, vždyť je teprve devět hodin ráno.* 16  Ale děje se to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Joela: 17  ‚„V posledních dnech,“ říká Bůh, „vyliji něco ze svého ducha na lidi všeho druhu. Vaši synové a dcery budou prorokovat, vaši mladí muži budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.+ 18  V těch dnech vyliji něco ze svého ducha dokonce i na své otroky a otrokyně, a budou prorokovat.+ 19  Ukážu zázraky* nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. 20  Slunce se změní v tmu a měsíc v krev, než přijde velký a slavný Jehovův* den. 21  A každý, kdo vzývá Jehovovo* jméno, bude zachráněn.“‘+ 22  Izraelští muži, slyšte tato slova: Bůh vám jasně ukázal, že poslal Ježíše Nazaretského, když mezi vámi jeho prostřednictvím konal mocné skutky,+ zázraky* a znamení, jak sami víte. 23  Toho muže, který vám byl vydán v souladu s Božím stanoveným záměrem*+ a znalostí budoucích věcí, jste rukou zločinců přibili na kůl a zabili jste ho.+ 24  Ale Bůh ho vzkřísil+ a vysvobodil ho ze smrti,* protože nebylo možné, aby ho smrt držela ve své moci.+ 25  Vždyť David o něm říká: ‚Jehovu* mám stále před sebou.* Je po mé pravici, takže mnou nic neotřese. 26  Proto se mé srdce raduje a můj jazyk jásá. Budu žít* v naději, 27  protože mě* nenecháš v hrobě* ani nedovolíš, aby tělo tvého věrného služebníka podlehlo zkáze.*+ 28  Dal jsi mi poznat cesty života. Před svou tváří mě naplníš velkou radostí.‘+ 29  Bratři, o praotci* Davidovi je možné otevřeně* říct, že zemřel a byl pohřben.+ Jeho hrobka je mezi námi dodnes. 30  David byl prorok a věděl, že se mu Bůh zavázal přísahou, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho potomků.*+ 31  Předem proto věděl o Kristově vzkříšení a mluvil o něm, když řekl, že nebude zanechán v hrobě* a že jeho tělo nepodlehne zkáze.*+ 32  Toho Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.+ 33  A protože byl vyvýšen k Boží pravici+ a dostal od Otce slíbeného svatého ducha,+ vylil ho na nás, jak vidíte a slyšíte. 34  Vždyť David nevystoupil do nebes, ale říká: ‚Jehova* řekl mému Pánu: „Seď po mé pravici, 35  dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnožku pod tvé nohy.“‘+ 36  Proto ať celý izraelský národ jasně pochopí, že toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl,+ Bůh učinil Pánem+ a Kristem.“ 37  Když to slyšeli, bodlo je u srdce a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: „Bratři, co máme dělat?“ 38  Petr jim odpověděl: „Čiňte pokání+ a ať se každý z vás dá pokřtít+ ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy,+ a dostanete dar svatého ducha. 39  Tento slib+ je totiž určen vám, vašim dětem i všem, kdo jsou daleko – všem, které Jehova,* náš Bůh, povolá k sobě.“+ 40  A mnoha dalšími slovy důkladně svědčil a vybízel je: „Oddělte se od této pokřivené generace+ a zachraňte se.“ 41  Ti, kdo s radostí přijali jeho slova, se dali pokřtít+ a ten den se k učedníkům přidalo asi 3 000 lidí.+ 42  A dál pozorně naslouchali vyučování od apoštolů, trávili spolu čas,* společně jedli+ a modlili se.+ 43  Všech se zmocnila bázeň, protože apoštolové dělali mnoho zázraků* a znamení.+ 44  Všichni, kdo uvěřili, byli spolu a měli všechno společné. 45  Prodávali své pozemky a majetek+ a rozdělovali peníze mezi všechny podle toho, co kdo potřeboval.+ 46  Každý den se jednotně scházeli v chrámu, navštěvovali se, společně jedli a dělili se o jídlo s velkou radostí a upřímným srdcem. 47  Chválili Boha a získávali přízeň všech lidí. A Jehova* k nim denně přidával další, kdo byli zachraňováni.+

Poznámky

^ Nebo „mladým“.
^ Dosl. „třetí denní hodina“.
^ Nebo „dám předzvěsti“.
^ Nebo „předzvěsti“.
^ Nebo „radou“.
^ Nebo možná „z provazů smrti“, dosl. „z bolestí smrti“.
^ Nebo „před očima“.
^ Dosl. „mé tělo bude přebývat“.
^ Nebo „vidělo porušenost“.
^ Nebo „hádu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „mou duši“.
^ Nebo „patriarchovi“.
^ Nebo „s volností řeči“.
^ Dosl. „jednoho z plodů jeho beder“.
^ Nebo „neuvidí porušenost“.
^ Nebo „hádu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „o všechno se dělili“.
^ Nebo „předzvěstí“.