Žalmy 78:1–72
Maskil.* Od Asafa.+
78 Naslouchej mému zákonu,* můj lide,věnujte pozornost* mým slovům.
2 Otevřu ústa v příslovích,přednesu starodávné hádanky,+
3 to, co jsme slyšeli a známe,co nám vyprávěli naši otcové.+
4 Nebudeme to tajit před svými syny,budoucí generaci budeme vyprávět+o Jehovových chvályhodných skutcích a jeho síle,+o úžasných věcech, které vykonal.+
5 Dal Jákobovi připomínky,stanovil v Izraeli zákona přikázal našim předkům,aby tyto věci předávali svým dětem,+
6 a tak je znala i příští generace,děti, které se teprve měly narodit.+
Ty je zase měly vyprávět svým dětem,+
7 aby se spoléhaly na Boha,nezapomínaly na Boží skutky+a dodržovaly jeho přikázání.+
8 Pak by nebyly jako jejich předkové,jako ta zatvrzelá a vzpurná generace,+generace s nestálým* srdcem,+která nebyla* Bohu věrná.
9 Efrajimovci byli vyzbrojení luky,ale v den boje se dali na ústup.
10 Nedodržovali Boží smlouvu+a odmítali žít podle jeho zákona.+
11 Zapomněli na to, co udělal,+na úžasné skutky, které jim ukázal.+
12 Před očima jejich předků dělal obdivuhodné věci,+v egyptské zemi, v oblasti Coanu.+
13 Rozdělil moře, aby je nechal projít,a postavil vody jako hráz.*+
14 Ve dne je vedl oblakema po celou noc světlem ohně.+
15 Rozpoltil skály v pustiněa uhasil jejich žízeň, jako by jim dal pít z hlubokých vod.+
16 Vyvedl proudy vody ze skálya nechal je stékat jako řeky.+
17 Ale oni proti němu dál hřešili,bouřili se v poušti proti Nejvyššímu.+
18 Postavili se proti* Bohu ve svém srdci,+když se dožadovali jídla, po kterém toužili.
19 Mluvili proti Bohu,říkali: „Dokáže Bůh prostřít stůl v pustině?“+
20 Udeřil do skálya vytryskla z ní voda, valila se proudem.+
„Může nám dát i chlebanebo obstarat svému lidu maso?“+
21 Když je Jehova slyšel, dostal vztek.+
Proti Jákobovi se rozhořel oheň,+proti Izraeli vzplanul hněv,+
22 protože nedůvěřovali Bohu,+nevěřili, že je dokáže zachránit.
23 A tak dal příkaz mrakům nahořea otevřel brány nebe.
24 Nechával pršet manu, aby měli co jíst,dával jim nebeské obilí.+
25 Lidé jedli chléb mocných,*+dával jim dost, aby se nasytili.+
26 Zvedl v nebesích východní vítr,svou mocí přihnal vítr z jihu.+
27 A nechal na ně pršet maso, bylo ho jako prachu,tolik ptáků jako zrnek písku na břehu moře.
28 Nechal je padat doprostřed svého tábora,všude kolem svých stanů.
29 A oni jedli, až se přejedli,dal jim, po čem toužili.+
30 Ještě nestihli uspokojit svoji touhu,ještě měli jídlo v ústech,
31 když proti nim vzplanul Boží hněv.+
Usmrtil jejich nejsilnější muže,+srazil mladé muže Izraele.
32 Navzdory tomu dál hřešili+a neuvěřili jeho úžasným skutkům.+
33 Proto ukončil jejich dny, takže pominuly jako závan větru,+zkrátil jejich roky náhlou hrůzou.
34 Pokaždé když je zabíjel, začali po něm pátrat,+vraceli se k Bohu a hledali ho,
35 vzpomněli si, že Bůh je jejich skála,+že Nejvyšší Bůh je jejich výplatce.*+
36 Ale svými ústy ho podváděli,svým jazykem mu lhali.
37 Jejich srdce bylo vůči němu nestálé+a nebyli věrní jeho smlouvě.+
38 Byl však milosrdný,+odpouštěl* jim provinění a neničil je.+
Často potlačoval svůj hněv+a neprobouzel všechen svůj vztek.
39 Pamatoval totiž na to, že jsou tělo,+vítr, který zavane a už se nevrátí.*
40 Tak často se proti němu bouřili v pustině,+tolikrát mu na poušti ublížili!+
41 Znovu a znovu Boha zkoušeli,+působili bolest* Svatému Izraele.
42 Nepamatovali na jeho moc,*na den, kdy je vysvobodil* z rukou nepřítele,+
43 na to, jak v Egyptě prováděl znamení,+zázraky v oblasti Coanu,
44 a jak změnil nilské kanály v krev,+takže ze svých toků nemohli pít.
45 Poslal roje ovádů, aby je žrali,+a žáby, aby je ničily.+
46 Jejich úrodu dal nenasytným sarančatům,plody jejich práce hejnům sarančat.+
47 Jejich révu ničil krupobitím,+jejich sykomory kroupami.
48 I jejich zvířata vydal krupobití,+jejich dobytek bleskům.*
49 Seslal na ně svůj planoucí hněv,zuřivost, rozhořčení a tíseň,zástupy andělů přinášejících zkázu.
50 Dal volný průchod svému hněvu.
Neušetřil je smrti,vydal je* napospas moru.
51 Nakonec v Egyptě srazil všechny prvorozené,+ty první, kteří se narodili v Chamových stanech.
52 Pak svůj lid vyvedl jako ovce+a vedl je jako stádo pustinou.
53 Bezpečně je vedl,proto neměli strach.+
Jejich nepřátele přikrylo moře.+
54 A přivedl je na své svaté území,+do hornatého kraje, který získal svou pravicí.+
55 Vyhnal před nimi národy,+měřicí šňůrou jim přidělil dědictví+a usadil izraelské kmeny v jejich domovech.+
56 Ale oni se stavěli proti* Nejvyššímu Bohu a bouřili se proti němu,+nevěnovali pozornost jeho připomínkám.+
57 Odvraceli se a jednali zrádně jako jejich předkové,+byli nespolehliví jako uvolněný luk.+
58 Provokovali ho svými výšinami+a svými vytesanými modlami ho doháněli ke vzteku.*+
59 Bůh slyšel a rozzuřil se,+úplně Izrael zavrhl.
60 Nakonec opustil svatostánek v Šilu,+stan, kde přebýval mezi lidmi.+
61 Symbol své moci nechal padnout do zajetí,svou slávu do rukou nepřátel.+
62 Svůj lid vydal meči,+rozzuřil se na své dědictví.
63 Jeho mladé muže pohltil oheňa jeho pannám nezpívali svatební písně.*
64 Jeho kněží padli mečem+a jejich vdovy neplakaly.+
65 Tehdy se Jehova probudil jako ze spánku,+jako silák,+ který byl přemožený vínem.
66 A zahnal své nepřátele na útěk,+vydal je věčné potupě.
67 Zavrhl Josefův rod,*kmen Efrajim nevyvolil,
68 ale vyvolil kmen Juda,+horu Sion, kterou miluje.+
69 Svou svatyni udělal trvalou jako nebesa,*+jako zemi, kterou upevnil navždy.+
70 Vyvolil svého služebníka Davida+a vzal ho od ovčích ohrad,+
71 od ovcí s jehňaty.
Udělal z něj pastýře nad Jákobem, svým lidem,+a nad Izraelem, svým dědictvím.+
72 A on je pásl s čistým* srdcem+a vedl je obratnou rukou.+
Poznámky
^ Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo „poučení“.
^ Dosl. „nakloňte ucho k“.
^ Dosl. „nepřipraveným“.
^ Dosl. „jejíž duch nebyl“.
^ Nebo „zeď“.
^ Dosl. „zkoušeli“.
^ Nebo „andělů“.
^ Nebo „mstitel“.
^ Dosl. „přikrýval“.
^ Nebo možná „že duch vychází a nevrací se“.
^ Nebo „smutek“.
^ Dosl. „ruku“.
^ Dosl. „vyplatil“.
^ Nebo možná „spalující horečce“.
^ Dosl. „jejich život“.
^ Dosl. „zkoušeli“.
^ Nebo „žárlivosti“.
^ Dosl. „a jeho panny nebyly chváleny“.
^ Dosl. „stan“.
^ Dosl. „postavil jako výšiny“.
^ Nebo „ryzím“.
