Přejít k článku

Přejít na obsah

Od svitku ke kodexu — Jak se Bible stala knihou

Od svitku ke kodexu — Jak se Bible stala knihou

Od svitku ke kodexu — Jak se Bible stala knihou

V PRŮBĚHU dějin uchovávali lidé informace různými způsoby. Vytesávali je do kamenů, zapisovali je na dřevěné tabulky, na listy pergamenu nebo na jiný materiál. V prvním století písaři na Středním východě zaznamenávali psané slovo na svitky, což byl tehdy běžný a uznávaný způsob. Pak přišel kodex, který časem svitky nahradil a stal se nejběžnějším prostředkem k uchovávání psaného textu. Kodex také přispěl k rozšíření Bible. Co kodex vlastně je a proč se začal používat?

Dalo by se říct, že se jednalo o předchůdce dnešních knih. Tvořily jej listy, které byly složené a u okraje sešité dohromady. Byly popsané z obou stran a chráněné deskami. První kodexy se dnešním knihám příliš nepodobaly. Jak už to ale u vynálezů bývá, kodex byl postupně vylepšován a přizpůsobován potřebám a přáním těch, kdo s ním pracovali.

Dřevo, vosk a pergamen

Zpočátku byly kodexy často vyrobené z dřevěných tabulek pokrytých voskem. Právě takové povoskované tabulky spojené dohromady, takzvané polyptychy, byly nalezeny v Herkulaneu, které bylo společně s Pompejemi zničeno výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l. Místo neohebného dřeva se později začal používat poddajnější materiál. Latinsky se takovým kodexům říkalo membranae neboli pergameny. Jejich listy byly ze zvířecí kůže.

Některé kodexy byly vyrobené z papyru. Právě z tohoto materiálu jsou nejstarší známé křesťanské kodexy, které se uchovaly v suchém podnebí určitých částí Egypta. *

Svitek, nebo kodex?

Zdá se, že přinejmenším do konce 1. století n. l. křesťané používali zejména svitky. V období od konce 1. století až do 3. století probíhal boj mezi zastánci kodexů a zastánci svitků. Ti, kdo dávali přednost svitkům, se nechtěli vzdát zavedených zvyků a tradic. Zkuste si ale představit, co s používáním svitku bylo spojeno. Skládal se ze stanoveného počtu papyrových nebo pergamenových listů, které byly slepené dohromady, takže tvořily dlouhý pás. Ten byl na vnitřní straně popsaný textem, který byl uspořádaný do sloupců. Čtenář musel svitek napřed rozmotat a vyhledat místo, kde chtěl se čtením začít. Když dočetl, svitek zase smotal. (Lukáš 4:16–20) Jediné literární dílo mohlo být rozdělené do několika svitků, což byla další komplikace. Od 2. století křesťané zjevně dávali přednost biblickému textu ve formě kodexu, ale přesto se svitky používaly ještě po několik století. Nicméně podle názoru odborníků to byli právě křesťané, díky nimž se kodex nakonec všeobecně rozšířil.

Výhody kodexu byly nesporné — vešlo se na něj více textu, snadněji se používal a nezabíral tolik místa. Přestože si někteří lidé uvědomovali tyto výhody již v době, kdy se kodexy objevily, většina se svitků nechtěla vzdát. Různé faktory však v průběhu staletí vedly k tomu, že kodexy nakonec získaly převahu.

Kodexy byly levnější než svitky. Text byl na obou stranách listu a v jednom svazku mohlo být několik knih. V kodexu se dalo snadno najít to, co člověk hledal, což bylo podle názoru některých znalců rozhodujícím důvodem, proč si kodex získal takovou oblibu mezi křesťany a také mezi vzdělanými lidmi, jako byli právníci. Pro kazatelskou činnost křesťanů byl kodex ideální, protože se na něj vešlo mnoho informací, v nichž bylo možné rychle hledat, například v soupisu biblických veršů. Kromě toho měl kodex desky, které byly většinou ze dřeva, takže vydržel více než svitek.

Další výhodou kodexu bylo to, že se z něj snadno četlo. Lidé, kteří se hlásili ke křesťanství, měli koncem 3. století k dispozici pergamenová evangelia v menším formátu. Ve formě kodexu byly od té doby vydány miliardy výtisků celé Bible nebo jejích částí.

Božská moudrost obsažená v Bibli je v dnešní době snadno a rychle dostupná. Je možné se k ní dostat pomocí počítačů, audionahrávek i tištěných stránek. Ať už používáte jakoukoli z těchto forem, využijte ji k posílení své lásky k Božímu slovu a čtěte ho denně. (Žalm 119:97, 167)

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst. Viz článek „Raný křesťanský kodex“ ve Strážné věži číslo 7 z roku 1963 na stranách 1–6.

[Obrázky na straně 15]

Kodex velmi přispěl k rozšíření Bible