JEDNOU z mnoha věcí, které přispívají k funkci našeho těla, je jeho schopnost hojit rány a obnovovat poškozenou tkáň. Proces hojení se spustí hned, jak dojde k poranění.

Zajímavé informace: K zahojení poraněné tkáně je zapotřebí, aby proběhla série složitých buněčných procesů:

• Krevní destičky přilnou ke tkáni kolem rány a tak se vytvoří krevní sraženina, která utěsní poškozené vlásečnice.

• Zánětlivá reakce chrání tělo před infekcí a odstraňuje z rány cokoli nežádoucího.

• Během několika dní začne tělo nahrazovat poškozenou tkáň, stahovat okraje rány a opravovat poškozené vlásečnice.

• V poslední fázi se zjizvená tkáň remodeluje a zpevňuje.

Vědci se nechali srážlivostí krve inspirovat a vyvinuli plasty, které se po poškození dokážou samy „zahojit“. Tyto samoregenerační materiály obsahují souběžné trubičky, které jsou naplněné dvěma chemickými látkami. Když je materiál nějak poškozen, začne „krvácet“ neboli uvolňovat obě chemické látky. Jakmile se spojí, vytvoří gel, který pokryje poškozená místa a tak uzavře praskliny a díry. Když gel ztuhne, vznikne tvrdá hmota, která materiálu vrátí jeho pevnost. Jeden profesor uznává, že tento syntetický proces hojení, který je teď ve fázi výzkumu, pouze připomíná to, co už existuje v přírodě.

Co si o tom myslíte? Je schopnost našeho těla hojit rány výsledkem evoluce, nebo nám ji dal Stvořitel?