Přejít k článku

Přejít na obsah

Obrácená sítnice

Obrácená sítnice

Dílo náhody?

Obrácená sítnice

● Sítnice lidského oka je membrána obsahující přibližně 120 milionů buněk, kterým se říká fotoreceptory. Tyto buňky pohlcují světelné paprsky a převádějí je na elektrické signály, z nichž potom v mozku vzniká obraz. Umístění sítnice u obratlovců je podle evolucionistů dokladem, že oko nemohlo být někým vytvořeno.

Zajímavé údaje: Sítnice obratlovců je obrácená, takže fotoreceptory jsou na její zadní straně. Aby se k nim světlo dostalo, musí projít řadou buněčných vrstev. Podle evolučního biologa Kennetha Millera „toto uspořádání rozptyluje světlo a v důsledku toho je náš zrak méně ostrý, než by mohl být“.

Evolucionisté tedy tvrdí, že obrácená sítnice je dokladem špatného projektu nebo spíše toho, že žádný projekt nebyl. Jeden vědec dokonce řekl, že „z hlediska funkce je její obrácená orientace nesmyslná“. Další výzkum však ukázal, že fotoreceptory se nacházejí na ideálním místě v těsné blízkosti vrstvy pigmentových buněk, která jim poskytuje kyslík a výživu nezbytnou pro ostré vidění. „Kdyby pigmentová vrstva ležela na přední straně sítnice, výrazně by to zhoršovalo vidění,“ napsali biolog Jerry Bergman a oftalmolog Joseph Calkins.

Obrácená sítnice je obzvlášť výhodná u těch druhů obratlovců, kteří mají malé oči. Profesor Ronald Kröger z univerzity ve švédském Lundu se vyjádřil: „Pokud má být obraz ostrý, musí být mezi čočkou a fotoreceptory určitá vzdálenost. To, že tento prostor je vyplněný nervovými buňkami, představuje významnou úsporu místa.“

Díky tomu, že nervové buňky sítnice jsou těsně u sebe a blízko fotoreceptorů, je analýza zrakového vjemu rychlá a spolehlivá.

Co si o tom myslíte? Opravdu je obrácená sítnice podřadnou konstrukcí a výsledkem pouhé náhody, nebo svědčí o existenci inteligentního Stvořitele?

[Nákres na straně 15]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

fotoreceptory

světlo

vrstva pigmentových buněk

světlo

sítnice

oční nerv