V zemi termálních lázní

PŘED více než dvěma tisíci lety založili Keltové osadu v blízkosti několika minerálních pramenů a nazvali ji Ak-Ink, což znamená „hojné vody“. Osada Ak-Ink ležela tam, kde je dnes Budapešť — hlavní město Maďarska a jedno z nejstarších měst v Evropě. Dávní osadníci se občas rádi vykoupali v termální vodě tamních pramenů. Taková koupel byla osvěžující a přinášela úlevu od nejrůznějších bolestí.

V prvním století n. l. se tato část Evropy dostala pod nadvládu Římanů. Ti osadu zvětšili a vybudovali tam vojenský tábor, který nazvali Aquincum. Tvrdí se, že jméno je odvozeno buď z keltského slova, které znamená „voda“, nebo z latinského výrazu aqua quinque, což znamená „patero vod“. Římané budovali akvadukty, kanalizaci a také soukromé i veřejné lázně. Dějiny budapešťských lázní tedy sahají daleko do minulosti.

Teprve několik staletí po rozpadu Římské říše se lázně opět začaly těšit oblibě. O termálních lázních ležících blízko uherského hlavního města se v patnáctém století pochvalně vyjadřovali tehdejší spisovatelé, a díky tomu věhlas tohoto města velmi vzrostl. Uherský král Matyáš Korvín, který vládl v letech 1458 až 1490, údajně spojil své oblíbené lázně Rácz krytou chodbou s královským zámkem, a do lázní pak bylo možné chodit za každého počasí.

V 16. a 17. století byla velká část Uher včetně hlavního města pod nadvládou Turků. Ti vybudovali parní lázně a lázně s horkou vodou. V islámu mají tyto lázně důležitou úlohu při obřadních koupelích a v turecké kultuře také neodmyslitelně patří ke společenskému životu. V nádherných tureckých lázních byly bazény, které měly kolem dokola schody a byly zakryté kopulovitou střechou. Vody v nich bylo asi po ramena. Kolem bazénů byly vany a odpočívadla. V lázních se střídaly skupiny mužů a skupiny žen. Některé z těchto lázní se používají až dodnes.

 V jednom cestopise, který pochází z roku 1673, bylo uvedeno, že lázně ležící v oblasti, kde se dnes rozkládá Budapešť, patří k nejznamenitějším lázním v Evropě, protože mají „mnoho termálních pramenů a léčivých sil, a zdejší lázeňské budovy jsou velké a velmi krásné“. V 19. století se kultura lázeňství obohatila, když se rozšířily poznatky o finské lázni neboli sauně. Časem byly k budapešťským lázním připojeny sauny, parní komory a bazény se studenou vodou.

Geologická situace této oblasti

Budapešť má 123 horkých pramenů a 400 pramenů s hořkou vodou. Denně z nich tryská asi 70 milionů litrů vody. Kde se to množství bere? Vysvětlením je geologická situace této oblasti.

Řeka Dunaj protéká Budapeští a odděluje pahorky Budy na západním břehu od pešťské nížiny na břehu východním. Kdysi v dávné minulosti pokrývalo tuto oblast moře a po něm zůstala ložiska vápence a dolomitu. Tyto horniny byly pokryty vrstvami jílu, slínovce, písku a uhlí.

Štěrbinami v zemském povrchu proniká dešťová voda hluboko do země, kde ji zahřívají horké horniny bohaté na minerální látky. Voda potom pod tlakem vyvěrá společně s párou zpět na povrch, a to buď štěrbinami, nebo do studní.

Tato geologická situace není pouze v Budapešti, ale také po celém Maďarsku. Proto na mnoha místech v Maďarsku vyvěrají bohaté minerální prameny, které jsou považovány za léčivé, a je zde mnoho krásných lázní. *

Horká zřídla jsou na mnoha místech na světě a lidé si jich odedávna váží. O tom, že byly nalezeny v pustině Seir, mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem, je dokonce zmínka ve zprávě z doby biblických patriarchů. (1. Mojžíšova 36:24)

O složitých procesech, které probíhají na této planetě, člověk zdaleka neví všechno. Jak vlastně Bůh založil zemi a jak vytvořil všechny ty podivuhodné věci na ní? V bohabojných lidech, kteří o takových otázkách uvažují, vzbuzuje nezměrná moudrost našeho Stvořitele posvátnou úctu. (Job 38:4–6; Římanům 1:20)

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 24 a 25]

Termální lázně v hotelu Gellért

[Obrázek na straně 24]

Lázně Rudas, které vybudovali Turci

[Obrázek na straně 24 a 25]

Széchenyiho lázně v zimě

[Podpisek obrázku na straně 24]

Všechny fotografie: s laskavým svolením Tourism Office of Budapest