Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Jak ptáci udržují rovnováhu

Ptáci mají ve vnitřním uchu orgán, který jim pomáhá koordinovat za letu pohyby, a tak udržovat rovnováhu. Tento orgán však nesouvisí se schopností ptáků stát vzpřímeně a chodit, „protože jejich tělo je na rozdíl od lidského těla orientováno horizontálně a jejich ocas nepředstavuje dostatečnou protiváhu,“ uvádějí německé noviny Leipziger Volkszeitung. „Po čtyřech letech výzkumu se Reinholdu Neckerovi, který se zabývá fyziologií zvířat, podařilo najít u holubů druhý orgán pro udržování rovnováhy,“ píše se v novinách. V pánevní oblasti ptáků Reinhold Necker objevil nervové buňky a dutiny naplněné tekutinou, které očividně kontrolují rovnováhu. Zpráva říká, že „když jim byly dutiny s tekutinou otevřeny, holubi nedokázali se zakrytýma očima chodit ani sedět vzpřímeně. Padali z bidýlek a převraceli se na bok. Přesto byli schopni létat.“

Bezhotovostní dary

„V Kanadě přibývá kostelů“, které zavádějí „moderní bankovní metody — platební a kreditní karty jako pohodlný způsob, jak mohou farníci finančně přispívat,“ píše list Vancouver Sun. V kostelech jsou umístěny bankovní terminály a také „obálky na dary s formulářem na automatický bankovní převod nebo platbu kreditní kartou“. Dárce jen vloží kartu, zadá částku, kterou chce věnovat, a do košíku na dary pak vhodí stvrzenku o provedené platbě. Jeden pastor prohlásil: „Společnost se ubírá směrem k bezhotovostním transakcím. Proč by to nemohla dělat i církev?“ Jeden církevní pokladník o tom žertem prohlásil: „Od letecké společnosti dostanete na svou kartu volné míle a za své dary navíc jdete do nebe. Prostě to berte jako dvojí zisk.“

Chraňte svůj hlas

„Poruchy hlasu jsou běžným, ale zřídka léčeným problémem,“ uvádí jihoafrický list Natal Witness. Podle docentky Julie Barkmeierové, která se zabývá problematikou řeči a sluchu, jsou takové poruchy často způsobeny uzlíky, polypy nebo záněty, které se na hlasivkách vytvoří, když jsou vystavovány nadměrné zátěži. Jedna populární lékařská příručka říká, že k takové zátěži může patřit křik, mluvení nepřirozeně hlubokým hlasem a vdechování cigaretového dýmu nebo průmyslových výparů. „Když [hlasivky] příliš vibrují, mohou do sebe narážet, což vede ke vzniku měkkých a oteklých míst, která se změní v mozolnaté uzlíky,“ píše list Natal Witness. Důsledkem toho je drsný, chraplavý hlas. „Pokud se vám hlas znatelně změní a trvá to déle než dva týdny, měli byste navštívit lékaře,“ doporučuje se v článku. „Abyste si chránili hlasivky, . . . nekřičte ani nemluvte zvýšeným hlasem, vyhýbejte se častému pokašlávání, pijte hodně vody, snižte příjem kofeinu, nekuřte a než začnete mluvit, zhluboka se nadechněte. . . . A konečně, dopřejte hlasivkám odpočinek.“

Už není ‚neznámým dítětem‘

Devadesát let po tom, co se v dubnu 1912 potopil Titanic, byla určena totožnost jedné z nejmenších obětí této katastrofy, napsal londýnský list The Times. Tělo tohoto chlapce bylo pohřbeno v Novém Skotsku v Kanadě spolu s dalšími 43 neznámými oběťmi, které byly nalezeny ve vodě. Na náhrobním kameni bylo napsáno: „Neznámé dítě.“ Tým 50 vědců, historiků, genealogů a stomatologů použil metodu srovnávání DNA, a tak se zjistilo, že neznámým dítětem byl Eino Panula, třináctiměsíční finský chlapeček, který zahynul společně se svou matkou a čtyřmi bratry. Tato rodina chtěla v Americe začít nový život. Einův otec tam odjel již dříve, ale na příjezd svých nejbližších čekal marně. Jelikož se k mrtvému dítěti nikdo nehlásil a nikdo je neznal, námořníci z kanadské záchranné lodi dítě „adoptovali“, zaplatili pohřeb a starali se o jeho hrob. Srovnáváním DNA může být určena totožnost i dalších bezejmenných obětí této námořní katastrofy. „Příbuzná [jedné z těchto obětí] poskytla vzorek krve krátce po svých 100. narozeninách,“ aby v určování totožnosti pomohla, píše se v listu The Times.

Simulátor Země

Dne 11. března 2002 japonští inženýři zprovoznili nejvýkonnější superpočítač, jaký kdy byl sestaven. Jejich cílem bylo „vytvořit virtuální dvojče naší planety,“ napsal časopis Time. Počítač, který byl nazván Simulátor Země, má velikost čtyř tenisových kurtů a stál asi 350 milionů dolarů. Provádí více než 35 bilionů výpočtů za vteřinu, a je tedy pětkrát rychlejší než jeho nejbližší konkurent, americký vojenský počítač, který je schopen 7,2 bilionu výpočtů za vteřinu. „Výzkumníci [do Simulátoru Země] zadávají aktuální klimatické údaje ze satelitů a bójí,“ uvádí Time, „a tak mohou vytvořit počítačový model celé planety. Když jej posunou v čase kupředu, uvidí, co se stane s životním prostředím. Vědci již dokončili předpověď teplot světových oceánů na dalších padesát let dopředu.“

Hodnota čtení

„Když děti ve svém volném čase rády čtou, má to větší vliv na jejich studijní úspěchy než společenské postavení a majetek jejich rodiny,“ říká londýnský list The Independent. Mezinárodní výzkum čtenářských návyků patnáctiletých dětí ukázal, že „číst rád“ a „číst často“ bylo pro děti větším přínosem, než mít vzdělané rodiče s výhodným zaměstnáním. Výzkum také odhalil, že „patnáctileté děti, které pocházely z toho nejubožejšího prostředí, ale byly mimořádně nadšenými čtenáři, dosáhly v testech čtení lepších výsledků... než děti nejvýše postavených odborníků, které o čtení nejevily zájem,“ uvádí list. Průzkum mezi 1 000 dospívajícími ukázal, že „dívky čtou raději než chlapci“. Sedmdesát pět procent dívek řeklo, že v uplynulém měsíci přečetly knihu, ve srovnání s 55 procenty chlapců.

Parazit, který „dělá mrtvého“

Brazilští výzkumní pracovníci objevili, jaký důmyslný trik používají paraziti, kteří napadají imunitní systém člověka a způsobují leishmaniózu, uvedl brazilský deník Folha de S. Paulo. Paraziti využívají normální proces v lidském těle, kdy se buňky, které již nejsou potřebné nebo se stanou nebezpečnými, samy zničí (tomuto procesu se říká apoptóza) a jsou pohlceny buňkami, kterým se říká makrofágy. Paraziti napodobují molekulární signály, jež vysílají buňky v raném stádiu apoptózy, a tak přilákají makrofágy, kteří je pohltí. Uvnitř makrofágů se paraziti začnou rychle množit a pak napadnou další buňky. K příznakům nemoci patří vředy, otoky sleziny a jater, a v některých případech nastane smrt. Podle deníku Folha de S. Paulo výzkumníci doufají, že objev strategie, kterou parazit používá, povede k novým způsobům léčby leishmaniózy.

Ochrana před komáry

„Komárů je asi 2 500 druhů a vyskytují se na celé planetě,“ uvádí časopis México Desconocido. Samečci i samičky se živí nektarem, ale samičky navíc bodají a sají krev. Přenášejí tak na lidi malárii, dengue a západonilský virus. Jak se můžete před komáry chránit? Zpráva doporučuje toto: (1) Nechoďte ven za soumraku a v noci, kdy jsou komáři nejaktivnější. (2) Používejte moskytiéru, nejlépe takovou, která je impregnována repelentem. (3) Noste volné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a je-li to potřeba, také klobouk se síťkou, abyste měli zakrytou celou hlavu. (4) Všechny nezakryté části těla potřete repelentem. (5) Denně užívejte 300 miligramů vitaminu B1. Pot některých lidí pak komáry odpuzuje. (6) V bažinatých oblastech může být nouzovým opatřením to, že si kůži potřete bahnem. Pokud vás komár bodne, ránu si neškrábejte, protože otevřená rána může vést k infekci. Bodnutí raději ošetřete roztokem uhličitanu zinečnatého.