Přejít k článku

Přejít na obsah

Je etnická nenávist oprávněná?

Je etnická nenávist oprávněná?

 Co říká Bible

Je etnická nenávist oprávněná?

JAK byste se cítili, když by vás někdo pokládal za úskočného, násilného, hloupého nebo nemorálního jenom proto, že patříte k určité etnické skupině? * Jistě by se vám to nelíbilo. Žel, něco takového zažívají miliony lidí. Navíc v průběhu dějin bylo kvůli své rase nebo národnosti nesčetné množství lidí týráno, a dokonce zabito. I dnes je většina krvavých konfliktů podnícena etnickou nenávistí. Nicméně takové násilí je mnohdy podporováno lidmi, kteří o sobě tvrdí, že věří v Boha a v Bibli. A někteří z nich prohlašují, že rasismus byl a bude vždycky, protože je součástí lidské povahy.

Omlouvá Bible etnickou nenávist? Je za určitých okolností správné nenávidět lidi jiné kultury či rasy? Existuje nějaká naděje, že etnická nenávist v budoucnu zmizí? Co o tom říká Bible?

Souzeni podle svých skutků

Povrchní pohled na to, jak Bůh kdysi jednal s lidmi, by mohl vést k nesprávnému závěru, že Bůh etnickou nenávist v podstatě podporuje. Cožpak některé biblické příběhy nevykreslují Boha jako vykonavatele rozsudku nad celými kmeny a národy? To je sice pravda, avšak při hlubším zkoumání zjistíme, že Bůh tyto lidi neodsoudil kvůli jejich etnickému původu, ale kvůli tomu, že byli nemorální a pohrdali jeho zákony.

Jehova Bůh odsoudil Kananejce kvůli zkaženým sexuálním a démonským rituálům. Tito lidé dokonce upalovali své děti jako oběť falešným bohům. (5. Mojžíšova 7:5; 18:9–12) Někteří však projevili víru v Boha a činili pokání. Jehova je tudíž ponechal naživu a navíc jim žehnal. (Jozue 9:3, 25–27; Hebrejcům 11:31) Kananejka Raab se dokonce stala jedním z předků slíbeného Mesiáše, Ježíše Krista. (Matouš 1:5)

 Boží Zákon, který dostali Izraelité, ukazuje, že Bůh není stranický. Naopak, projevuje upřímný zájem o blaho všech lidí. Ve 3. Mojžíšově 19:33, 34 dává Bůh Izraelitům tento soucitný příkaz: „V případě, že s tebou přebývá cizí usedlík jako někdo cizí ve vaší zemi, nebudete ho týrat. Cizí usedlík, který s vámi přebývá jako někdo cizí, by se měl pro vás stát jako váš rodák; a budeš ho milovat jako sám sebe, neboť jste se stali cizími usedlíky v egyptské zemi. Já jsem Jehova, váš Bůh.“ Podobné příkazy nacházíme i ve Druhé a Páté knize Mojžíšově. Je tedy zřejmé, že etnickou nenávist Bůh neschvaloval. Vyžadoval, aby mezi etnickými skupinami byl soulad.

Ježíš podporoval etnickou snášenlivost

Když byl Ježíš na zemi, měli Židé a Samaritáni sklon opovrhovat jedni druhými. Jednou se stalo, že lidé v jisté samařské vesnici odmítli Ježíše přijmout jen kvůli tomu, že byl Žid a šel do Jeruzaléma. Jak byste na takové odmítnutí reagovali vy? V postoji Ježíšových učedníků se zřejmě projevily tehdejší předsudky, protože se ho zeptali: „Pane, chceš, abychom řekli ohni, aby sestoupil z nebe a vyhladil je?“ (Lukáš 9:51–56) Připustil však Ježíš, aby ho rozhořčení učedníků nějak ovlivnilo? Naopak, pokáral je a pokojně vyhledal ubytování jinde. Krátce nato uvedl podobenství o milosrdném Samaritánovi. Působivě ukázal, že etnický původ sám o sobě nečiní z nějakého člověka nepřítele. Může se totiž jednat o velmi dobrého člověka.

Etnické skupiny v křesťanském sboru

Během pozemské služby se Ježíš zaměřoval především na to, aby činil učedníky z lidí svého národa. Ukázal ale, že nakonec se jeho následovníky stanou i jiní lidé. (Matouš 28:19) Dostanou však tuto možnost lidé ze všech etnických skupin? Ano. Apoštol Petr prohlásil: „S určitostí si uvědomuji, že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35) Tento názor později podpořil i apoštol Pavel, když jasně prohlásil, že v křesťanském sboru nehraje etnický původ žádnou roli. (Kolosanům 3:11)

Další doklad toho, že Bůh přijímá lidi všech etnických skupin, najdeme v biblické knize Zjevení. Apoštol Jan dostal inspirované vidění o tom, že Bůh zachrání „velký zástup . . . ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. (Zjevení 7:9, 10) Tento „velký zástup“ bude základem nové lidské společnosti, ve které budou lidé různého původu spolu žít pokojně, protože je bude sjednocovat láska k Bohu.

Do té doby by křesťané měli odolávat sklonu posuzovat jiné lidi podle jejich původu. Je správné a láskyplné dívat se na druhé ne jako na členy etnické skupiny, ale jako na jednotlivce, protože tak se na ně dívá Bůh. Jistě byste si i vy přáli, aby na vás lidé tak pohlíželi. Ježíš nás vhodně vybízí: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ (Matouš 7:12) Život bez etnické nenávisti je velmi příjemný. Vede k většímu pokoji mysli a k pokoji s druhými. A co je důležitější, umožňuje nám, abychom byli v souladu s naším nestranným Stvořitelem, Jehovou Bohem. To je pádný důvod, abychom etnickou nenávist zcela zavrhli.

[Poznámka pod čarou]

^ 3. odst. Výraz „etnická skupina“ je v článku používán na lidi stejného rasového, národnostního, kmenového či kulturního původu.