Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ETA AMƐNYITƆ

Nyi yí Mawu Fyɔɖuxu nyiɔ?

Nyi yí Mawu Fyɔɖuxu nyiɔ?

1. Gbedodoɖa ci nu yí mìaxo nuxu soɔ?

AMƐ miliɔn nɛniɖe jeshi gbedodoɖa ci woyɔnɔ mɔ, Mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ alo Axwetɔ Gbedodoɖa lɔ nywiɖe. Yesu zan gbedodoɖa cɛ yí sɔ kpla yi nukplaviwo lé woado gbe ɖaɖa do. Nyiwo yí ebiɔ le gbedodoɖa lɔ mɛɔ? Yí nyi yí taɖo gbedodoɖa cɛ le veviɖe nɔ mì le egbɛmɛɔ?

2. Enu vevi amɛtɔn ciwo yí Yesu kpla mì mɔ mìwo le do gbe ɖaɖa abiɔɔ?

2 Yesu nu mɔ: “Le hanci yí mí a dogbe ɖaɖa do ke: ‘Mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ, Ao ŋkɔ le kɔ. Ao fyɔju mɛ [Fyɔɖuxu] le va. Ao dro le nyi wawa le nyigban ji shigbe le hanci yí é nyi wawa le jeŋkwi mɛ ɛnɛ.’ ” (Hlɛn Matie 6:​9-13.) Nyi yí taɖo Yesu kpla mì mɔ mìwo le do gbe ɖaɖa yí abiɔ enu amɛtɔn cɛwoɔ?​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 20 tɔ.

3. Nyiwo ele mɔ mìanya so Mawu Fyɔɖuxu nuɔ?

3 Mìkpla vayi mɔ, Mawu ŋkɔ yí nyi Yehowa. Mìgbexo nuxu so Mawu dro kudo agbetɔwo koɖo nyigban nu. Vɔ enyɔ ci yí Yesu jikɔ anu hwecinu yí emɔ ‘Ao Fyɔɖuxu le vaɔ’? Mìakpla nu so enu ci yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ nyi, enu ciwo yí avawa, koɖo lé ana yí Mawu ŋkɔ ŋci akɔ do nu.

NYI YÍ MAWU FYƆÐUXU NYIƆ?

4. Nyi yí Mawu Fyɔɖuxu nyiɔ, yí mi yí nyi Efyɔ niɔ?

4 Yehowa ɖo acɛkpakpa ɖeka do jeŋkwimɛ, yí sɔ Yesu ɖo Fyɔ ni. Bibla yɔ acɛkpakpa lɔ mɔ Mawu Fyɔɖuxu. Yesu nyi “mɛ ci yí nyi efyɔwo pleŋ Fyɔ koɖo axwetɔwo pleŋ Xwetɔ.” (1 Timɔte 6:​15, nwt) Yesu atɛnŋ awa enunywi sugbɔ wu agbetɔwo cɛkpatɔ ɖekpokpui, yí eɖo ŋsɛn wu agbetɔwo cɛkpatɔwo pleŋ xoxu.

5. Fini yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ akpa acɛ soɔ? Nyi ji yí akpa cɛ doɔ?

5 Ŋkeke eka le fɔnfɔnsoku Yesu tɔ goduɔ, étrɔ yi jeŋkwimɛ. Ci azanwo vayikɔɔ, Yehowa sɔ ɖo Efyɔ nɔ yi Fyɔɖuxu lɔ. (Edɔwawawo 2:33) Mawu cɛkpakpa lɔ akpa cɛ so jeŋkwimɛ va nyigban ji. (Enyɔdasɛ 11:15) Eyi taɖo Bibla yɔ Mawu Fyɔɖuxu lɔ mɔ “jeŋkwimɛ Fyɔɖuxu.”​—2 Timɔte 4:​18, nwt.

6, 7. Nyi yí taɖo Yesu nyɔ wu agbetɔ ci yí nyi acɛkpatɔ ɖekpokpuiɔ?

6 Bibla nu mɔ Yesu wugan wu agbetɔ ɖekpokpui ci yí nyi fyɔ, ɖo yi “ɖekɛ shi yí makumakunyinyi le.” (1 Timɔte 6:​16, nwt) Agbetɔ ciwo pleŋ yí nyi acɛkpatɔwo vakunɔ, vɔ Yesu yɛ daku gbeɖe o. Enunywi ciwo pleŋ Yesu awa nɔ mì ani keke asɔyi mavɔmavɔ.

7 Bibla nu ɖɛ mɔ Yesu anyi Efyɔ jɔjɔɛ koɖo ŋshishikunamɛtɔ. Énu so Yesu nu mɔ: “Yehowa gbɔngbɔn, nunya koɖo enugɔnmɛsese gbɔngbɔn, aɖaŋɖoɖo koɖo ŋsɛn gbɔngbɔn, enujejeshi koɖo Yehowa vɔnvɔn gbɔngbɔn anɔ ji, yí Yehowa vɔnvɔn ajɔnɔ ji ni. Danɔ te do enu ci yi ŋkuviwo kpɔ ji yí aɖo kojo o, yí danɔ te do enu ci yi to se ɖekɛ ji agbe nyɔ nɔ amɛ o. Áɖo kojo jɔjɔɛ nɔ wamɛnɔwo.” (Ezai 11:​2-4, nwt) Denyi efyɔ ŋtɔ́ hanci èjikɔ nɛ ba?

8. Lé mìwɛ yí nya mɔ denyi Yesu ɖekɛ yí aɖu fyɔɔ?

8 Mawu can agbetɔ ɖewo nɔ woaɖu fyɔ koɖo Yesu le jeŋkwimɛ cɛkpakpa lɔ mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, apostolo Pɔlu nu nɔ Timɔte mɔ: ‘Nɔ mìxɔ gbe nɔ efunkpekpeɔ, mìaɖu fyɔ koɖi.’ (2 Timɔte 2:12) Amɛ nɛni yí aɖu fyɔ koɖo Yesuɔ?

9. Amɛ nɛni yí aɖu fyɔ koɖo Yesuɔ? So hwenu yí Mawu tɔ wo cancan ɔ?

9 Shigbe lé mìkpɔɛ le Eta 7 tɔ lɔ mɛ hannɛɔ, wodasɛ ŋtegannukpɔkpɔ ɖeka nɔ apostolo Ʒan, ci mɛ yí ekpɔ Yesu yí enyi Efyɔ le jeŋkwimɛ koɖo efyɔ 144 000 buwo le. Miwo yí amɛ 144 000 lɔwo nyiɔ? Ʒan ɖe mɛ mɔ, “Wo ŋwlɛn [Yesu] ŋkɔ koɖo Edalɔ ŋkɔ do ŋgonuwo nɔ wo pleŋ.” Yí enu kpe ni mɔ: ‘Wokplɔnɔ Lɛngbɔvi lɔ [ci yí nyi Yesu] do le fiɖekpokpui ci eyikɔ. Woxwle mɛ cɛwo so agbetɔwo mɛ.’ (Hlɛn Enyɔdasɛ 14:​1, 4.) Amɛ 144 000 cɛwo nyi Kristotɔ egbejinɔtɔ ciwo yí Mawu can nɔ woakpedo Yesu nu yí ‘woakpa acɛ do nyigban lɔ ji.’ Nɔ wokuɔ, wofɔnnɔ wo do agbe yi jeŋkwimɛ. (Enyɔdasɛ 5:10) So apostolo lɔwo hwenu yí Yehowa tɔ Kristotɔ egbejinɔtɔwo cancan nɔ woanɔ efyɔ 144 000 lɔwo gbɛbɔbɔ mɛ.

10. Ci Yehowa wa toto mɔ Yesu koɖo amɛ 144 000 lɔwo akpa cɛ do agbetɔwo ji ɖe, nyi yí taɖo enyi lɔnlɔn dadasɛɔ?

10 Yehowa sɔ eɖe le mɛ nɔ mì sugbɔ, eyi taɖo ewa toto mɔ agbetɔwo akpa cɛ koɖo Yesu. Yesu anyi acɛkpatɔ nywi, ɖo ésenɔ enu gɔnmɛ nɔ mì. Yesu ŋtɔ can nyi agbetɔ kpɔ, yí kpe fun kpɔ. Pɔlu nu so Yesu nu mɔ, yɛsenɔ vevi do “mìwo gbɔjɔgbɔjɔwo” nu, yí “wo [ti kpɔ] le emɔ ɖeka lɔwo ke ji shigbe mìwo ɛnɛ.” (Ebretɔwo 4:15; 5:8) Amɛ 144 000 lɔwo can nyi agbetɔwo kpɔ. Yí wowo can do gbla koɖo makpemakpenyinyi koɖo edɔ̀lele. Eyi taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ Yesu koɖo amɛ 144 000 lɔwo amɔŋje mìwo seselelanmɛwo koɖo mìwo cukaɖawo mɛ nywiɖe.

NYI YÍ MAWU FYƆÐUXU LƆ AVAWAƆ?

11. Nyi yí taɖo Yesu kpla yi nukplaviwo mɔ, wo le do gbe ɖaɖa nɔ Mawu dro anyi wawa le jeŋkwimɛɔ?

11 Yesu kpla yi nukplaviwo mɔ wo le do gbe ɖaɖa nɔ Mawu dro anyi wawa le jeŋkwimɛ. Nyi yí taɖoɔ? Mìkpla le Eta 3 tɔ lɔ mɛ mɔ, Satana Legba fɔn gu do Yehowa nu. Le egufɔnfɔn Satana tɔ goduɔ, Yehowa na emɔ eyɛ koɖo mawudɔla egbejimanɔtɔ buwo alo gbɔngbɔnvɔnwo, yí wonɔ jeŋkwimɛ na nɔ hwenu ɖe. Eyi taɖo denyi mɛ ciwo pleŋ yí le jeŋkwimɛ yí wakɔ Mawu dro hwenɔnu o. Mìakpla nu sugbɔ so Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo nu le Eta  10 tɔ lɔ mɛ.

12. Enujɔjɔ vevi amɛve ciwo nu yí woxo nuxu so le Enyɔdasɛ 12:10 tɔ lɔ mɛɔ?

12 Bibla nu mɔ, nɔ wosɔ Yesu ɖo Fyɔ nɔ Mawu Fyɔɖuxu lɔ zeɖekaɔ, yɛawa ahwa koɖo Satana. (Hlɛn Enyɔdasɛ 12:​7-10.) Kpukpui 10 tɔ xo nuxu so enujɔjɔ vevi amɛve ɖekawo nu. Mawu Fyɔɖuxu ci yí Yesu Kristo nyi Efyɔ nɔ, tɔ acɛ kpakpa, yí wosɔ Satana dɔ so jeŋkwimɛ ɖaɖa nyigban ji. Shigbe lé mìavakpɔɛ le yiyimɛ hannɛɔ, enu cɛwo jɔ vayi xoxoxo.

13. Nyi yí jɔ le jeŋkwimɛ hwecinu yí wonya Satanaɔ?

13 Hwecinu yí wonya Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo so jeŋkwimɛɔ, Bibla nu lé mawudɔla egbejinɔtɔwo kpɔ jijɔ sugbɔ do. Bibla nu mɔ: ‘Eyi taɖo eji le jɔ mí, míwo jeŋkwiwo koɖo mɛ ciwo pleŋ yí le wo mɛ!’ (Enyɔdasɛ 12:12) Ecɛ yɛɔ, fafa koɖo ɖekawawa blebu le jeŋkwimɛ, ɖo mɛ ciwo pleŋ yí le jeŋkwimɛ wakɔ Mawu dro.

So hwecinu yí wonya Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo so jeŋkwimɛɔ, efunkpekpe ɖeɖe shɔnŋ yí ɖɔ nyigban lɔ ji. Efunkpekpe cɛwo avɔ zaanɖe yɛ

14. Nyi yí jɔ le nyigban lɔ ji hwecinu yí wonya Satana so jeŋkwimɛɔ?

14 Vɔ agbenɔnɔ le nyigban ji to akpo xesexese. Enudovɔnvɔnnamɛwo jɔjɔ do agbetɔwo ji, “ɖo Legba ɖyi va . . . koɖo dɔmɛzi gangan, ɖo énya mɔ hwenu hwɛɖeka kpoŋ yí kpɔtɔ nɔ ye.” (Enyɔdasɛ 12:​12, nwt) Satana le dɔmɛzi ji veviɖe. Wonyi so jeŋkwimɛ, yí enya mɔ woagu ye si le majinjinɖe mɛ. Éle egbla ɖeshiaɖe dokɔ yí hɛnkɔ cukaɖa, vevisese koɖo efunkpekpewo va nyigban lɔ pleŋ ji.

15. Nyi yí nyi Mawu dro kudo nyigban lɔ nuɔ?

15 Vɔ Mawu dro kudo nyigban lɔ nu detrɔ o. Égbejikɔ dandandan mɔ, amɛ maɖonuvɔnwo anɔ agbe tɛgbɛɛ le paradisonyigban ji. (Ehajiji Wema 37:29) Lé Mawu Fyɔɖuxu lɔ ana enu cɛ avamɛ doɔ?

16, 17. Nyi yí Daniɛli 2:44 kpla mì so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nuɔ?

16 Enyɔnuɖɛ ci yí le Daniɛli 2:44 mɛ nu mɔ: “Eyi le efyɔ ŋtɔ́wo hwenuɔ, jeŋkwimɛ Mawu aɖo fyɔɖuxu ɖeka, ci yí dagu gbeɖegbeɖe o. Fyɔɖuxu lɔ dayi eju bu ɖekɛ lɔ mɛ o. Ácuku fyɔɖuxu ŋtɔ́wo pleŋ hannyahannya, yí agu wo, vɔ yiɖekɛ kpaŋ ani sɔyi mavɔmavɔ mɛ.” Nyi yí enyɔnuɖɛ cɛ kpla mì so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nuɔ?

17 Ŋkɔtɔ, éna mìnya mɔ Mawu Fyɔɖuxu atɔ acɛ kpakpa “le efyɔ ŋtɔ́wo hwenu.” Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ, acɛkpakpa buwo akpɔtɔ le nyigban lɔ ji hwecinu yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ atɔ acɛ kpakpa. Amɛvetɔ, éna mìnya mɔ Mawu Fyɔɖuxu ani keke asɔyi, yí acɛkpakpa bu ɖe davaɖɔli kpɔ gbeɖe o. Yí amɛtɔntɔ, ahwa ajɔ le Mawu Fyɔɖuxu koɖo xexe cɛ mɛ cɛkpakpawo gblamɛ. Mawu Fyɔɖuxu yí aɖu ahwa lɔ ji, yí avanyi acɛkpakpa kuɖeka kpaŋ ci yí akpa cɛ do nyigban lɔ ji. Le hwenɔnuɔ, acɛkpakpa ci yí nyɔ wu ɖeshiaɖe akpa cɛ do agbetɔwo ji.

18. Lé woyɔnɔ ahwa kpɛtɛkpɛtɛ ci yí ajɔ le Mawu Fyɔɖuxu lɔ koɖo xexe cɛ mɛ cɛkpakpawo gblamɛɔ?

18 Lé Mawu Fyɔɖuxu lɔ awɛ yí avaɖɔli nyigban ji cɛkpakpawoɔ? Doŋkɔ nɔ ahwa kpɛtɛkpɛtɛ ci yí woyɔ mɔ Harmagedɔn ɔ, gbɔngbɔnvɔnwo ayi “efyɔ ciwo yí le nyigban lɔ pleŋ ji gbɔ mɔ yewoabɔ wo doju nɔ ahwawawa ŋkeke gangan Mawu Ŋsɛnwopleŋtɔ tɔ.” Ɛɛ, agbetɔ cɛkpakpawo awa hwa koɖo Mawu Fyɔɖuxu lɔ.​—Enyɔdasɛ 16:​14, 16, nwt; kpɔ enumɛɖeɖe bu 10 tɔ.

19, 20. Nyi yí taɖo mìʒan Mawu Fyɔɖuxu nɔ akpa cɛ do nyigban lɔ jiɔ?

19 Nyi yí taɖo mìʒan Mawu Fyɔɖuxu lɔɔ? Nɔ ehwe din ɔ, susu amɛtɔn ŋci yɔ. Ŋkɔtɔ, mìnyi nuvɔnmɛwo, eyi taɖo mìblenɔ yí kunɔ. Vɔ Bibla nu mɔ le Mawu Fyɔɖuxu lɔ cɛkpakpa gɔnmɛɔ, mìanɔ agbe tɛgbɛɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Ʒan 3:16 nu mɔ: ‘Mawu lɔn xexe lɔ sugbɔ, eyi taɖo Esɔ Eviɛ akogo ɖaɖa, nɔ amɛ ɖekpokpwi ci xɔɛ ji se datrɔn o, vɔ ákpɔ agbe mavɔ.’

20 Susu amɛvetɔ ci yí taɖo mìʒan Mawu Fyɔɖuxu lɔ yí nyi mɔ, mìle amɛ vwinwo mɛ. Amɛ sugbɔ kannɔ ŋsu, finɔ fi, yí nɔnɔ agbe dɔndɔn. Mìdatɛnŋ aɖe wo si o, vɔ Mawu atɛnŋ awɛ. Woagu mɛ ciwo yí kpɔtɔ wakɔ enuvwin si le Harmagedɔn mɛ. (Hlɛn Ehajiji Wema 37:10.) Susu amɛtɔntɔ ci yí taɖo mìʒan Mawu Fyɔɖuxu lɔ yí nyi mɔ, ŋsɛn dele agbetɔ cɛkpakpawo shi o, wowanɔ tamɛsɛnnuwo alo enuficificiwo. Wodekpenɔdo amɛwo nu nɔ woase tonu nɔ Mawu o. Bibla nu mɔ, “agbetɔ ɖunɔ fyɔ do agbetɔ ji nɔ vevisese yi tɔ.”​—Ŋununyatɔ 8:​9, nwt.

21. Lé Mawu Fyɔɖuxu lɔ ana yí Mawu dro anyi wawa le nyigban lɔ ji doɔ?

21 Le Harmagedɔn goduɔ, Mawu Fyɔɖuxu lɔ ana woawa Mawu dro le nyigban lɔ ji. Le kpɔwɛ mɛ, áɖe Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo si. (Enyɔdasɛ 20:​1-3) Le vɔvɔnuɔ, mɛɖekɛ dagbeble alo aku o. Ðo tafɛn lɔ ana egbejinɔtɔwo pleŋ anɔ agbe tɛgbɛɛ le Paradiso mɛ. (Enyɔdasɛ 22:​1-3) Mawu Fyɔɖuxu lɔ akɔ Mawu ŋkɔ ŋci. Yi gɔnmɛ ɖe? Edasɛ mɔ hwecinu yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ akpakɔ acɛ do nyigban lɔ jiɔ, agbetɔwo pleŋ ado bubu Yehowa ŋkɔ nu.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 21 tɔ.

HWENU YÍ YESU TRƆ EFYƆƆ?

22. Lé mìwɛ yí nya mɔ, Yesu detrɔ Efyɔ hwecinu yí ele nyigban ji alo ci wofuin do agbe trololoɔ?

22 Yesu kpla yi nukplaviwo mɔ wo le do gbe ɖaɖa mɔ: “Ao fyɔju mɛ le va.” Eze petii mɔ, Mawu Fyɔɖuxu lɔ ava le esɔmɛ. Doŋkɔɔ, Yehowa aɖo yi cɛkpakpa yí asɔ Yesu ɖo Efyɔ ni. Wosɔ Yesu ɖo Fyɔ hwecinu yí etrɔ yi jeŋkwimɛ trololoa? Oo, ele mɔ ánɔ te. Le hwenu ɖewo godu nɔ fɔnfɔnsoku Yesu tɔɔ, Piɛ koɖo Pɔlu na enyɔ lɔ mɛ kɔ nywiɖe hwecinu yí wozan enyɔnuɖɛ ci yí le Ehajiji Wema 110:1 mɛ kudo Yesu nu. Le enyɔnuɖɛ ŋtɔ́ mɛɔ, Yehowa nu mɔ: “Nɔ̀ anyi le Anyi ɖushimɛ, keke yí a nanɔ hwecinu na sɔ Ao ketɔnɔwo ɖo gɔnmɛ nɔ Ao hlɔnhlɔn.” (Edɔwawawo 2:​32-35; Ebretɔwo 10:​12, 13) Azan nɛni yí Yesu anɔ te na nɔ gbɔxwe yí Yehowa asɔ ɖo Fyɔɔ?

Mawu Fyɔɖuxu lɔ ana yí woawa Mawu dro le nyigban lɔ ji

23. (a) Hwenu yí Yesu tɔ acɛ kpakpa shigbe Mawu Fyɔɖuxu lɔ Fyɔ hannɛɔ? (b) Nyi yí mìakpla le eta ci yí akplɔɛdo mɛɔ?

23 Exwe sugbɔ doŋkɔ nɔ 1914-ɔ, Kristotɔ dovevinuwo gbɛbɔbɔ ɖeka do jeshi mɔ 1914 anyi exwe vevi ɖeka le Bibla nyɔnuɖɛwo mɛ. Enu ciwo yí jɔkɔ le xexeɛ mɛ so exwe 1914 mɛ dasɛ mɔ nyɔnɔnwi wonu. Exwe ŋtɔ́ mɛ yí Yesu tɔ acɛ kpakpa nɛ. (Ehajiji Wema 110:2) Le yi godu kakaɔ, wosɔ Satana dɔŋkpe do nyigban ji, “azan kankin” yí kpɔtɔ ni yɛ. (Enyɔdasɛ 12:12) Le eta ci yí akplɔɛdo mɛɔ, mìakpla nu ciwo yí ɖo kpe yi ji mɔ mìle azan kankin ŋtɔ́ mɛ. Mìagbekpla hɛnnɛ mɔ, dajinjin o, Mawu Fyɔɖuxu ana woawa Mawu dro le nyigban lɔ ji.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 22 tɔ.