Evangelium podle Lukáše 6:1–49
6 Jednou o sabatu Ježíš procházel obilnými poli a jeho učedníci otrhávali klasy,+ mnuli je v rukou a jedli zrní.+
2 Někteří farizeové na to řekli: „Jak to, že děláte, co se o sabatu nesmí?“+
3 Ale Ježíš jim odpověděl: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když on a jeho muži měli hlad?+
4 Jak vešel do Božího domu, dostal chleby předložení,* jedl je a nějaké dal i svým mužům, i když je nesmí jíst nikdo kromě kněží?“+
5 Pak jim řekl: „Syn člověka je pánem sabatu.“+
6 Jindy o sabatu+ vešel do synagogy a začal vyučovat. A byl tam člověk, který měl ochrnutou* pravou ruku.+
7 Znalci Zákona a farizeové Ježíše pozorně sledovali, jestli bude uzdravovat o sabatu, protože chtěli najít něco, z čeho by ho mohli obvinit.
8 Věděl ale, jak uvažují,+ a tak řekl muži s ochrnutou* rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ A on se zvedl a postavil se tam.
9 Ježíš jim pak řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno o sabatu konat dobro nebo škodit, zachránit život nebo ho zničit?“+
10 Po všech se rozhlédl a řekl tomu člověku: „Natáhni ruku.“ Udělal to a jeho ruka byla zase zdravá.
11 Byli však vzteky bez sebe a začali se domlouvat, co s Ježíšem udělají.
12 V těch dnech se vyšel na horu modlit+ a modlitbou k Bohu strávil celou noc.+
13 A když se rozednilo, zavolal si své učedníky a vybral z nich 12, které nazval apoštoly:+
14 Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa,+ Bartoloměje,
15 Matouše, Tomáše,+ Alfeova syna Jakuba, Šimona, kterému se říká Horlivec,
16 Jakubova syna Jidáše a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem.
17 A sešel s nimi dolů a zastavil se na rovném místě. Byl tam velký zástup jeho učedníků a velké množství lidí z celé Judeje a Jeruzaléma a z tyrského a sidonského pobřeží. Přišli, aby si ho poslechli a aby je uzdravil z jejich nemocí.
18 Uzdravoval i ty, které trápili nečistí duchové.
19 A všichni se ho snažili dotknout, protože z něho vycházela síla+ a všechny uzdravovala.
20 Pak se rozhlédl po svých učednících a řekl:
„Šťastní jste vy, kdo jste chudí, protože vám patří Boží království.+
21 Šťastní jste vy, kdo teď hladovíte, protože budete nasyceni.+
Šťastní jste vy, kdo teď pláčete, protože se budete smát.+
22 Šťastní jste, když vás lidé nenávidí+ a když vás vyloučí ze svého středu,+ uráží vás a špiní vaše jméno* kvůli Synu člověka.
23 Radujte se ten den a poskakujte radostí, protože máte v nebi velikou odměnu. Vždyť to samé dělali jejich předkové prorokům.+
24 Ale běda vám, kdo jste bohatí,+ protože vy už svou útěchu* máte.+
25 Běda vám, kdo jste teď sytí, protože budete hladovět.
Běda vám, kdo se teď smějete, protože budete truchlit a plakat.+
26 Běda, když o vás všichni lidé mluví dobře.+ Vždyť stejně se chovali jejich předkové k falešným prorokům.
27 Ale vám, kdo nasloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, konejte dobro těm, kdo vás nenávidí,+
28 žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vás uráží.+
29 Tomu, kdo tě udeří přes jednu tvář, nastav i druhou. A tomu, kdo ti bere svrchní oděv, neodepři ani ten spodní.+
30 Dej každému, kdo tě prosí,+ a od toho, kdo ti něco bere, to nežádej zpět.
31 Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.+
32 Pokud milujete ty, kdo milují vás, jakou máte zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo milují je.+
33 Pokud konáte dobro těm, kdo konají dobro vám, jakou máte zásluhu? I hříšníci dělají to samé.
34 A pokud půjčujete* těm, od kterých očekáváte, že vám to vrátí, jakou máte zásluhu?+ I hříšníci půjčují hříšníkům, protože očekávají, že dostanou stejně tolik zpátky.
35 Vy ale milujte své nepřátele, konejte dobro a půjčujte a neočekávejte, že něco dostanete zpátky.+ Pak budete mít velikou odměnu a budete syny Nejvyššího, protože on je laskavý i k nevděčným a zlým.+
36 Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.+
37 Také přestaňte soudit, a nebudete souzeni.+ Přestaňte odsuzovat, a nebudete odsuzováni. Odpouštějte,* a bude vám odpuštěno.*+
38 Dávejte, a lidé vám budou dávat.+ Nasypou vám do náruče* dobrou míru, stlačenou, setřesenou a vrchovatou. Jakou mírou totiž odměřujete, takovou budou zase odměřovat vám.“
39 Potom jim řekl přirovnání: „Copak může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy?+
40 Žák* není nad svého učitele, ale každý, kdo je úplně vyškolený, bude jako jeho učitel.
41 Jak to, že si všímáš smítka v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nevidíš?+
42 Jak můžeš říct svému bratrovi: ‚Bratře, nech mě, abych ti vyndal smítko z oka‘, zatímco nevidíš, že ty sám máš v oku trám? Pokrytče! Nejdřív si vytáhni trám z vlastního oka a pak jasně uvidíš, jak vyndat smítko z oka svému bratrovi.
43 Žádný dobrý strom nenese špatné ovoce a žádný špatný strom nenese dobré ovoce.+
44 Každý strom se pozná podle svého ovoce.+ Vždyť z trní se nesklízí fíky ani z trnitého keře hrozny.
45 Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce dobré věci, ale špatný člověk vynáší ze svého špatného pokladu špatné věci. Ústa totiž mluví to, čím je naplněné srdce.+
46 Proč mě oslovujete: ‚Pane! Pane!‘, ale neděláte, co říkám?+
47 Povím vám, komu se podobá každý, kdo ke mně přichází, slyší má slova a jedná podle nich:+
48 Podobá se člověku, který při stavbě domu kopal do hloubky a položil základy na skále. Když pak nastala povodeň, přivalila se na dům řeka, ale nemohla ho ohrozit, protože byl dobře postavený.+
49 Kdo však slyší a nic nedělá,+ podobá se člověku, který postavil dům bez základů. Když se na dům přivalila řeka, okamžitě se zřítil a byl úplně zničený.“
