Z jakého náboženského prostředí pocházíte?

Moji rodiče byli katolíci, ale do kostela nechodili. V mládí jsem se přikláněl k ateismu. Ve škole jsme se učili, že život vznikl evolucí, a já jsem to přijal jako fakt. I když jsem nevěřil, že existuje někdo, kdo nás stvořil, byl jsem přesvědčený, že nad námi musí být něco vyššího. A tak jsem prozkoumal buddhismus, hinduismus a taoismus, ale odpovědi na své otázky jsem nenašel.

Proč jste se začal zajímat o vědu?

Od dětství mě fascinovaly stroje. Často jsem dokonce rozebíral své elektronické hračky a zase je skládal dohromady. Tatínka, který byl odborníkem na telekomunikační techniku, jsem zasypával nekonečnými otázkami, jak fungují rádia a telefony.

Jaký obor jste vystudoval?

Studoval jsem elektrotechniku na univerzitě v Janově a potom jsem napsal disertační práci o konstrukci robotů. Specializoval jsem se na studium lidského zrakového ústrojí a vymýšlel způsoby, jak ho při konstrukci robotů napodobit.

Proč vás zajímalo právě zrakové ústrojí?

Je neuvěřitelně důmyslné a zahrnuje mnohem víc než jenom oči. Jeho součástí jsou mechanismy, které vyhodnocují,  co vidíme. Zamyslete se například nad tím, co se děje, když chytáte míč. Když utíkáte, abyste ho chytil, čočka vašeho oka zaostří obraz míče na sítnici. Tento obraz se posunuje po sítnici podle toho, jak se míč pohybuje a jak se pohybuje vaše oko. Vaše oko samozřejmě stále sleduje míč. Jeho obraz proto na sítnici znehybní, zatímco to, co je v pozadí, se „pohybuje“.

Váš zrakový systém zároveň počítá rychlost míče a jeho dráhu. Je úžasné, že tento výpočet začíná už v sítnici, když vaše oko odhaduje pohyb míče vzhledem k pozadí. Oční nerv pak impulzy vytvořené sítnicí přenese do vašeho mozku, který informace dál analyzuje a směruje vás, abyste míč chytil. Nad složitostí celého procesu se tají dech.

Co vás přesvědčilo o tom, že existuje Stvořitel?

V roce 1990 jsem strávil pracovně několik měsíců v Dublinu na Trinity College. Když jsme pak s manželkou Barbarou cestovali zpátky domů, povídali jsme si o tom, jaká budoucnost čeká naše děti. Taky jsme se rozhodli, že navštívíme mou sestru, která je svědkem Jehovovým. Dala mi jejich knihu Jak vznikl život? Evolucí, nebo stvořením? Informace v ní jsou založeny na pečlivém výzkumu, a to na mě udělalo velký dojem. Došlo mi, že jsem evoluční teorii přijal jako skutečnost, aniž bych ji prozkoumal. Například jsem si myslel, že ji podporují zkameněliny. Ale to není pravda. Čím víc jsem se evolucí zabýval, tím víc jsem byl přesvědčený, že tato teorie není podpořena fakty, ale jsou to jenom silná slova.

Pak jsem přemýšlel o své práci s roboty. Čí výtvory napodobuji? Nikdy bych nedokázal sestrojit robota, který umí chytit míč, jak to umíme my. Robot může být k tomuto úkonu naprogramovaný, ale udělá to pouze za přesně stanovených podmínek. Jinak to udělat nedokáže. Naše schopnost učit se je na mnohem vyšší úrovni než u nějakého stroje. Ale i ty pouhé stroje mají svého výrobce! Tento fakt je pouze jedním z mnoha, které mě přesvědčily, že musíme mít nějakého Tvůrce.

Proč jste se stal svědkem Jehovovým?

Částečně proto, že Barbaře i mně se líbil jejich pečlivý přístup ke studiu. Zvlášť na mě zapůsobilo, že jejich publikace jsou napsané na základě hlubokého výzkumu. Lidem, jako jsem já, se důkladný výzkum líbí, protože rádi poznávají věci do nejmenších detailů. Například mě hodně zajímala různá proroctví, která jsou v Bibli. Když jsem je studoval, došel jsem k závěru, že autorem Bible je skutečně Bůh. S Barbarou jsme se dali pokřtít v roce 1992.

Oslabilo studium vědy vaši víru?

Právě naopak. Moji víru to posílilo. Uvažujte třeba o tom, jak rozpoznáváme obličeje. Miminko to dokáže během několika hodin po narození. Vy i já okamžitě rozeznáme někoho známého, i když je v davu. Dokážeme dokonce poznat, jak se cítí. Možná ale vůbec netušíme, že tento proces je výsledkem zpracování neskutečného množství informací při úžasné rychlosti.

Jsem skálopevně přesvědčený, že naše zrakové ústrojí je vzácným darem od Boha Jehovy. Jeho dary, ke kterým patří i Bible, mě podněcují k tomu, abych mu děkoval a mluvil o něm s druhými. A můj smysl pro spravedlnost mi říká, že by měl za svá díla sklidit uznání.