Sebevraždy — Skrytá epidemie

JOHN A MARY *, kterým je k šedesátce, žijí v malém domě na venkově ve Spojených státech. John pomalu umírá na rozedmu plic a selhávající srdce. Mary si život bez něj zkrátka neumí představit, a když vidí, jak John postupně slábne a někdy sotva popadá dech, působí jí to nevýslovné utrpení. Mary má sama zdravotní problémy a již řadu let trpí depresí. Nedávno byl John velmi znepokojen, protože Mary mluvila o sebevraždě. Její myšlení je v důsledku deprese a všech těch léků, jež bere, čím dál zmatenější. Mary říká, že se nedokáže vyrovnat s myšlenkou, že bude sama.

V domě je plno léků — tabletky na srdce a léky proti depresi a na uklidnění. Jednou brzy ráno přijde Mary do kuchyně a začne polykat tabletky. Přestane teprve až ji najde John a tablety jí vezme. John volá pohotovost a Mary mezitím upadá do kómatu. John se modlí, aby nebylo příliš pozdě.

Co ukazují statistiky

V posledních letech se hodně píše o rostoucím počtu sebevražd mladých lidí a je to na místě, protože není větší tragédie než zbytečná smrt mladého člověka, který je plný života a nadějí. Novinové titulky se však nezmiňují o jedné skutečnosti, že totiž procento sebevražd roste úměrně s věkem. Z rámečku na této straně je patrné, že to platí bez ohledu na to, zda je celkový počet sebevražd v dané zemi vysoký nebo nízký. Tyto statistické údaje také ukazují celosvětovou povahu této skryté epidemie.

 V roce 1996 Americká Střediska pro sledování nemocí uvedla, že u Američanů ve věku 65 let a více prudce vzrostl počet sebevražd, a to o třicet šest procent oproti roku 1980. Tento vzestup je do určité míry způsoben tím, že více lidí se dožívá pokročilejšího věku, ale to není jediný důvod. V roce 1966 se tehdejší počet sebevražd u lidí nad 65 let poprvé za čtyřicet let zvýšil o devět procent. Uvádí se, že jedině následkem pádů a dopravních nehod zemřelo více letitých Američanů než následkem sebevražd. Avšak i tato zneklidňující čísla mohou být příliš nízká. „Předpokládá se, že ve statistikách vycházejících z prokázané příčiny smrti nejsou sebevraždy zdaleka uvedeny v plném rozsahu,“ píše se v knize A Handbook for the Study of Suicide (Příručka ke studiu sebevražd). Kniha dodává, že podle odhadu některých lidí je skutečné číslo dvakrát vyšší, než uvádějí statistiky.

A výsledek? Ve Spojených státech podobně jako v mnoha dalších zemích dochází ke skryté globální epidemii sebevražd starších obyvatel. Doktor Herbert Hendin, který je odborníkem na tuto problematiku, uvádí: „Přestože procento sebevražd ve Spojených státech roste úměrně a výrazně s věkem, sebevraždám starších lidí se na veřejnosti věnuje jen malá pozornost.“ Proč to tak je? Podle doktora Hendina je problém částečně v tom, že procento sebevražd u starších lidí bylo vždy vysoké, a proto „nedošlo k náhlému zděšení jako při výrazném vzestupu sebevražd mladých lidí“.

Děsivá účinnost

Tyto statistiky jsou sice šokující, ale jsou to jen neosobní čísla. Nic neříkají o tom, jakou osamělost s sebou přináší život bez milovaného partnera a jak skličující je ztráta soběstačnosti, ani nemluví o zoufalství z vleklé nemoci, o pocitu prázdnoty při chronické depresi a o beznaději pramenící ze smrtelné nemoci. Smutnou pravdou je to, že u mladých lidí jsou pokusy o sebevraždu jakousi ukvapenou reakcí na momentální problémy, ale v případě starších lidí se problémy, s nimiž se potýkají, obvykle zdají být trvalé a neřešitelné. V důsledku toho často sebevraždu připravují s daleko větší rozhodností než mladí lidé a provádějí ji s děsivou účinností.

„Nejenže je významně více sebevražd u starších lidí, ale i u sebevražd jako takových jsou mezi staršími a mladými lidmi významné rozdíly,“ uvádí dr. Hendin ve své knize Suicide in America (Sebevraždy v Americe). „Zejména je to v tom, že u starších lidí se poměr pokusů o sebevraždu výrazně posouvá k sebevraždám dokonaným. V celkové populaci se tento poměr odhaduje na deset ku jedné. U mladých lidí (15 až 24 let) se odhaduje na sto ku jedné a u lidí nad 55 let se odhaduje na jedna ku jedné.“

To jsou skutečně otřesné statistiky. Stárnout, ztrácet tělesnou sílu a trpět bolestí a nemocemi je opravdu skličující. Není divu, že tolik lidí páchá sebevraždu. Existuje však mocný důvod k tomu, abychom si života vážili, a to dokonce i za velmi obtížných okolností. Podívejme se, co se stalo s Mary, o níž byla zmínka v úvodu.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 3]

Poměr sebevražd na 100 000 lidí v závislosti na věku a pohlaví

Muži/Ženy Věk od 15 do 24 let

8,0 / 2,5 Argentina

10,1 / 4,4 Japonsko

19,2 / 3,8 Maďarsko

7,6 / 2,0 Mexiko

53,7 / 9,8 Rusko

4,0 / 0,8 Řecko

23,4 / 3,7 Spojené státy

Muži/Ženy Věk od 75 let výše

55.4 / 8.3 Argentina

51.8 /37.0 Japonsko

168.9 /60.0 Maďarsko

18.8 / 1.0 Mexiko

93.9 /34.8 Rusko

17.4 / 1.6 Řecko

50.7 / 5.6 Spojené státy