Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 49

Fɔnfɔnsoku—Mɔkpɔkpɔ ci nu kankandoji le!

Fɔnfɔnsoku—Mɔkpɔkpɔ ci nu kankandoji le!

“Mɔkpɔkpɔ le ŋshi le Mawu mɛ . . . mɔ fɔnfɔnsoku li nɔ amɛjɔjɔɛwo koɖo amɛmajɔmajɔwo.”—EDƆ. 24:15, NWT.

EHAJIJI 151 Ayɔ Wo

SUSU VEVI LƆ *

1-2. Mɔkpɔkpɔ dojijɔnamɛ ci yí le Yehowa sɛntɔwo shiɔ?

MƆKPƆKPƆ le veviɖe sugbɔ. Mɛɖewo kpɔnɔ mɔ mɔ yewoakpɔ jijɔ le alɔlele mɛ, ahɛn viwo yí woanɔ lanmɛsɛn mɛ, alo ahaya le dɔ̀lele sɛnŋsɛnŋ ɖe mɛ. Enu cɛwo tɛnŋ dronɔ mìwo ciwo yí nyi Kristotɔwo hɛnnɛ. Vɔ nu ci mìkpɔkɔ mɔ nɔ le veviɖe wu nu cɛwo. Wowo yí nyi agbe mavɔ nɔnɔ le Paradiso mɛ koɖo mɔkpɔkpɔ mɔ mìwo mɛ veviwo avafɔn so ku.

2 Apotru Pɔlu nu mɔ: “Mɔkpɔkpɔ leŋ shi le Mawu mɛ . . . mɔ fɔnfɔnsoku li nɔ amɛjɔjɔɛwo koɖo amɛmajɔmajɔwo.” (Edɔ. 24:15, NWT) Denyi Pɔlu yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci yí xo nuxu so fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ nu o. Blema tɔgbui Job can xo nuxu so nu hɛnnɛ. Ékando ji mɔ Mawu aɖo ŋwi ye yí afɔn ye do agbe ke.—Job 14:7-10, 12-15.

3. Nyɔna ci yí mìatɛnŋ akpɔ so 1 Korɛntitɔwo eta 15 lɔ mɛɔ?

3 “Mɛkukuwo fɔnfɔnsoku” nyi akpaxwe ɖe nɔ “gɔnmɛɖokpe,” alo “gɔnmɛjeje nukplakpla” ci ji Kristotɔwo pleŋ xɔse. (Ebre. 6:1, 2, NWT) Pɔlu nyɔ ciwo yí enu so fɔnfɔnsoku nu le 1 Korɛntitɔwo eta 15 mɛ. Enu ci eŋwlɛ ado ŋsɛn exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo sugbɔ. Yí nɔ mìxɔ fɔnfɔnsoku lɔ ji se so exwe sugbɔ can ɔ, 1 Korɛntitɔwo eta 15 lɔ atɛnŋ ado ŋsɛn mɔkpɔkpɔ ci yí le mì shi kudo fɔnfɔnsoku lɔ nu mɔ yɛavamɛ.

4. Nyi yí na mìkando ji mɔ woafɔn mìwo mɛ veviwoɔ?

4 Fɔnfɔnsoku Yesu Kristo tɔ na mìkando ji mɔ nɔ mìwo mɛ veviwo kuɔ, fɔnfɔnsoku li nɔ wo. Yesu fɔnfɔnsoku lɔ nyi akpaxwe ɖe nɔ “Eŋɛnywi” ci Pɔlu dra nɔ Korɛntitɔwo. (1 Kor. 15:1, 2) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, énu mɔ nɔ Kristotɔ ɖe dekando fɔnfɔnsoku cɛ jiɔ, yi xɔse degbenyi ŋɖewanu o. (1 Kor. 15:17) Kankando Yesu fɔnfɔnsoku ji yí na mɔkpɔkpɔ sɛnŋ le mì shi mɔ woavafɔn mɛbuwo.

5-6. Gɔnmɛsese ci yí le 1 Korɛntitɔwo 15:3, 4 nu nɔ mìɔ?

5 Le tɔtɔmɛ nɔ Pɔlu nyɔ ci enu so fɔnfɔnsoku nuɔ, éxo nuxu so nyɔnɔnwi vevi amɛtɔn nu. Wowo yí nyi (1) “Kristo ku do [mìwo] gɔjejewo tamɛ.” (2) “Wo ɖyi do yɔdu mɛ.” (3) “Yí le ŋkeke amɛtɔntɔ lɔ mɛ ɔ, É fɔn so amɛkukuwo domɛ shigbe le Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo nui do ɛnɛ.”—Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 15:3, 4.

6 Gɔnmɛsese ci yí le Yesu ku, yi ɖyiɖyi koɖo yi fɔnfɔnsoku nu nɔ mìɔ? Nyɔnuɖɛtɔ Ezai nu ɖɛ so Mɛsia lɔ nu mɔ: “Wo ɖi so amɛlagbuwo nyigban ji” yí “ɖyi koɖo amɛ vɔnwo.” Vɔ nubu agbejɔ kpe nɔ cɛwo. Ezai nu kpi mɔ Mɛsia lɔ aɖe “agɔjejewo swi nɔ amɛ sugbɔ sugbɔ.” Yesu wa nu cɛ hwenu esɔ yi gbe cu tafɛn. (Ezai 53:8, 9, 12; Mt. 20:28; Rɔm. 5:8) Eyi taɖo Yesu ku, yi ɖyiɖyi koɖo yi fɔnfɔnsoku nyi kpeɖoji sɛnŋ ci ji mìcu mìwo mɔkpɔkpɔ do mɔ, mìavo so mìwo nuvɔnwo koɖo eku shi yí agbevanɔ ju koɖo mìwo mɛ vevi ciwo yí ku.

KUNUÐETƆ SUGBƆ ÐO KPE NYƆ LƆ JI

7-8. Nyi yí kpedo Kristotɔwo nu yí wokando ji mɔ wofɔn Yesu so kuɔ?

7 Ekacaca le mɔkpɔkpɔ ci yí le mì shi kudo fɔnfɔnsoku nu koɖo Yesu fɔnfɔnsoku mɛ, eyi taɖo mìɖo akando ji mɔ wofɔn Yesu so ku. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa fɔn Yesu do agbeɔ?

8 Ci wofɔn Yesu ɖegbɔɔ, kunuɖetɔ sugbɔ yí kpɔɛ yí gbexo nuxu so nu nɔ mɛbuwo. (1 Kor. 15:5-7) Kunuɖetɔ ŋkɔtɔ ci Pɔlu yɔ yí nyi apotru Piɛ (Kefasi). Nukplaviwo gbɛbɔbɔ ɖeka nu hɛnnɛ mɔ, Piɛ kpɔ Yesu ci wofuin so ku. (Luiki 24:33, 34) Gbesɔ kpe niɔ, “amɛdɔdɔ wive lɔwo” kpɔ Yesu le fɔnfɔnsoku yi tɔ godu. Le yi goduɔ, “É dasɛ Yiɖeki nɔ nɔvi ciwo yí sugbɔ sɔwu hlɛnhlɛnmɛ ekawive koɖo efan (500) le zeɖeka mɛ.” Etɛnŋ nyi le bɔbɔ dojijɔnamɛ ci ewa koɖo wo le Galile yí woŋwlɛ do Matie 28:16-20 mɛ. Gbesɔ kpe niɔ, Yesu “dasɛ yiɖeki nɔ Ӡaki.” Etɛnŋ nyi Yesu nɔjijiɛ ci yí dexɔɛ ji se sa mɔ yɛnyi Mɛsia yɔ. (Ӡan 7:5) Ci Ӡaki kpɔ mɔ wofɔn Yesu so kuɔ, exɔɛ ji se hɔntɔn. Enyɔ mɔ hwecinu Pɔlu ŋwlɛkɔ yi lɛta lɔ le exwe 55 han mɛ K.H. ɔ, kunuɖetɔ sugbɔ ciwo yí kpɔ Yesu fɔnfɔnsoku lɔ tɔxu gbekpɔtɔ le agbe; eyi taɖo mɛ ciwo yí dekando ji atɛnŋ abiɔ kunuɖetɔ lɔwo se.

9. Ci mìhlɛn Edɔwawawo 9:3-5 ɖe, nyi yí dasɛ mɔ Pɔlu atɛnŋ agbena kpeɖoji bu so Yesu fɔnfɔnsoku nuɔ?

9 Le yiyimɛɔ,Yesu dasɛ yiɖeki nɔ Pɔlu ŋtɔ. (1 Kor. 15:8) Pɔlu (Sɔlu) le mɔ ji yikɔ Damasi yí se Yesu ci wofɔn so ku gbe yí kpɔɛ le jeŋkwimɛ le ŋtegan ɖeka mɛ. (Hlɛn Edɔwawawo 9:3-5.) Enu ci yí jɔ do Pɔlu ji gbenyi kpeɖoji bu mɔ fɔnfɔnsoku Yesu tɔ denyi druvi o.—Edɔ. 26:12-15.

10. Ci Pɔlu kando ji mɔ wofɔn Yesu so ku ɖe, nyi ewaɔ?

10 Paul kpeɖoji lɔ ajɔ ji nɔ mɛɖewo sugbɔ, ɖo gbɔxwe Yesu adasɛ yiɖeki niɔ, éci yumɛ nɔ Kristotɔwo vayi. Ci Pɔlu vakando ji mɔ wofɔn Yesuɔ, éje agbla kpedo amɛwo nu nɔ woakando nyɔnɔnwi cɛ ji. Ci exokɔ nuxu so nyɔnɔnwi ci yí nyi mɔ Yesu ku yí gbefɔn nuɔ, édo ji le cukaɖa sugbɔ mɛ, woxuini yí lini do gakpamɛ yí tɔjihun gbanɔ di. (1 Kor. 15:9-11; 2 Kor. 11:23-27) Pɔlu kando ji sugbɔ mɔ wofɔn Yesu so ku, eyi taɖo eji mɔ yeahwlɛn ta nɔ ye jixɔse lɔ keke aku do ji. Exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ kpeɖoji cɛ, dena èkando ji mɔ wofɔn Yesu so ku ba? Yí ecɛ dedo ŋsɛn xɔse ci èɖo do fɔnfɔnsoku nu ba?

PƆLU DRA SUSU MASƆGBEWO DO NƆ AMƐWO

11. Nyi yí taɖo Korɛntitɔ ɖewo tɛnŋ ɖo susu masɔgbewo so fɔnfɔnsoku nuɔ?

11 Mɛɖewo le Grɛki jugan ci yí nyi Korɛnti mɛ yí ɖo susu masɔgbewo so fɔnfɔnsoku nu keke yí gbe dɔn nunɔ mɔ “fɔnfɔnjete le amɛkukuwo domɛ de li” o. Nyi yí taɖoɔ? (1 Kor. 15:12) Xexeɛmɛnunyatɔ ciwo yí le Atɛni ci yí nyi Grɛki jugan bu mɛ, gbalinɔ Yesu fɔnfɔnsoku nyɔ lɔ. Susu ŋtɔ́wo tɛnŋ le Korɛntitɔ ɖewo shi. (Edɔ. 17:18, 31, 32) Mɛɖewo tɛnŋ kpɔɛ mɔ kpɔwɛnyɔnunu yɔ yí yɛ gɔnmɛ yí nyi mɔ, ci wonyi nuvɔnmɛwo saɔ, “woku” yí ci wovatrɔ Kristotɔwoɔ, “wofɔn so ku.” Nɔ egbenyi susu ɖe yí taɖo wodexɔ fɔnfɔnsoku lɔ so ji se can ɔ, anyi wowo xɔse nyi nu gbali. Nɔ Mawu defɔn Yesu so kuɔ, anyi tafɛn ɖe deli o, yí mì pleŋ akpɔtɔ aci nuvɔn mɛ tɛgbɛɛ. Eyi taɖo mɔkpɔkpɔ ɖota ɖe dele mɛ ciwo gbenɔ fɔnfɔnsoku shi o.—1 Kor. 15:13-19; Ebre. 9:12, 14.

12. Sɔ koɖo 1 Piɛ 3:18, 22 ɖe, lé fɔnfɔnsoku Yesu tɔ to akpo nɔ ciwo yí do ŋkɔ ni doɔ?

12 Pɔlu ŋtɔ nya mɔ “wofɔn Kristo so ku le amɛkukuwo mɛ nyao.” Fɔnfɔnsoku ŋtɔ́ nyɔ wu ciwo yí doŋkɔ ni, ɖo mɛ ciwo yí wofɔn so ku vayi, gbevaku ke. Pɔlu nu mɔ Yesu “nyi kusɛnsɛn ŋkɔtɔ nɔ mɛ ciwo yí dɔn alɔn le ku mɛ.” Emɔ ci nu yí Yesu nyi ŋkɔtɔ leɔ? Eyi nyi amɛ ŋkɔtɔ ci wofɔn yí enyi gbɔngbɔnmɛ nuwawa yí gbenyi amɛ ŋkɔtɔ ci yí yi jeŋkwimɛ le agbetɔwo mɛ.—1 Kor. 15:20, NWT; Edɔ. 26:23; hlɛn 1 Piɛ 3:18, 22.

‘MƐ CIWO WOAFƆN DO AGBE’

13. Vovototo ci Pɔlu mɔ yɛle gblamɛ nɔ Adamu koɖo Yesuɔ?

13 Lé amɛ ɖeka ku atɛnŋ ahɛn amɛ miliɔn nɛniɖe va agbe doɔ? Pɔlu ɖo nyɔbiɔse cɛ ŋci gbajɛɛ. Édre vovototo ci yí le gblamɛ nɔ enu ci yí jɔ do agbetɔ xomu lɔ ji ci Adamu wa nuvɔn koɖo nu ci yí ato so Kristo vɔnsa lɔ mɛ. Pɔlu ŋwlɛ so Adamu nu mɔ: “Mɛɖeka ji yí eku to yí va.” Ci Adamu wa nuvɔn ɔ, éhɛn ku va nɔ yiŋtɔ koɖo yi jijimɛviwo. Mìgbekpɔtɔ kpɔkɔ lɔzu so yi tonumase lɔ mɛ. Vɔ ci Mawu fɔn Eviɛ so kuɔ, mìatɛnŋ akpɔ mɔ nɔ nunywiwo hɔntɔn! “Mɛɖeka ji yí amɛkukuwo fɔnfɔnsoku can to yí va,” eyi nyi Yesu. Pɔlu ɖe mɛ mɔ: “Ðo shigbe lé han amɛwo pleŋ kunɔ to Adamu mɛ nɛɔ, nɛnɛke woafɔn wo pleŋ do agbe to Kristo mɛ nɛ.”—1 Kor. 15:21, 22, NWT.

14. Woafɔn Adamu so kua? Ðe mɛ.

14 Ci Pɔlu nu mɔ “amɛwo pleŋ kunɔ to Adamu mɛ” ɖe, nyɔ ci ejikɔ anuɔ? Pɔlu xokɔ nuxu so agbetɔ xomu lɔ pleŋ ci yí sɔ Adamu nuvɔn ɖu cinɔ yí ecɛ na wokunɔ. (Rɔm. 5:12) Adamu danɔ mɛ ciwo yí ‘woafɔn do agbe’ mɛ o. Kristo vɔnsa lɔ decɔn yi nuvɔn lɔ o, ɖo Adamu nyi amɛ maɖoafɛn ci yí xa ɖui koŋ yí gbe to nɔ Mawu. Enu ci yí jɔ do Adamu ji lɔ ke yí agbejɔ do mɛ ciwo “Amɛagbetɔ Vi lɔ” aɖo kojo nɔ mɔ wonyi “gbɔgbwɛwo,” yí woayi “etodɔndɔn mavɔ” mɛ.—Mt. 25:31-33, 46; Ebre. 5:9.

Yesu yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci wofɔn le amɛ sugbɔ ciwo woafɔn so ku yi jeŋkwimɛ mɛ (Kpɔ mamamɛ 15-16) *

15. Miwo yí le “wo pleŋ” ciwo ‘woafɔn do agbe’ mɛɔ?

15 Do jeshi mɔ Pɔlu nu mɔ “woafɔn wo pleŋ do agbe to Kristo mɛ.” (1 Kor. 15:22, NWT) Pɔlu ŋwlɛ lɛta lɔ ɖaɖa Kristotɔ amɛshiaminɔ ciwo yí le Korɛnti ciwo yí woavafɔn do agbe le jeŋkwimɛ. Kristotɔ cɛwo nyi mɛ ciwo yí “wo wa mɛmiɖe le Kristo Yesu mɛ, nɔ [wowo] ciwo yí wo yɔ yí [wo] a nyi amɛ kɔkwɛwo.” Pɔlu gbexo nuxu so “mɛ ciwo yí dɔn alɔn le Kristo mɛ” nu. (1 Kor. 1:2; 15:18; 2 Kor. 5:17) Le gbɔngbɔnmɛ lɛta bu mɛɔ, Pɔlu ŋwlɛ mɔ mɛ ciwo yí ‘ba koɖo Kristo le yi kumɛɔ’ woagbe “ba koɖi le Yi fɔnfɔn so ekumɛ.” (Rɔm. 6:3-5) Wofɔn Yesu so ku do gbɔngbɔnmɛ yí eyi jeŋkwimɛ. Ahanke woawɛ nɔ mɛ ciwo pleŋ yí “ba koɖo Kristo” nɛ, wowo yí nyi Kristotɔ amɛshiaminɔwo pleŋ.

16. Ci Pɔlu yɔ Yesu mɔ “kusɛnsɛn ŋkɔtɔ” ɖe, nyɔ ci ejikɔ anuɔ?

16 Pɔlu ŋwlɛ mɔ wofɔn Kristo yí “enyi kusɛnsɛn ŋkɔtɔ nɔ mɛ ciwo yí dɔn alɔn le ku mɛ.” Ðo ŋwi mɔ wofɔn mɛbuwo shigbe Lazar nɛ do agbe le nyigban ji, vɔ Yesu yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci wofɔn do agbe do gbɔngbɔnmɛ nɔ axɔ agbe mavɔ. Woatɛnŋ asɔ sɔ koɖo kusɛnsɛn ŋkɔtɔ ci Izraɛliviwo ɖenɔ yí sɔ nanɔ Mawu. Gbesɔ kpe niɔ, ci Pɔlu yɔ Yesu mɔ “kusɛnsɛn ŋkɔtɔɔ,” enyɔ ci ejikɔ anu yí nyi mɔ woagbefɔn mɛbuwo do agbe yí woayi jeŋkwimɛ. Le gamɛ nywitɔ lɔ jiɔ, woafɔn apotruwo koɖo mɛbu ciwo yí le “Kristo mɛ” so ku yí woayi jeŋkwimɛ shigbe Yesu nɛ.

17. Hwenu yí mɛ ciwo yí “le Kristo mɛ” axɔ wowo jeŋkwimɛ fɛncu lɔɔ?

17 Mɛ ciwo yí le “Kristo mɛ” fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ detɔ ji hwenu Pɔlu ŋwlɛkɔ nu ɖaɖa Korɛntitɔwo o. Vɔ Pɔlu nu hwenɔnu mɔ ecɛ ajɔ le esɔmɛ, émɔ: “Amɛ ɖeka ɖeka le totomɛ yitɔ nu—Kristo nyi ŋkɔtɔ nɔ amɛwo pleŋ, yí a sɔ kplɔɛ do ɔ, amɛ ciwo yí le Kristo mɛ le vava Yitɔ hwenu.” (1 Kor. 15:23; 1 Tɛs. 4:15, 16) Egbɛɔ, mìle agbe le Kristo “vava hwenu” ci nu wonu nyɔ ɖɛ so. Ɛɛ, apotru lɔwo koɖo Kristotɔ bu ciwo wosɔ gbɔngbɔn shi ami nɔ le te keke ana nɔ Kristo vava hwenu yí axɔ jeŋkwimɛ fɛncu yí ‘aba koɖo Yesu le yi fɔnfɔn so ekumɛ.’

ÈÐO MƆKPƆKPƆ CI NU KANKANDOJI LE!

18. (a) Nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu mɔ fɔnfɔnsoku bu akplɔ fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ doɔ? (b) Shigbe lé wonui le 1 Korɛntitɔwo 15:24-26 mɛ nɛ ɖe, nyi yí ajɔ le jeŋkwimɛɔ?

18 Vɔ nyi yí ajɔ do Kristotɔ egbejinɔtɔ ciwo pleŋ yí deɖo mɔkpɔkpɔ yí anɔ jeŋkwimɛ koɖo Kristo jiɔ? Wowo can ɖo fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ. Bibla nu mɔ Pɔlu koɖo mɛ ciwo yikɔ jeŋkwimɛ anɔ “mɛkukuwo fɔnfɔnsoku ŋkɔtɔ” mɛ. (Fili. 3:11, NWT) Ecɛ dedasɛ mɔ fɔnfɔnsoku bu li ba? Ecɛ wa ɖeka koɖo nyɔ ci Job nu so yi sɔmɛ nu. (Job 14:15) “Mɛ ciwo yí le Kristo mɛ le vava yitɔ hwenu” anɔ jeŋkwimɛ koɖo Yesu hwenu yí agu fyɔɖuxuwo pleŋ, acɛkpakpawo pleŋ koɖo ŋsɛnwo pleŋ. Woagu “ketɔnɔ ŋgbeshitɔ . . . eku” hɛnnɛ. Kankandojitɔɔ, mɛ ciwo yí wofɔn do jeŋkwimɛ dagbeku gbeɖe o. Vɔ nyi yí ajɔ do mɛkpɛtɛwo jiɔ?—Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 15:24-26.

19. Nyi yí mɛ ciwo yí ɖo nyigban ji mɔkpɔkpɔ atɛnŋ akpɔ mɔ nɔɔ?

19 Nyi yí mɛ ciwo yí ɖo nyigban ji mɔkpɔkpɔ atɛnŋ akpɔ mɔ nɔɔ? Woatɛnŋ aɖo mɔkpɔkpɔ sɔ koɖo nyɔ ci Pɔlu nu mɔ: “Mɔkpɔkpɔ le ŋshi . . . mɔ fɔnfɔnsoku li nɔ amɛjɔjɔɛwo koɖo amɛmajɔmajɔwo.” (Edɔ. 24:15, NWT) Yi mɛ kɔ petii mɔ, amɛmajɔmajɔ ɖe datɛnŋ ayi jeŋkwimɛ o, eyi taɖo nyɔ cɛwo dasɛ mɔ woavafɔn amɛwo so ku do nyigban ji.

Ci mìxɔ fɔnfɔnsoku ji se yí taɖo mìkpɔnɔ mɔ nɔ esɔmɛ koɖo kankandoji (Kpɔ mamamɛ 20) *

20. Lé nyɔta cɛ do ŋsɛn ao mɔkpɔkpɔ lɔ doɔ?

20 Kankandojitɔɔ, “fɔnfɔnsoku li”! Mɛ ciwo yí woafɔn do agbe le nyigban ji atɛnŋ akpɔ mɔ mɔ yewoanɔ agbe tɛgbɛɛ le lɛ. Àtɛnŋ akando ji mɔ gbeɖu cɛ avamɛ dandandan. Mɔkpɔkpɔ cɛ atɛnŋ afa kɔn nɔ eo, nɔ èbukɔ tamɛ kpɔ so ao mɛ vevi ciwo yí ku nu. Woatɛnŋ afɔn wo so ku hwenu Kristo koɖo mɛbu ciwo yí “a ɖufyɔ koɖi keke a nanɔ exwe kotokun ɖeka.” (Enyɔ. 20:6) Eɔ can, àtɛnŋ aɖo mɔkpɔkpɔ ci nu kankandoji le mɔ nɔ evajɔ mɔ yeku gbɔxwe Exwe Kotokun Ðeka Cɛkpakpa lɔ tɔ jiɔ, woafɔn ye so ku. ‘Emɔkpɔkpɔ cɛ dana mìaɖu ŋkpɛn o.’ (Rɔm. 5:5, NWT) Atɛnŋ ana nakpɔtɔ asɛnŋ le kakacɛ mɛ yí akpɔkɔ jijɔ doji le Mawu sɛnsɛn mɛ. Vɔ enu sugbɔ buwo gbeli mìatɛnŋ akpla le 1 Korɛntitɔwo eta 15 lɔ mɛ. Nyɔta ci yí kplɔɛdo adasɛ yi.

EHAJIJI 147 Wodo Agbe Mavɔ Ŋugbe

^ par. 5 Korɛntitɔwo ŋkɔtɔ eta 15 xo nuxu so fɔnfɔnsoku nu koŋ. Nyi yí taɖo nukplakpla cɛ le veviɖe nɔ mìɔ, yí nyi yí taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ wofɔn Yesu so kuɔ? Nyɔta cɛ ana ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo koɖo enyɔ vevi bu ciwo mìbiɔnɔ se so fɔnfɔnsoku nu.

^ par. 56 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Yesu yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci yí yi jeŋkwimɛ. (Edɔ. 1:9) Yi nukplavi ciwo yí avayi bɔdo nu ɖewo yí nyi Tɔma, Ӡaki, Lidi, Ӡan, Mari koɖo Pɔlu.

^ par. 58 FOTOWO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu ɖeka ashiɛ lɔnlɔntɔ ci wo koɖo yɛ sumɔ na nɔ exwe sugbɔ ku. Ékando ji mɔ woavafuin, eyi taɖo ekpɔtɔ sɛnkɔ Yehowa le egbejinɔnɔ mɛ.