Jakubův dopis 2:1–26
2 Moji bratři, jak je možné, že věříte v našeho slavného Pána Ježíše Krista, a přitom někomu nadržujete?+
2 Dejme tomu, že na vaše shromáždění přijde člověk se zlatými prsteny a v nádherném oblečení a přijde tam i někdo chudý ve špinavém oblečení.
3 Pokud věnujete pozornost tomu v nádherném oblečení a řeknete mu: „Ty se posaď tady na čestném místě“, ale chudému řeknete: „Ty zůstaň stát“ nebo „Posaď se u mých nohou“,*+
4 neděláte mezi sebou rozdíly?+ Nejednáte jako soudci, kteří vynáší ničemné rozsudky?+
5 Poslouchejte, moji milovaní bratři: Nevyvolil Bůh ty, kdo jsou z pohledu světa chudí, aby byli bohatí ve víře+ a zdědili Království, které slíbil těm, kdo ho milují?+
6 Vy se ale k chudým chováte pohrdavě. Copak vás bohatí neutlačují+ a nevláčí po soudech?
7 Copak se nerouhají vznešenému jménu, které nesete?
8 Pokud dodržujete královský zákon zapsaný v Písmu: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe“,+ děláte dobře.
9 Pokud ale někomu nadržujete,+ dopouštíte se hříchu a tento zákon vás usvědčuje* jako provinilce.+
10 Když totiž někdo dodržuje celý Zákon, ale jedno přikázání poruší, provinil se proti všem.+
11 Vždyť ten, kdo řekl: „Nezcizoložíš“,+ řekl také: „Nezavraždíš.“+ Pokud tedy necizoložíš, ale vraždíš, porušuješ Zákon.
12 Mluvte a jednejte jako ti, kdo budou souzeni podle zákona svobodného lidu.*+
13 Kdo totiž není milosrdný, bude souzen bez milosrdenství.+ Milosrdenství vítězí nad soudem.
14 Moji bratři, k čemu je dobré, když někdo říká, že má víru, ale nemá skutky?+ Může ho snad taková víra zachránit?+
15 Pokud bratr nebo sestra nemají co na sebe* ani nemají dost jídla na ten den
16 a někdo z vás jim řekne: „Jděte v pokoji, zahřejte se a dosyta se najezte“, ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu je to dobré?+
17 Stejně tak i víra bez skutků je mrtvá.+
18 Někdo ale řekne: „Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“
19 Věříš přece, že je jeden Bůh. A děláš dobře. Ale i démoni tomu věří, a třesou se strachy.+
20 Chceš důkaz, ty nerozumný člověče, že víra bez skutků je k ničemu?
21 Nebyl náš otec Abraham prohlášen za bezúhonného* na základě skutků, když svého syna Izáka obětoval na oltáři?+
22 Vidíš, že jeho víra byla doprovázená skutky a že ji jeho skutky zdokonalily.+
23 Splnila se tak slova z Písma: „Abraham uvěřil Jehovovi,* a byl proto považován za bezúhonného.“*+ A byl nazván Jehovovým* přítelem.+
24 Vidíte, že člověk bude prohlášen za bezúhonného* na základě skutků, a ne na základě samotné víry.
25 Nebyla i prostitutka Raab prohlášena za bezúhonnou* na základě skutků, když k sobě domů přijala zvědy* a poslala je pryč jinudy?+
26 Ano, jako je tělo bez ducha* mrtvé,+ tak je i víra bez skutků mrtvá.+
Poznámky
^ Dosl. „podnožky“.
^ Nebo „kárá“.
^ Dosl. „zákona svobody“.
^ Dosl. „jsou nazí“.
^ Nebo „spravedlivého“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „bylo mu to počítáno za spravedlnost“.
^ Nebo „spravedlivého“.
^ Nebo „spravedlivou“.
^ Dosl. „posly“.
^ Nebo „dechu“.
