Záplavy na Kavkazu

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V RUSKU

V RUSKÉ oblasti severního Kavkazu se loni stalo, že množství srážek, které obvykle spadne během tří měsíců, spadlo během pouhých dvou dnů. Desítky řek se vylily z břehů. I z malých potoků se staly běsnící proudy, které odnášely vše, co jim stálo v cestě. Protrhly se přehrady, a voda ničila obytné domy i jiné stavby. Tisíce obyvatel se najednou ocitlo bez domova. Mnozí z těch, kterým se nepodařilo včas utéct, přišli o život. Jiní bezmocně pozorovali, jak divoká voda odnáší jejich blízké.

Ve městě Nevinnomyssk se jedna rodina snažila odjet do bezpečí traktorem. Přívalová vlna však traktor převrátila a celá rodina zahynula. Někteří lidé zemřeli, když se pokoušeli zachránit druhé. Podle úředních odhadů bylo povodní postiženo asi 335 000 obyvatel, z nichž více než 200 přišlo o život a mnoho jich zmizelo beze stopy.

Zaplaveny byly desetitisíce domů. Záplavy zničily vodovodní a kanalizační síť. Voda dokonce vyplavila pohřbená těla. Na hladině se objevil i dobytek, který před záplavami uhynul na antrax a byl zakopán do země. Odhadovaná škoda dosáhla výše 16 miliard rublů, což je asi 400 milionů eur.

Tato krásná a úrodná země, která byla oslavována v písních a básních, ležela najednou zpustošená. Přírodní katastrofa však nedokázala zničit opravdovou lásku k bližnímu.

Rychlá pomoc

Zpočátku nikde netekla čistá voda, nefungovala dodávka elektřiny, nebyly pohonné hmoty a bylo přerušeno telefonní spojení. Lidé se nemohli zkontaktovat  se svými blízkými. V zasažené oblasti žilo více než 3 000 svědků Jehovových, z toho přes 700 v Nevinnomyssku a okolí. Jakmile se rozšířila zpráva o katastrofě, svědkové vytvořili výbory pro humanitární pomoc, aby mohlo být postaráno o ty, kdo byli povodněmi postiženi. Tyto výbory začaly pracovat ještě před tím, než na místo dorazili profesionální záchranáři.

V městečku Orbeljanovka, asi 60 kilometrů na jihovýchod od Nevinnomyssku, voda stoupala velmi rychle. Osm lidí včetně dvou svědkyň Jehovových našlo útočiště na nízkém pahorku. Záchranu tam však hledala i různá drobná zvířata, například hadi. Celou noc tedy muselo těch osm lidí hady odhánět.

Druhý den ráno se místní svědkové snažili k těmto sestrám dostat. Brzy po poledni objevili malý nafukovací člun. Nejprve dopravili do bezpečí letitého ochrnutého muže. Když potom odváželi z pahorku obě sestry, přiletěla helikoptéra a zachránila ostatní.

Později během dne svědkové použili nafukovací člun k tomu, aby pomohli ještě dalším lidem. Když se jich ptali: „Víte, kdo jsme?“, lidé odpovídali: „Určitě jste z ministerstva pro mimořádné situace.“ Když se dozvěděli, kdo je vlastně zachránil, bylo to pro ně velké překvapení.

Svědkové z Nevinnomyssku zakoupili pojízdnou kuchyni a připravovali teplá jídla pro lidi zasažené povodní. Poskytovali jim však nejen jídlo, ale také vodu, oblečení a léky. Dobrovolníci z řad svědků také čistili domy a odstraňovali trosky.

Jedni manželé ze Zelenokumska, kteří jsou svědky Jehovovými a mají malou živnost, rozváželi svým autem vodu, potraviny a oblečení, které nakoupili ve velkoobchodním skladu. Známí se ptali, pro koho sestra nakupuje všechny ty věci. Vysvětlila, že je to pro její spoluvěřící, kteří byli postiženi záplavami. Na ty lidi to tak zapůsobilo, že chtěli také pomoci. Jedna podnikatelka věnovala velký pytel těstovin, jiná poskytla balík mýdel a další věnovali pytle s cukrem.

Pomoc ze vzdálených míst

Mnozí svědkové z celého Ruska chtěli vědět, jak by mohli pomoci obětem povodní, a proto byl vytvořen zvláštní fond, kam bylo možné posílat dary pro postižené. Pomáhali i dobrovolní pracovníci ruského administrativního centra svědků Jehovových, které je blízko Sankt Petěrburgu. Pro oběti povodní někteří z nich nakoupili nové oblečení. Jedna pracovnice tohoto centra vysvětlila: „Dávám své nejlepší věci, protože já ještě něco mám, ale naši bratři a sestry nemají nic.“

 Z administrativního centra byly také rozeslány dopisy do 150 sborů svědků Jehovových v Sankt Petěrburgu a Moskvě. V dopisech bylo vysvětleno, jak bratři mohou darovat peníze, jídlo a oblečení. I když ekonomická situace v Rusku zdaleka není ideální a většina svědků má v hmotném ohledu jen málo, dary byly štědré. Připomínalo to dary chudých makedonských křesťanů, jež byly určeny pro jejich bratry a sestry v Judeji, kteří byli v nouzi. (2. Korinťanům 8:1–4)

Darované věci byly nejprve shromážděny na sběrných místech, a potom je svědkové naložili na nákladní auta a odvezli do zasažené oblasti. Administrativní centrum navíc nakoupilo deset tun potravin, 500 pokrývek, hygienické potřeby a také nářadí a pracovní oblečení na úklidové práce po povodni. Tuto humanitární pomoc odvezlo do severního Kavkazu šest padesátitunových nákladních aut.

Štědrost je svědectvím

Práce svědků během likvidace následků katastrofy nezůstala bez povšimnutí. Příkladem je to, co se stalo v krásném lázeňském městě Kislovodsk, kde je více než 300 svědků Jehovových. Nabídli městské správě svou pomoc a dostali úsek, který měli uklidit.

Dne 28. června v osm hodin ráno se sešlo asi 150 svědků. Byly mezi nimi i celé rodiny. Všichni měli potřebné nářadí a byli připraveni pustit se do práce. Někteří z nich si na úklid vzali neplacené volno. Krátce nato přijelo auto a vystoupil z něj zástupce starosty. „Kdo jsou ti lidé?“ zeptal se.

„Jsou to svědkové Jehovovi,“ zněla odpověď. „Přišli uklidit město po katastrofě.“

Zástupce starosty byl překvapený, že vidí tolik lidí, a řekl: „Tak to je pěkné. Děkuji vám. To je opravdu výborné.“

Později, těsně před obědem, jela kolem jiná úřednice městské správy. Zastavila, vystoupila z auta a přišla ke svědkům. „Dívali jsme se, jak pracujete, a žasneme nad tím,“ řekla. „Ještě nikdy jsme neviděli někoho pracovat tak jako vás. Už teď jste udělali obrovský kus práce.“

V tu chvíli se u nich zastavila nějaká starší paní, která šla zrovna kolem, a zeptala se: „Proč ti lidé tak pilně pracují?“ Když se dozvěděla, že to jsou svědkové Jehovovi, oči se jí zalily slzami. „Vy jste opravdoví věřící,“ pověděla jim. „Když se stane neštěstí, vyjde najevo, co v lidech skutečně je.“ Jiná žena řekla: „To je ale úžasné. Něco takového jsem už dlouho neviděla.“

Následující den byl v místních novinách Na Vodach článek, který chválil svědky Jehovovy. Bylo tam napsáno, že ve městě odklidili více než 100 tun bahna. Městští úředníci napsali svědkům děkovný dopis, kde stálo: „Váš neocenitelný přínos vedl k tomu, že město bylo obnoveno do své původní krásy . . . Slova vděčnosti od mnoha návštěvníků našeho města vám bezpochyby budou tou největší odměnou.“

Přírodní katastrofa, která zasáhla severní Kavkaz, způsobila chaos a velké ztráty. Svědkové Jehovovi však s radostí projevili lásku svým spoluvěřícím i ostatním lidem. Zdrojem radosti bylo především to, že takové projevy lásky přinášejí slávu Jehovovi, našemu Stvořiteli.

[Mapy na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Černé moře

KAVKAZ

Nevinnomyssk

Orbeljanovka

Zelenokumsk

Kislovodsk

Kaspické moře

[Podpisek]

Zeměkoule: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 17]

Svědkové zakoupili tuto pojízdnou kuchyni a připravovali teplá jídla pro lidi zasažené povodní

[Obrázek na straně 17]

Tato svědkyně rozvážela vlastním autem jídlo a jiné potřebné věci

[Obrázek na straně 18]

Úředníci v Kislovodsku chválili svědky za pomoc při obnově města