ABYSTE zabránili zneužívání, musíte ho umět rozeznat. V četných knihách, které byly napsány na toto téma, jmenují odborníci desítky ukazatelů prozrazujících zneužití, které mohou rodiče sledovat. Patří sem: stížnosti na bolest při močení a vyprazdňování, infekce zevních pohlavních orgánů, oděrky a zranění v oblasti pohlavních orgánů, náhle se objevující pomočování, ztráta chuti k jídlu a poruchy jedení, předčasné sexuální chování, náhle se objevující strach z takových míst, jako je škola nebo některá místa v domě, záchvaty paniky, extrémní strach ze svlékání, strach být o samotě s někým, koho dítě zná, a sebepoškozování.

Buďte však opatrní, abyste neudělali ukvapený závěr. Většina z těchto příznaků sama o sobě neznamená, že dítě opravdu bylo pohlavně zneužito. Každý příznak může ukazovat na jiný problém. Když však pozorujete u dítěte zneklidňující příznaky, jemně nadhoďte tuto otázku, snad poznámkou, jako je tato: „Chtěl bych, abys věděl, že kdyby na tebe kdokoli sahal způsobem, který ti je nepříjemný, můžeš mi to vždy říci a já udělám všechno, abych tě ochránil. Stalo se ti už něco takového?“ — Přísloví 20:5.

Jestliže se vaše dítě přizná, že bylo pohlavně zneužito, bezpochyby to vámi otřese. Pamatujte si však: Vaše reakce bude hrát závažnou úlohu při procesu zotavování dítěte. Na vašem dítěti leží břemeno, které nemůže unést, a potřebuje vás a celou vaši sílu dospělého člověka, abyste mu toto břemeno sňali z ramen. Pochvalte dítě, že bylo tak statečné a řeklo vám, co se stalo. Opakovaně je ujišťujte, že uděláte, co můžete, abyste ho ochránili. Říkejte mu, že to, co se stalo, není jeho vina, ale je to vina toho, kdo ho zneužil; říkejte mu, že ono samo není „špatné“; říkejte mu, že je milujete.

Někteří odborníci v oblasti právnictví radí, aby se zneužití ohlásilo úřadům co nejdříve. V některých zemích to možná právní systém vyžaduje. Jinde však právní systém poskytuje malou naději na úspěch při soudním stíhání.

Co v případě, že ten, kdo dítě zneužil, je manžel, kterého milujete? Je velmi smutné, že mnoho žen nedokáže jednat rozhodně. Jistě, není snadné připustit si otřesnou skutečnost, že manžel je tím, kdo zneužil dítě. Citová pouta a třeba i finanční závislost mohou být mimořádně silné. Žena, která je v takové situaci, si možná uvědomuje, že kdyby jednala, mohla by manžela připravit o rodinu, zaměstnání a pověst. * Tvrdá pravda je však taková, že tento muž pouze sklízí to, co zasel. (Galaťanům 6:7) Nevinné děti naproti tomu mohou ztratit mnohem více, jestliže jim nedůvěřujeme a nechráníme je. V sázce je celá jejich budoucnost. Děti si neumějí poradit tak jako dospělí. Trauma je může poznamenat a zdeformovat na celý život. Děti jsou jediné, kdo si zaslouží, abychom s nimi něžně zacházeli. — Srovnej 1. Mojžíšovu 33:13, 14.

Rodiče proto musí vynaložit veškeré možné úsilí, aby své děti chránili! Mnozí odpovědní rodiče se rozhodnou vyhledat pro dítě, které bylo zneužito, odbornou pomoc. Ujistěte se, že tento odborník bude respektovat vaše náboženské hledisko, stejně jako byste to udělali v případě lékaře. * Stálou záplavou rodičovské lásky pomozte svému dítěti obnovit jeho otřesenou sebeúctu.