V červenci 1948 se v Kasselu v Německu uskutečnilo pozoruhodné setkání svědků Jehovových. Šlo o největší sjezd svědků v Evropě, který proběhl v nelehkém období po druhé světové válce. O sedmdesát let později uspořádali svědkové v Kasselu výstavu jako připomínku tehdejšího setkání. Výstava trvala 12 dní a přišlo na ni víc než 2 000 návštěvníků. Psalo se o ní také v několika místních novinách a neunikla pozornosti ani jedné místní televizní stanici.

Na sjezdu v roce 1948 byl vrcholný počet návštěvníků 23 150 a 1 200 z nich bylo pokřtěno. Sjezd byl významný i v tom, že většina řečníků a mnozí z návštěvníků prošli koncentračním táborem. Právě proto výstavu zahájil mezi jinými i ředitel památníku koncentračního tábora Breitenau, dr. Gunnar Richter. Promluvil o tom, jak kruté zacházení zažili svědkové Jehovovi za nacistického režimu.

Na výstavě bylo možné zhlédnout fotografie, které zachycovaly, jak válka Kassel zdevastovala. Když naši bratři tehdy sjezd organizovali, jediné místo, které jim úřady mohly dát k dispozici, byla louka posetá krátery po vybuchlých bombách. Připravit toto místo pro sjezd trvalo čtyři týdny. Bratr Kurt Rex, který se sjezdu zúčastnil, na práce vzpomíná: „Bylo to velmi fyzicky náročné. Nejdřív jsme museli vědry odnosit vodu z kráterů. Teprve pak jsme je mohli začít zasypávat kameny a dalším materiálem z rozbořených domů v okolí. Nakonec jsme potřebovali celý terén vyrovnat, což bylo velmi obtížné, protože jsme neměli k dispozici žádnou techniku ani speciální nástroje. Navíc ještě celou dobu pršelo, a tak jsme byli k tomu všemu pořád provlhlí.“ Našim bratrům se ale přesto podařilo dopravit na louku zhruba 10 000 metrů krychlových kamenů a sutin.

Jeden z proslovů při zahájení výstavy měl i Wolfram Slupina, zástupce pobočky svědků Jehovových v Německu. Popsal, jaká atmosféra panovala mezi bratry a sestrami při přípravách sjezdu: „Prošli si koncentračním táborem, ale nelitovali se ani v sobě neživili touhu po pomstě. ... Radovali se ze získané svobody a s chutí se pustili do práce.“

Za město Kassel na výstavě promluvila členka městského zastupitelstva Esther Kalveramová. Návštěvníkům výstavy sdělila: „Ten sjezd nebyl významnou událostí jen pro svědky Jehovovy, ale i pro naše město.“

Sjezd v roce 1948 a jeho připomenutí na výstavě v roce 2018 jsou pěknou ukázkou toho, že svědkové Jehovovi se schází za účelem biblického vzdělávání i navzdory náročným okolnostem. (Žalm 35:18)