Přejít k článku

Přejít na obsah

Biblický poklad zachráněn

Biblický poklad zachráněn

Biblický poklad zachráněn

PŘED staletími nebyly materiály, na které se dalo psát, tak snadno dostupné jako dnes. Pergamen i jiné materiály se proto používaly opakovaně. Inkoustem psané texty, které nebylo potřeba uchovávat, se seškrábaly nebo smyly. Výsledným rukopisům se říká palimpsesty. Slovo palimpsest pochází z řečtiny a znamená „opět seškrábaný“. Aby se na jemné pergamenové listy mohly zaznamenávat jiné informace, seškrabávaly se z nich někdy i biblické texty.

Jedním z důležitých biblických palimpsestů je Codex Ephraemi Syri rescriptus. Slovo rescriptus znamená „přepsaný“. Tento kodex je nesmírně vzácný, protože patří k nejstarším dochovaným exemplářům Křesťanských řeckých písem. Je tedy jedním z nejlepších zdrojů, jež potvrzují přesnost této části Božího Slova.

Biblický text, který byl v tomto kodexu z 5. století původně zapsán, byl ve 12. století n. l. odstraněn a přepsán řeckým překladem 38 kázání syrského učence Efréma. Koncem 17. století si odborníci poprvé všimli původního biblického textu. Během několika následujících let se podařilo něco z původního textu rozluštit. Dešifrovat celý rukopis však bylo příliš těžké, protože smazaný inkoust byl nezřetelný a sotva patrný, mnohé listy pergamenu byly rozedrané a oba texty se překrývaly. K tomu, aby bylo možné biblický text zvýraznit a přečíst, byly použity různé chemické látky, ale bez velkého úspěchu. Většina odborníků tedy došla k závěru, že smazaný text jako celek není možné rozluštit.

Počátkem 40. let 19. století se studiu tohoto kodexu pilně věnoval nadaný německý lingvista Konstantin von Tischendorf. Dešifrováním rukopisu strávil dva roky. Co mu pomohlo, aby na rozdíl od ostatních uspěl?

Tischendorf velmi dobře znal řecké unciální písmo, jež se skládá z navzájem oddělených velkých písmen. * Měl vynikající zrak, díky kterému dokázal přečíst původní text jednoduše tak, že pergamen držel proti světlu. K podobné práci dnes odborníci používají optické pomůcky, jež využívají infračervené a ultrafialové záření nebo polarizované světlo.

Texty, které Tischendorf z Codexu Ephraemi rozluštil, pak v letech 1843 a 1845 publikoval. Získal si tak pověst předního odborníka v řecké paleografii.

Rozměry Codexu Ephraemi jsou asi 30 na 25 centimetrů. Tento kodex je nejstarším rukopisem, který má na stránce jen jeden sloupec. Z dochovaných 209 listů jich 145 obsahuje části knih z celých Křesťanských řeckých písem, kromě Druhého dopisu Tesaloničanům a Druhého dopisu Jana. Na zbývajících listech je řecký překlad některých částí Hebrejských písem.

Dnes je tento kodex uložen v Národní knihovně v Paříži. Jeho původ není znám, ale Tischendorf byl přesvědčen, že pochází z Egypta. Znalci považují Codex Ephraemi za jeden ze skupiny čtyř význačných unciálních rukopisů řecké Bible. Dalšími třemi jsou rukopisy Sinajský, Alexandrijský a Vatikánský č. 1209. Všechny jsou datovány do čtvrtého a pátého století n. l.

Poselství Svatých Písem pro nás bylo pozoruhodně uchováno v různých podobách, včetně palimpsestů. Přestože se v tomto případě někdo snažil biblický text odstranit, nepodařilo se mu to. Potvrdila se tak slova apoštola Petra: „Jehovův výrok trvá navždy.“ (1. Petra 1:25)

[Poznámka pod čarou]

^ 6. odst. Tischendorf je znám především tím, že v klášteře svaté Kateřiny na úpatí hory Sinaj objevil jeden z nejstarších řeckých překladů Hebrejských písem, které kdy byly nalezeny. Tento rukopis je znám jako Sinajský kodex.

[Nákres a obrázek na straně 16]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Codex Ephraemi Syri rescriptus — důležitý palimpsest, který rozluštil Tischendorf (1815–1874)

PŮVODNÍ BIBLICKÝ TEXT

ŘECKÉ KÁZÁNÍ NAPSANÉ PŘES PŮVODNÍ TEXT

[Podpisek]

© Bibliothèque nationale de France

[Obrázek na straně 17]

Sinajský kodex, který byl objeven v klášteře svaté Kateřiny

[Obrázek na straně 17]

Tischendorf