„Černá labuť“ benátských kanálů

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V ITÁLII

MŮŽETE ji spatřit, jak tiše pluje po kanálu mezi vlhkými zdmi, pod obloukovitými kamennými mosty, kolem zdobených oken a balkonů plných květin. Je černá a elegantní, takže z dálky připomíná labuť. Tělo ale nemá zdobené peřím a krk nemá pružný. Je ze dřeva a z kovu. Přesto se po benátských kanálech pohybuje se vznešeností černé labutě. Mluvíme o gondole. Podle názoru některých lidí jsou gondoly nejznámějšími loděmi na světě. Jaký je jejich původ? Proč jsou tak oblíbené? Čím se liší od ostatních lodí?

Původ gondol

Je těžké říct, kdy se první gondoly objevily, ale předpokládá se, že to mohlo být už v 11. století našeho letopočtu. Na malbách byly poprvé zobrazeny koncem 15. století. Avšak teprve v 17. a 18. století získaly svůj charakteristický vzhled, který je proslavil a který je odlišuje od všech ostatních lodí. Gondoly sice už měly ploché dno, ale až v těchto dvou  stoletích dostaly typický protáhlý tvar a železnou příď.

Podobně obtížné je dopátrat se původu jejich jména. Někteří znalci se domnívají, že slovo „gondola“ je odvozeno z latinského cymbula, tedy loďka, nebo od slova conchula, jež je zdrobnělinou výrazu concha, který znamená „mušle“.

Typická pro Benátky

Čím si však můžeme být jistí, je to, že gondoly neodmyslitelně patří k Benátkám. Dokonce je možné říct, že gondoly jsou nejvýznamnějším symbolem města. Stačí se podívat na kterýkoli obrázek Benátek a určitě na něm gondola nebude chybět.

Spojitost mezi gondolami a Benátkami je dána ještě něčím jiným. Cestování po kanálech v gondole „je jedinečný způsob, jak poznat Benátky,“ říká Roberto, gondoliér, který vozí turisty. „Nabízejí se vám nevídané pohledy. Vlastně tak objevujete samotnou podstatu Benátek.“ Slavný německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe prohlásil, že v gondole se cítil jako „pán Jaderského moře, podobně jako každý Benátčan, jen co se ve své gondole usadí“. Roberto vysvětluje: „Pomalé tempo gondoly dokonale ladí s duchem Benátek. Pohodlně sedíte na měkkých polštářích, jste jemně kolébáni a zdá se vám, jako byste měli nekonečně mnoho času.“

Zvláštnosti gondoly

Gondoliér pohání svou loď jen jedním veslem, které je na pravoboku. Možná vás proto překvapí, že gondola přesto pluje rovně. Za normálních okolností by totiž veslování na jedné straně lodi mělo vést k tomu, že se loď bude neustále stáčet a popluje v kruhu. U gondoly to tak ale není. Jak je to možné? Gilberto Penzo, odborník na historické lodě, napsal: „Pokud bychom gondolu přirovnali k lidskému trupu, kde kýl představuje páteř . . ., pak bychom mohli říct, že gondola trpí vážnou skoliózou.“ Jinými slovy, trup gondoly je asymetrický — jeho pravá polovina je o 24 centimetrů užší než levá. Výsledkem je, že gondola je nakloněná k pravoboku. Díky tomuto tvaru loď pluje rovně, i když veslo zabírá jen na jedné straně. Kromě toho gondoliér, který stojí na levé straně lodi, vyrovnává svojí váhou její náklon, a tak loď může plout rovně.

Charakteristickým rysem této „labutě“ je její krk neboli příď. Kromě železné zádi je to  jediná kovová část gondoly. Gianfranco Munerotto napsal, že příď gondoly je „tak nepřehlédnutelná a typická, že se vryje do paměti každého, kdo gondolu uvidí poprvé“. Železná příď jednak vyrovnává váhu gondoliéra pádlujícího na zádi a jednak má dekorativní funkci. Tradice říká, že jednotlivé prvky přídě symbolizují šest sestieri neboli čtvrtí, z nichž se Benátky skládají, a že malý zub směřující dozadu je symbolem ostrova Giudecca. Esovitý tvar přídě má údajně představovat tvar hlavního benátského kanálu zvaného Canal Grande.

Dalším typickým znakem gondol je jejich barva. Existuje řada vysvětlení, proč jsou právě černé. Podle jednoho názoru byly gondoly v 16. a 17. století tak honosné a barevné, že se benátský senát rozhodl prosadit v této věci umírněnost — majitelům příliš okázalých gondol byla vyměřena pokuta. Mnozí však raději zaplatili, než aby se luxusního vzhledu gondol vzdali. Proto bylo úředně rozhodnuto, že všechny gondoly musí mít černou barvu. Podle jiného vysvětlení sloužila černá barva jako znamení smutku na památku tisíců lidí, kteří zemřeli při morové epidemii. Další názor je, že černá barva byla prostředkem k tomu, aby vynikla bělost pleti benátských šlechtičen. Pravda je však mnohem prostší — přinejmenším z počátku byla tato barva dána dehtem, který zajišťoval jejich vodotěsnost.

Plavba na černé labuti po klidných vodách benátských kanálů je u konce a nyní vystupujete po schodech přístaviště, odkud jste předtím vypluli. Gondola mizí v dálce a vás možná napadne, zda černá labuť neotočí hlavu a neurovná si své rozčechrané peří.

[Obrázek na straně 24]

Trup gondoly má asymetrický tvar

[Obrázek na straně 24 a 25]

Charakteristická příď

[Obrázek na straně 25]

Gondoliér Roberto

[Podpisek obrázku na straně 25]

© Medioimages