Pozorujeme svět

▪ „Nejrozlehlejším typem přírodního prostředí na naší planetě jsou mořské hlubiny. A také tím nejdrsnějším . . . Přesto tam všude nalézáme život, a někdy mimořádně bohatý.“ NEW SCIENTIST, BRITÁNIE

▪ Soudce federálního soudu v Harrisburgu v americkém státě Pensylvánie rozhodl v jednom z posledních precedenčních případů, že „je protiústavní ve státních školách učit na hodinách přírodopisu jako alternativu k evoluci [inteligentní uspořádání]“. NEW YORK TIMES, USA

▪ Podle průzkumu veřejného mínění, který byl proveden v roce 2005, „odmítá evoluční teorii 51 procent Američanů“. NEW YORK TIMES, USA

▪ Ve svých 175 letech je Harriet, 150kilogramová želva sloní, která žije v australském Brisbane, „nejstarším známým žijícím zvířetem na světě“. AUSTRALIAN BROADCASTING CORPORATION

▪ Švýcarští vědci zjistili, že některé odrůdy kukuřice se dokáží ubránit před bázlivcem kukuřičným, což je druh mandelinky. Rostliny uvolňují do půdy zápach, a tak přilákají parazitické hlístice, které bázlivce zabijí. DIE WELT, NĚMECKO

Fotografování krakatice obrovské

Blízko Boninských ostrovů jižně od Japonska se vědcům poprvé podařilo vyfotografovat na volném moři krakatici obrovskou. Jako návnadu pověsili malé krakatice a maso garnátů na háky a nad ně upevnili kamery. Krakatice, která se objevila v hloubce 900 metrů, mohla mít délku asi osm metrů.

„Dinosauři se živili trávou“

„Pro vědce je velkým překvapením“ zjištění, že „dinosauři se živili trávou,“ uvádí zpráva agentury Associated Press. Objev je výsledkem analýzy fosilizovaného dinosauřího trusu, který byl nalezen v Indii. Proč je to překvapením? Dosud panovala domněnka, že „traviny se objevily až dlouho potom, co dinosauři vymřeli,“ říká se ve zprávě. Mělo se také za to, že býložravým dinosaurům „chyběl speciální druh zubů nutných k rozmělnění drsných listů“. Paleobotanička Caroline Strombergová, vedoucí týmu, jenž udělal tento objev, říká: „Většinu lidí by ani ve snu nenapadlo, že se dinosauři živili travinami.“

Jak to, že včely létají?

Žertem se říká, že inženýrům se podařilo prokázat, že včely vlastně nemohou létat. Prý tento „těžký“ hmyz s tak malým záběrem křídel nemůže vytvořit dostatečný vztlak. Článek v časopise New Scientist uvádí, že ve snaze rozluštit toto tajemství inženýři „udělali filmový záznam vznášející se včely, který měl 6 000 obrázků za sekundu“. Včelí techniku popsali jako „neobvyklou“. „Její křídla při pohybu dozadu opisují oblouk o velikosti 90 stupňů, potom se přetočí a vracejí se dopředu, a to 230krát za sekundu. . . . Je to jako vrtule s rotujícími vrtulovými listy,“ řekl jeden člen výzkumného týmu. Díky těmto zjištěním mohou inženýři upravit konstrukci vrtulí a sestrojit letadlo, s nímž by se dalo lépe manévrovat.

Zpívající myši

„Myši dokážou zpívat a . . . jejich zpěv k případné partnerce je skoro tak složitý jako zpěv ptáků,“ píše se v časopise New Scientist. Myší zpěv se pohybuje v ultrazvukových frekvencích, takže lidské ucho jej nemůže slyšet, což je možná důvod, proč se na něj nepřišlo již dříve. Výzkumní pracovníci v St. Louis v americkém státě Missouri zjistili, že zpěv samců „byl uspořádán do frází a motivů, a tudíž splňoval kriteria pro ‚píseň‘“. Tímto se myši zařadily do exkluzivního klubu zpěváků. Dalšími savci, o kterých je známo, že zpívají, jsou kromě nich velryby, delfíni, někteří netopýři a pochopitelně lidé.