Přejít k článku

Přejít na obsah

Kočka s legračníma ušima

Kočka s legračníma ušima

Kočka s legračníma ušima

WILLIAM ROSS, který byl pastýřem, se zajímal o čistokrevná plemena koček. Jednoho dne roku 1961 Ross zašel na farmu svého souseda v Perthshire ve Skotsku. Tam uviděl jeho kočku Susie. Vypadala trochu jinak než obyčejné domácí kočky. Je pravda, že měla bílou barvu, jak už to u nečistokrevných koček občas bývá, ale zvláštní na ní byly její uši. Byly ohnuté dopředu a dolů a dávaly jí poněkud komický výraz. Ross byl touto kočkou uchvácen a asi o rok později získal kotě, které se Susie narodilo a mělo stejný tvar uší.

Ross se pak spojil s jednou londýnskou chovatelkou, která se zajímala o genetiku koček, a společně přispěli k tomu, že byl zahájen chovný program pro Susiiny potomky. Není divu, že toto plemeno bylo nazváno skotská klapouchá. Od té doby tyto kočky získaly velkou popularitu. Britské asociace chovatelů koček však odmítly toto plemeno zaregistrovat. Někteří se totiž obávali, že skotské klapouché kočky by mohly trpět určitými zdravotními problémy způsobenými genem, který vyvolává klapouchost. Bez ohledu na to však bylo toto plemeno registrováno ve Spojených státech, kde byl počátkem 70. let 20. století zahájen chovný program. Koncem 70. let se skotské klapouché staly v Americe šampionkami výstav koček.

Proč jsou klapouché?

„Co se jí stalo s ušima?“ ptají se často lidé, když vidí skotskou klapouchou kočku poprvé. Sklopené uši jsou výsledkem mutace genu, který vědci označují jako dominantní. Když tedy kotě zdědí tento gen jen od jednoho z rodičů, bude z něj skotská klapouchá.

Míra, do jaké budou uši sklopené, se však značně liší. Některé kočky nemají uši sklopené vůbec, jiné mají na uších jen jeden ohyb, ale mohou mít ohyby i dva nebo tři. Susie, první skotská klapouchá kočka, měla na uších jen jeden ohyb. Výstavní skotské klapouché mívají obvykle ohyby tři, takže jim uši leží na hlavě. Je zajímavé, že po narození jsou uši i u tohoto plemene vzpřímené. Když jsou koťata stará asi tři týdny, chovatel již dokáže rozeznat, která z nich budou klapouchá a která ne.

Neuvážené křížení však může u skotských klapouchých koček vést ke zdravotním problémům. Pokud jsou například oba rodiče klapouší, jejich potomstvo se může narodit s vážnou dědičnou poruchou, která způsobuje deformaci kostí. Uznávaní chovatelé proto skotskou klapouchou neustále kříží s plemeny, která mají vzpřímené uši, například s britskými a americkými krátkosrstými kočkami.

Jiné zdravotní riziko souvisí s čistotou uší, a to zvláště u těch koček, které mají na uších tři ohyby. Uši pak totiž leží těsně u hlavy a může se v nich usazovat nečistota. Dílo The Illustrated Encyclopedia of Cat Breeds (Ilustrovaná encyklopedie plemen koček) doporučuje, aby majitelé jemně čistili „vnitřek ohybů kouskem navlhčené vaty“. Dobrou zprávou však je, že zdravé kočky „nejsou nijak zvlášť náchylné k ušním infekcím nebo roztočům, jak se před několika lety myslelo,“ uvádí The Cat Site, internetová stránka chovatelů koček.

Milí společníci

Skotské klapouché kočky jsou považovány za mírné, přítulné a inteligentní. Dožívají se asi 15 let a zdá se, že ke spokojenosti nepotřebují nic víc než žít pohodlným domáckým životem. „Skotská klapouchá je milá, klidná a společenská kočka, která miluje jak lidi, tak i jiná domácí zvířata,“ říká The Illustrated Encyclopedia of Cat Breeds. Mají tichý pípavý hlas, ale ozývají se jen zřídka. I tehdy, když jsou hladové, obvykle jen stojí a upřeně se na vás dívají, dokud jim nedáte najíst.

Stejně jako jiné kočky, i skotské klapouché mívají různou kresbu a zbarvení a jsou jak krátkosrsté, tak i dlouhosrsté. Popularitu však toto plemeno získalo především díky ohnutým uším, kulaté hlavě, krátkému krku a velkým kulatým očím, které mu dodávají soví výraz. Skotská klapouchá dnes dokonce patří k nejžádanějším plemenům koček na světě. Zájemci musí často čekat i déle než šest měsíců, než na ně vyjde koťátko. Pokud však zákazníkovi záleží na tom, jakého pohlaví kotě bude, nebo pokud mu jde o konkrétní délku a barvu srsti, může čekat i déle.

Když v roce 1961 William Ross našel Susie, sotva mohl tušit, že potomci této obyčejné vesnické kočky získají takovou oblibu. Je to tím pozoruhodnější, když si uvědomíme, že jejich popularita nespočívá v nějaké vrozené vynikající vlastnosti, ale v mutaci, která se projevuje především ve tvaru uší.