Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Do Yise Hia to Opagbe Jehovah Tọn lẹ Mẹ

Do Yise Hia to Opagbe Jehovah Tọn lẹ Mẹ

“Yise wẹ yin . . . kunnudenu he dutomẹji onú tangan he ma yin mimọ lẹ tọn.”​—HEB. 11:1, Odò.

OHÀN LẸ: 54, 125

1. Nukun tẹwẹ mí dona nọ yí do pọ́n yise Klistiani tọn?

JẸHẸNU họakuẹ de wẹ yise Klistiani tọn yin. E ma yin mẹlẹpo wẹ tindo e gba. (2 Tẹs. 3:2) Etomọṣo, Jehovah ko na sinsẹ̀n-basitọ etọn dopodopo ‘yise jẹ obá de mẹ.’ (Lom. 12:3; Gal. 5:22) Mẹhe tindo e lẹpo wẹ dona nọ dopẹ́ taun.

2, 3. (a) Dona tẹlẹ wẹ mẹhe tindo yise sọgan duvivi etọn? (b) Kanbiọ tẹlẹ wẹ mí na gbadopọnna todin?

2 Jesu Klisti dọ dọ Otọ́ olọn mẹ tọn emitọn nọ dọ̀n gbẹtọ lẹ wá Ede dè gbọn Visunnu Etọn gblamẹ. (Joh. 6:44, 65) Taidi kọdetọn de, awuwiwlena yise to Jesu mẹ wẹ nọ hẹn yọnbasi namẹ nado mọ jona ylando lẹ tọn yí. Podọ enẹ nọ hùnali dote namẹ nado duvivi haṣinṣan madopodo de tọn hẹ Jehovah. (Lom. 6:23) Etẹwẹ mí wà nado jẹna dona jiawu mọnkọtọn? Taidi ylandonọ lẹ, onú dopo he mí jẹna wẹ okú. (Salm. 103:10) Ṣigba, Jehovah mọdọ mí tindo nugopipe nado wà dagbe. To nukundagbe majẹhẹ etọn mẹ, e hùn ahun mítọn nado kẹalọyi wẹndagbe lọ. Enẹwutu, mí jẹ yise dohia to Jesu mẹ ji po todido lọ po nado tindo ogbẹ̀ madopodo.​—Hia 1 Johanu 4:9, 10.

3 Ṣigba, etẹwẹ yise yin taun? Be nukunnumimọjẹ dona he Jiwheyẹwhe dopà etọn na mí lẹ mẹ poun wẹ ya? Podọ humọ, aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí dona do yise mítọn hia te?

“TINDO YISE TO AHUN TOWE MẸ”

4. Basi zẹẹmẹ nuhewutu yise bẹ nususu hẹn hú oyọnẹn tintindo poun tọn.

4 Yise bẹ nususu hẹn hú oyọnẹn tintindo gando lẹndai Jiwheyẹwhe tọn go poun. Jẹhẹnu huhlọnnọ de wẹ he nọ whànmẹ nado yinuwa to kọndopọ mẹ hẹ ojlo Jiwheyẹwhe tọn. Yise to awuwledainanu whlẹngán tọn Jiwheyẹwhe tọn mẹ nọ whàn yisenọ de nado lá wẹndagbe lọ na mẹdevo lẹ. Apọsteli Paulu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Eyin hiẹ yí onù towe titi do lá to gbangba dọ Jesu wẹ Oklunọ, bọ a sọ tindo yise to ahun towe mẹ dọ Jiwheyẹwhe fọ́n ẹn sọn oṣiọ lẹ mẹ, hiẹ na yin whinwhlẹngán. Na ahun wẹ gbẹtọ nọ yí do dó yise hia na dodowiwa, ṣigba onù wẹ gbẹtọ nọ yí do basi gbeyiyi gbangba tọn na whlẹngán.”​—Lom. 10:9, 10; 2 Kọl. 4:13.

5. Naegbọn yise do yin nujọnu taun, podọ nawẹ mí sọgan hẹn ẹn lodo zọnmii gbọn? Na apajlẹ de.

5 E họnwun dọ, todido mítọn nado duvivi ogbẹ̀ madopodo tọn to aihọn yọyọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ sinai do yise tintindo po hinhẹn ẹn lodo po ji. Nuhudo lọ nado hẹn yise mítọn lodo zọnmii sọgan yin yiyijlẹdo nuhudo osin tọn he vounvoun de tindo go. To vogbingbọn mẹ na vounvoun he yè yí alọ do basi, vounvoun jọ vounvoun de nọ to whinwhẹ́n zọnmii. Ṣigba, vounvoun jọ vounvoun mọnkọtọn na kupẹ́ eyin e ma mọ osin, amọ́ e na vùn eyin yè nọ húsinna ẹn to gbesisọ mẹ. Eyin vounvoun he nọ vùn dai masọ to osin mọ ganji ba, e na wá kú to godo mẹ. Mọdopolọ wẹ e yin na yise mítọn. E na kupẹ́ bo wá kú eyin mí dovọ́na ẹn. (Luku 22:32; Heb. 3:12) Ṣigba, eyin mí nọ na ayidonugo he jẹ yise mítọn, e na to ogbẹ̀ zọnmii bo na to “whinwhẹ́n deji,” podọ mí na “pegan to yise mẹ.”​—2 Tẹs. 1:3; Titu 2:2.

ZẸẸMẸ BIBLU TỌN GANDO YISE GO

6. Aliho voovo awe tẹlẹ mẹ wẹ Heblu lẹ 11:1 basi zẹẹmẹ yise tọn te?

6 Zẹẹmẹ he Biblu basi do yise ji tin to Heblu lẹ 11:1 mẹ. (Hia.) Yise sinai do onú awe he ma nọ yin mimọ delẹ ji: (1) “Nuhe mí to todo lẹ”​—ehe sọgan bẹ nujijọ sọgodo tọn he opagbe yetọn yin dido ṣigba he ma ko mọ hẹndi todin lẹ hẹn, taidi opodo ylanwiwa lẹpo tọn po wiwá aihọn yọyọ lọ tọn po. (2) “Onú tangan he ma yin mimọ lẹ.” To lẹdo hodidọ tọn ehe mẹ, hogbe Glẹkigbe tọn he yin lilẹdo “kunnudenu he họnwun” nọ dlẹnalọdo kunnudenu “he dutomẹji” gando onú tangan mayinukundomọ de go, taidi tintin Jehovah Jiwheyẹwhe tọn, Jesu Klisti tọn, angẹli lẹ tọn po nuhe Ahọluduta olọn mẹ tọn lọ to wiwà lẹ po. (Heb. 11:3) Nawẹ mí nọ dohia dọ todido mítọn tin to ogbẹ̀ bọ mí tindo yise to onú mayinukundomọ he ji Ohó Jiwheyẹwhe tọn dọhodo lẹ mẹ gbọn? Ohó po walọ mítọn lẹ po wẹ nọ dohia dọ mí tindo yise nugbonugbo.

7. Nawẹ apajlẹ Noa tọn gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nuhe e zẹẹmẹdo nado tindo yise mẹ gbọn? (Pọ́n yẹdide he tin to bẹjẹeji hosọ ehe tọn.)

7 Heblu lẹ 11:7 zinnudo yise Noa tọn ji, mẹhe “to whenuena [e] mọ avase Jiwheyẹwhe tọn yí gando nuhe e ma ko mọ lẹ go, e do budisi Jiwheyẹwhe hia bo gbá aki de na whlẹngán whédo etọn tọn.” Noa do yise etọn hia gbọn aki blibata de gbigbá dali. Matin ayihaawe, kọmẹnu etọn lẹ na ko kanse e nuhewutu e to onú daho-gbó enẹ gbá. Be Noa nabọẹ kavi dọna yé dọ nue wà emi te ma dù yé wẹ ya? Paali! Yise etọn whàn ẹn nado yí adọgbigbo do dekunnu bo na avase mẹhe nọgbẹ̀ to ojlẹ etọn mẹ lẹ gando whẹdida Jiwheyẹwhe tọn he ja lọ go. E yọnbasi taun dọ, Noa ni ko yí hogbe he Jehovah yí do dọhona ẹn lẹ pẹpẹ zan na gbẹtọ lẹ dọmọ: “Yẹn ko de nado hẹn nutogbẹ̀ lẹpo wá opodo na aigba ko gọ́ na danuwiwa na gbẹtọ lẹ tọn wutu . . . Yẹn nasọ hẹn singigọ de wá aigba ji nado hù agbasalan he mẹ gbọfufu ogbẹ̀ tọn tin te to olọn glọ lẹpo sudo. Podọ nuhe tin to aigba ji lẹpo wẹ na kú.” Humọ, ayihaawe ma tin dọ Noa basi zẹẹmẹ aliho dopo gee he mẹ yé sọgan mọ whlẹngán te tọn na yé gbọn gbedide Jiwheyẹwhe tọn vivọdọ dali dọmọ: “[Mì] nasọ biọ aki lọ mẹ.” Enẹwutu, Noa sọ do yise etọn hia gbọn “yẹwhehodọtọ dodo tọn” de yinyin dali.​—Jen. 6:13, 17, 18; 2 Pita 2:5.

8. Zẹẹmẹ tẹwẹ devi Jakọbu basi gando yise nugbo Klistiani tọn go to gbọdo glọ?

8 E taidi dọ ojlẹ vude to whenue apọsteli Paulu kàn zẹẹmẹ gbọdo etọn gando yise go godo wẹ Jakọbu kàn wekanhlanmẹ etọn. Taidi Paulu, Jakọbu basi zẹẹmẹ dọ yise nugbo Klistiani tọn ma yin whẹho nujikudo tintindo tọn de poun gba; e nọ biọ nuyiwa. Jakọbu wlan dọmọ: “Hiẹ tindo yise, bọ yẹn tindo azọ́n lẹ. Do yise towe hia mi matin azọ́n lẹ, yẹn nasọ do yise ṣie hia we gbọn azọ́n ṣie lẹ dali.” (Jak. 2:18) Jakọbu zindonukọn bo dohia dọ vogbingbọn mlẹnmlẹn tin to yise tintindo poun po yise didohia po ṣẹnṣẹn. Aovi lẹ yise dọ Jiwheyẹwhe tin, ṣigba yé ma nọ do yise nujọnu tọn hia. Kakatimọ, yé nọ gbọn yise matindo dali yinuwa jẹagọdo hẹndi lẹndai Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn. (Jak. 2:19, 20) To vogbingbọn mẹ, Jakọbu dlẹnalọdo dawe yisenọ hohowhenu tọn devo bo kanse dọmọ: “Be e ma yin gbọn azọ́n lẹ dali wẹ Ablaham otọ́ mítọn yin lilá di dodonọ to whenuena e ko yí Isaki visunnu etọn do sanvọ́ to agbà lọ ji godo ya? Hiẹ mọdọ yise etọn yinuwa to pọmẹ hẹ azọ́n etọn lẹ bọ yise etọn yin hinhẹn zun pipé gbọn azọ́n etọn lẹ dali.” Enẹgodo, nado dohia dọ nujọnu wẹ e yin nado do yise hia gbọn azọ́n lẹ dali, Jakọbu yidogọ dọmọ: “Dile agbasa matin gbigbọ yin oṣiọ do, mọkẹdẹ wẹ yise matin azọ́n lẹ yin oṣiọ do ga.”​—Jak. 2:21-23, 26.

9, 10. Nawẹ apọsteli Johanu gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nujọnu-yinyin yise didohia tọn mẹ gbọn?

9 To owhe gbàn linlán godo, apọsteli Johanu kàn owe Wẹndagbe tọn etọn po wekanhlanmẹ atọ̀n po. Be e yọ́n pinpẹn zẹẹmẹ sisosiso he Biblu-kantọ devo lẹ basi to gbọdo glọ gando yise nugbo Klistiani tọn go tọn ya? To Biblu-kantọ lẹpo mẹ, Johanu wẹ yí hogbe Glẹkigbe tọn he nọ yin lilẹdo hodidọ lọ “do yise hia” zan hugan.

10 Di apajlẹ, Johanu basi zẹẹmẹ dọmọ: “Mẹhe nọ do yise hia to Visunnu lọ mẹ tindo ogbẹ̀ madopodo; mẹhe nọ vẹtolina Visunnu lọ ma na mọ ogbẹ̀, ṣigba homẹgble Jiwheyẹwhe tọn nọ gbọṣi e ji.” (Joh. 3:36) Yise Klistiani tọn nọ biọ tonusisena gbedide Jesu tọn lẹ. Johanu nọ saba yihodọ sọn hogbe Jesu tọn lẹ mẹ he dohia dọ nuyiwa madoalọte de wẹ yise didohia yin.​—Joh. 3:16; 6:29, 40; 11:25, 26; 14:1, 12.

11. Nawẹ mí sọgan nọ do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn hia dọ mí yọ́n nugbo lọ gbọn?

11 Lehe mí dona nọ dopẹ́ dọ Jehovah yí gbigbọ wiwe etọn zan nado de nugbo lọ hia mí bosọ hẹn mí penugo nado do yise hia to wẹndagbe lọ mẹ do sọ! (Hia Luku 10:21.) Mí dona nọ to pẹdona Jehovah zọnmii dọ e dọ̀n mí wá ede dè gbọn Visunnu etọn gblamẹ, “yèdọ Afọzedaitọ-gán lọ podọ Mẹhe nọ hẹn yise mítọn zun pipé lọ.” (Heb. 12:2) Nado do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn mítọn hia na homẹdagbe majẹhẹ mọnkọtọn, mí dona nọ to yise mítọn hẹn lodo zọnmii gbọn odẹ̀ po Ohó Jiwheyẹwhe tọn pinplọn po dali.​—Efe. 6:18; 1 Pita 2:2.

Nọ do yise towe hia gbọn wẹndagbe lọ lilá to whedepopenu he dotẹnmẹ lọ hundote dali (Pọ́n hukan 12tọ)

12. Aliho tẹlẹ mẹ wẹ mí dona nọ do yise mítọn hia te?

12 Mí dona zindonukọn nado to yise dohia to opagbe Jehovah tọn lẹ mẹ. Mí dona nọ wàmọ to aliho he họnwun hezeheze na mẹdevo lẹ mẹ. Di apajlẹ, mí nọ zindonukọn to yẹwhehodidọ gando Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn go po mahẹ tintindo to azọ́n mẹhẹnzun devi tọn po mẹ. Mí sọ nọ zindonukọn nado nọ wà “nuhe yin dagbe hlan mẹlẹpo, ṣigba na taun tọn, hlan mẹhe gando mí go to yise mẹ lẹ.” (Gal. 6:10) Podọ mí nọ dovivẹnu sinsinyẹn nado “de gbẹtọ-yinyin hoho lọ po nuyiwa etọn lẹ po sẹ̀ sọn ogo,” bo nọ dapana nudepope he sọgan dekanpona gbigbọnọ-yinyin mítọn.​—Kol. 3:5, 8-10.

YISE TO JIWHEYẸWHE MẸ YIN APADEWHE DODONU MÍTỌN TỌN

13. Nawẹ “yise to Jiwheyẹwhe mẹ” yin nujọnu sọ, podọ etẹ go wẹ e yin yiyijlẹdo, podọ etẹwutu?

13 Biblu dọmọ: “Matin yise, e ma yọnbasi nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe tọn hùn ganji, na mẹhe to dindọnsẹpọ ẹ dona yise dọ ewọ tin podọ ewọ wẹ ahọsumẹtọ mẹhe to dindin in vẹkuvẹku lẹ tọn.” (Heb. 11:6) Ohó Jiwheyẹwhe tọn basi zẹẹmẹ hodidọ lọ “yise to Jiwheyẹwhe mẹ” tọn taidi apadewhe “dodonu” he mẹlẹpo tindo nuhudo etọn whẹpo do sọgan lẹzun Klistiani nugbo de podọ nado to mọ yin zọnmii tọn. (Heb. 6:1) To dodonu enẹ lọ ji, Klistiani lẹ dona ‘yí jẹhẹnu titengbe devo lẹ dogọ yise yetọn’ na yé “nido hẹn [yede] do owanyi Jiwheyẹwhe tọn mẹ.”​—Hia 2 Pita 1:5-7; Juda 20, 21.

14, 15. Naegbọn owanyi tintindo do yin nujọnu hugan yise tintindo poun?

14 Mẹhe kàn Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ zinnudo nujọnu-yinyin yise tọn ji gbọn alọdindlẹndo e whlasusu dali. Jẹhẹnu Klistiani tọn devo ma yin nùdego whlasusu sọmọ. Be ehe zẹẹmẹdo dọ yise wẹ jẹhẹnu Klistiani tọn he yin nujọnu hugan lọ ya?

15 Paulu yí yise jlẹdo owanyi go bo dọmọ: “Eyin yise ṣie lodo sọmọ bọ yẹn sọgan sẹtẹnna osó lẹ, ṣigba bo ma tindo owanyi, yẹn ma yin nude.” (1 Kọl. 13:2) To whenue Jesu to gblọndo na na kanbiọ lọ: “Gbedide tẹwẹ klohugan to Osẹ́n lọ mẹ?,” e zinnudo jẹhẹnu titengbe hugan lọ he yin owanyi tintindo na Jiwheyẹwhe ji. (Mat. 22:35-40) Owanyi nọ bẹ jẹhẹnu Klistiani tọn titengbe susu taidi yise hẹn. Biblu dọ dọ: “Owanyi . . . nọ yí nulẹpo sè.” E nọ tindo yise to nuhe Jiwheyẹwhe dọ to Ohó nugbo tọn etọn mẹ.​—1 Kọl. 13:4, 7.

16, 17. Nawẹ yise po owanyi po yin nùdego dopọ to Owe-wiwe lẹ mẹ gbọn, ṣigba detẹ wẹ klohugan, podọ etẹwutu?

16 Na nujọnu-yinyin yise po owanyi po tọn wutu, mẹhe kàn Owe-wiwe Glẹki tọn lẹ donù jẹhẹnu awe ehelẹ go dopọ whlasusu, bo tlẹ nọ saba wàmọ to wefọ kavi hodidọ dopolọ mẹ. Paulu dotuhomẹna mẹmẹsunnu etọn lẹ nado “ze tùnudo yise po owanyi po tọn do.” (1 Tẹs. 5:8) Pita wlan dọmọ: “Dile etlẹ yindọ mì ma mọ [Jesu] pọ́n, mì yiwanna ẹn. Dile etlẹ yindọ mì ma to mimọ ẹn to alọnu din, ṣogan mì do yise hia to ewọ mẹ.” (1 Pita 1:8) Jakọbu kanse mẹmẹsunnu yiamisisadode hatọ etọn lẹ dọmọ: “Be Jiwheyẹwhe ma ko de mẹhe yin wamọnọ to pọndohlan aihọn tọn mẹ lẹ nado yin adọkunnọ to yise mẹ podọ gudutọ Ahọluduta lọ tọn lẹ, ehe e dopagbe etọn na mẹhe yiwanna ẹn lẹ ya?” (Jak. 2:5) Johanu wlan dọmọ: “Ehe wẹ gbedide [Jiwheyẹwhe tọn]: dọ mí ni tindo yise to oyín Visunnu etọn Jesu Klisti tọn mẹ bo nọ yiwanna ode awetọ.”​—1 Joh. 3:23.

17 Dile etlẹ yindọ yise yin dandannu, adà jẹhẹnu ehe tọn delẹ na juwayi to whenue mí na mọ hẹndi opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po todido Klistiani tọn mítọn po tọn. Ṣigba, mí na gbẹ́ tindo nuhudo nado to whinwhẹ́n deji to owanyi na Jiwheyẹwhe podọ na kọmẹnu mítọn mẹ tẹgbẹ. Enẹ wẹ zọ́n bọ Paulu wlan dọmọ: “Nalete todin, onú atọ̀n ehelẹ wẹ pò: yise, todido, owanyi; ṣigba dehe klohugan to ehelẹ mẹ wẹ owanyi.”​—1 Kọl. 13:13.

DOHIA HUHLỌNNỌ YISE TỌN DE

18, 19. Dohia huhlọnnọ yise tọn tẹ mọ wẹ mí te to egbehe, podọ mẹnu wẹ hẹn ehe yọnbasi?

18 To egbehe, omẹ Jehovah tọn lẹ to yise yetọn dohia to Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn he yin didoai lọ mẹ. Ehe zọ́n bọ yé wleawuna paladisi gbigbọmẹ tọn de lẹdo aihọn pé he bẹ gbẹtọ livi ṣinatọ̀n linlán hẹn. Mẹhe to nọtẹn ehe mẹ lẹ nọ do sinsẹ́n gbigbọ wiwe Jiwheyẹwhe tọn hia to aliho he họnwun mẹ. (Gal. 5:22, 23) Dohia huhlọnnọ yise po owanyi nugbo Klistiani tọn po nankọ die!

19 E ma yin gbẹtọ wẹ hẹn ehe yọnbasi. Jiwheyẹwhe mítọn wẹ wà ehe dotana. Azọ́n jiawu ehe to “yindidi [hẹnwa] na Jehovah, bo na yin ohia madopodo de he ma na busẹ gbede.” (Isa. 55:13) Na nugbo tọn, “nunina Jiwheyẹwhe tọn” wẹ e yin dọ mí ni yin “whinwhlẹngán gbọn yise gblamẹ.” (Efe. 2:8) Paladisi gbigbọmẹ tọn mítọn na fọ́n bo to whinwhẹ́n bo nasọ to vùnvùn deji kakajẹ whenue aigba lọ blebu na gọ́ na gbẹtọvi pipé, dodonọ podọ ayajẹnọ lẹ na gigo madopodo oyín Jehovah tọn. Mì gbọ mí ni zindonukọn nado to yise dohia to opagbe Jehovah tọn lẹ mẹ!