Xeen tiʼ baʼax ku taasik

BluePlanetArchive/Whale Watch Azores

¿CHÉEN WA BEY ANCHAJIKOʼ?

Le ballena zifio de Cuvieroʼ: jach ku taamtal ichil le kʼáaʼnáaboʼ

Le ballena zifio de Cuvieroʼ: jach ku taamtal ichil le kʼáaʼnáaboʼ

 Le zifio de Cuvieroʼ juntúul ballena ku béeytal u bin tak 2,992 metros tu taamil le kʼáaʼnáaboʼ. Teʼeloʼ u aalil u presión le jaʼ tiʼ cada 2,5 centímetrosoʼ casi dos toneladas, bey ka a pejkúunt junpʼéel baʼal de casi dos toneladas u aalil yóokʼol junpʼéel chan nuʼukul de 2,5 centímetroseʼ. Le ballenaaʼ jeʼel u páajtal u pʼáatal yaʼab tiempo ichil le kʼáaʼnáaboʼ. Ojéelaʼaneʼ juntúul tiʼ le ballenaʼobaʼ tu beetaj tres horas yéetel 42 minutos tak ka jóokʼ u chʼaʼ u yiikʼ yóoʼ kabil. Le baʼalcheʼ jeʼelaʼ deporsi kʼaʼabéet u chʼaʼik u yiikʼ yóoʼkabil. Pero, ¿bix túun u beetik utiaʼal u aguantartik yaʼab tiempo sin ke u chʼaʼik u yiikʼ?

 Le mamíferoʼob kajaʼanoʼob teʼ kʼáaʼnáab jeʼex le ballenaoʼ yaantiʼob junpʼéel caja torácica, le cajaaʼ letiʼe kanáantik u pulmonoʼob utiaʼal ka béeyak u meyaj tubeel kéen xiʼikoʼob tu taamil le kʼáaʼnáaboʼ. Le cientifícoʼoboʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le kéen pʼáatak maʼ jach chich u meyaj u puksiʼikʼal le mamíferoʼob kajaʼanoʼon teʼ kʼáaʼnáaboʼ ku pʼáatal xan maʼ yaʼab oxígeno kʼaʼabéettiʼobiʼ. Le oʼolaleʼ u kʼiʼikʼeloʼobeʼ ku bin tu cerebroʼob, tu puksiʼikʼaloʼob yéetel tiʼ tuláakal u wíinkliloʼob.

 Le baʼalcheʼob kajaʼanoʼob teʼ kʼáaʼnáaboʼ ku béeytal u almacenarkoʼob oxígeno tu wíinkliloʼob, lelaʼ ku béeytal yoʼolal junpʼéel proteína kʼaj óolaʼan bey mioglobinaeʼ. Jeʼex u bin u maas taamtal ichil le kʼáaʼnáaboʼ le mioglobinaoʼ jujunpʼíitil u bin u tsʼáaik le oxígeno kʼaʼabéettiʼoʼ. Le ballena zifiooʼ jach yaʼab mioglobina ku béeytal u almacenartik tu wíinklil, maas jach yaʼab ke le ku páajtal u almacenartik juntúul máak wa uláakʼ baʼalcheʼob kajaʼanoʼob way yóokʼol kaabeʼ.

 Juntúul científicoeʼ tu yaʼalaj yoʼolal le ballena zifio de Cuvieroʼ: «Maʼ de creerbil le bix u taamtal ichil le kʼáaʼnáaboʼ, tumen según le investigación tsʼoʼok u beetaʼaloʼ yoʼolal le bix u wíinkliloʼ maʼ tu páajtal u bin tu maas taamil le kʼáaʼnáaboʼ mix tak u pʼáatal yaʼab tiempo ichil, baʼaleʼ kex beyoʼ ku beetkoʼob». Le científicoʼoboʼ táan u investigarkoʼob bix u beetik le ballena zifio utiaʼal u bin tak tu maas taamil le kʼáaʼnáaboʼ, tumen le jeʼeloʼ jeʼel u yáantik le doctoroʼob utiaʼal ka u maas maʼalobkíintoʼob le tratamiento ku tsʼáaikoʼob tiʼ le máaxoʼob istikyaj u chʼaʼik u yiikʼoʼob tumen maʼ maʼalob u meyaj u pulmonoʼobiʼ.

 Techeʼ, ¿bix a wilik? Le u páajtal u bin le ballena zifio tak tu maas taamil le kʼáaʼnáab yéetel le u pʼáatal yaʼab tiempo ichiloʼ, ¿chéen wa bey anchajikoʼ wa yaan máax beete?