Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Yé Ze Yede Jo sọn Ojlo mẹ Wá—To Russie

Yé Ze Yede Jo sọn Ojlo mẹ Wá—To Russie

TO 1991, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ to Russie gọ́ na ayajẹ taun to whenue alọhẹndotenamẹ he glọ yé nọ na ojlẹ dindẹn lọ yin didesẹ bọ yé yin yinyọnẹn to osẹ́n-liho. To ojlẹ enẹ mẹ, e na ko vẹawuna mẹsusu nado lẹndọ sọha yetọn na wá jideji whla ao bo na yì nudi 170 000 to egbehe! Wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn azọ́n sinsinyẹnwatọ ehelẹ bẹ Kunnudetọ he sẹtẹn yì Russie nado gọalọ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ lẹ hẹn. (Mat. 9:37, 38) Mì gbọ mí ni dọho gando delẹ to yé mẹ go.

MẸMẸSUNNU OJLO DAGBENỌ LẸ GỌALỌ NADO HẸN AGUN LẸ LODO

Matthew he wá sọn Grande-Bretagne tindo owhe 28 to owhe he mẹ alọhẹndotenamẹ lọ yin didesẹ to Russie. To plidopọ daho de whenu to owhe enẹ mẹ, hodidọ de dohia dọ nuhudo sù to agun he tin to whèzẹtẹn Europe tọn lẹ mẹ. Di apajlẹ, hodọtọ lọ dọ dọ agun de tin to Saint-Pétersbourg, to Russie, he tindo devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn dopo gee podọ mẹho agun tọn depope ma to finẹ. Etomọṣo, wẹnlatọ lọ lẹ nọ deanana plọnmẹ Biblu kanweko susu lẹ! Matthew dọmọ: “To hodidọ lọ godo, n’nọ to nulẹnpọn do Russie ji mapote, enẹwutu n’hodẹ̀ na Jehovah titengbe gando ojlo ṣie nado sẹtẹn yì finẹ go.” E sẹ̀ akuẹ do, bo sà susu to nutindo etọn lẹ mẹ, bo sẹtẹn yì Russie to 1992. Nawẹ nulẹ wá yì gbọn na ẹn?

Matthew

Matthew dọmọ: “Gbèmase yin avùnnukundiọsọmẹnu de na mi. Enẹ zọ́n bọ n’ma nọ penugo nado tindo hodọdopọ dagbe hẹ mẹdevo lẹ do onú gbigbọmẹ tọn lẹ ji.” Avùnnukundiọsọmẹnu devo he e pehẹ wẹ nado mọ adọtẹn. “N’ma sọgan dọ whla nẹmu he whétọ lẹ na mi avase nado bẹagbàn sọn ohọ̀ de mẹ jẹ devo mẹ to niyaniya mẹ.” Mahopọnna aliglọnnamẹnu enẹ lẹpo, Matthew dọmọ: “Tẹnsisẹ yì Russie wẹ yin nudide dagbe hugan he n’basi.” E yidogọ dọmọ: “Sinsẹ̀nzọnwiwa tofi zọ́n bọ n’plọn nado nọ dejido Jehovah go dogọ bo mọ anademẹ etọn yí to aliho susu mẹ.” To godo mẹ, Matthew wá yin pipà taidi mẹho agun tọn podọ gbehosọnalitọ titengbe, bo to sinsẹ̀n todin to wekantẹn alahọ tọn de mẹ he tin sẹpọ Saint-Pétersbourg.

To 1999, Hiroo mọ gbedewema Wehọmẹ Azọ́nplọnmẹ Devizọnwiwa tọn yí to Japon to whenue e tindo owhe 25, podọ dopo to mẹplọntọ lọ lẹ mẹ na ẹn tuli nado yì sẹ̀n to tògodo. Hiroo ko sè dọ nuhudo sù taun to Russie, podọ e jẹ ogbè Russie tọn plọn ji. E sọ ze afọdide nujọnu tọn devo. E dọmọ: “N’yì Russie bo nọ finẹ na osun ṣidopo. Na avivọ nọ sinyẹn to finẹ taun wutu, n’yì to novembre mẹ nado pọ́n eyin n’sọgan doakọnna avivọ lọ.” To whenue e mọdọ emi penugo nado doakọnna ojlẹ avivọ tọn lọ, e lẹkọyi Japon bo zan gbẹzan jlẹkaji tọn nado sẹ̀ akuẹ do whẹpo do lẹkọwa Russie, po yanwle lọ po nado gbọṣi finẹ.

Hiroo po Svetlana po

Todin, Hiroo ko nọ Russie na owhe 12 bo sẹ̀n to agun susu mẹ. To whedelẹnu, ewọ kẹdẹ wẹ nọ yin mẹho agun tọn he nọ penukundo wẹnlatọ he hugan 100 go. To agun de mẹ, to osẹ dopodopo mẹ, e nọ penukundo susu to adà Opli Sinsẹ̀nzọn tọn lẹ mẹ go, bo nọ deanana Wehọmẹ Lizọnyizọn Yẹwhehọluduta tọn, Oplọn Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn, gọna Oplọn Agunwe voovo atọ́n. E sọ nọ basi dlapọn lẹngbọhọtọ tọn susu lẹ. To whenue Hiroo lẹnnupọndo owhe enẹlẹ ji, e dọmọ: “Ayajẹnu daho wẹ e yin nado gọalọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu lẹ po nado lodo dogọ to gbigbọ-liho.” Ale tẹwẹ sinsẹ̀nzọnwiwa to fie nuhudo sù te hẹn wá na ẹn? E dọmọ: “N’ko to sinsẹ̀n taidi mẹho podọ gbehosọnalitọ whẹpo do wá Russie, ṣigba n’mọdọ n’wleawuna haṣinṣan vonọtaun de hẹ Jehovah to fiwiwá ṣie godo. N’ko plọn nado nọ dejido Jehovah go dogọ to adà gbẹzan ṣie tọn lẹpo mẹ.” To 2005, Hiroo wlealọ hẹ Svetlana, podọ yé omẹ awe lẹ zindonukọn nado to sinsẹ̀n taidi gbehosọnalitọ.

Michael po Olga po, gọna Marina po Matthew po

Matthew he tindo owhe 34, po nọvisunnu etọn Michael he tindo owhe 28 po wá sọn Canada. Yé omẹ awe lẹ disa yì Russie, podọ to whenue yé mọdọ jlodotọ susu nọ wá opli lẹ bọ wẹnlatọ lẹ ma ka sù nado deanana oplọn yetọn lẹpo, ehe yinuwado yé ji taun. Matthew dọmọ: “Gbẹtọ 200 wẹ wá opli to agun he mẹ n’disa yì lọ, ṣigba mẹho agun tọn dopo gee he yin mẹhomẹ po devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn jọja de po wẹ nọ deanana opli lẹpo. To whenue n’mọ ninọmẹ lọ, e yinuwado ji e bọ n’jlo nado sẹtẹn yì finẹ bo gọalọna mẹmẹsunnu enẹlẹ.” E sẹtẹn yì Russie to 2002.

To owhe ẹnẹ godo, Michael sẹtẹn yì Russie, podọ e ma dẹn bọ e mọdọ yé gbẹ́ tindo nuhudo mẹmẹsunnu susu tọn. Taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn de, e yin azọ́ndena nado nọ penukundo kandai akuẹzinzan agun tọn, owe lẹ, po aigba-denamẹ lẹ po go. E sọ tindo lẹblanulọkẹyi nado penukundo azọ́n he wekantọ agun tọn dona wà go, nado nọ na hodidọ na mẹlẹpo, nado gọalọ to awuwiwlena tito plidopọ lẹ tọn mẹ, podọ to Plitẹnhọ Ahọluduta tọn lẹ gbigbá mẹ. Na nugbo tọn, etlẹ yin to egbehe, agun lẹ gbẹ́ tindo nuhudo alọgọ tọn taun. Dile etlẹ yindọ nukunpipedo azọ́ndenamẹ susu go ma nọ bọawu, Michael he to sinsẹ̀n todin taidi mẹho agun tọn dọmọ: “Alọgigọna mẹmẹsunnu lẹ hẹn ayajẹ susu wá na mi. Aliho dagbe hugan he mẹ n’sọgan zan gbẹzan ṣie te niyẹn!”

To ojlẹ enẹ dopolọ mẹ, Matthew wlealọ hẹ Marina, podọ Michael wlealọ hẹ Olga. Asu po asi po awe lọ lẹ, gọna azọ́nwatọ susu devo he ze yede jo sọn ojlo mẹ wá lẹ, zindonukọn nado to alọgọna agun he to jijideji lẹ.

MẸMẸYỌNNU ZOHUNHUNNỌ LẸ GỌALỌ TO AZỌ́N JIBẸWAWHÉ TỌN LỌ MẸ

Tatyana

To 1994, to whenue Tatyana tindo owhe 16 wẹ gbehosọnalitọ titengbe ṣidopo wá sọn République Tchèque, Pologne, po Slovaquie po nado sẹ̀n to agun etọn mẹ to Ukraine. E nọ flin yé po homẹhunhun po, bo nọ dọmọ: “Gbehosọnalitọ zohunhunnọ he jọmẹ bosọ yọ́n dọnsẹpọ lẹ wẹ yé yin, podọ yé yọ́n Biblu taun.” E mọ lehe Jehovah dona gbigbọ avọ́sinsan tọn yetọn do, podọ e nọ dọna ede dọ, ‘N’jlo na hodo apajlẹ yetọn.’

Apajlẹ gbehosọnalitọ lọ lẹ tọn whàn Tatyana, bọ to gbọjẹ wehọmẹ tọn etọn lẹ whenu, e nọ hodo mẹdevo lẹ yì aigba-denamẹ he to olá lẹ ji to Ukraine podọ to Biélorussie, yèdọ fie Kunnudetọ depope ma ko lá wẹndagbe te pọ́n. E duvivi ojlẹ kunnudide tọn enẹlẹ tọn sọmọ bọ e basi tito nado gbloada na lizọnyizọn etọn bo sẹtẹn yì Russie. Tintan whẹ́, e yì finẹ na ojlẹ kleun de nado dla mẹmẹyọnnu he wá sọn tògodo de pọ́n, podọ nado dín azọ́n he e sọgan wà nado zindonukọn to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ taidi gbehosọnalitọ. To godo mẹ, e sẹtẹn yì Russie to 2000. Be adàdidiọ ehe bọawuna ẹn wẹ ya?

Tatyana dọmọ: “To whenuena e yindọ n’ma tindo nugopipe nado haya ohọ̀ daho de, n’gbọ bo haya họ̀nù dopo to owhé mẹdevo lẹ tọn gbè. Gbẹninọ to ninọmẹ mọnkọtọn mẹ ma bọawuna mi paali. E wá jẹ ojlẹ delẹ mẹ bọ n’tlẹ jlo na lẹkọyi whé. Ṣigba, Jehovah nọ gọalọna mi to whelẹponu nado mọdọ n’na mọaleyi eyin n’zindonukọn to sinsẹ̀nzọn ṣie mẹ.” To egbehe, Tatyana to sinsẹ̀n taidi mẹdehlan to Russie. E dotana dọmọ: “Owhe he n’yizan to gbéji lẹpo ko hẹn ẹn yọnbasi na mi nado duvivi numimọ dagbedagbe lẹ tọn podọ nado tindo họntọn susu lẹ. Hú popolẹpo, yise ṣie ko yin hinhẹn lodo to owhe enẹlẹ gblamẹ.”

Masako

Mẹmẹyọnnu Masako he wá sọn Japon, tindo owhe 50 linlán, podọ sọn whenu dindẹn die gbọ́n wẹ e tindo ojlo nado sẹ̀n taidi mẹdehlan, ṣigba nuhahun agbasalilo tọn zọ́n bọ e ma penugo nado wàmọ. Etomọṣo, to whenue e tindo agbasalilo jẹ obá de mẹ, e basi nudide nado sẹtẹn yì Russie nado gọalọ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ. Dile etlẹ yindọ e vẹawu nado mọ adọtẹn dagbe po agbasazọ́n dagbe de po, ewọ penugo nado zindonukọn to azọ́n gbehosọnalitọ tọn etọn mẹ gbọn Japon-gbè pinplọn mẹdevo lẹ po azọ́n wiwejininọ tọn wiwà po dali. Etẹwẹ gọalọna ẹn nado zindonukọn to lizọnyizọn etọn mẹ?

To whenue Masako lẹnnupọndo owhe 14 he e ko yizan to Russie ji, e dọmọ: “Ayajẹ he n’nọ mọ to lizọnyizọn lọ mẹ nọ sú odò avùnnukundiọsọmẹnu he n’nọ pehẹ lẹ tọn. Yẹwhehodidọ to fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn sù te lẹ zọ́n bọ n’nọ tindo zohunhun po ayajẹ po.” E yidogọ dọmọ: “Na yẹn tọn, azọ́njiawu egbezangbe tọn de wẹ e yin nado duvivi alọgọ Jehovah tọn tlọlọ to owhe enẹlẹ gblamẹ, na ewọ nọ wleawu núdùdù, avọ̀, po adọtẹn po tọn na mi.” Gbọnvona dọ Masako sẹ̀n to fie nuhudo sù te to Russie, e sọ tindo mahẹ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ to Kyrgyzstan. Humọ, e penugo nado gọalọna kándo he nọ do Glẹnsigbe, Chine-gbè, po Uighur-gbè po lẹ. To alọnu din, e to sinsẹ̀n taidi gbehosọnalitọ de to Saint-Pétersbourg.

WHẸNDO DELẸ WÁ GỌALỌ BO MỌ DONA YÍ

Inga po Mikhail po

Na nuhahun akuẹzinzan tọn wutu, whẹndo delẹ nọ saba sẹtẹn yì otò devo lẹ mẹ nado hẹn ninọmẹ akuẹzinzan tọn yetọn pọnte. Ṣigba, taidi Ablaham po Sala po he nọgbẹ̀ to hohowhenu, whẹndo delẹ nọ sẹtẹn yì tògodo nado doafọna yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ. (Gẹn. 12:1-9) Lẹnnupọndo asu po asi po Mikhail po Inga po ji, he sẹtẹn sọn Ukraine yì Russie to 2003. E ma dẹn bọ yé mọ mẹhe tindo ojlo nado plọn nugbo Biblu tọn lẹ.

Mikhail dọmọ: “To gbèdopo, mí yì dekunnu to lẹdo de mẹ fie Kunnudetọ lẹ ma ko dọyẹwheho te pọ́n. Dawe mẹhomẹ de hùnhọ̀n bo kanse dọ, ‘Yẹwhehodọtọ lẹ wẹ mì yin ya?’ To whenue mí yigbe, e dọmọ: ‘N’yọnẹn dọ mì na wá to gbèdopo janwẹ. Hogbe Jesu tọn lẹ ma sọgan gọ̀n hẹndi mamọ.’ Podọ, dawe lọ yihodọ sọn Matiu 24:14 mẹ.” Mikhail yidogọ dọmọ: “To lẹdo enẹ mẹ, mí sọ mọ pipli de he bẹ nudi yọnnu ao hẹn, he to sinsẹ̀n Baptiste tọn mẹ, yèdọ ahunjijlọnọ he nugbla nugbo lọ tọn to hùhù taun lẹ. Yé tindo owe Nọgbẹ̀ Kakadoi, podọ yé nọ yí i zan nado plọn Biblu to sẹfifo lẹpo. Mí yí gànhiho susu zan nado na gblọndo na kanbiọ yetọn lẹ, bo jihàn Ahọluduta lọ tọn lẹ hẹ yé, podọ mí sọ dù núdùdù whèjai tọn dopọ. Dopo to ojlẹ dagbe hugan he n’nọ flin lẹ mẹ wẹ enẹ yin.” Mikhail po Inga po yigbe dọ sinsẹ̀nzọnwiwa to fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn sù te lẹ ko dọ̀n yé sẹpọ Jehovah dogọ, bo hẹn owanyi he yé tindo na gbẹtọ lẹ siso deji, bosọ zọ́n bọ gbẹzan yetọn tindo ayajẹ. To egbehe, yé to sinsẹ̀n taidi nugopọntọ lẹdo tọn.

Oksana, Aleksey po Yury po

To 2007, asu po asi po Yury po Oksana po he wá sọn Ukraine, bo tindo nudi owhe 35 todin, po visunnu yetọn Aleksey he tindo owhe 13 todin po, yì dla wekantẹn alahọ tọn Russie tọn pọ́n. Yé mọ yẹdide otò Russie tọn bo mọdọ lẹdo he mẹ mẹdepope ma ko dọyẹwheho te lẹ sù to otò enẹ mẹ. Oksana dọmọ: “To whenue mí mọ yẹdide otò tọn lọ godo, mí mọnukunnujẹemẹ hugan gbede pọ́n dọ nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn lẹ tọn sù taun. Ehe gọalọna mí nado magbe bo sẹtẹn yì Russie.” Etẹwẹ gọalọna yé nado zindonukọn? Yury dọmọ: “Mí nọ hia hosọ delẹ to owe mítọn lẹ mẹ, taidi ‘Be Hiẹ Sọgan Sẹ̀n to Aigba Jonọ Tọn de ji Ya?’ podọ ehe gọalọna mí. * Mí disa yì lẹdo Russie tọn de mẹ, yèdọ fihe alahọ na mí ayinamẹ nado sẹtẹn yì, podọ mí dín ohọ̀ po agbasazọ́n po.” To 2008, yé sẹtẹn yì Russie.

To tintan whenu, e vẹawu nado mọ agbasazọ́n, podọ whlasusu wẹ e biọ dọ yé ni bẹagbàn sọn ohọ̀ de mẹ jẹ devo mẹ. Yury dọmọ: “Mí nọ hodẹ̀ whẹwhẹ dọ mí ni ma gbọjọ blo, podọ enẹgodo mí zindonukọn to azọ́n yẹwhehodidọ tọn lọ mẹ bo dejido Jehovah go dọ ewọ na nọgodona mí. Mí duvivi lehe Jehovah nọ penukundo mí go to whenue mí ze Ahọluduta lọ do otẹn tintan mẹ do tọn. Sinsẹ̀nzọn ehe hẹn whẹndo mítọn lodo dogọ.” (Mat. 6:22, 33) Podọ nawẹ sinsẹ̀nzọnwiwa to fie nuhudo sù te yinuwado jọja Aleksey ji gbọn? Oksana dọmọ: “Ehe ko hẹn ale susu wá na ẹn. E klan gbẹzan etọn do wiwe na Jehovah bo yí baptẹm to whenue e tindo owhe ṣinẹnẹ. To whenue e mọdọ nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta tọn sù taun, ehe whàn ẹn nado nọ basi gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn to gbọjẹ wehọmẹ tọn lẹpo whenu. Owanyi etọn po zohunhun etọn to lizọnyizọn lọ mẹ po nọ hẹn homẹ mítọn hùn taun.” To egbehe, Yury po Oksana po to sinsẹ̀n taidi gbehosọnalitọ titengbe.

“ONÚ DOPO HE NỌ VẸNA MI”

Dile hodidọ omẹ ehelẹ he to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ wà lẹ tọn dohia do, tẹnsisẹ yì fidevo nado hẹn lizọnyizọn towe gblodeji biọ dọ a ni deji mlẹnmlẹn do Jehovah go. Na nugbo tọn, mẹhe to sinsẹ̀n to fie nuhudo sù te lẹ nọ pehẹ avùnnukundiọsọmẹnu lẹ to aigba-denamẹ yọyọ yetọn ji, ṣigba wẹndagbe lọ lilá na mẹhe nọ kẹalọyi owẹ̀n Ahọluduta lọ tọn lẹ nọ hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá na yé. Be hiẹ lọsu na penugo nado gọalọ to azọ́n jibẹwawhé tọn lọ mẹ to fie nuhudo wẹnlatọ Ahọluduta lọ tọn gbẹ́ sù te lẹ ya? Eyin a basi dide nado wàmọ, to madẹnmẹ hiẹ lọsu na tindo numọtolanmẹ Yury tọn nkọ, mẹhe dọ gando nudide etọn nado sẹ̀n to fie nuhudo sù te go dọmọ: “Onú dopo he nọ vẹna mi wẹ yindọ n’ma yawu bẹjẹeji.”

^ huk. 20 Pọ́n Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn 15 octobre 1999, weda 23-27.