BIX U MEYAJTOʼON LE DONACIÓNOʼOBOʼ
Baʼaxoʼob táan u beetaʼal utiaʼal u kanáantaʼal le Luʼumaʼ bey xan le sukuʼunoʼoboʼ
1 TIʼ ABRIL TIʼ 2025
Toʼon u testigoʼon Jéeobaeʼ k-ojleʼ Dioseʼ maʼ tun xáantaleʼ yaan u yutskíintik tuláakal le baʼaxoʼob tsʼoʼok u kʼaskúuntaʼal tumen wíinikoʼ (Apocalipsis 11:18). Mientras u kʼuchul le kʼiin jeʼeloʼ toʼoneʼ k-beetik tuláakal le ku páajtal utiaʼal k-kanáantik le Luʼumoʼ. Le oʼolaleʼ tiʼ tuláakal le lugaroʼob tuʼux k-adoraroʼ k-ilik u meyajtoʼon baʼaloʼob maʼatech u jach contaminaroʼob.
Le baʼaxoʼob ku beetaʼal utiaʼal u kanáantaʼal le Luʼumaʼ kʼaj óoltaʼanoʼob bey iniciativas ecológicas wa iniciativas verdes. ¿Baʼaxoʼob táan u beetik u testigoʼob Jéeoba utiaʼal u kanáantkoʼob le Luʼumaʼ? ¿Yéetel bix tsʼoʼok u yáantaj utiaʼal u meyajtoʼon tubeel le donaciónoʼoboʼ?
Baʼaxoʼob beetaʼab utiaʼal maʼ u jach uʼuyaʼal ooxol tiʼ junpʼéel u Najil Asamblea
Le Najil Asamblea yaan Matola, Mozambiqueoʼ minaʼan u pakʼiloʼob yéetel u techoileʼ de lámina. Chéen baʼaleʼ como jach ku chokotal le láminaʼoboʼ jach ku yuʼubaʼal ooxoliʼ. Juntúul sukuʼun kajaʼan teʼeloʼ tu yaʼalaj: «Jach táaj ku beetik ooxol, le oʼolal le kéen tsʼoʼokok le asambleaoʼ le sukuʼunoʼoboʼ baʼax ku kaxtikoʼobeʼ u jáan jóokʼloʼob». ¿Yaan wa baʼax jeʼel u páajtal u beetaʼal utiaʼal ka béeyak u maas disfrutartaʼal le asambleaʼob tumen le sukuʼunoʼoboʼ?
Utiaʼal u kanáantaʼal le Luʼumaʼ tsʼaʼab ventiladoroʼob ku meyajoʼob x-maʼ corrienteil, le ventiladoroʼobaʼ letiʼe iikʼ beetik u meyajoʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ tsʼaʼab xan junpʼéel baʼax teʼ techo ku yáantaj utiaʼal maʼ u sen chokotal le láminaʼoboʼ. Le ventiladoroʼoboʼ ku jóoʼskoʼob le choko iikʼoʼ yéetel ku yoksikoʼob síis iikʼ, lelaʼ ku yáantaj utiaʼal maʼ u jach uʼuyaʼal ooxol. Cada ventiladoreʼ tu tojoltaj kex 50 dólares. a
Le ventiladoroʼob tsʼaʼab teʼ Najil Asamblea yaan Matolaoʼ.
Le baʼax beetaʼabaʼ jach áantajnaj utiaʼal maʼ u sen uʼuyaʼal ooxol ichil le u Najil Asambleaoʼ, como maʼatech u xuʼulul u máan le iikʼoʼ maʼatech u sen antal húmedad yéetel maʼatech u formar u kuuxum le baʼaloʼoboʼ. Bejlaʼeʼ le sukuʼunoʼoboʼ ku páajtal u disfrutarkoʼob tubeel le asambleaoʼoboʼ. Le sukuʼun t-aʼalaj tu káajbaleʼ ku yaʼalik: «Bejlaʼeʼ maʼatech k-jóokʼol baʼaxeʼ k-pʼáatal ichil utiaʼal k-tsikbal yéetel le sukuʼunoʼoboʼ. Jach síis óol le najil asambleaoʼ bey jeʼex síisil u boʼoyil junkúul nuxiʼ cheʼeʼ».
Bejlaʼeʼ le sukuʼunoʼoboʼ maas ku disfrutarkoʼob le asambleaʼoboʼ.
K-usartik u juul le Kʼiinoʼ
Tiʼ tuláakal le yóokʼol kaabaʼ teʼ lugaroʼob ku meyajtoʼon utiaʼal k-adorartik Jéeobaoʼ táan u tsʼaʼabal paneles solares utiaʼal u suʼutul electricidadil le u juul le Kʼiinoʼ. Le sistema jeʼelaʼ ku kʼaabaʼtik sistema fotovoltaico. Yoʼolal le jeʼelaʼ maʼatech u jach meyajtoʼon le electricidad ku contaminartik le Luʼumaʼ, jeʼel bix le ku taal tiʼ le chúukoʼ, le petróleooʼ wa le gasoʼ. Le baʼaxoʼob ku beetaʼalaʼ ku meyaj utiaʼal u kanáantaʼal le Luʼumaʼ yéetel utiaʼal u usartaʼal tubeel le donaciónoʼoboʼ.
Tu añoil 2023, tsʼaʼab junpʼéel sistema fotovoltaico tu sucursalil Eslovenia, le jeʼelaʼ ku beetik u yantal u 30% tiʼ le electricidad ku kʼaʼabéettal tiʼ le edificiooʼ. Wa yaan kʼiin ku píitmáan le electricidad kʼaʼabéetoʼ, lelaʼ jeʼel xan u meyaj utiaʼal u yantal corriente teʼ kaajoʼ. Le sistema fotovoltaicoaʼ tu tojoltaj 360,000 dólares. Pero beoraaʼ como le sucursal maʼ táan u boʼotik yaʼab corrienteeʼ ich cuatro añoseʼ yaan k-recuperartik maas tiʼ le t-xupoʼ.
U sucursalil Eslovenia.
Tu añoil 2024, t-tsʼáaj paneles solares yéetel junpʼéel nuxiʼ batería tu sucursalil Sri Lanka. Le jeʼelaʼ tu tojoltaj 3 millones de dólares yéetel ku beetik u yantal u 70% tiʼ le electricidad kʼaʼabéet teʼ sucursaloʼ. Como maʼ yaʼab kun boʼotbil tiʼ corrienteeʼ ich 3 añoseʼ yaan u páajtal u recuperartaʼal le bajux xuʼupoʼ. Teʼ año máanoʼ t-tsʼáaj xan junpʼéel sistema fotovoltaico tu sucursalil Países Bajos. Le jeʼelaʼ tu tojoltaj 1,100,000 dólares yéetel ku tsʼáaik u 35% le electricidad ku kʼaʼabéettal teʼ sucursaloʼ. Ich 9 añoseʼ yaan k-recuperartik le bajux t-xupoʼ.
U sucursalil Países Bajos
Tsʼoʼok xan k-instalartik sistemas fotovoltaicos tiʼ jejeláas oficinas tiʼ traducción yaan Méxicooʼ. Jeʼex le oficina tiʼ traducción yaan Chihuahua tuʼux ku traducirtaʼal le publicaciónoʼob ich tarahumara centraloʼ. Tu temporadail keʼeleʼ le temperaturaoʼ ku yéemel tak 0° grados yéetel tu temporadail yáax kʼiineʼ ku píitmáan 40° grados. Como jach táaj koʼoj le corrienteoʼ le sukuʼunoʼob ku meyajoʼob teʼ oficinaoʼ maʼatech u meyajtiʼob le calefacción mix le aire acondicionadooʼ. Jonathan, juntúul sukuʼun ku meyaj teʼ oficinaoʼ, ku yaʼalik: «Le ken u beet keʼeleʼ k-usartik u nookʼil keʼel le ken u beet ooxoleʼ k-jeʼekʼabtik le ventanaʼob utiaʼal u yokol iikʼoʼ».
Tu añoil 2024, tsʼaʼab paneles solares teʼ oficina tiʼ traducciónoʼ. Le jeʼelaʼ tu tojoltaj 21,480 dólares. Yoʼolal le bukaʼaj ku ahorrartaʼal tiʼ corrienteoʼ ich 5 añoseʼ yaan u recuperartaʼal le bukaʼaj t-xupoʼ. Beoraaʼ le sukuʼunoʼoboʼ maas jeʼel u páajtal usarkoʼob le calefacción yéetel le aire acondicionadooʼ. Jonathaneʼ ku yaʼalik: «Bejlaʼeʼ jeʼel u páajtal k-beetik maas maʼalob le meyaj kʼubéentaʼantoʼonoʼ. Kiʼimak k-óol xan tumen táan usartaʼal tubeel le donaciónoʼoboʼ yéetel táan xan u kanáantaʼal le Luʼumoʼ».
Bejlaʼeʼ le sukuʼunoʼob ku traduciroʼob ich Tarahumara Centraleʼ maas ku disfrutarkoʼob u meyajoʼob.
Ku meyajtoʼon u jaʼil le cháakoʼ
Teʼ najoʼob tuʼux ku muchʼkuba le sukuʼunoʼob kajaʼanoʼob Áfricaoʼ minaʼan jaʼiʼ. Le oʼolal le sukuʼunoʼoboʼ ku biskoʼob jaʼ kex kʼaʼabéet u xíimbaltikoʼob yaʼab kilómetros. Yaan xan tuʼuxeʼ ku maʼanal le jaʼoʼ yéetel ku bisaʼal tumen junpʼéel camión. Chéen baʼaleʼ jach koʼoj tsʼoʼoleʼ le camiónoʼ ku contaminartik le Luʼumaʼ.
Utiaʼal u yantal jaʼ teʼ tuʼux ku muchʼkuba le sukuʼunoʼoboʼ anchaj u tsʼaʼabal tubos teʼ techooʼ bey xan junpʼéel tinaco, beyoʼ le kéen kʼáaxak le cháakoʼ ku juntartaʼal le jaʼoʼ. Chéen baʼaleʼ antes u beetaʼal lelaʼ le sukuʼunoʼoboʼ ku yilkoʼob bix le clima teʼ lugaroʼ yéetel ku yilkoʼob baʼax maas jeʼel u funcionar utiaʼal u juntartaʼal le jaʼoʼ. Utiaʼal u beetaʼal lelaʼ jeʼel u tojoltik kex 600 wa tak 3,000 dólareseʼ. Pero como beora maʼ kʼaʼabéet u maʼanal jaʼ tumen le sukuʼunoʼoboʼ maas maʼ yaʼab taakʼin ku xuʼupliʼ.
Junpʼéel tinaco tsʼaʼab teʼ tuʼux ku muchʼkuba le sukuʼunoʼob kajaʼanoʼob Phuthaditjhaba (Sudáfrica).
Tuláakal le baʼax beetaʼabaʼ jach tsʼoʼok u taasik utsil tiʼ le sukuʼunoʼoboʼ. Noemia, juntúul kiik kajaʼan Mozambiqueeʼ ku yaʼalik: «Kaʼacheʼ náach tuʼux kʼaʼabéet k-bin chʼaʼ jaʼ le oʼolal le ken kʼuchkoʼon teʼ tuʼux k-muchʼikbaoʼ kaʼanaʼanoʼon. Yéetel como maʼ jach yaʼab jaʼ yaneʼ yaʼab baʼaloʼob maʼ tu páajtal k-beetik, pero beoraaʼ tuláakal máak jeʼel u páajtal u pʼoʼik u kʼabeʼ yéetel como maʼ jach kaʼanaʼanoʼoneʼ jeʼel u páajtal k-disfrutartik le reuniónoʼ. ¡Jach diosboʼotikteʼex!».
Juntúul kiik yéetel u chan hijoeʼ táan u pʼoʼik u kʼaboʼob yéetel u jaʼil cháak (Sudáfrica).
¿Tuʼux ku chʼaʼabal le taakʼin ku meyaj utiaʼal u beetaʼal le baʼaloʼobaʼ? Tiʼ le donaciónoʼob ku tsʼáaik le sukuʼunoʼob tiʼ tuláakal le yóokʼol kaaboʼ Yaʼab tiʼ le donaciónoʼobaʼ ku beetaʼal desde teʼ sitio donate.jw.org. ¡Jach diosboʼotik yoʼolal a donacióneʼex!
a Le dólares ku yaʼalik le xookaʼ letiʼe ku meyaj Estados Unidosoʼ.