Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Sisi Nina Aṣẹpipa—Naegbọn E Ma Tin?

Sisi Nina Aṣẹpipa—Naegbọn E Ma Tin?

Sisi Nina Aṣẹpipa—Naegbọn E Ma Tin?

“Avunnukundidiọsọ aṣẹpipa heyin didoai, sinsẹ̀n po lẹdo tọn po, ogbẹ́ tọn po tonudidọ tọn po, taidi nude he lẹdo aihọn pé sọgan yin didọ gbèdopo nado yin nujijọ titengbe owhe ao he gbọngodo lọ tọn.”

OWHE lẹ ko jùwayi sọn owhe 1960 lẹ whenu gbọ́n, yèdọ owhe ao heyin alọdlẹndo tofi gbọn whenuho-kàntọ po tamẹnuplọnmẹtọ po Hannah Arendt dali. To egbehe, agbówhẹn sisi matindo na aṣẹpipa tọn to jijideji hugan gbede pọ́n tọn.

Di apajlẹ, linlin agọe tọn de to The Times Londres tọn mẹ dọmọ: “Mẹjitọ delẹ nọ gbẹ́ nado kẹalọyi aṣẹpipa mẹplọntọ lẹ tọn do ovi yetọn lẹ ji podọ yé nọ dowhẹgbe to whenuena vivẹnu lẹ yin dido nado do mẹplọnlọ ovi yetọn lẹ go.” Gbọzangbọzan, to whenuena mẹplọnlọ yin dido ovi yetọn lẹ go to wehọmẹ, mẹjitọ lẹ nọ yì wehọ lọ mẹ e mayin nado vannukundo mẹplọntọ lọ lẹ poun wẹ gba ṣigba nado tọ́n-avùn yé.

Hoyidọtọ de na Ogbẹ́ Akọta tọn na Ogán Mẹplọntọ lẹ tọn to Grande-Bretagne yin hoyidọ sọn e dè nado dọmọ: “Gbẹtọ paa lẹ to didọ dọ ‘Yẹn tindo jlọjẹ lẹ,’ kakati ni yin ‘Yẹn tindo azọngban lẹ.’ ” Gbọnvona awugbopo nado zín sisi he sọgbe na aṣẹpipa do ovi yetọn lẹ mẹ, mẹjitọ delẹ ma tlẹ nọ gbẹ́nuna jọja yetọn lẹ gba—bo ma nọ dike mẹdevo lẹ ni wàmọ. Ovi he to “jlọjẹ” yetọn dín lẹ nọ yin dotẹnmẹ jodona nado vẹtolina aṣẹpipa mẹjitọ lẹ po mẹplọntọ lẹ tọn po, podọ kọdetọn lọ nọ yin dehe ko yin yinyọnẹn jẹnukọn—yèdọ “whẹndo yọyọ de he ma tindo sisi depope na aṣẹpipa bo nọ tindo linlẹn vude gando nuhe yin dagbe po oylan po go,” wẹ linlinwe-kàntọ Margarette Driscoll wlan.

Linlinwe Time tọn to hosọ etọn heyin “Whẹndo He Ko Gblezọn Lọ” mẹ dlẹnalọdo flumẹjijẹ susu jọja Russie tọn lẹ tọn gbọn hoyidọ sọn húnhotọ nukundeji rap tọn de dè he dọmọ: “Nawẹ mẹdepope heyin jiji do aihọn ehe mẹ, to fie nudepope ma nọ dẹn-to-aimẹ bọ nudepope ma yin jijlọ te, sọgan tindo jidide to ogbẹ́ mẹ gbọn?” Nuplọnmẹtọ lẹdo tọn Mikhail Topalov kẹalọyi numọtolanmẹ ehe dọmọ: “Jọja ehelẹ mayin gugutọ lẹ gba. Yé ko mọ bọ tohọluduta ko klọ mẹjitọ yetọn lẹ, yé mọ mẹjitọ yetọn lẹ hẹn akuẹ he yé sẹdo lẹ po azọ́n yetọn lẹ po bu. Be mí sọgan donukun dọ yé ni na sisi aṣẹpipa ya?”

Ṣigba, nuhe ma sọgbe wẹ e na yin nado dotana dọ jidide matindo to aṣẹpipa mẹ yin walọyizan jọja lẹ kẹdẹ tọn. To egbehe, gbẹtọ he tindo owhe voovo lẹpo nọ pọ́n aṣẹpipa wunmẹ depope hlan po jidide matindo po, etlẹ yin po wangbẹna po. Be ehe zẹẹmẹdo dọ aṣẹpipa depope ma sọgan yin jidedego wẹ ya? Yin eyin yiyizan ganji, aṣẹpipa, heyin zẹẹmẹ basina taidi “huhlọn kavi jlọjẹ lọ nado deanana, dawhẹna, kavi glọnalina nuwiwa mẹdevo lẹ tọn lẹ,” sọgan yin huhlọn de na dagbe. E sọgan yin alemọyinu na mẹdopodopo podọ na lẹdo lọ. Hosọ he bọdego na gbadopọnna lehe ehe yin mọ gbọn.