Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

“Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne Tọn lẹ”—Naegbọn Yé Do Yin Homẹkẹndo?

“Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne Tọn lẹ”—Naegbọn Yé Do Yin Homẹkẹndo?

“Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne Tọn lẹ”—Naegbọn Yé Do Yin Homẹkẹndo?

To 1638 pipli sẹ́nbasitọ Pologne tọn lẹ yinuwa po kanyinylan po sọta pipli sinsẹ̀n tọn pẹvi de heyin yinyọnẹn taidi Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ. Ṣọṣi de po wezintẹn de po he yin pipli lọ tọn yin vivasudo. Wehọmẹ Alavọ Raków tọn yin súsú, podọ mẹplọntọ wehọmẹ daho tọn lẹ he nọ plọnmẹ to finẹ lẹ yin yinyàn dogbé.

Owhe-ko to enẹgodo, pipli sẹ́nbasitọ lẹ tọn de afọdide dopo dogọ. E degbena hagbẹ pipli lọ tọn lẹpo, ehe sọha yetọn sọgan ko yì 10 000 kavi humọ, nado tọ́nsọn otò lọ mẹ. Nawẹ ninọmẹ lọ wá lẹzun nuhe sinyẹn tlala sọmọ to otò de he mẹ, to ojlẹ de mẹ wayi, yin yinyọnẹn taidi dopo to dehe nọ kẹalọyi nulẹpo to Europe lẹpo mẹ gbọn? Etẹwẹ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ wà nado jẹna yasanamẹ sinsinyẹn mọnkọtọn?

POPOLẸPO bẹjẹeji to whenuena kinklan sinsinyẹn de fọ́n to Ṣọṣi Calvin Pologne tọn ṣẹnṣẹn. Whẹwhinwhẹ́n titengbe de na nudindọn lọ wẹ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Atọ̀n-to-dopomẹ tọn. Nukọntọ hagbẹ nukọnyiyi ṣọṣi tọn delẹ gbẹ́ sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lọ dai dọ e ma sọgbe hẹ Owe-wiwe gba. Ehe hẹn homẹgblena nukọntọ ṣọṣi tọn lẹ bosọ hẹn hagbẹ nukọnyiyi ṣọṣi tọn lẹ nado klan.

Sinsẹ̀nnọ Calvin tọn lẹ nọ ylọ mẹhe klan lọ lẹ dọ godonọna sinsẹ̀n-nuplọnmẹ Arius tọn tọ́ lẹ, a ṣigba mẹhe tẹdo pipli yọyọ lọ go lẹ jlo nado nọ ylọ yedelẹ dọ Klistiani kavi Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ. Yé sọ yin yinyọnẹn taidi Sociniens lẹ, to enẹgodo Laelius Socinus, yèdọ Italie-nu de heyin nuyiwadeji gbọn Servetus dali podọ mẹhe tavẹ-ylọvi etọn Faustus Socinus zin gbejizọnlin yì Pologne bosọ diyin to hagbẹ nukọnyiyi tọn lọ lẹ mẹ.

To ojlẹ enẹ mẹ omẹ nukundeji Pologne tọn lọ, Jan, Sienieński, dín nado na ṣọṣi yọyọ lọ nuhe e ylọ dọ “nọtẹn whii tọn, he tin to nuglọ de” to ehe mẹ e jideji te. To lẹblanulọkẹyi vonọtaun he ko yin ninamẹ gbọn ahọlu Pologne tọn dali yiyizan mẹ, Sienieński ze tòdaho Raków tọn dai, ehe to godo mẹ lẹzun ahọ́nkan sinsẹ̀ntọ Socinie tọn lẹ tọn to Pologne. Sienieński na tovi Raków tọn lẹ jlọjẹ sọha de, gọna jlọjẹ lọ nado basi sinsẹ̀n po awuvivo po.

Alọnuzọnwatọ lẹ, doto lẹ, amasinzọnwatọ lẹ, tovi lẹ, po gbẹtọ he tindo nuyise he gbọnvo lẹ po yin dindọn hlan tòdaho yọyọ lọ. To yidogọ mẹ, lizọnyizọnwatọ lẹ wọ̀ wá sọn Pologne, Lithuanie, Transylvanie, France, podọ sọn Angleterre lọsu ga. Etomọṣo, e mayin mẹyọyọ ehe lẹpo he wá wẹ má nuyise Socinie tọn lẹ gba; enẹwutu na owhe atọ̀n he bọdego, sọn 1569 jẹ 1572, Raków lẹzun nọtẹn de na hodọdopọ mapote sinsẹ̀n-nuplọnmẹ tọn lẹ tọn. Po kọdetọn tẹ́ po?

Owhé Heyin Kinklan De

Hagbẹ nukọnyiyi ṣọṣi Socinie tọn lẹ lọsu klan, bọ mẹhe kẹalọyi pọndohlan he gbọnvo taun lẹ tin to adà dopo ji podọ mẹhe linlẹn yetọn tin to jlẹkaji taun lẹ tin to adà awetọ ji. Etomọṣo, mahopọnna gbèmanọpọ yetọn, nuyise he yé tindo to kọndopọmẹ lẹ gbẹsọ gbọnvo janwẹ. Yé gbẹ́ Atọ̀n-to-dopomẹ dai, yé ma nọ basi baptẹm oviyẹyẹ tọn gba; to paa mẹ yé ma nọ funawhàn podọ ma nọ saba kẹalọyi otẹn tonudidọ tọn gba. b Yé sọ gbẹ́ tintin lọnzòmẹ tọn taidi nọtẹn de na yasanamẹ ga. To ehe lẹpo mẹ, yé gbẹ́ nuwiwa aṣa sinsẹ̀n tọn he gbayipe lẹ dai.

Sinsẹ̀nnọ Calvin tọn lẹ po nukọntọ sinsẹ̀n Katoliki tọn lẹ po fọ́n nukundiọsọmẹ sinsinyẹn dote sọta pipli lọ, ṣigba lizọnyizọnwatọ Socinien tọn lẹ yí dotẹnmẹ hundote ninọmẹ gbeyiyina sinsẹ̀n tọn, heyin godonọna gbọn ahọlu Pologne tọn lẹ taidi Sigismund II Augustus po Stephen Báthory po dali tọn zan, nado plọnmẹ linlẹn yetọn lẹ.

Azọ́n Vonọtaun Budny Tọn

Lẹdogbedevomẹ Biblu tọn heyin sinsẹ̀nnọ Calvin lẹ tọn de, ehe to yinyin yiyizan gbayipe to ojlẹ lọ mẹ, ma didẹ̀ nuhudo wehiatọ susu lẹ tọn gba. Lẹdogbedevomẹ lọ yin bibasi, e mayin sọn ogbè dowhenu tọn lẹ mẹ gba, ṣigba sọn Latin Vulgate po lẹdogbedevomẹ Flansegbe tọn heyin ojlẹ dopolọ mẹ tọn po mẹ. “Aliho nukinkan tọn he jẹaṣọ yin yíyí do diọtẹnna nugbo-yinyin po gbesisọ-yinyin linlẹn lọ tọn po,” wẹ kandai dejidego dopo dọ. Nuṣiwa susu lẹ wẹ yin yiyidogọ. Enẹwutu, weyọnẹntọ heyin yinyọnẹn-ganji de he nọ yin Szymon Budny yin oylọ basina nado basi vọjladona lẹdogbedevomẹ lọ. E magbe dọ e na bọawu tlala nado wleawuna lẹdogbedevomẹ blebu yọyọ de hugan nado basi vọjladona hoho lọ. Budny bẹ azọ́n jẹeji to nudi 1567.

To whenuena e to lẹdogbedevomẹ basi, Budny nọ gbadopọnna hogbe lẹpo po vogbingbọn yetọn lẹ po to aliho he mẹ mẹdepope ma ko basi te pọ́n gbede to Pologne. To whenuena e sinyẹnawu nado basi lẹdogbedevomẹ hogbe Heblu tọn de do Pologne-gbè mẹ, e nọ do lẹdogbedevomẹ paa lọ hia to nudọnamẹ he to adà mẹ lọ mẹ. To whenuena e yin dandannu, e nọ de hogbe yọyọ lẹ tọ́n bosọ nọ tẹnpọn nado yí Pologne-gbè he bọawu, he nọ yin yiyizan egbesọegbesọ ojlẹ etọn mẹ tọn zan. Yanwle etọn wẹ nado ze lẹdogbedevomẹ Biblu tọn heyin nugbo bosọ sọgbe donukọnna wehiatọ lọ.

Lẹdogbedevomẹ Budny tọn heyin Biblu blebu tọn yin zinzinjẹgbonu to 1572. Etomọṣo, zinjẹgbonutọ owe lọ tọn lẹ hẹn lẹdogbedevomẹ Owe-wiwe Glẹki tọn etọn lẹ gblezọn. To mayin aliglọnnamẹ, Budny bẹ vọkan vọjlado tọn de jẹeji, ehe wá tadona kọ̀n to owhe awe godo. Lẹdogbedevomẹ whanpẹnọ Budny tọn heyin Owe-wiwe Glẹki tọn pegan tlala hugan lẹdogbedevomẹ Pologne tọn he jẹnukọn lẹ. To yidogọ mẹ, to nọtẹn susu lẹ mẹ e gọ̀ oyín sọn olọn mẹ wá lọ, Jehovah do otẹn etọn mẹ.

To adà vivọnu owhe kanweko 16tọ tọn po owhe gbàn tintan owhe kanweko 17tọ tọn po whenu, Raków, heyin tatọ-tònọ hagbẹ nukọnyiyi ṣọṣi tọn lọ tọn, lẹzun ahọ́nkan sinsẹ̀nnọ lẹ tọn po nuyọnẹntọ lẹ tọn de po. Nukọntọ lẹ po wekantọ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ tọn po nọ zín alọnuwe pẹvi po owe yetọn lẹ po to finẹ.

Yé Nọgodona Wepinplọn

Azọ́n wezinjẹgbonu Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ tọn jẹ gbigbayipe ji to nudi 1600 to whenuena zomọ-wezinzin tọn de yin didoai to Raków. Zomọ wezinzin tọn lọ penugo nado de owe flinflin lẹ po owe daho lẹ po tọ́n to ogbè voovo lẹ mẹ. Taidi ahọ́nkan wezinzin tọn de, Raków to madẹnmẹ whlẹnagbà hẹ dehe yin dagbe hugan to Europe. E yin yiyise dọ susọ owe 200 wẹ yin zinzinjẹgbonu sọn zomọ enẹ mẹ to owhe 40 he bọdego lẹ whenu. Zomọ wema-bibasi tọn de he tin to yakẹ, heyin Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn tọn, nọ wleawuna wema dagbe lẹ na owe ehe.

To madẹnmẹ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ mọ nuhudo lọ nado plọnwe yisenọ hatọ yetọn lẹ po mẹdevo lẹ po. Na enẹwutu, Wehọmẹ Alavọ Raków tọn yin didoai to 1602. Visunnu Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ, gọna visunnu Katoliki po Plọtẹstant tọn lẹ po, nọ yì klasi lẹ to finẹ. Dile etlẹ yindọ wehọmẹ alavọ tọn lọ yin nuplọntẹn sinsẹ̀n-nuplọnmẹ tọn de, e ma yin sinsẹ̀n kẹdẹ wẹ yin nuhe nọ yin pinplọn gba. Jonọ-gbè lẹ, walọ dagbe, akuẹzinzan, whenuho, osẹ́n, lẹnpọn dagbe, lẹnunnuyọnẹn onú jọwamọ tọn lẹ, nulinlẹn, amasinzọ́n-pinplọn, po aihundida lanmẹyiya tọn lẹ po sọ yin adà wepinplọn lọ tọn ga. Wehọmẹ alavọ tọn tindo wesẹdotẹn daho de he zindonukọn nado to whinwhẹ́n, na zomọ wezinzin tọn lẹdo mẹ tọn lọ wutu.

Dile owhe kanweko 17tọ to nukọnzindo, e taidi dọ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ na to vunvunpe zọnmii. Ṣogan, enẹ mayin mọ gba.

Ṣọṣi po Tohọluduta po Víhlọ̀n

Zbigniew Ogonowski heyin Hagbẹ Lẹnunnuyọnẹn plọnmẹtọ Pologne tọn basi zẹẹmẹ dọmọ: “To vivọnu owhe ao atọ̀ntọ owhe kanweko 17tọ tọn, ninọmẹ hodotọ Arius tọn lẹ to Pologne jẹ doyi ji po awuyiya po.” Ehe yinmọ na nuwiwa adọgbigbo nukọntọ sinsẹ̀n Katoliki tọn lẹ tọn jideji. Nukọntọ sinsẹ̀n tọn lẹ yí aliho he yọnbasi lẹpo zan, gọna mẹnudidọ mẹhẹngble tọn po hogbe mẹhẹngble tọn lẹ po, nado sọgan kọ̀n-masin do oyín dagbe Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ go. Mẹgbeyinyan lọ yin hinhẹn bọawu gbọn diọdo de he wá aimẹ to ninọmẹ tonudidọ Pologne tọn mẹ dali. Ahọlu yọyọ Pologne tọn, Sigismund III Vasa, yin kẹntọ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ tọn. Mẹjẹmẹtẹnmẹ etọn lẹ, na titengbe tọn John II Casimir Vasa, to aliho dopolọ mẹ nọgodona vivẹnudido Ṣọṣi Katoliki tọn nado glọnalina Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ.

Ninọmẹ lọ lẹ wá agayiyi pete kọ̀n po whẹsadokọnamẹ hinhẹnflu satin tọn sọn ojlo mẹ gbọn wehọmẹvi kleun delẹ dali sọn Raków. Nujijọ ehe lẹzun whẹwhinwhẹ́n de na vasudo tatọ́-tònọ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ tọn. Mẹhe tindo wehọmẹ Raków tọn yin owhẹ ‘kanyinylan hinhẹn gbayipe’ tọn sadokọna to whẹdatẹn sẹ́nbasitọ lẹ tọn nukọn gbọn godoninọna Wehọmẹ alavọ Raków tọn po wezintẹn etọn po dali. Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ yin owhẹ nukundiọsọ aṣẹpipa tọn sadokọna, mahẹ tintindo to hùnwhẹ nuglọ tọn lẹ mẹ, po gbẹzan fẹnnuwiwa tọn lẹ zinzan po. Pipli sẹ́nbasitọ tọn lẹ magbe dọ Wehọmẹ alavọ Raków tọn dona yin súsú podọ wezintẹn ṣọṣi heyin Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ tọn dona yin vivasudo. Yisenọ lẹ yin gbedena nado tọ́nsọn otò lọ mẹ. Mẹplọntọ wehọmẹ alavọ tọn lẹ yin yinyán sọn otò lọ mẹ to yasanamẹ okú tọn glọ. Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn delẹ sẹtẹn yì bẹtẹn lẹ, taidi Silésie po Slovaquie po.

To 1658 pipli sẹ́nbasitọ lẹ tọn degbe dọ Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ dona sà nutindo yetọn lẹ bosọ yì tògodo to owhe atọ̀n gblamẹ. To godo mẹ, azán-donamẹ enẹ yin didepo jẹ owhe awe. Mẹdepope he kẹalọyi nuyise yetọn to enẹgodo na yin hùhù.

Socinien delẹ sawhé do Pays-Bas, fihe yé zindonukọn to nuwiwa wezinzin tọn yetọn mẹ te. To Transylvanie agun dopo to nuyiwa kakajẹ bẹjẹeji owhe kanweko 18tọ tọn. To opli yetọn lẹ ji, ehe nọ yin bibasi whla atọ̀n to sẹmẹ, yé nọ jì psalm lẹ, nọ dotoai hlan yẹwheho lẹ, bosọ nọ hia sọn owe nuplọnmẹ tọn he ko yin awuwlena nado basi zẹẹmẹ nuplọnmẹ yetọn lẹ tọn mẹ. Nado sọgan basi hihọ́na wiweji-ninọ agun lọ tọn, yisenọ hatọ lẹ nọ yin wiwọhẹ, nọ yin tudohomẹna podọ, nọ yin didesẹ, eyin e biọ do mọ.

Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ yin nuplọntọ Ohó Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn. Yé mọ nugbo họakuẹ delẹ, podọ yé nọ má yé hẹ mẹdevo lẹ matin awuwhiwhle. Ṣigba, to godo mẹ yé yin vúnvúnpe lẹdo Europe bo mọ ẹn yin awusinyẹnnamẹnu tlala nado hẹn pọninọ yetọn go. To ojlẹ vude godo, Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ busẹ sọn aimẹ.

[Nudọnamẹ Odò Tọn Lẹ]

a Arius (250-336 W.M.) yin yẹwhenọ Alexandrie tọ́ de he dọnnu dọ Jesu ma yido hú Otọ́ etọn gba. Pipli Ayinamẹtọ Nicée tọn lọ gbẹ́ pọndohlan etọn dai to 325 W.M.—Pọ́n Réveillez-vous!, 22 juin 1989, weda 27.

b Pọ́n Réveillez-vous! 22 novembre 1988 weda 19, “Les Sociniens—Pourquoi n’acceptaient-ils pas la Trinité?”

[Yẹdide to weda 23]

Ohọ̀ de he yin lizọnyizọnwatọ Socinien de tọn

[Yẹdide to weda 23]

To aga: Raków to egbehe; hlan adusimẹ wẹ opá yẹwhenọ lẹ tọn heyin didoai to 1650 nado súnsún ohia “yise to nuyise Arius tọn mẹ” depope sẹ̀; to odò: To nọtẹn ehe mẹ wẹ nukọntọ sinsẹ̀n Katoliki tọn lẹ wleawuna satin de te nado fọ́n nudindọn dote sọta Hagbẹ Sinsẹ̀n Pologne tọn lẹ

[Asisa Yẹdide Tọn to weda 21]

Title card of Biblia nieświeska by Szymon Budny, 1572