maaya
Maʼ chéen kunel úuchik in meyajtik Diosiʼ
https://cms-imgp.jw-cdn.org/img/p/2014644/univ/art/2014644_univ_sqr_xl.jpg

 U TSIKBALIL IN KUXTAL

Maʼ chéen kunel úuchik in meyajtik Diosiʼ

Maʼ chéen kunel úuchik in meyajtik Diosiʼ

Desde tin paalileʼ pʼektaʼaben yoʼolal le chʼiʼibal tuʼux in taaloʼ, suʼlaken yéetel saajken u jóokʼolten kʼaasil baʼax kin beetik. Binen tiʼ junpʼéel iglesia católica, tumen tin tuklaj jeʼel u yáantkenoʼob in naʼat le Bibliaoʼ, baʼaleʼ maʼ bey úuchikiʼ, ka túun chʼíiken teʼ deporteoʼ.

Káaj in sen beetik ejercicio utiaʼal in jóoʼsik in muukʼ. Ka máan kʼiineʼ tin jeʼaj junpʼéel gimnasio teʼ San Leandrooʼ (California, Estados Unidos), ka múul meyajnajen yéetel uláakʼ máakoʼob yaʼab u beetkoʼob ejercicio. Juntúuleʼ u ganartmaj le título míster Américaoʼ. Baʼaleʼ kex chʼíiken sen entrenareʼ, láayliʼ maʼ kiʼimak in wóol kaʼacheʼ.

KIN KAXTIK LE JAAJIL KIʼIMAK ÓOLALOʼ

Juntúul in wéet meyaj teʼ gimnasiooʼ u yojel taak in naʼatik baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ, le oʼolal tu yaʼalajten ka tʼaanaken yéetel juntúul u j-jaajkunaj Jéeoba. Le ka taal u xíimbalten le j-Jaajkunajoʼ, xáanchaj kanpʼéel hora táan u núukik in kʼáatchiʼob yéetel le Bibliaoʼ. Tin waʼalajtiʼ ka suunak chíinil kʼiin, ka pʼáatoʼon tsikbal tak chúumuk áakʼab. Tumen jatsʼuts tin wuʼuyaj le baʼax tu tsolajtenoʼ, tin kʼáatajtiʼ wa jeʼel u béeytal in bin in wil bix u kaʼansik uláakʼ máakoʼoboʼ. Jach jatsʼuts tin wilil bix u kaxtik teʼ Biblia u núukil le kʼáatchiʼob ku beetaʼaltiʼoʼ. Ka túun tin chʼaʼtukleʼ yaan in beetik xan beyoʼ.

Tin konaj in gimnasioeʼ ka káaj in múul kʼaʼaytaj yéetel le máax tsʼáaikten xookoʼ. Letiʼeʼ precursor; bey u yaʼalik u j-jaajkunajoʼob Jéeoba tiʼ le máaxoʼob u yaʼalmaj bukaʼaj horaʼob kun kʼaʼaytajoʼob cada mesoʼ. Mayo tiʼ 1948, okjaʼanajen teʼ asamblea tiʼ distrito beetaʼab Estadio Cow Palace tu kaajil San Franciscooʼ (California). Ka máan junpʼéel jaʼabeʼ tin beetaj xan in precursoril.

Juntéenjeakeʼ tin kʼáataj ka xíimbaltaʼak in maama tumen le j-Jaajkunajoʼoboʼ. In maamaeʼ maʼalob tu kʼamiloʼob yéetel maʼ xáanchaj ka okjaʼanajiʼ. Kex pʼektaʼab tumen u láakʼtsiloʼob yoʼolal baʼax tu beeteʼ, chúukpaj u yóol u meyajt Dios yaʼab jaʼaboʼob tak le ka kíimoʼ. Ichil in láakʼtsiloʼobeʼ maʼ anchaj uláakʼ j-Jaajkunajoʼobiʼ.

KIN KʼAJ ÓOLTIK IN WATAN

Tu jaʼabil 1950, binen kajtal Grand Junction (Colorado), ka tin kʼaj óoltaj Billie. Letiʼeʼ síij 1928 yéetel líikʼ le jach yaʼab u yilaʼal óotsililoʼ. Minnie, u maameʼ, sáamsamal u xokik le Biblia u yuʼuboʼ, chéen yéetel u sáasilil junpʼéel quinqué. Le ka tu tsʼáaj kanpʼéel jaʼab tiʼ Billieʼ, yaʼab tsikbaliloʼob tiʼ le Biblia u yojel de memoriaoʼ. Tu tsʼook jaʼabiloʼob 1940, u maamaeʼ káaj u xook yéetel le j-Jaajkunajoʼoboʼ ka tu kaneʼ le infiernooʼ maʼ junpʼéel kúuchil muʼyajiʼ, baʼaxeʼ chéen letiʼe muknaloʼ (Eclesiastés 9:5, 10). Minnie yéetel u yíichameʼ tu beetubaʼob j-Jaajkunaj.

Teʼ 1949, Billieʼ tu tsʼoʼoksaj u xook tu universidadil Boston, baʼaleʼ tu lugar u beetkuba maestraeʼ, tu chʼaʼtuklaj u kʼubik u kuxtal tiʼ Dios. Tu tsʼáaj u yóol u xok le Bibliaoʼ ka okjaʼanaj 1950 teʼ asamblea internacional beetaʼab Estadio Yankee teʼ Nueva Yorkoʼ.  Maʼ úuch okjaʼanak ka tin kʼaj óoltiʼ, tsʼoʼok k-beel, ka joʼopʼ k-múul meyaj bey precursoroʼoneʼ.

Le yáax tuʼux binoʼonoʼ Eugene (Oregón); teʼeloʼ yaʼab amigoʼob anchajtoʼoniʼ. Teʼ 1953, binoʼon kajtal Grants Pass utiaʼal k-áantik le chan múuchʼuliloʼ. Baʼaleʼ láayliʼ teʼ jaʼaboʼ invitartaʼaboʼon tu xookil 23 tiʼ Galaad; leloʼ u escuelail u j-Jaajkunajoʼob Jéeoba tuʼux ku kaʼansaʼal misioneroʼob, naatsʼ tiʼ u kaajil South Lansing, kex 400 kilómetros tu chikʼin u kaajil Nueva York.

K-BIN KʼAʼAYTAJ TU LUʼUMIL BRASIL

Diciembre tiʼ 1954, cinco meses jóokʼkoʼon Galaadeʼ, teen yéetel Billieʼ naʼakoʼon tiʼ junpʼéel avioneta ku bin Brasil. Chéen junpʼéel hora káajak k-bineʼ kʼaschaj junpʼéel u motoril, baʼaleʼ páajchaj k-jáayal teʼ Bermudasoʼ. Le ka kaʼa naʼakoʼonoʼ anchaj k-kaʼa jáayal tu séebanil tu luʼumil Cuba. Treintiséis horaʼob tu bisajtoʼon k-kʼuchul tak tu sucursalil u j-jaajkunajoʼob Jéeoba tiʼ Río de Janeiro (Brasil).

U yáax Najil Reino Bauru (1955). Junpʼéel naj t-alquilartaj, chéen tin tsʼáaj u letreroil

Ka tsʼoʼokeʼ teen, Billi yéetel uláakʼ kaʼatúul misioneraeʼ binoʼon Bauru (São Paulo) utiaʼal k-jeʼik junpʼéel u najil misioneroʼob. Ichil le maas tiʼ 50,000 máakoʼob yanoʼob teʼ kaajoʼ chéen toʼon j-Jaajkunajoʼon.

Joʼopʼ k-kʼaʼaytaj joonaj joonajil, baʼaleʼ juntúul sacerdote catolicoeʼ maʼ tu pʼatoʼon tranquiloiʼ: ku máan t-paach táan u yaʼalik tiʼ le máakoʼob maʼ u yuʼubikoʼonoʼ. Kex beyoʼ joʼopʼ k-áantik junpʼéel nojoch familia utiaʼal u kaanbaloʼob tiʼ le Bibliaoʼ. Chéen ichil wa jaypʼéel semanaʼobeʼ tu chʼaʼtuklaj u beetkubaʼob j-Jaajkunajoʼob, yéetel ka máan kʼiineʼ okjaʼanajoʼob. Ka úuch leloʼ yaʼab uláakʼ máakoʼob káaj u xookoʼob t-éetel.

Juntúul u láakʼtsil le máaxoʼob okjaʼanajoʼoboʼ u presidenteil junpʼéel kúuchil jach kʼaj óolaʼan tuʼux ku muchʼkuba yaʼab máakoʼobiʼ. Tsikbalnajoʼon yéeteleʼ ka tu yaʼaleʼ jeʼel u alquilartiktoʼon utiaʼal k-beetik junpʼéel asambleaeʼ. Le sacerdoteoʼ tu beetaj tuláakal le ku páajtal utiaʼal u cancelartaʼal le contratooʼ, baʼaleʼ u presidenteileʼ tu muchʼuba yéetel le socioʼoboʼ ka tu yaʼalajtiʼob: «Wa ka cancelartikeʼexeʼ kin renunciar». Tu tsʼookeʼ béeychaj k-beetik le asambleaoʼ.

Tu jaʼabil 1956, binoʼon tiʼ tren teʼ asamblea beetaʼab tu kaajil Santosoʼ (São Paulo). Óoliʼ cuarenta j-Jaajkunajoʼob tiʼ k-múuchʼulil múul binoʼob t-éetel. Ka suunajoʼon Baurueʼ, tin wilaj tsʼoʼok u kʼuchulten junpʼéel carta tuʼux kin túuxtaʼal bey superintendente viajante utiaʼal in xíimbaltik le jejeláas múuchʼuliloʼob yaan tiʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeobaoʼ. Bey úuchik in xíimbaltik óoliʼ tuláakal u luʼumil Brasil tu yáamil kex veinticinco jaʼaboʼ.

Chéen ichil jun jaʼabeʼ yaʼabchaj le máaxoʼob ku kʼaʼaytajoʼob teʼ Bauruoʼ

IN KUXTAL BEY SUPERINTENDENTE VIAJANTEEʼ

Teʼ kʼiinoʼoboʼ maʼ chéen chʼaʼabil u viajar máakiʼ, tumen chéen ku páajtal k-máan tiʼ bus, tren, carreta, bicicleta wa xíimbalil. U kʼaabaʼ le kaaj t-yáax xíimbaltoʼ Jaú (São Paulo). Teʼeloʼ kʼeʼeyoʼon tumen le sacerdoteoʼ.

—¡Maʼ a tsikbaleʼex yéetel in tamanoʼob!— tu yaʼalaj.

—Maʼ a tiaʼaloʼobiʼ. U tiaʼal Dios— t-aʼalajtiʼ.

Tsʼoʼoleʼ t-chʼaʼtuklaj k-tsʼáaik chaʼantbil le video La Sociedad del Nuevo Mundo en acción, tuʼux ku yeʼesaʼal bix k-kʼaʼaytaj tiʼ tuláakal yóokʼol kaaboʼ. Baʼaleʼ le kʼiin ka t-tsʼáajoʼ t-ojéelteʼ le sacerdoteoʼ táan u taal yéetel u yéet religioniloʼob utiaʼal u kaxtikoʼob baʼateʼel, ka túun t-tʼanaj le policíaoʼ. Ka kʼuch le sacerdote yéetel le máaxoʼob láakʼintikoʼ tuchʼubtaʼaboʼob yéetel tsʼoon tumen le policíaʼoboʼ yéetel maʼ béeychaj u beetkoʼob mix baʼaliʼ. Le máaxoʼob t-invitartoʼ jach jatsʼuts tu yililoʼob le baʼax tu chaʼantoʼoboʼ.

 Anchaj uláakʼ tuʼuxoʼob maʼ maʼalob kʼaʼamikoʼoniʼ. Jeʼex tu kaajil Brusque naatsʼ Blumenaueʼ (Santa Catarina), t-kʼaj óoltaj kaʼatúul precursoraʼob pʼektaʼanoʼob tuʼux ku kʼaʼaytajoʼob. Kex beyoʼ chúukpaj u yóoloʼob, yéetel ka máan kʼiineʼ tu yiloʼob u yutsil. Bejlaʼa tsʼoʼok u máan cincuenta jaʼaboʼobaʼ yaan maas tiʼ sesenta múuchʼuliloʼobiʼ; tak junpʼéel jatsʼuts Najil Asamblea tsʼoʼok u beetaʼal tu kaajil Itajaí.

Ken in xíimbalt le múuchʼuliloʼoboʼ jach uts tin tʼaan kaʼach in múul meyaj yéetel le sukuʼunoʼob ken k-preparart le asambleaʼoboʼ. Tu jaʼabiloʼob 1970, tin beetaj in superintendenteil tiʼ asamblea teʼ nuxiʼ Estadio Morumbioʼ. Le áakʼab táanil tiʼ u káajal le asambleaoʼ aʼalaʼab tiʼ kex cien múuchʼuliloʼobeʼ cada junpʼéeleʼ ka u túuxt diez u túulal máakoʼob utiaʼal u míistikoʼob le Estadiooʼ.

Teʼ áakʼaboʼ jujuntúul futbolistaʼob ku jóokʼloʼob tiʼ le estadiooʼ joʼopʼ u cheʼejtikoʼob le máaxoʼob ku míisoʼoboʼ ka tu yaʼaloʼob: «¡Baʼax kʼiin u chéen tsʼoʼokol le koʼoleloʼob yéetel le mejen míisoʼoboʼ!». Baʼaleʼ yéetel «le mejen míisoʼoboʼ» páajchaj k-láaj tsʼoʼoksik le limpieza láayliʼ teʼ áakʼaboʼ». U encargadoil le estadiooʼ tu yaʼalaj: «Toʼoneʼ jeʼel u bisiktoʼon tak junpʼéel semanaeʼ, baʼaleʼ teʼexeʼ ta tsʼoʼokseʼex chéen ichil wa jaypʼéel horaʼob».

K-SUUT ESTADOS UNIDOS

Teʼ 1980, kíim in taata. Maʼ úuch tiʼ leloʼ suunajoʼon Estados Unidos utiaʼal in kanáantik in maama, máax kajaʼan kaʼach Fremont (California). T-kaxtaj meyaj de áakʼab: k-limpiartik nukuch najoʼob. Yoʼolal leloʼ páajchaj u seguer k-beetik k-precursoril yéetel k-áantik máaxoʼob tʼanik portugués. Tsʼoʼoleʼ binoʼon kajtal Valle de San Joaquín, naatsʼ Fremont. Teʼeloʼ máanoʼon k-kaxt máakoʼob ku tʼankoʼob portugués, desde Sacramento tak Bakersfield. Bejlaʼeʼ yaan kex diez múuchʼuliloʼob ich portugués teʼ Californiaoʼ.

Ka kíim in maama 1995, binoʼon kajtal Florida, tuʼux t-kanáantaj u taata Billie tak ka kíimoʼ. U maamaeʼ desde 1975 ka kíimi. Tu jaʼabil 2000, binoʼon kajtal tiʼ junpʼéel kaʼanal luʼumil yaan tu noojol-chikʼinil Colorado. Teʼeloʼ kʼaʼaytajnajoʼon tiʼ le máasewáal máakoʼob kajaʼanoʼob tu reservail le navajos yéetel le utesoʼ. Kex yaaj tin wóol in waʼalikeʼ, Billieʼ kíim tu mesil febrero tiʼ 2014.

¡Kiʼimak in wóol úuchik in kʼaj óoltik le j-Jaajkunaj tu núukajten yaʼab kʼáatchiʼob yéetel le Biblia walajki sesenticinco jaʼaboʼobaʼ! Úuchik in xakʼaltik le baʼaxoʼob tu tsolajtenoʼ páajchaj in wilik jach jaaj, ka túun tin kʼubaj in kuxtal utiaʼal in meyajtik Dios. Le baʼax tin beetoʼ junpuliʼ maʼ chéen kuneliʼ.