maaya
Dayrell Sharp: Yéetel u yáantaj Dioseʼ maʼ xuʼul k-meyajtikiʼ
https://cms-imgp.jw-cdn.org/img/p/502400103/univ/art/502400103_univ_sqr_xl.jpg
lfs jaats 3

DAYRELL SHARP | U KUXTAL JUJUNTÚUL TESTIGOʼOB

Yéetel u yáantaj Dioseʼ maʼ xuʼul k-meyajtikiʼ

Yéetel u yáantaj Dioseʼ maʼ xuʼul k-meyajtikiʼ

Tu añoil 1956 ka káaj in beetik in precursorileʼ jujuntúul sukuʼunoʼob tin múuchʼulileʼ tu yaʼaloʼob: «¡Jeʼel a wilkeʼexeʼ mix tak junpʼéel mes ken u aguantarte!». Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ 16 años yaanten yéetel cuatro años okjaʼanaken. Tsʼoʼoleʼ chéen okjaʼanajen tumen juntúul sukuʼun aʼalten. Úuchjeakileʼ le ancianoʼoboʼ maʼ tu yilkoʼob wa ku chupik máak tuláakal le requisitos utiaʼal u yokjaʼoʼ.

Le sukuʼunoʼoboʼ ku tuklikoʼob kaʼacheʼ maʼ tin tsaʼayal in beet in precursoril tumen u jaajileʼ maʼ espiritualeniʼ. Maʼ uts tin tʼaan in joʼokol kʼaʼaytajiʼ, hasta kin tsʼíiboltik ka kʼáaxak jaʼ utiaʼal domingo beyoʼ maʼ tin jóokʼol. Tsʼoʼoleʼ wa kin jóokʼol kʼaʼaytajeʼ maʼ tin usartik le Bibliaoʼ puro revistas kin pʼatik. Óotsil in maamaeʼ ku yilik bix u convencerken utiaʼal in máansik in discurso teʼ reuniónoʼ. Pero maʼ chéen leloʼ, u jaajileʼ maʼ uts tin tʼaan in xookiʼ yéetel minaʼanten mix junpʼéel meta.

Teʼ mismo añooʼ anchaj junpʼéel asamblea de distrito wa asamblea regional tu kaajil Cardiff (Gales). Le asambleaoʼ jach tu yáanten in kʼex in tuukul. Juntúul tiʼ le discursanteʼoboʼ tu kʼáataj: «¿Tsʼoʼok wa a kʼubik a kuxtal tiʼ Jéeoba yéetel tsʼoʼok a wokjaʼ?». Teneʼ tin waʼalaj ichil in tuukul: «Tsʼoʼoki». «¿Tsʼoʼok a waʼalik tiʼ Jéeoba yaan a meyajtik yéetel tuláakal a puksiʼikʼal, a tuukul yéetel a muukʼ?». Tin tuklaj: «Tsʼoʼoki». «¿Kʼojaʼanech wa, yaantech wa responsabilidadoʼob ichil a wotoch maʼ tu chaʼikoʼob a beetik a precursoril?». Tin waʼalaj: «Maʼatech». «¿Yaan wa baʼax impedirtik a beetik a precursoril?». Tin núukaj: «Maʼ». «Wa teʼ tu tsʼook pregunta ta núukaj maʼoʼ, ¿baʼaxten túun maʼ precursorechiʼ?».

Teʼ súutukoʼ tin tsʼáaj cuentaeʼ mix baʼal táan in beetik yéetel in kuxtal. Maʼ táan in meyajtik Jéeoba jeʼex u kʼáateʼ mix táan in meyajtik yéetel tuláakal in puksiʼikʼaliʼ. Tin tsʼáaj cuentaeʼ wa in kʼáat ka u bendecirten Jéeobaeʼ kʼaʼabéet in beetik le baʼax tin waʼalajtiʼ ka okjaʼanajenoʼ. Le beetkeʼ tu mesil octubre tiʼ 1956, káaj in beetik in precursoril de vacaciones wa precursor auxiliar jeʼex u yaʼalaʼaltiʼ bejlaʼoʼ.

Tu añoil 1959, túuxtaʼaben bey precursor especial tu noj kaajil Aberdeen

Ka máan junpʼéel añoeʼ káaj in beetik in precursor regularil yéetel binen áantaj tiʼ junpʼéel congregación tuʼux yaan chéen 19 publicadoroʼobiʼ. Teʼeloʼ cada ocho días ku tocar in máansik in discursoiʼ. Le sukuʼunoʼoboʼ jach utsoʼob yéetel tu yáantenoʼob in maas maʼalobkíint bix in máansik in discursoʼob. Ka máan dos añoseʼ, tu añoil 1959, tsʼaʼaben in beet in precursor especialil, tsʼoʼoleʼ túuxtaʼaben tu noj kaajil Aberdeen, tu xamanil Escocia. Ka máan wa jaypʼéel meseseʼ invitartaʼaben meyaj tu Betelil Londres. Junpʼéel nojoch privilegio tin wilil in meyaj siete años teʼ imprentaoʼ.

Kex jach jatsʼuts in wilik in meyaj Beteleʼ, kʼuch u súutukil in wuʼuyik taak in maas táakpajal teʼ kʼaʼaytajoʼ. Como toj in wóol, táankelmen yéetel dispuestoen bin jeʼel tuʼuxak ka túuxtaʼakeneʼ, tu mesil abril tiʼ1965, tin chupaj u solicitudil utiaʼal in bin tu Escuelail Galaad.

Teʼ mismo añooʼ teen yéetel in compañero de cuartoeʼ binoʼon tu noj kaajil Berlín (Alemania) utiaʼal junpʼéel asamblea bey xan utiaʼal k-kʼaj óoltik le Muro de Berlín maʼ úuch beetaʼakoʼ.

Utiaʼal le asambleaoʼ jóokʼoʼon predicar, tocarnajten yéetel Susanne Bandrock. Tsʼoʼok k-beel tu añoil 1966, ka máan dos añoseʼ invitartaʼaboʼon teʼ xook 47 tiʼ Galaadoʼ. Jach junpʼéel nojoch bendición t-ilil, hasta maʼ t-ilaj bix máanik le cinco mesesoʼ. Túuxtaʼaboʼon servir tu luʼumil Zaire, letiʼe kʼaj óolaʼan bejlaʼa bey República Democrática del Congooʼ. ¡Maʼ táan k-páaʼtik kaʼach le asignaciónaʼ! Mix baʼal k-ojel yoʼolal le luʼumiloʼ, chéen baʼaleʼ kex chan saajkoʼoneʼ binoʼoniʼ ka t-pʼataj tuláakal tu kʼab Jéeoba.

Teen yéetel Susanne le ka tsʼoʼok u xookil Galaad tu añoil 1969

Jach náach le lugaroʼ, anchaj k-viajar yaʼab horas tiʼ avión hasta ka kʼuchoʼon Kolwezi, junpʼéel chan kaaj tuʼux yaan minasiʼ. Ka kʼuchoʼoneʼ mix juntúul sukuʼun páaʼtkoʼoniʼ. Ka máan kʼiineʼ t-ojéelteʼ dos días kʼuchkoʼon ka kʼuch le telegrama tuʼux ku avisartaʼaloʼob de ke yaan k-binoʼ. Le tiaʼanoʼon teʼ aeropuertooʼ náatsʼ juntúul policíaeʼ ka joʼopʼ u tʼankoʼon ichil le idioma francésoʼ, pero maʼ t-naʼataj baʼax tu yaʼaliʼ tumen maʼ k-ojel le idiomaoʼ. Le oʼolaleʼ náatsʼ juntúul señoraeʼ ka tu yaʼalajtoʼon: «Ku yaʼalik le policíaoʼ yaan a bisaʼaleʼex kʼalbil».

Le policíaoʼ tu beetaj k-bisaʼal tumen juntúul máak tiʼ junpʼéel úuchben coche. Kex chéen kaʼapʼéel u sillase’ tu cuatro u túulaloʼon ookoʼoniʼ. Como chuup yéetel jooloʼob le carreteraoʼ ku síitʼ le cocheoʼ, cada ken síitʼnakeʼ k-kʼoʼokʼolikba. Tsʼoʼoleʼ le tuʼux k-tsʼaamaj le maletasoʼ táan u bin u jeʼepajal yéetel u kʼáalal, hasta bey táan u bin u jaʼachʼal le maletas tumen le cocheoʼ.

Como le policía u yojel tuʼux kajaʼan le misioneroʼoboʼ tiʼ tu bisoʼoniʼ. Ka kʼuchoʼon teʼ najoʼ yúul kʼaalal tumen jujuntúul tiʼ le misioneroʼoboʼ bijaʼanoʼob tiʼ junpʼéel asamblea internacional, yéetel uláakʼoʼobeʼ jokʼaʼanoʼob vacaciones. Tsʼoʼoleʼ choko kʼiin waʼalikoʼon teʼ jooloʼ, maʼ t-kaxtik kaʼach baʼax k-beete. Hasta ka tíipʼ juntúul sukuʼun u yiloʼon, leloʼ tu jach beetaj u kiʼimaktal k-óol. Chíikaʼan de ke le policíaoʼ chéen taak kaʼach u jóoʼsiktoʼon taakʼin. Pero como kʼaj óolaʼan tumen le sukuʼunoʼ, tʼaanaj tu yéeteleʼ ka bini. ¡Hasta ka béeychaj k-chan jeʼelsikba!

Yéetel sukuʼun Nathan Knorr le ka tu xíimbaltoʼon le tiaʼanoʼon yéetel le misioneroʼob tu añoil 1971 tu luʼumil Zaireoʼ

Maʼ xuʼul k-meyajtik Diosiʼ

Maʼ sen xáanchaj ka t-tsʼáaj cuentaeʼ le máakoʼob teʼ kaajoʼ jach jatsʼuts u modosoʼob. Kex tsʼoʼok u sen sufriroʼobeʼ mantatsʼ kiʼimak u yóoloʼob yéetel ku yeʼeskoʼob yaabilaj. Le sukuʼunoʼoboʼ tsʼoʼok kaʼach u máan 10 años joʼopʼok u yilkoʼob sen baʼateloʼob teʼ luʼumil tuʼux kajaʼanoʼoboʼ. Tu añoil 1971, le gobiernooʼ tu prohibirtaj u religión u testigoʼob Jéeoba. U jaajileʼ maʼ k-ojel kaʼach baʼax kun úuchliʼ.

Le sukuʼunoʼoboʼ káaj u sen presionartaʼaloʼob utiaʼal ka táakpajkoʼob tiʼ política. Aʼalaʼabtiʼob ka u jóoʼsoʼob junpʼéel tarjeta yéetel ka u chʼikoʼob tu nookʼoʼob junpʼéel broch ku yeʼesik baʼax partidoil ku apoyarkoʼob. Wa minaʼantiʼob le brochaʼ maʼ tu páajtal u kʼamkoʼob yaʼab baʼaloʼob ku tsʼáaik le gobiernooʼ, tsʼoʼoleʼ maʼ tu xuʼulul u jeʼelsaʼaloʼob tumen le policíaʼob yéetel le soldadoʼoboʼ. Yaʼab óotsil sukuʼunoʼobeʼ kʼaʼaloʼob, luʼsaʼab meyaj tiʼob, yéetel yaan paalaloʼobeʼ jóoʼsaʼaboʼob teʼ escuelaoʼ. Kex jach sufrirnajoʼoneʼ maʼ xuʼul k-meyajtik Jéeoba yéetel k-kaʼansik tiʼ uláakʼ máakoʼob baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ.

Kʼaʼabéetchaj u chúukpajal k-óol

Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ tsʼaʼab in beet in superintendenteil tiʼ circuito yéetel distrito. Teen yéetel Susanneeʼ t-xíimbaltaj yaʼab mejen kaajoʼob, teʼeloʼ jejeláas baʼaloʼob t-aktáantiʼ. U techoil le najoʼoboʼ de xaʼan tsʼoʼoleʼ como jach mejentakeʼ istikyaj tak u chital máak weenliʼ. Kensa jaytéen tin kʼolaj in pool yéetel le joonajoʼ. Utiaʼal k-ichkíileʼ k-bin chʼaʼ jaʼ teʼ ríooʼ, tsʼoʼoleʼ utiaʼal k-xook de áakʼabeʼ ku yantal k-tʼabik kib yéetel utiaʼal k-beetik k-oʼocheʼ k-tʼabik kʼáakʼ. Kex beyoʼ mantatsʼ k-kʼaʼajsikeʼ deporsi bey u kuxtal juntúul misionerooʼ. Táan k-beetik kaʼach tuláakal le ku páajtal utiaʼal k-maas meyajtik Jéeobaoʼ.

Úuchik k-bin kajtal teʼ lugaroʼobaʼ tu yaantoʼon k-apreciart le baʼaloʼob suuk u yantaltoʼon jeʼex jaʼ, janal, nookʼ yéetel k-otochoʼ (1 Timoteo 6:8). T-tsʼáaj cuentaeʼ u maasil baʼaloʼobeʼ maʼ jach kʼaʼabéetoʼobiʼ, tak bejlaʼeʼ láayliʼ bey k-tuukuloʼ.

Kex le viajeʼob t-beetaj maʼ jeʼex le tu beetaj apóstol Pablooʼ, yaʼab u téenel anchaj k-eʼesik wa yaan k-fe bey xan wa chúukaʼan k-óol tiʼ Jéeoba. Yaan horaeʼ táaj kʼaas le carreteraʼob tuʼux k-binoʼ wa hasta minaʼan u carreterail. Tsʼoʼoleʼ yaan tuʼuxoʼobeʼ jach yaan tuunichoʼob teʼ bejoʼ yoʼolal leloʼ le camioneta tuʼux k-binoʼ tu bin u tíitkuba. U tsʼook xaneʼ yaan horaeʼ tiʼ ku juukʼ le llanta teʼ arenaoʼ, yéetel tu kʼiinil jaʼajaʼalileʼ tiʼ ku tsʼóopol teʼ luukʼoʼ tsʼoʼoleʼ istikyaj k-jóoʼsik. Juntéenjeakeʼ chéen 70 kilómetros avanzarnajikoʼon bul kʼiin, 12 u téenel tsʼóop u llantail le camioneta teʼ luukʼoʼ.

Yaʼab baʼaloʼob t-aktáantaj le táan k-viajar utiaʼal k-kʼaʼaytajoʼ

Le táan k-xíimbaltik le mejen kaajoʼoboʼ jach yaʼab baʼaloʼob t-aktáantaj, chéen baʼaleʼ jach t-uʼuyaj naatsʼ yaniloʼon tiʼ Jéeoba. T-kaneʼ kex yaan hora maʼ tu páajtal k-kʼexik baʼax ku yúuchultoʼoneʼ láayliʼ jeʼel u kiʼimaktal k-óoleʼ. Kex Susanne maas uts tu tʼaan u pʼáatal tu yotocheʼ teʼ kʼiinoʼoboʼ jach tu apoyarten, mix juntéen tu quejartuba. Teʼ tiempo jeʼeloʼ jach yaʼab baʼaloʼob t-kanaj, tsʼoʼoleʼ Jéeobaeʼ jach tu bendecirtoʼon.

Le tiaʼanoʼon tu luʼumil Zaireoʼ yaʼab u téenel kʼaʼalen. Juntéenjeakeʼ hasta aʼalaʼab táan bin in konik diamantes de contrabando. Le kéen úuchuktoʼon kaʼach le baʼaloʼob beyaʼ jach k-chiʼichnaktal, chéen baʼaleʼ k-tuklikeʼ wa Jéeoba u kʼáat ka pʼáatkoʼon teʼeloʼ yaan u yáantkoʼon, yéetel jach bey tu beetiloʼ.

Maʼ tu lúubul k-óol

Tu añoil 1981, invitartaʼaboʼon meyaj tu Betelil Kinsasa. Jach junpʼéel año antes reconocertaʼak u testigoʼob Jéeoba bey religióneʼ. Le oʼolaleʼ le sukuʼunoʼoboʼ tu kaxtoʼob junpʼéel terreno utiaʼal u beetkoʼob junpʼéel sucursal maas nojoch. Chéen baʼaleʼ tu mesil marzo tiʼ 1986, le gobiernooʼ tu prohibirtaj u meyaj u testigoʼob Jéeoba teʼ luʼumiloʼ. Yoʼolal leloʼ xuʼul u beetaʼal le sucursaloʼ yéetel óoliʼ tuláakal le misioneroʼob anchaj u binoʼoboʼ.

Meyajnajoʼon wa jaypʼéel años tu Betelil Zaire

Toʼoneʼ pʼáatoʼon junpʼéel tiempo maasiʼ. Kex t-ilaj u seguer k-kʼaʼaytajeʼ, k-ojel kaʼach táan k-vigilartaʼal, le oʼolaleʼ k-ilik k-kanáantikba. Kex beyoʼ chuʼuken le táan in tsʼáaik xookoʼ ka kʼaʼalen. Teʼ tuʼux kʼaʼalenoʼ yaʼab uláakʼ máaxoʼob xan kʼalaʼanoʼobiʼ. Teʼeloʼ jach táaj ooxol kaʼachi, tuʼ, éeʼjochʼeʼen yéetel casi maʼ tu yokol iikʼiʼ. Chéen ku yokol junpʼíit sáasil yéetel junpʼíit iikʼ tiʼ junpʼéel jool yaan tu kaʼanlil le pakʼoʼ. Jujuntúul tiʼ le máaxoʼob yanoʼob teʼ tuʼux kʼalaʼanenoʼ tu bisenoʼob tu yiknal u nojchiloʼob, le máak túunoʼ tu yaʼalajten: «¡Kʼay le himno nacionaloʼ!». Teneʼ tin waʼalajtiʼ: «Maʼ in wojliʼ». Le uláakʼ máakoʼob túunoʼ tu yaʼaloʼobten: «¡Pues kʼay u himno nacionalil a luʼumil!». Pero teneʼ tin núukaj: «Maʼ xan in wojliʼ». Le u nojchiloʼoboʼ tu obligarten pʼáatal waʼatalil 45 minutos aktáan tiʼ le pakʼoʼ. Le sukuʼunoʼob yanoʼob teʼ kaajoʼ tu yiloʼob bix jeʼel u jóoʼskenoʼob teʼ cárceloʼ.

Tu añoil 1987 le maʼ úuch kʼuchkoʼon tu Betelil Zambiaoʼ

Como yaan u seguer kaʼach le problemaʼoboʼ túuxtaʼaboʼon Zambia. Kex kiʼimakchaj k-óol ka t-máansaj le fronteraoʼ, yaachaj xan k-óol tumen tsʼoʼok kaʼach k-máansik 18 años táan k-múul meyaj yéetel le misioneroʼoboʼ bey xan yéetel le sukuʼunoʼoboʼ. Kex yaʼab baʼaloʼob t-aktáanteʼ Jéeobaeʼ tu bendecirtoʼon yéetel mix juntéen tu pʼatoʼon. Toʼoneʼ t-kanaj le idioma suajilioʼ yéetel francés. Susanneeʼ tu kanaj xan junpʼíit le idioma lingalaoʼ. Jach t-disfrutartaj le kʼaʼaytajoʼ yéetel tsʼoʼok kaʼach k-áantik maas tiʼ 130 máakoʼob utiaʼal u yokjaʼob. Kiʼimak k-óol kaʼachi tumen t-áantaj le sukuʼunoʼob utiaʼal u káajal u kaʼanskoʼob tiʼ yaʼab máakoʼob le baʼax ku yaʼalik Jéeobaoʼ. Tu añoil 1993, le Tribunal Supremooʼ tu luʼsaj le ley prohibirtik u meyaj u testigoʼob Jéeoba tsʼaʼab tu añoil 1986. Bejlaʼeʼ yaan maas tiʼ 240,000 publicadoroʼob tu luʼumil República Democrática del Congo.

Desde ka kʼuchoʼon Zambiaeʼ tsʼoʼok k-ilik u beetaʼal junpʼéel túumben sucursal yéetel ka máan kʼiineʼ maas nojochkíintaʼabi. Bejlaʼeʼ óoxtéen u maas yaʼabil le publicadoroʼob yanoʼob ke le ka kʼuchoʼon tu añoil 1987.

U Betelil Zambia

¿Baʼax túun úuch yéetel le xiʼipal ku yaʼalaʼal maʼ ten u aguantart mix junpʼéel mes táan u beetik u precursoriloʼ? Yéetel u yáantaj Jéeoba bey xan yéetel u yáantaj Susanne, in wataneʼ, tsʼoʼok 65 años joʼopʼok in maas meyajtik Jéeoba. Tiʼ tuláakal le añosaʼ tsʼoʼok in wilik «bukaʼaj utsil Jéeoba» (Salmo 34:8).

Toʼoneʼ maʼatech k-tuklik wa jach especialoʼon, baʼaxeʼ chéen tsʼoʼok k-ilik tsʼáaik k-óol k-meyajt Jéeoba jeʼel bix t-aʼalil tiʼ ka t-kʼubaj kuxtal tiʼoʼ. K-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u yáantoʼon utiaʼal maʼ k-beetik «jeʼex le máaxoʼob ku náachtaloʼob» tiʼ letiʼoʼ, baʼaxeʼ ka k-beet jeʼex «le máaxoʼob yaan u fejoʼob ku salvartik u kuxtaloʼoboʼ» (Hebreos 10:39).

Teen yéetel Susanneeʼ láayliʼ tiaʼanoʼon Zambiaeʼ

Ilawil le video, Dayrell yéetel Susanne Sharp: T-aʼalaj tiʼ Jéeoba yaan k-meyajtik yéetel tuláakal k-puksiʼikʼal.