Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

 ZƐŊ LƐƐI 4

Gbɛ̂ɛ Ɓa Yîsɛ Kôrai?

Gbɛ̂ɛ Ɓa Yîsɛ Kôrai?

1. Mí ɓe Yîsɛ e kula naa?

Lé ɓe gɛ̀ núu sîi kélee difa káa yao lonoi Zîsɛ pɔi?​—MAAFÎU 11:29; MÂKI 10:13-16.

Yîsɛ fé yɛ̂ɛ núu-kpune da kélee kpɛ́ni fêi e kɛ́ Ɣâla taa e lɛ́ɛ pa pai nɔii ma. (Zɔ̂ŋ 8:23) Ǹyaa ɓa Ɣâla kpɛ́tɛ sɛŋ maa-ŋuŋ; gbɛ́tɛɛ pôlu ma e kpɔŋ Ɣâla ma sɛŋ kélee kpɛ́tɛi. Yîsɛ nɔ́ ɓe Ziova ǹyaa tɔnɔ e gbɛ́tɛ gbɔɔi yée ma, m̀ɛni ɓe da dóli la a Ɣâla “ǹóŋ’’ tɔnɔi. (Zɔ̂ŋ 1:14) Ɣâla e Yîsɛ kɛ́ a ŋɔlóno-kɛ-núu, ma mɛni ma, da ŋɔ́nɔ dóli a “ŋóoi.”​—Táre-woo-ŋa 8:22, 23, 30; Kolasiɛŋ 1:15, 16 Lóno.

2. Lé mɛni ɓe Yîsɛ e pa la nɔii mai?

Ɣâla e ǹóŋ ŋɔfúlu-laai tɛɛ Zuu-nɛnî tɔnɔ koo ɓɔlɔŋ su à gɛ́ɛ e maa sɔlɔ ɓò nɔii ma. Ǹɛnî kpelai ŋí fé kɛ́ ní a surɔ̂ŋ mɛni kɔ́lɔŋɔɔ, ǹáa ɓe kɛ́ a Mêri. Bere sîi ŋí su, Yîsɛ ŋɔnúu-kpune ǹâŋ fé kɛ́ ní ma. (Lûu 1:30-35) Yîsɛ e pa nɔii ma à gɛ́ɛ (1) e dɔ̃yâi lɛ́ e pîlaŋ Ɣâla ma, (2) e berei lɛ́ kwa pɔri Ɣâla nĩ̂a mɛni kɛi la à nɛ̀ɛ máŋ kú kɛ́ mɛni kpɔlu su, (3) e ŋɔfúlu-laai tɛɛ a kú maa-tee-sɛŋ.​—Maafîu 20:28 Lóno.

3. Lé ɓe Yîsɛ e kú maa-tee ǹyéeì?

Maa-tee-sɛŋ ɓa zɛŋ ya gbɛ̀ɛ à gɛ́ɛ I núu maa-tee saa yéeì. (Ɛsedɔ 21:29, 30) Vé kɛ́ ní a Ɣâla kpɛ́tɛ-mɛni à gɛ́ɛ núu-kpune e pɔlɔ e saa. Kú nyíŋi kɔ́lɔŋ léŋ? Ɣâla e m̀o Adaŋ, nyii kɛ́ a ǹúui maa-ŋuŋ ma à kɛ́ a ŋwurui m̀á miî, gɛ̀ ní aâ sɔnyɔ̂ŋ kɛ́; a pai saai. Eì kɛi Adaŋ fêi ŋwuru-ɓai miî, vêi saai. (Zɛnɛse 2:16, 17; 5:5) Ŋâla-kɔlɔi e m̀o à gɛ́ɛ Adaŋ ɓe “pa” a saa nɔii su. Mɛni ma, kú kélee kwa saa kpɛ́ni fêi Adaŋ e sɔnyɔ̂ŋ tɛɛ  kú kélee kúpɔ sɔnyɔ̂ŋ nyàŋ ɓe pa a saa. Nyàŋ, fɛ̂ɛ núu da e kú maa-tee saa yéeì nyii Adaŋ e kú kɔlɛ mai.​—Lomaŋ 5:12; 6:23 Lóno.

Gbɛ̂ɛ ɓe kú maa-tee saa yéeì? À kɛ́ Kwa saa gɛ̀ ní kwaâ kú sɔnyɔ̂ŋ ŋɔfela-fei kpɛɛ. Sɔnyɔ̂ŋ núu ta fa pɔri marâŋ ŋɔfúlu-laai maa-teei.​—Wule-woo-ŋa 49:7-9 Lóno.

4. Yîsɛ e saa lé mɛni ma?

Yîsɛ fé kɛ́ ní yɛ̂ɛ kwa, e kɛ́ a m̀aa-waa. Mɛni ma, vé saa ní gbɔɔi sɔnyɔ̂ŋ mɛni ma—vé wɔlɔ sɔnyɔ̂ŋ kélee ta kɛ́ ní. Kɛ́lɛ, e saa kú sɔnyɔ̂ŋ mɛni ma. Berei Ɣâla e ǹóŋ tɛɛ la à gɛ́ɛ e saa kú mɛni mai, a nɛ à gɛ́ɛ wɛ́li-kɛ-maa kpanaŋɔɔ káa niî su kú mɛni ma. Yîsɛ ǹyaa máŋ e wɛ́li-kɛ-maa lɛ́ kú mɛni ma kpɛ́ni fêi e ǹâŋ wóo siɣɛ e pa nɔii ma; gɛ̀ ní e saa kú sɔnyɔ̂ŋ mɛni ma.​—Zɔ̂ŋ 3:16; Lomaŋ 5:18, 19 Lóno.

Viloi Lé Mɛni Ɓé Zîsɛ E Saa Lai? su káa.

5. Lé ɓe Yîsɛ káa sâa gɛ́i Ɣâla taa?

Yîsɛ kɛ́ɛ nɔii mai, e kɔlɔ-fela ɓela ɓalo, e saa-ɓela mu-siɣe saa yéeì, e núu támaa kula mɔ̃lɛ-laa sîi támaa su. Nyíŋi kélee káa nɛi kwa mɛni Yîsɛ a pai gɛi ŋ̀óo-mɛni ɓelai diɛ tínaa-tûɛ-pere. (Maafîu 15:30, 31; Zɔ̂ŋ 5:28) Yîsɛ saa pôlu mai, Ɣâla e mu-siɣe saa yéeì e gɛ̀ a mɔ̂leŋ Ɣâla taa. (1 Pitɛ 3:18) Ɣâla e Yîsɛ see ǹáa-mii-yée mɛi à gɛ́ɛ e m̀aa kpɛŋ e lɛ́ɛ la zu e wala-walalaa tɛɛ bɔ à gɛ́ɛ e kɛ́ a kâloŋ nɔii mɛi. (Ibulu 10:12, 13) Yîsɛ káa nâa a kâloŋ Ɣâla taa, nyàŋ, ŋɔpôlu-ɓelai dikáa duŋ lɛ́lɛɛi ɓói nɔii gwaa kélee.​—Danîa 7:13, 14; Maafîu 24:14 Lóno.

Tãi kpua yée mu, Yîsɛ a pai mɔ̃lɛ-laa kpɛɛi; gɛ̀ ní e diai pai a mɔ̃lɛ-laai su kara. Nûai kélee di laai a Yîsɛ dikɛ m̀ɛni-ŋai kɛ́ a m̀o diai da pai wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓói páledai lɔii ma.​—Wule-woo-ŋa 37:9-11 Lóno.