“Maloŋ-kaa é kɛ́ káyêei . . . maa-yeŋ, lii-lɛlɛ, da lii-kpele.”Kolâsɛŋ-ŋai 3:12

Surɔ̂ŋ a nɛnî kula gɛi daâ káayɔɔ nina kɔ́ɔ pîlaŋ. Tɔ̃yâ ma, gáa a sɛŋ I íkaa-ɓela wɛli I ɓaa-kɛ-maa tɛɛ dípɔ, kɛ́lɛ ípɔ̂ŋ maa-mɛni pu fúlɔi, é tɛɛ núu ta kélee ma nɔii ma. Nyíŋi fé pâi ínûai tani líi nɛ̃ɛi. Kɛ́lɛ, dɔ̃yâ-ŋuŋ-ŋai Ŋâla-kɔlɔi sui da pɔri kpɔŋ maa tɛɛi ípɔ à gɛ́ɛ lii-see e kɛ káloai ka ínûai. Ikɛ ŋɔ́nɔ kɔ́ à gɛ́ɛ I íkáayɔɔ ninai su kpanáŋ.

 1 ƁÂA KƐ́ ÍKÁA-ƁELA DÎA, KƐ́LƐ ÍFE DIMƐNI PU ÍPƆ̂Ŋ MAA-MƐNI TÚƐ

LÉ ƁÉ ŊÂLA-KƆLƆI È MÒI: “Bâa kɛ́ ínâŋ ma da ílee.” (Ifisɛŋ-ŋai 6:2) A nɛ̃ɛ kpîŋ ikɛ a núu kɛtɛ, ɓaa-kɛ-maa da wɛli-kɛ-maa e kɛ́ íyéeì íkáa-ɓela mɛni ma. Gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ ípɔ̂ŋ nya máŋ gáa a sɛŋ e ɓaa-kɛ-maa da wɛli-kɛ-maa tɛɛ gáa-ɓela pɔ. “Wɛli-kɛ-maa fé tólo ni,” mɛni ma, vé kɛ íkili-ŋa à gɛ́ɛ ípɔ̂ŋ a ŋɔnûai wɛli, kátûalaai su a pâi karai.1 Kɔleŋtiɛŋ-ŋai 13:4; Gɛleesiŋ-ŋai 5:26.

LÉ ƁÉ YA PƆRI GƐI:

  • Wóo kɛɛ yɛ̂ɛ “Ínûai da ḿŋumɛ a tãi kélee” kpaa “M̀ɛnii kélee ŋa gɛ̀i, ínûai lii fa wɔ́lɔ laa” dífe kula íla

  • Kɔ́ I mɛni ŋa-káa yɛ̂ɛ ípɔ̂ŋ

 2 ÍTÛALAAI E KƐ A ÍŊÛA-KPIRI

LÉ ƁÉ ŊÂLA-KƆLƆI È MÒI: “surɔ̂ŋ a nâa ǹâŋ da ǹee lɛ̀ɛ é kánaŋ ŋɔnɛnîi ma, da ǹyaa dí kɛ́ a kpono tɔnɔ.” (Zɛ̂nɛse 2:24) Ya nɛnî kpaa surɔ̂ŋ kula, tãi ta, íkáa-ɓela da pâi kɛi lónoi ítûalaa-mɛnii su a bere sîi maa fé nɛ̃ɛ ni di gɛ̀ la; kpɛ́ni fêi, gáa díkili-ŋa à gɛ́ɛ I káa nii a lôloŋ.

Ka ípɔ̂ŋ ka pɔri mɛni kpɛtɛɛ kɛi é pîlaŋ ɓɛi kákáa-ɓela da pɔri kperai naai é pîlaŋ berei ma da pɔri lónoi la kápɛrɛi-mu-mɛni sui. Gɛ̀ ní, m̀ɛnii ka pâi mòi, ka ǹɛɛ naa di gɔ́lɔŋ. Ka mò dîa a zu ponoɔ ɓaa-kɛ-maa pere su. (Záŋ-woo-ŋai 15:1) Maa-yeŋ, ɓɛlɛ-laa, e pɛlɛ lii-kpele ma da pɔri kpɔŋ maa tɛɛi kápɔ à gɛ́ɛ lii-see e kɛ́ káloai ka kákáa-ɓela “a gɛ́ɛ ka kálii kpele kákîe-ni yéeì wɛli-kɛ-maa su.”Ifisɛŋ-ŋai 4:2.

LÉ ƁÉ YA PƆRI GƐI:

  • À kɛ̀ berei ípɔ̂ŋ ŋɔnûai da lóno la kátûalaai sui ŋwɛ̂li fé ya, mò ma tãi lii-nɛ̃ɛ a kɛ la káloai

  • Ka mɛni-kpɛtɛɛ kɛ́ é pîlaŋ berei ma ka pâi m̀ɛni-ŋai ŋí kɛi lai