Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

Ziova Ŋɔsêre-faa Kɛ́-ɓelai

Zîi-wooi siɣe ya ŋwɛ̂lii Kpelle

 ZƐŊ LƐƐI 11

Lé Mɛni Ɓe Ɣâla Ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai Da Gɛ̀ Kûɛi?

Lé Mɛni Ɓe Ɣâla Ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai Da Gɛ̀ Kûɛi?

1. Lé mɛni ɓe ǹɛ̂lɛɛi la à gɛ́ɛ Ɣâla e kú tare tɔɔ, e kúmɛi káai?

Dɔ̃yai ŋuŋ-ŋai Ŋâla-kɔlɔi sui, da kpɔŋ léŋ kûa kú kúfúlu-laai da nûa takpɛ́ni-ŋa difúlu-lai mɛi kaa?—WULE-WOO-ŊA 36:9.

Kú kpɛ́tɛ-ɣâlai tareɛi dɛɛ kûa. Nyàŋ yɛ̂ɛ wɛ́li-kɛ-ma nâŋ, gbáaŋɔɔ̂i kúmɛni ma. Máŋ, vé kɛ́ ní a gbɛ́tɛ mɛni à gɛ́ɛ kúkɛ kú kpɔɔi-yée ma. (Zɛlemaya 10:23) Yɛ̂ɛ berei nĩ̂a-pɛlɛɛ da dikíli kɛ la dikáa ɓela dia dimɛi-káa mɛni mai, màa nɛ̃̂ɛi kú kúkíli kɛ Ɣâla ma kúmɛi-káa mɛni ma. (Azaya 48:17, 18) Ǹia-wóo-ŋai ŋâla-kɔlɔi sui a kúmɛi káa e kúteniŋ tɔ́ɔ, nyíŋi káa a ɓɛlɛ-see e kula Ɣâla yéeí.​—2 Temete 3:16 Lóno

Ziova ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai da kɛ́-ɣeniɛ kɛ-pere lɛ́lɛɛ lɛ́ kûa da berei kûa pɔri wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓoi la tínaa tuɛ pere. Ee Ɣâla ɓe kú kpɛ́tɛi, nyaa nɔ́ ɓe màa nɛ̃̂ɛi e tɔ̂ŋ tɛɛ kúpɔ kúmɛi-káa mɛni ma; nyàŋ ǹɛ̂lɛɛi à gɛ́ɛ kú kúyée see ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai mu.​—Wule-woo-ŋa 19:7, 11; M̀ɛni-lɛɛi 4:11 Lóno.

2. Ɣâla ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai da kúmɛi-káa pere kɛ́ léŋ?

Dɔ̃yâi ŋuŋ-ŋai ŋâla-kɔlɔi sui dani-ŋa da nɛ kûa zɛŋ Ɣâla a ŋwɛ̂lii kú gɛi mɛni kélee sui. Dɔ̂ŋ dani da m̀o kûa a zãa m̀ɛnii kú gɛi da m̀ɛnii kúfe gɛi. (Dutɛrɔnome 22:8) Gáa a sɛŋ kú kúkíli-ŋa-sia e pîlaŋ m̀ɛni-ŋai dɔ̃yâi-ŋuŋ-ŋai ŋâla-kɔlɔi su da ŋwɛ̂lii kú gɛi. (Táre-woo-ŋa 2:10-12) Gɔɔŋ-maa ɓa m̀ɛnii ŋâla-kɔlɔi e m̀o nyɛɛ fúlu-laa káa a ɓɛlɛ-see nyii kula Ɣâla yéeì. Dɔ̃yâi ŋuŋ-ŋai ŋí da kpɔŋ maa tɛɛ kúpɔ kú tíi-kɛi, kúpɛ́rɛi la da kûa kɛ siai. Dɔ̃yâi ŋuŋ-ŋai ŋí da berei lɛ́ kwa pɔri kúfúlu-laai da kúɓarâŋ ŋɔi mɛi káai lai.​—Dikɛ-mɛni-ŋai 17:28 Lóno.

3. Tɔ̂ŋ feerɛ kɛ́ɛ léŋ ɓe gɛtɛi dɔ̂ŋ-ŋai sui?

Yîsɛ e lóno e pîlaŋ tɔ̂ŋ feerɛ ma nyii di tɛɛi dɔ̂ŋ-ŋai kélee diai. Dɔ̂ŋ feerɛ ŋí maa-ŋuŋ e m̀ɛnii lɛ́ Ɣâla e núu-kpune kpɛ́tɛ mɛni mai—à gɛ́ɛ kú Ɣâla kɔ́lɔŋ, kú ŋwɛ́li kú vɛli a tɔ̃yâ pere. Kwa kɛ mɛni kélee kɛi, ǹɛ̂lɛɛi kú kúkíli-ŋa-sia kú bîlaŋ dɔ̂ŋ ŋí ma. (Táre-woo-ŋa 3:6) Ǹúui kélee a dɔ̂ŋ ŋí siɣe e dûa kɛi,  a pai kɛi a Ɣâla ǹóŋ, e líi-nɛ̃ɛ sɔlɔ ɓó da wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa.​—Maafîu 22:36-38 Lóno.

Dɔ̂ŋ veerɛ ŋelei a pɔri kpɔŋni kwa à gɛ́ɛ líi-see e kɛ́ kúloai kwa kúɓarâŋ ŋai. (1 Kɔleŋtiɛŋ 13:4-7) À gɛ́ɛ kú dɔ̂ŋ nyíŋi dûa kɛ, fɛ̂ɛ kú tûa a núu-kpune yɛ̂ɛ berei Ɣâla à tûa la a núu-kpunei.​—Maafîu 7:12; 22:39, 40 Lóno.

4. Lé mɛni lɛ́lɛɛ ɓe Ɣâla ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai da gɛ̀ kûɛi?

Dɔ̂ŋ ŋuŋ-ŋai ŋâla-kɔlɔi sui da berei lɛ́ káayɔɔ-ŋa da pɔri kɛi la zu-tɔnɔ wɛ́li-kɛ-maa sui. (Kolasiɛŋ 3:12-14) Ŋâla-kɔlɔi a ŋɔ́nɔ káayɔɔ-ŋa maa-kɔ̃ɔ kpɛ́ni fêi a dimɛi-káa—à gɛ́ɛ tûa-laa káa a zai-wɔlɔ-wɔlɔ mɛni.​—Zɛnɛse 2:24 Lóno.

Kûa m̀ɛni-ŋai kɛ́ ŋâla-kɔlɔi a nɛi, dife pai kúkpɛi kú tíi-kɛɛi su mɛni nyɔ́mɔɔ-kɛ-mɛni ma, gɛ̀ ŋɔ́nɔ pa a líi-nɛ̃ɛ kúpɔ. Tíi namu támaa da ŋwɛ̂lii a tíi-kɛ-ɓela nyii da Ɣâla ŋɔtɔ̂ŋ siɣe e pîlaŋ teniŋ-ɓo-laa ma da tíi kpanáŋ kɛ́ɛ ma. (Táre-woo-ŋa 10:4, 26; Ibulu 13:18) Ŋâla-kɔlɔi e ŋɔ́nɔ m̀o kûa à gɛ́ɛ kúlíi e kɛ́ a ǹàa zɛŋ-ŋai kúyéeì m̀ɛni ma; gɛ̀ ní, kú Ɣâla ŋɔláo-laai wɛ́li e tɛɛ mii-sɛŋ, seɣe da sɛŋ-kao ma.​—Maafîu 6:24, 25, 33; 1 Temete 6:8-10 Lóno.

Kûa dɔ̂ŋ-ŋai ŋâla-kɔlɔi sui siɣe kú dûa kɛ́, a pa a kɔlɔi pono kúpɔ. (Táre-woo-ŋa 14:30; 22:24, 25) Kûa kúwóli tɔ́ɔ ŋâla-kɔlɔi ma kú kúyée kula lɔɔya kpelɛɛ su, kúfe pai núu paa kɔlɔ-fela-ŋa sɔlɔ ɓoi, kpaa máŋ kú pɔara-mɛni-maa kɛ́ a pa a saai. (Táre-woo-ŋa 23:20) Tɔ̃yâ ma, lɔɔ kpelɛɛ fé nyɔ́ŋ ní, kɛ́lɛ, ŋâla-kɔlɔi ǹyɛɛ kúfe gbele vé tɛɛ kûa. (Wule-woo-ŋa 104:15; 1 Kɔleŋtiɛŋ 6:10) Ɣâla ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai da kpɔŋ maa tɛɛ kúpɔ à gɛ́ɛ kú kútûa-pere da kúkíli-ŋa-siai maa kpɛɛ. (Wule-woo-ŋa 119:97-100) Kɛ́lɛ nyàŋ, dɔ̃yâi Kôrai-ɓelai difa diyée see nɔ́ Ɣâla ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai mu m̀ɛni lɛ́lɛɛ-ŋai da pai zɔlɔ ɓoi mɛni ma. Kɛ́lɛ, da diyée see dimu à gɛ́ɛ di ɓaa kɛ́ Ziova ma.​—Maafîu 5:14-16 Lóno.