Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

Ziova Ŋɔsêre-faa Kɛ́-ɓelai

Zîi-wooi siɣe ya ŋwɛ̂lii Kpelle

 GƆLƆ-ŊUŊ 8

Lé Ɓa Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai?

Lé Ɓa Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai?

1. Ɣâla fɛli-woo kɛ́ɛ léŋ ɓé kwa pâi lonoi é pîlaŋ ma gɔlɔ-ŋuŋ ŋí sui?

NÚU ŋɔmilliyɔ̂ŋ támaa dí ŋâla fɛli-wooi kɔ́lɔŋ nyii da kɛ ma Kúnâŋ Gáa Ŋelei sui kpaa Kúnuu-namui Ŋɔɣâla Fɛli-wooi. Zîsɛ e ŋâla fɛli-wooi ŋí ɓó à gɛ́ɛ e Ɣâla fɛli-pere lɛ́ ŋɔpôlu-ɓelai dîa. Lé ɓe è mò ŋâla fɛli-wooi ŋí sui? Nyaŋ lé ɓe ŋâla fɛli-wooi ŋí kɛ a m̀ɛni kpanaŋɔɔ kúmɛni mai?

2. Lé ɓa m̀ɛni-ŋuŋ saaɓai Zîsɛ è mò à gɛ́ɛ kú Ɣâla fɛli dímɛni mai?

2 Zîsɛ è mò nyɛɛi: “Ka Ɣâla fɛli a bere sîi ŋí: ‘Kúnâŋ gáa ŋelei sui, tɔɔ kú íláa siɣe a maa waa. Tɔɔ Íkâloŋ-laai e pa. Tɔɔ ínĩ̂a-mɛni e kɛ ǹɔii ma ɓɛ́ yɛ̂ɛ berei gáa la ɣâla-taai.’” (Maafîu 6:​9-13, NW lóno.) Lé mɛni ɓé Zîsɛ è mò la à gɛ́ɛ kú Ɣâla fɛli m̀ɛni saaɓai ŋí mɛni mai?​—M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 20 káa.

3. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɔ́lɔŋ é pîlaŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mai?

3 Kwaâ maa-kɔ́ri à gɛ́ɛ Ɣâla láa ɓa Ziova. Nyaŋ kwaâ ŋɔ́nɔ m̀ɛni-ŋai maa-kɔ́ri Ɣâla a ŋwɛ̂lii núu-kpune da ǹɔii mɛni ma. Kɛ́lɛ tãi Zîsɛ è mò la nyɛɛ: “Tɔɔ Íkâloŋ-laai e pâi”, lé ɓe e kɛ lonoi é pîlaŋ mai? Kwa pâi mɛni maa-kɔ̂ri é pîlaŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai ma, m̀ɛnii a pâi gɛi, da berei a pâi Ɣâla láa maa waai la.

LÉ ƁA ƔÂLA ŊƆKÂLOŊ-LAAI?

4. Lé ɓa Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai, nyaŋ gbɛ̂ɛ ɓa Gâloŋ?

4 Ziova è gɔ́mɛti see ɣâla-taa é Zîsɛ kɛ́ a Gâloŋ. Ŋâla-kɔlɔi a gɔ́mɛtii ŋí tòli a Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai. Zîsɛ ɓa  “nuu-namu kélee Mɛi-nuu-namu, da kâloŋ-ŋa kélee Mɛi-kâloŋ.” (M̀ɛni-lɛɛi 17:​14) Zîsɛ a pâi mɛni lɛ́lɛɛ támaa kɛ́i nyii núu-kpune kélee ta fa pɔri gɛ́i. E tee nyíti ma, Zîsɛ wala-walai e tɛɛ núu-kpune kâloŋ-ŋa kélee dîa.

5. Mí ɓé Ɣâla ŋɔgɔ́mɛtii káa naai? Nyaŋ mí ɓé a pâi kɛ́i tíi kɛ́i naai?

5 Fólo buu náaŋ tɛɛ pôlu ma tãi Zîsɛ è mu-siɣe la saa yêei, è li pôlu ɣâla-taa. Naa pôlu ma, Ziova è gɛ̀ a Kâloŋ Ŋɔkâloŋ-laai mɛi. (Dikɛ-mɛni-ŋai 2:​33) Ɣâla ŋɔgɔ́mɛtii a pâi kɛ́i ɣâla-taa gɛ̀ tíi kɛ ǹɔii mɛi. (M̀ɛni-lɛɛi 11:​15) M̀ɛni ɓé Ŋâla-kɔlɔi a Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai tòli la a “ŋâla-taa Kâloŋ-laai.”​—2 Temete 4:​18.

6, 7. Lé ɓé Zîsɛ kɛ a kâloŋ lɛ́lɛɛ é tɛɛ núu-kpune kâloŋ-ŋa kélee dîai?

6 Ŋâla-kɔlɔi nyɛɛ Zîsɛ wala-walai e tɛɛ núu-kpune kâloŋ kélee ta ma kpɛ́ni fêi, “vé pâi ŋɔ́nɔ saâi.” (Lomaŋ 6:9) Núu-kpune kâloŋ-ŋa kélee da saa, kɛ́lɛ, Zîsɛ fé pâi wɔ́lɔ saâi. M̀ɛni-ŋai kélee Zîsɛ a pâi gɛ́i, kwa pâi díŋaa-nɛ̃ɛ kulai wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.

7 Ŋâla-kɔlɔi è wɔ́lɔ mò naa-tuɛ nyɛɛ Zîsɛ a pâi kɛ́i a Kâloŋ nyii zã́ai, ŋɛi-malôŋ-kaa kɛ ɓo ǹyêei. È mò nyɛɛi: “Yâwɛɛ ŋɔmɔ̂leŋ a pâi kɛ́i mɛi, dáreɛ, gili ŋa ponoɔ nûa mɛi káa pere su. A pâi Yâwɛɛ kɔ́lɔnii gɛ́ ɓaa-kɛ-maa tɛɛ bɔ. A pâi kɛ́i a níi laa, ɓaa-kɛ-maa tɛɛ mɛni ma Yâwɛɛ pɔ́. Vé pâi núu ta ŋɔmɛni ŋá-têei lɛ́ɛ sêre-faa-woo ma kpaa máŋ núu kɛ pere ma. Kɛ́lɛ, ŋɔmɛni ŋá-teɛɛi a pâi kɛ́i a tɔ̃yâ mɛni ŋá-teɛɛ ǹúu doo-mu-ŋai mɛni ma.” (Azaya 11:​2-4) Kâloŋ kɛ́ɛ tí ɓé ya ŋwɛ̂lii?

8. Kú gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ Zîsɛ nya tɔnɔ nɔ́ fé pâi kɛ́i a Kâloŋ ŋâla-taa gɔ́mɛtii mɛi?

8 Ɣâla è nûa taŋa siɣe à gɛ́ɛ da Zîsɛ-ni díkɛ ŋâla-taa gɔ́mɛtii mɛi. Gɔɔŋ-maa ɓa m̀ɛnii zia-nuui  Pɔ̂ɔ è mò Temete ma nyɛɛi: “À kɛ̀ kwa mɛni-soli kaa, kwa dia-ni kwa pâi máŋ kɛ́i a núu-mɛi-ɓela.” (2 Temete 2:​12) Núu ɣɛɛlu ɓé da Zîsɛ-ni da pâi kɛ́i a kâloŋ-ŋa gɔ́mɛtii ŋí mɛi?

9. Núu ɣɛɛlu ɓé da Zîsɛ-ni da pâi kɛ́i a kâloŋ-ŋa? Mí tãi ɓé Ɣâla è pɛlɛ díŋa-tɛ́i la gîe mai?

9 Yɛ̂ɛ berei kú maa-kɔ́ri la gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 7 sui, zia-nuui Zɔ̂ŋ è Zîsɛ káa zĩ̂a su gɛ ɓó a Kâloŋ ɣâla-taa da núu wala ŋuŋ tɔnɔ pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000). Gbɛ̂ɛ-ni ɓa ǹúu wala ŋuŋ tɔnɔi pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000)? Zɔ̂ŋ è mò à gɛ́ɛ “[Zîsɛ] da Nâŋ díláa e kɛ a bɔ̃yɛɛ dítôŋ la.” È mò ŋɔ́nɔ nyɛɛi: “Dia ɓé da lɛɛ M̀ala-loŋ [Zîsɛ] pôlu dí lí ɓɛ́i kélee a li naai. Dí dímaa tee núu-kpune sáma.” (M̀ɛni-lɛɛi 14:​1, 4, NW lóno.) Ǹúu wala ŋuŋ tɔnɔ pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000) ɓa ǹûai Ɣâla aâ dí siɣe núu-kpune sáma à gɛ́ɛ da Zîsɛ-ni “díkɛ ǹɔii mɛi.” Da saa, da dímu-siɣe saa yêei dí lí ɣâla-taa. (M̀ɛni-lɛɛi 5:​10) E siɣe zia-ɓelai dítãi ma, Ziova è pɛlɛ ǹúu wala ŋuŋ tɔnɔ pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000) ŋí ŋá-tɛ́i gîe ma.

10. Lé ɓé gɛ a wɛli-kɛ-maa mɛni à gɛ́ɛ Ziova è Zîsɛ da ǹúu wala ŋuŋ tɔnɔ pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000) kɛ a kâloŋ-ŋa ǹɔii mɛi?

10 Ziova kpaaŋɔ̂ɔi kúmɛni ma a dámaa, m̀ɛni ɓé aâ gbɛtɛ la à gɛ́ɛ núu-kpune tani da Zîsɛ-ni díkɛ a kâloŋ-ŋa ǹɔii mɛi. Zîsɛ a pâi kɛ́i a kâloŋ lɛ́lɛɛ kpɛ́ni fêi è m̀ɛni-ŋai kɔ́lɔŋ kwa tɛɛ̂i zui. È berei kɔ́lɔŋ núu-kpune a mɔ̃lɛi la. Zia-nuui Pɔ̂ɔ è mò nyɛɛ Zîsɛ “a kúmalôŋ kaa kúfii-kpɛɛi su,” nyaŋ “su-kɔɔ̂ŋ è pa bɔ pere sîi kélee su yɛ̂ɛ kûa.” (Ibulu 4:​15; 5:8) Ǹúu wala ŋuŋ tɔnɔ pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000) dia máŋ dí m̀ɛni-ŋai kɔ́lɔŋ kwa tɛɛ̂i zui. Dia máŋ dí  pɔara-mɛni-ma-ŋa kɛ, dí kɔlɛ yɛ̂ɛ kûa. M̀ɛni ma, kwa pɔri laai la à gɛ́ɛ Zîsɛ da ǹúu wala ŋuŋ tɔnɔ pôlu wala buu náaŋ kao náaŋ (144,000) da pâi kúkili-ŋa siai kɔ́lɔnii da m̀ɛni-ŋai kwa tɛɛ̂i zui.

LÉ ƁÉ ƔÂLA ŊƆKÂLOŊ-LAAI A PÂI GƐ́I?

11. Lé mɛni ɓé Zîsɛ è mò la ŋɔpôlu-ɓelai dîa nyɛɛ dí Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ nĩ̂a-mɛni e kɛ ɣâla-taai?

11 Zîsɛ è mò ŋɔpôlu ɓelai dîa à gɛ́ɛ dí Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ nĩ̂a-mɛni e kɛ ɣâla-taa. Lé mɛni ma? Kú maa-kɔ́ri gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 3 su à gɛ́ɛ Sêtɔŋ nyii gáa a Dɛ̂ɓelei è tɔɔ Ziova ma. Naa pôlu ma, Ziova è nɛɛ naa à gɛ́ɛ Sêtɔŋ da gela-ŋai pîlaŋ bôlui díkɛ ɣâla-taa a tãi kpua loŋ. M̀ɛni ma, diai kɛ ɣâla-taai díkélee dífe kɛ ní Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛ́i. Gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 10 su, kwa pâi mɛni támaa maa-kɔ̂rii é pîlaŋ Sêtɔŋ da nyínaŋ-nyɔ́mɔɔ-ŋai dîa.

12. Mɛni-ŋuŋ feerɛ kɛ́ɛ léŋ ɓé M̀ɛni-lɛɛi 12:​10 è lono é pîlaŋ dîai?

12 Ŋâla-kɔlɔi nyɛɛ Zîsɛ è kɛ nɔ́ a Kâloŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mɛi, naa fé námu ní e kɔ́ pɛlɛ Sêtɔŋ ma. (M̀ɛni-lɛɛi 12:​7-10 lóno.) Ŋ̀óo-kpua 10 è lono é pîlaŋ mɛni-ŋuŋ feerɛ ma. Maa-ŋuŋ ɓa, è mò nyɛɛ Zîsɛ Kôrai è nâa kɛ a Kâloŋ e pɛlɛ tíi kɛ́i Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mɛi. Veerɛ, è mò nyɛɛ, daâ Sêtɔŋ kula ɣâla-taa daâ dòo ǹɔii ma. Kwa pâi maa-kɔ̂rii gɔlɔi ŋí su à gɛ́ɛ m̀ɛni feerɛi ŋí aâ nâa kɛ.

13. Lé ɓé kɛ ɣâla-taa tãi dí Sêtɔŋ kula la naai?

13 Ŋâla-kɔlɔi nyɛɛ ŋâla-taa kela-ŋai lɛ́ɛ ɣâla-taai dílíi è nɛ̃ɛ tãi Zîsɛ è Sêtɔŋ da ŋɔkela-ŋai kpɛ la ɣâla-taai. È mò nyɛɛi: “Lii-nɛ̃ɛ kula, Óo ɣâla-taa ka diai díkaa dísui!” (M̀ɛni-lɛɛi 12:​12) M̀ɛni ma, lii-see da kɛ-zu-tɔnɔ káa sâa ɣâla-taa kpɛ́ni fêi diai kélee naai díkaa Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛ́i.

E siɣe tãi ma dí Sêtɔŋ da ŋɔnyînaŋ-nyɔ́mɔɔ-ŋai kula la ɣâla-taa dí dí too ǹɔii mai, mɔ̃lɛ-laa káa nîi ǹɔii ma. Kɛ́ɛ, tãi su fé ŋɔ́nɔ kôyaa ní à gɛ́ɛ m̀ɔ̃lɛ-laai ŋí e kpɛɛ

14. Lé mɛni nyɔ́mɔɔ-ŋa ɓé sâa kɛ́i ee daâ Sêtɔŋ tòo ǹɔii mai?

 14 Kɛ́ɛ kɛ́-ɣeniɛ káa a dakpɛ́ni ǹɔii ma ɓɛ́. Mɛni nyɔ́mɔɔ támaa káa kɛ́i a núu-kpune “kpɛ́ni fêi, Dɛ̂ɓelei aâ yéŋ” kúpɔ “lii-ŋwana kɛ́tɛ su kpɛ́ni fêi è gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ ŋɔtãi su kpuai.” (M̀ɛni-lɛɛi 12:​12) Sêtɔŋ líi ŋwanaai a ŋánaa. Daâ gula ɣâla-taa nyaŋ è gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ da pâi zu-karai tãi kpua yée mu. M̀ɛni ma, a kɔ́i a pere sîi kélee à gɛ́ɛ é pa a mɛni-kpɔlu, mɛni-soli da mɔ̃lɛ-laa ŋéniɛi gwaa kélee.

15. Lé ɓa Ɣâla kpɛtɛ-mɛni é pîlaŋ ǹɔii ma?

15 Ɣâla fé nîi gbɛtɛ-mɛni maa fáleni é pîlaŋ ǹɔii ma. Gáa nîi ŋwɛ̂lii à gɛ́ɛ dɔ̃yâ-ɓelai díkɛ paredai lɔii ma wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ. (Ŋule-wooi 37:​29) Kɛ́ɛ, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi Ɣâla kpɛtɛ-mɛni ŋaa-see kɛ pere kɛ́i léŋ?

16, 17. Lé ɓé Danîa 2:​44 è mò kûa é pîlaŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai ma?

16 Danîa 2:​44 è mò naa-tuɛ nyɛɛi: “Gâloŋ-ŋai ŋí dítãi ma, ŋelei su Ɣâlai a pâi kâloŋ-laa da seêi. Núu da fé pâi wɔ́lɔ pɔrîi zu-karai kpaa máŋ è ǹyée mɛi ɣále. A pâi gâloŋ-laa-ŋai tí kélee pui gɔ́ɔ mu é dí fṹa-fũa. A pâi kɛ́i naa wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.” Lé ɓé nyíŋi à nɛ̂i kûa é pîlaŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai ma?

17 M̀ɛnii maa-ŋuŋ è mòi nya ɓa, “gâloŋ-ŋai ŋí dítãi ma” ɓé Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi pɛlɛi tíi kɛ́i la. Nyíŋi sukulai ɓa gɔ́mɛti-ŋa da pâi kɛ́i niî ǹɔii ma tãi Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi pɛlɛi la tíi kɛ́ɛ ma. M̀ɛnii veerɛi è mòi nya ɓa, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi kɛ́i naa wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ, gɔ́mɛti ta kélee fé pâi seêi bɔɔ ŋa. M̀ɛnii zaaɓai è mòi nya ɓa, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai da núu-kpune gɔ́mɛti-ŋa da pâi kɔ́ kɔi. Kɛ́ɛ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi díyée mɛi ɣálei, naa pôlu ma nya ɓé pâi kɛ́i a gɔ́mɛti  tɔnɔi ǹɔii gwaa kélee mɛi. Maa tãi tí, núu-kpune a pâi kɛ́i gɔ́mɛti lɛ́lɛɛ mu nyii dífe ta wɔ́lɔ kɛ ní mui.

18. Gɔ́i pâi kɔ́i Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai da núu-kpune gɔ́mɛti-ŋa loai, náa ɓa lé?

18 Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi gɛ́i léŋ gɛ ɓó ǹɔii gwaa kélee mɛi? Amagidɔŋ kɔi e lɛ́ɛ pa pâi, nyînaŋ-nyɔ́mɔɔ-ŋai da pâi lîi “ǹɔii kélee su kâloŋ-ŋai pɔ́ naa à gɛ́ɛ dí díŋa-tɛ́ díkîe-ni dîa kɔ́-kɔ́ mɛni ma a Ŋwala-wala kélee Ɣâlai ŋɔɣele kɛ́tɛi ŋele.” Tɔ̃yâ ma, núu-kpune gɔ́mɛti-ŋa da pâi kɔ́i Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai pɔ́.​—M̀ɛni-lɛɛi 16:​14, 16; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 10 káa.

19, 20. Lé mɛni ɓé kwa ŋwɛ̂lii la à gɛ́ɛ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai e pa ǹɔii mai?

19 Lé mɛni ɓé kwa ŋwɛ̂lii la Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai é pâi? Mɛni-ŋuŋ saaɓa mɛni ma. Maa-ŋuŋ ɓa, kúkélee kúkaa a sɔnyɔ̂ŋ-ɓela, m̀ɛni ma, kwa kɔlɛ kú saa. Kɛ́ɛ Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mu, kwa pâi kɛ́i ɣeniɛ wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ. Zɔ̂ŋ 3:​16 è mò nyɛɛi: “Kpɛ́ni fêi, Ɣâla è ǹɔii wɛ̀li a ŋánaa, nya ɓe è Ǹóŋ tɔnɔi tɛɛ, à gɛ́ɛ ǹúui kélee a laa lai, ŋuŋ la fé pâi pilîi, kɛ́lɛ, ŋwɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laai káa ǹyêei.”

20 M̀ɛni-ŋuŋ-ŋai kwa ŋwɛ̂lii Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai e pa lai veerɛ ɓa, kúmaa tínaŋɔɔ̂i a ŋwana-lɔɔ-ɓela. Nûa támaa lɛ́ɛi, dí filɛɛ, díkɛ wulu-wulu kpɛ a tãi kélee. Nyaŋ kúfa pɔri mɛni ta kɛ́i à gɛ́ɛ kú dí kpera, kɛ́ɛ Ɣâla a pɔri dí kperai. Diai mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ́i nyaŋ dífe ŋwɛ̂lii dí dísɔŋ maa fáleŋ, Amagidɔŋ kɔi a pâi dísu karai. (Ŋule-wooi 37:​10 lóno.) M̀ɛni-ŋuŋ-ŋai kwa ŋwɛ̂lii la Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai e pâi zaaɓai ɓa, núu-kpune gɔ́mɛti-ŋa tɔɔ̂i fé kpanani, dísɔŋ nyɔmɔɔ̂i, kpaa dí ŋumaa, díkɛ fili-sɛŋ kula. Dífe kpáani à gɛ́ɛ dí kpɔŋ maa tɛɛ nûa pɔ́ à gɛ́ɛ dí Ɣâla maa mɛni maa-kɔ́ri. Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi : “diai wala-wala káa díyêei, da ǹúu doo-mu-ŋai luaŋ.”​—Ikilisiati 8:9.

21. Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi gɛ́i léŋ à gɛ́ɛ Ɣâla nĩ̂a-mɛni e kɛ ǹɔii ma ɓɛ́?

21 Amagidɔŋ kɔi tɛɛ pôlu ma, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi gɛ́i Ɣâla nĩ̂a-mɛni e kɛ ǹɔii ma ɓɛ́. Gɔɔŋ-maa ɓa, a pâi Sêtɔŋ da ŋɔnyînaŋ-nyɔ́mɔɔ-ŋai lɔ̂i kpíni-pɛ́rɛ mu tãi kpua yée mu. (M̀ɛni-lɛɛi 20:​1-3) Naa pôlu ma, núu ta fé pâi ŋɔ́nɔ kɔlɛi kpaa e saa. M̀aa-tee-sɛŋ sârai, diai kélee Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛ́i da pâi kɛ́i Paredai wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ. (M̀ɛni-lɛɛi 22:​1-3) Gâloŋ-laai a pâi Ɣâlai láa maa waai. Nyíŋi sukulai ɓa lé? Nyíŋi sukulai ɓa, tãi Ɣâla ŋɔgɔ́mɛtii a pâi kɛ́i la ǹɔii mɛi, núu-kpune kélee a pâi Ziova láa siɣei a maa waa.—M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 21 káa.

MÍ TÃI ƁÉ ZÎSƐ È KƐ LA A KÂLOŊ?

22. Kú gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ Zîsɛ fé kɛ ní a Kâloŋ tãi è kɛ la ǹɔii ma, kpaa ŋâma tãi è li la pôlu ɣâla-taai?

22 Zîsɛ è Ɣâla fɛli-pere lɛ ŋɔpôlu-ɓelai dîa nyɛɛi: “Tɔɔ Íkâloŋ-laai e pa.” Nyíŋi à nɛ̂i kûa à gɛ́ɛ Ɣâla ŋɔgɔ́mɛtii pa tãi káa nîi tuɛ-pere. Gáa a sɛŋ Ziova e ŋɔgɔ́mɛtii kɔ́ɔ pîlaŋ e Zîsɛ kɛ a Gâloŋ. Kɛ́lɛ I laai la Ɣâla è Zîsɛ kɛ a Kâloŋ ŋâma tãi e li la pôlu ɣâla-taai? Kpa, maa nɛ̃̂ɛi kɛ e maa-kpɔŋ kɛ. Zîsɛ mu-siɣeɛ saa yêei pôlu ma, zia-ɓelai Pitɛ da Pɔ̂ɔ dí mò à gɛ́ɛ m̀ɛnii Ŋule-wooi 110:1 è mò naa-tuɛi, è kɛ lonoi é pîlaŋ Zîsɛ ma. Ziova è mò naa-tuɛ nyɛɛi: “See ɓɛ́ ńaa mii-yée mɛi-pere e lɛ́ɛ la zu ŋa íkpɔara-ɓelai pu íkɔ́ɔ mu.” (Dikɛ-mɛni-ŋai 2:​32-35; Ibulu 10:​12, 13) Tãi ɣɛɛlu ɓé Zîsɛ a pâi gɛ́i maa-kpɔŋ kɛ́i Ziova e lɛ́ɛ pâi gɛ́i a Kâloŋ?

Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi gɛ́i Ɣâla nĩ̂a-mɛni e kɛ ǹɔii ma

23. (1) Mí tãi ɓé Zîsɛ è kɛ la a Kâloŋ Ɣâla ŋɔgɔ́mɛtii mɛi (2) Lé ɓé kwa pâi maa-kɔ̂rii gɔlɔ-ŋuŋ ŋí pôlu ma ŋɔi sui?

23 Tãi su kôyaa, góraŋ 1914 e lɛ́ɛ pa serii, Kôrai-ɓelai kɛ́ ŋwɛ̂lii dí dɔ̃yâi kɔ́lɔŋ, dí gáa à gɛ́ɛ góraŋ tí a pâi kɛ́i a kóraŋ mɛni kpanaŋɔɔ m̀ɛni-ŋai sáma Ŋâla-kɔlɔi è mò naa-tuɛi. M̀ɛni-ŋai kɛ́i e siɣe góraŋ 1914 ma e too sâa ma, da nɛ̀ à gɛ́ɛ m̀ɛnii kɛ díkili ŋai è kɛ a tɔ̃yâ. Góraŋ tí su ɓé Zîsɛ è kɛ la a Kâloŋ. (Ŋule-wooi 110:2) Naa lóŋ kɛ́ɛ tí, dí Sêtɔŋ too ǹɔii ma, nyaŋ sâa, è gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ “ŋɔtãi su kpuai.” (M̀ɛni-lɛɛi 12:​12) Gɔlɔ-ŋuŋ ŋí pôlu ma ŋɔi su, kwa pâi mɛni támaa maa-kɔ̂rii nyii a nɛ à gɛ́ɛ kúkaa nâa tãi kpuai tí su. Kwa pâi ŋɔ́nɔ mɛni maa-kɔ̂rii à gɛ́ɛ tãi kpua yée mu, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi gɛ́i Ɣâla nĩ̂a-mɛni e kɛ ǹɔii ma.—M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 22 káa.