Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

Ziova Ŋɔsêre-faa Kɛ́-ɓelai

Zîi-wooi siɣe ya ŋwɛ̂lii Kpelle

 GƆLƆ-ŊUŊ 10

Dɔ̃yâi É Pîlaŋ Ŋâla-taa Kela-ŋai Da Nyînaŋ Nyɔ́mɔɔ-ŋai Dîa

Dɔ̃yâi É Pîlaŋ Ŋâla-taa Kela-ŋai Da Nyînaŋ Nyɔ́mɔɔ-ŋai Dîa

1. Lé mɛni ɓé ǹɛ́lɛɛi la kú mɛni maa-kɔ́ri é pîlaŋ ŋâla-taa kela-ŋai dîai?

ZIOVA a ŋwɛ̂lii kú mɛni maa-kɔ́ri é pîlaŋ ŋɔkaayɔɔ̂i ma. Ŋâla-taa kela-ŋai díkaa a Ɣâla ŋɔkaayɔɔ̂i su-ɓela ta. Ŋâla-kɔlɔi a dí tòli a “Ɣâla ǹônii-sinaai.” (Zɛnɛse 6:2) Lé tíi ɓé ŋâla-taa kela-ŋai da gɛi? Dakaa kpɔŋ maa tɛɛ léŋ nûa pɔ́? I laai la da pɔri kpɔŋ maa tɛɛ̂i kúpɔ sâa?​—M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 8 káa.

2. Mí ɓé ŋâla-taa kela-ŋai dí kula naai? Ɣâla-taa kela ɣɛɛlu ɓé Ɣâla è dí kpɛtɛi?

2 Ǹɛ́lɛɛi kú ɓɛ́i kɔ́lɔŋ ŋâla-taa kela-ŋai dí kula naai. Kolasiɛŋ 1:​16 è mò nyɛɛ tãi Ziova è Zîsɛ kpɛtɛ lai naa pôlu ma, “e ŋelei su sãai kélee da ǹɔii ma sãai kélee” kpɛtɛ. Zãai tí dani ɓa ŋâla-taa kela-ŋai. Ɣâla-taa kela ɣɛɛlu ɓé è dí kpɛtɛi? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ è ɣâla-taa kela ŋɔmiliyɔ̂ŋ ŋɔŋdɔ támaa kpɛtɛ.​—Ŋule-wooi 103:​20; M̀ɛni-lɛɛi 5:​11.

3. Lé ɓé Zôo 38:​4-7 è mò kûa é pîlaŋ ŋâla-taa kela-ŋai dîai?

3 Ŋâla-kɔlɔi è ŋɔ́nɔ mò à gɛ́ɛ Ziova è ŋâla-taa kela-ŋai kpɛtɛ e lɛ́ɛ pâi ǹɔii kpɛtɛi. Ŋâla-taa kela-ŋai líi è kɛ léŋ tãi Ɣâla è ǹɔii kpɛtɛ lai? Ŋâla-kɔlɔ-kpuai da kɛ ma Zôo è mò à gɛ́ɛ dílíi è nɛ̃ɛ. Díkɛ díkîe ma a káayɔɔ tɔnɔ díkɛ Ziova fɛli gîe ma.​—Zôo 38:​4-7.

ƔÂLA-TAA KELA-ŊA DA KPƆŊ MAA TƐƐ ƔÂLA ŊƆNÛAI PƆ́

4. Kú gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ núu-kpune maa kpáaŋ káa ŋâla-taa kela-ŋai dîa?

4 Núu-kpune maa kpáaŋ káa wɔ́lɔ ŋâla-taa kela-ŋai dîa da Ziova kpɛtɛ-mɛni é pîlaŋ núu-kpune da ǹɔii ma. (Táre-woo-ŋa 8:​30, 31; 1 Pitɛ 1:​11, 12) Kú gɔ́lɔŋ dílii è too pôlu tãi Adaŋ da Iî dí tɔ́ɔ la Ɣâla mai. Kú laai la  dílii a kpîŋ too pôlu sâa a ŋánaa da núu-kpune támaa kaa kulai Ziova wóo mu. Kɛ́lɛ, sɔnyɔ̂ŋ-nuu ta a zɔŋ maa fáleŋ, nyíŋi a pa a lii-nɛ̃ɛ támaa ŋâla-taa kela-ŋai pɔ́. (Lûu 15:​10) Diai da Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛi, dímaa kpáaŋ káa ŋâla-taa kela-ŋai dîa a dámaa. M̀ɛni ma, Ziova a kpɔŋ maa tɛɛ ŋɔnûai pɔ́ ŋâla-taa kela-ŋai sârai, e dímaa kɔ̃ɔ. (Ibulu 1:​7, 14) Kwaa nyíŋi gɔɔŋ-maa taŋa káa.

“Ŋaɣâlai è ŋɔkelai tɛɛ é pa é ǹyala-sulu-ŋai lá tɛ́.”​—Danîa 6:22

5. Ɣâla-taa kela-ŋa dí wɔ́lɔ kpɔŋ maa tɛɛ léŋ nûa pɔ́?

 5 Ziova è ɣâla-taa kela feerɛ tɛɛ à gɛ́ɛ dí kpɔŋ maa tɛɛ La da ŋɔkaayɔɔ̂i pɔ́ tãi è kɛ pâi Sodɔŋ da Gomora su-karai lai. (Zɛnɛse 19:​15, 16) Kóraŋ ŋɔŋdɔ támaa tɛɛ pôlu ma, dí Ɣâla ŋɔlono-kɛ-nuui Danîa pìli yala-sulu loa su, kɛ́ɛ, ǹyala-sulu-ŋai dífe mɛni ŋánaa kɛ ní a ǹyaa kpɛ́ni fêi, “Ɣâla è ŋɔkelai tɛɛ é pa é ǹyala-sulu-ŋai lá tɛ́.” (Danîa 6:​22) Naa pôlu ma, tãi zia-nuui Pitɛ è kɛ la kpíni-pɛrɛ mui, Ɣâla è ŋɔkela-ŋai dɔnɔ tɛɛ à gɛ́ɛ e ŋuŋ ma ɓó. (Dikɛ-mɛni-ŋai 12:​6-11) Ɣâla-taa kela-ŋa dí kpɔŋ maa tɛɛ Zîsɛ pɔ́ tãi è kɛ la ǹɔii ma ɓɛ́i. Gɔɔŋ-maa ɓa, tãi è batâi maa sɔlɔ ɓó lai, “ɣâla-taa kela-ŋa dí pa bɔ́ díkɛ tíi kɛ mi.” (Maafîu 4:​11) Dí lɛ́ɛ kpîŋ pâi Zîsɛ paai, “kela tɔnɔ è pa bɔ́ à gɛ́ɛ é gbonôi kpánaŋ.”​—Lûu 22:​43.

6. (1) Kú gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ ŋâla-taa kela-ŋai da kpɔŋ maa tɛɛ Ɣâla ŋɔnûai pɔ́ sâa? (2) Lé marê-kɛɛ-ŋa ɓé kwa pâi dísukulai káai?

6 Sâa, ɣâla-taa kela-ŋa dífe ŋɔ́nɔ pâi núu-kpune pɔ́ yɛ̂ɛ berei è wɔ́lɔ kɛ́ lai. Kɛ́ɛ, Ɣâla káa nîi kpɔŋ maa tɛɛ̂i ŋɔnûai pɔ́ ŋâla-taa kela-ŋai sârai. Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi: “Diai da ɓaa-kɛ-maa tɛɛ Yâwɛɛ pɔ́i, ŋɔkelai a dímaa kɔ̃ɔ, é dí kula mɛni-kpɔlu su.” (Ŋule-wooi 34:7) Lé mɛni ɓé kwa ŋwɛ̂lii la Ziova e kúmaa kɔ̃ɔi? Kpɛ́ni fêi kúkpɔara-ɓelai wala-walai e tɛɛ kûa, nyaŋ da ŋwɛ̂lii dí mɛni ŋánaa kɛ́ a kûa. Dia ɓa gbɛ̂ɛ-ni? Mí ɓé dí kula naai? Nyaŋ da kɔ́i léŋ à gɛ́ɛ dí mɛni ŋánaa kɛ a kûa? Kú lɛ́ɛ pâi m̀arê-kɛɛ-ŋai ŋí sukulai, kwaa m̀ɛnii káa kɛ tãi Ɣâla è kpɛɛ la Adaŋ da Iî kpɛtɛi.

KÚKPƆARA-ƁELAI NYII-ŊAI KÚFA DÍ KÁAI

7. Lé ɓé Sêtɔŋ aâ gɛ a nûa ŋɔyée-laa-mai sârai?

7 Kú maa-kɔ́ri gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 3 su à gɛ́ɛ ŋâla-taa kelai dɔnɔ è tɔɔ Ɣâla ma gɛ̀ ŋwɛ̀li à gɛ́ɛ nûa díkɛ ǹyée mu. Ŋâla-kɔlɔi a dòli a Sêtɔŋ nyii gáa a Dɛ̂ɓelei. (M̀ɛni-lɛɛi 12:9) Sêtɔŋ è kɛ ŋɔ́nɔ ŋwɛ̂lii à gɛ́ɛ  núu kélee e bôlu tɔɔ Ɣâla ma. È ǹyée laa Iî ma, nyaŋ e kula tãi tí ma, aâ núu-kpune támaa pɛ́lɛ. Kɛ́ɛ, nûa kɛ́ɛ yɛ̂ɛ Ebɛɛ, Inɔ, da Nôa dífe kula ní Ziova pôlu.​—Ibulu 11:​4, 5, 7.

8. (1) Ŋâla-taa kela-ŋai dani dí kɛ-pere kɛ léŋ a nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋa? (2) Lé ɓé nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí gɛ à gɛ́ɛ dísu fé kara Ǹyá-fɛɛ kɛ́tɛi ŋɔtãi mai?

8 Nôa ŋɔtãi ma, ŋâla-taa kela-ŋai daŋa dí tɔɔ Ɣâla ma, dí kula ɣâla-taa dí núu-kpune kɔlɔ siɣe dí pa ǹɔii ma ɓɛ́. Dí pa lé kɛ́i? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ kpɛ́ni fêi, díkɛ ŋwɛ̂lii dí nɛyâa kula. (Zɛnɛse 6:2 lóno.) Kɛ́ɛ nyíŋi fé kɛ ní a mɛni lɛ́lɛɛ à gɛ́ɛ ŋâla-taa kela-ŋai dí gɛ. (Zûu 6) Yɛ̂ɛ ŋâla-taa kela-ŋai tí, nûa támaa díkɛ a fili kpaa ŋúma-ɓela da wôya sɛŋ kula-nyêei kɛ́-ɓela. M̀ɛni ma, Ziova è gbɛtɛ à gɛ́ɛ e zɔnyɔ̂ŋ-ɓelai su-kara a ǹyá-fɛɛ kɛ́tɛi nyii ǹɔii kélee mɛi pɛlɛi. Kɛ́lɛ, è ŋ̀óo-mɛni-ɓelai ɓalo. (Zɛnɛse 7:​17, 23) À gɛ́ɛ dísu fé kara, ŋwana-lɔɔ kela-ŋai dí li pôlu ŋelei su. Ŋâla-kɔlɔi a ŋwana-lɔɔ kela-ŋai ŋí toli a nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋa. Dí gbɛtɛ à gɛ́ɛ dí pîlaŋ Sêtɔŋ pôlu, nya ɓe è nâa kɛ a dímɛi nuu.​—Maafîu 9:​34.

9. (1) Lé ɓé kɛ a nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai tãi dí li la pôlu ŋelei sui? (2) Lé ɓé nâa kwa pâi maa-kɔ̂rii é pîlaŋ dîai?

9 Ee ŋâla-taa kela-ŋai ŋí dí Ziova wóo pilii, Ziova fé fáa ní ma à gɛ́ɛ dí ŋɔ́nɔ kɛ a ŋɔkaayɔɔ̂i su-ɓelai ta kpaa dí lí pôlu ɣâla-taa. (2 Pitɛ 2:4) Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dífa ŋɔ́nɔ pɔri penei a núu-kpune, kɛ́ɛ nyaŋ díkaa nîi “ǹɔii kélee pɛlɛi.” (M̀ɛni-lɛɛi 12:9; 1 Zɔ̂ŋ 5:​19) Kwaa nâa berei káa da nûa támaa pɛlɛ lai.​2 Kɔleŋtiɛŋ 2:​11 lóno.

BEREI NYÎNAŊ NYƆ́MƆƆ-ŊAI DA NÛA PƐLƐ LAI

10. Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da núu-kpune pɛlɛ léŋ?

10 Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da nûa pɛlɛ a pere sîi támaa. Nûa da pîlaŋ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai pôlu dia kpîŋ kpaa núu takpɛ́ni sârai yɛ̂ɛ  tɛli-kpɛ-nuu. Nyíŋi ɓé da kɛ ma wulu-mɛni kpaa sále nyɔ́mɔɔ kɛ́ɛ. Kɛ́ɛ, Ŋâla-kɔlɔi è mò kûa à gɛ́ɛ kúfe kúyée pu mɛni kélee ta su nyii nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai díkaa bôlui. (Galesiɛŋ 5:​19-21) Lé mɛni ma? Kpɛ́ni fêi, yɛ̂ɛ berei ɓáre tɛ́-nuu a ɓáre tɛ́ la à gɛ́ɛ é sua-ŋa soŋ, bere nɔ́ ɓé nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da núu-kpune pɛlɛ la.​—M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 26 káa.

11. Lé ɓa tuɛ-mɛni ɓoɔ a sále-pere, nyaŋ lé mɛni ɓé maa nɛ̃̂ɛi la kú kúyée kula zui?

11 Bere sîi nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da núu-kpune pɛlɛ lai dɔnɔ ɓa tuɛ-mɛni ɓoɔ a sále-pere. Nyíŋi sukulai ɓa núu kɛ́ɛ kɔ́i à gɛ́ɛ e tínaa-tuɛ-pere mɛni-ŋa kɔ́lɔŋ ŋéniɛi su sãai sârai. Nûa taŋa da nyíŋi kɛ da bɛmɛlɛŋ-kao-ŋai kɛ-pere kaa, tɛli kpɛɛ, kpɛɛŋ tooɔ, kpaa diyɛɛ bóniŋ-ŋai díyee-lii zukulai káa tɛ́itɛi. Nûa támaa da m̀ɛni-ŋai ŋí kaa nɔ́ a zɛpɛ. Kɛ́lɛ, díkaa a mɛni nyɔ́mɔɔ-ŋa Ɣâla ŋɛ́i. Gɔɔŋ-maa ɓa, Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da tɛli-kpɛ-ɓela díkaa tíi kɛ́i gîe ma. Dikɛ-mɛni-ŋai 16:​16-18 è lono é pîlaŋ nɛnî-loo tɔnɔ ma, nyii “nyînaŋ nyɔ́mɔɔ è kɛ bôlui” nyii a káa gɛ̀ à gɛ́ɛ e “tuɛ-mɛni ɓói.” Tãi zia-nuui Pɔ̂ɔ è nyînaŋ nyɔmɔɔ̂i ŋí kula la gbonôi, wala-walalaa fé ŋɔ́nɔ kɛ́ ní ǹyêei à gɛ́ɛ é tuɛ-mɛni ɓo.

12. (1) Lé ɓé gɛ a mɛni nyɔ́mɔɔ à gɛ́ɛ kú lono zaa-ɓelai pɔ́i? (2) Lé mɛni ɓé Kôrai-ɓela dífa díyée pu la mɛni ta kélee su nyii nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai díkaa bôlui?

12 Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da núu pɛlɛ a pere sîi takpɛ́ni-takpɛni. Dia ɓé da gɛ kú laa la à gɛ́ɛ kwa pɔri lonoi zaa-ɓelai pɔ́ kpaa zaa-ɓelai díkaa nîi a dí fúlu kwaa ta ma, nyaŋ da pɔri lonoi kúpɔ kpaa da pɔri mɛni ŋánaa kɛ́i a kûa. Gɔɔŋ-maa ɓa, núu ta naoi ta kpaa ŋɔkaayɔɔ̂i su nuu ta a saa, a li tɛli-kpɛ-nuu pɔ́ nyii a mò ma à gɛ́ɛ a pɔri lonoi zaa-nuui pɔ́. Tãi ta, dɛli-kpɛ-nuui a kpîŋ mɛni-ŋa ɓo ma é pîlaŋ zaa-nuui ma kpaa a   pɔri kpîŋ zaa-nuui wóo pɔ́ɔ-kɔɔnii. (1 Samia 28:​3-19) Berei nûa da saa mɛni kɛ lai, a nɛ à gɛ́ɛ gáa díkili ŋa à gɛ́ɛ zaa-ɓelai díkaa nîi a dí fúlu kwaa ta ma. Da nyíŋi kɛ a berei da fɛ̃̂ɛ ­kuu-ŋa kɛ lai, berei da sâla kula la zaa-ɓelai diɛ, m̀ɛni-ŋai da gɛ a díkpîŋ saa a too dîa kpaa zaa maa nyii-kpeliŋ kɛɛ. Kôrai-ɓela da wàla fáa ma à gɛ́ɛ dí díyée pu m̀ɛni-ŋai ŋí su, díkaayɔɔ̂i su-ɓela kpaa daai díkaa zui, naa ɓela da pɛlɛ díláa ɓoɔ ma, kpaa díkɛ dí kpɔara. Kɛ́lɛ, Kôrai-ɓela dífa fáa ma à gɛ́ɛ dí díyée pu m̀ɛni-ŋai ŋí su kpɛ́ni fêi, dí gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ fúlu-laa fé zaa-ɓelai yêei kwaa ta ma. Kúfa pɔri lonoi dípɔ, nyaŋ dífa pɔri mɛni nyɔ́mɔɔ ta kɛ́i a kûa. (Ŋule-wooi 115:​17) M̀ɛni ma, kɔ́ I íkpîŋ mɛi kaa. Ífe kɔ à gɛ́ɛ I lono zaa-ɓelai da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai pɔ́ kpaa I íyée pu dímaa mɛni su.​Dutɛrɔnome 18:​10, 11 lóno; Azaya 8:​19.

13. Lé ɓé nûa támaa nyii-ŋai dakaa yao nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dîai daâ gɛi?

13 Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da núu pɛlɛ, díkɛ kpîŋ maa yao. Sâa, Sêtɔŋ da ŋɔnyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dí gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ dítãi “su kpuai” à gɛ́ɛ Ɣâla e dísu kara; m̀ɛni ma, dílii ŋwanaai sâa díkɛ mɛni nyɔ́mɔɔ támaa kɛ e tɛɛ bɔlɔi ma. (M̀ɛni-lɛɛi 12:​12, 17) Kɛ́ɛ sâa, núu ŋɔwala támaa dífa ŋɔ́nɔ yao nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dîa, e máŋ kpîŋ kɛ yɛ̂ɛ diai dakaa yao dîa a bɔlɔi. Lé ɓé kpɔŋ maa tɛɛ dípɔ à gɛ́ɛ dí kpera yaoi dîa?

BEREI YA PƆRI NYÎNAŊ NYƆ́MƆƆ-ŊAI KULAI LA ÍPÔLUI

14. Yɛ̂ɛ Kôrai-ɓelai kɛ zia-ɓelai dítãi mai, kwa pɔri kúyée kulai léŋ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai maa mɛni su?

14 Ŋâla-kɔlɔi è berei lɛ́ kwa pɔri kúyée kulai la nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai maa mɛni sui. Gɔɔŋ-maa ɓa, ǹûai kɛ Ɛfesɛ taai su, dí taŋa dakaa lono nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai pɔ́ dí lɛ́ɛ  pâi dɔ̃yâi kɔ́lɔnii é pîlaŋ Ɣâla ma. Lé ɓé kpɔŋ maa tɛɛ dípɔi? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi: “Ǹúui dámaa ɣele máŋ, diai kɛ̀ a póniŋ kɛ́-ɓelai, dí dípóniŋ kɔlɔ-ŋai ŋá tɛ gîe ma dí díkéreŋ ǹûai kélee ŋɛ́i.” (Dikɛ-mɛni-ŋai 19:​19) Ee díkɛ ŋwɛ̂lii díkɛ a Kôrai-ɓelai, dí dípóniŋ kɔlɔ-ŋai kélee su-kara. Bere nɔ́ ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɛ la sâa. Diai kélee ŋwɛ̂lii dí Ziova nĩ̂a-mɛni kɛ́i, maa nɛ̃̂ɛi dí zãai kélee díyêei é pîlaŋ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dîai su-kara. Zãai kpîŋ da pɔri kɛ́i a kɔlɔ-ŋa, ­kɔlɔ-kpua-ŋa, sále mɛlɛmɛlɛ, vilio-ŋa, wule, kpaa péle-ŋa nyii-ŋai da póniŋ kɛ́ɛ kpaa nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai maa mɛni kɛ yɛ̂ɛ sɛŋ ɓé vé a mɛni nyɔ́mɔɔ. Da ŋɔ́nɔ pɔri kɛ́i a zãai nûa taŋa da doo dîa à gɛ́ɛ e dímaa kɔ̃ɔ.​—1 Kɔleŋtiɛŋ 10:​21.

15. Lé ɓa pɔri kpɔnîi kûa à gɛ́ɛ kú Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai kula kúpôlu?

15 Kóraŋ támaa tɛɛ pôlu ma tãi ǹûai kɛ Ɛfesɛ dí dípóniŋ kɔlɔ-ŋai kéreŋ lai, zia-nuui Pɔ̂ɔ è mò nyɛɛ díkɛ nîi “kɔ́i” à gɛ́ɛ dí kɔ́ “nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai pɔ́.” (Ifisiɛŋ 6:​12) Berei máŋ dí dípóniŋ kɔlɔ-ŋai kereŋ lai, nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai díkɛ nîi kɔ́i à gɛ́ɛ dí mɛni ŋánaa kɛ́ a dia. Lé ɓé ǹûai ŋí dí gɛ naa pôlu mai? Zia-nuui Pɔ̂ɔ è mò dîa nyɛɛi: “Ka laa-laa kɔli-kalaŋ soŋ nyii ka pɔri sɔnyɔ̂ŋ-nuu ŋɔsɔla-ŋɔŋ kélee kperai lai.” (Ifisiɛŋ 6:​16) Yɛ̂ɛ berei kɔli-kalaŋ a kaa kɔ́ kɔ́-nuu maa kɔ̃ɔ la a kɔ́ tãi, bere nɔ́ ɓé kúlaa-lai a kúmaa kɔ̃ɔ la. À kɛ̀ laa-la su kpanaŋɔɔ káa kúyêei à gɛ́ɛ Ziova a pâi kúmaa kɔ̃ɔi, kwa pâi pɔrîi Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai kulai kúpôlu.​—Maafîu 17:​20.

16. Kwa pɔri kúlaa-lai su kpánanii léŋ Ziova kponôi?

16 Kwa pɔri kúlaa-lai su kpánanii léŋ Ziova kponôi? Maa nɛ̃̂ɛi kúkɛ Ŋâla-kɔlɔi lóno a fólo kélee, kú  laa la à gɛ́ɛ Ziova a pɔri kúmaa kɔ̃ɔi. Kwa laa-la su kpanaŋɔɔ pu Ziova kponôi, Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dífe pâi pɔrîi mɛni ŋánaa kɛ́i a kûa.​—1 Zɔ̂ŋ 5:5.

17. Lé ɓé ŋɔ́nɔ kwa pɔri gɛ́i à gɛ́ɛ Ziova e kúmaa kɔ̃ɔ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai yêei?

17 Lé ɓé ŋɔ́nɔ maa nɛ̃̂ɛi kɛ Kôrai-ɓelai kɛ Ɛfesɛ dí gɛi? Daai díkɛ zui, e kɛ a naa fɛ́ɛ a sále mɛni da tɛli-kpɛ mɛni. M̀ɛni ma, zia-nuui Pɔ̂ɔ è mò dîa nyɛɛi: “Ka Ɣâla fɛli m̀ɔlêŋ su a tãi kélee.” (Ifisiɛŋ 6:​18) Maa nɛ̃̂ɛi kɛ díkɛ Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ é dímaa kɔ̃ɔ a tãi kélee. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kwa máŋ kú gɛi? Kwa máŋ kúkaa ŋéniɛi su nyii naa fɛɛ̂i a sále mɛni da tɛli-kpɛ mɛni. M̀ɛni ma, maa nɛ̃̂ɛi kwa máŋ kúkɛ Ziova fɛli à gɛ́ɛ é kúmaa kɔ̃ɔ, nyaŋ maa nɛ̃̂ɛi kú náa tóli kwa kɛ vɛlii. (Táre-woo-ŋa 18:​10, NW lóno.) Kwa Ziova fɛli à gɛ́ɛ e kúŋuŋ ma ɓó Sêtɔŋ yêei, a pâi kúwóo su toôi.​—Ŋule-wooi 145:​19.

18, 19. (1) Kwa pɔri Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai yée mɛi ɣálei léŋ? (2) Marê-kɛɛ kɛ́ɛ léŋ ɓé kwa pâi zukulai káai gɔlɔ-ŋuŋ ŋí pôlu ma ŋɔi sui?

18 Zãai kélee kúyêei é pîlaŋ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dîai, kwa dísu kara kú kúkili kɛ Ziova ma à gɛ́ɛ e kúmaa kɔ̃ɔ, gɛ̀ ní Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da pâi kulai kúpôlu. Kúfe yao dîa. (Zĩi 4:​7, 8 lóno.) Ziova wala-walai e tɛɛ nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dîa. È díkula-maa kɛ Nôa ŋɔtãi ma, nyaŋ a pâi dísu karai tínaa-tuɛ-pere. (Zûu 6) E lɛ́ɛ íkili ŋa à gɛ́ɛ kúfe gɔ́i ŋí kɔ́i kúkpɔ́ɔi yée ma, Ziova a kúmaa kɔ̃ɔi gɔ́i ŋí su ŋâla-taa kela-ŋai sârai. (2 Kâloŋ-ŋa 6:​15-17) Laa-la su kpanaŋɔɔ káa kúyêei à gɛ́ɛ Ziova sârai, kwa pɔri Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai yée mɛi ɣálei gɔ́i ŋí su.—1 Pitɛ 5:​6, 7; 2 Pitɛ 2:9.

19 Kɛ́lɛ, ee Sêtɔŋ da nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai díkaa nîi pâi a mɔ̃lɛ-laa kúpɔi, lé mɛni ɓé Ɣâla fé nîi dísu kara ní lai? Kwa pâi m̀arê-kɛ́i ŋí sukulai káai gɔlɔ-ŋuŋ ŋí pôlu ma ŋɔi su.