Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

Ziova Ŋɔsêre-faa Kɛ́-ɓelai

Zîi-wooi siɣe ya ŋwɛ̂lii Kpelle

 GƆLƆ-ŊUŊ 3

Lé Ɓa Ɣâla Kpɛtɛ-mɛni É Pîlaŋ Núu-kpune Ma?

Lé Ɓa Ɣâla Kpɛtɛ-mɛni É Pîlaŋ Núu-kpune Ma?

1. Lé ɓa Ɣâla kpɛtɛ-mɛni é pîlaŋ núu-kpune ma?

ƔÂLA kpɛtɛ-mɛni é pîlaŋ núu-kpune ma káa a mɛni lɛ́lɛɛ kpɛɛ pôlu. E ǹúui maa-ŋuŋ Adaŋ da Iî kpɛtɛ à gɛ́ɛ díkɛ sûa lɛ́lɛɛ su. È kɛ a gbɛtɛ-mɛni à gɛ́ɛ dí nĩ̂a-pɛlɛɛ maa sɔlɔ ɓó, dí ǹɔii gwaa kélee kɛ a paredai, dí zua-ŋai kélee mɛi káa.​—Zɛnɛse 1:​28; 2:​8, 9, 15; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 6 káa.

2. (1) Kú gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ Ɣâla a pâi gbɛtɛ-mɛni ŋaa-see kɛi? (2) Lé ɓé Ŋâla-kɔlɔi è mò é pîlaŋ núu-kpune ŋɔwɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laai mai?

2 I laai la kwa pâi wɔ́lɔ kɛ́i paredai? Ziova è mò nyɛɛi: “M̀ɛnii kélee ŋá mòi ŋaa-see a pâi kɛ̂i. Ńyãa ɓé gbɛtɛ ǹyaŋ ŋá pâi gɛ̂i.” (Azaya 46:​9-11; 55:​11) Tɔ̃yâ ma, a pâi gbɛtɛ-mɛni kélee ŋaa-see kɛ́i, nyaŋ sɛŋ ta fa pɔri gberai. Ziova è mò à gɛ́ɛ e ǹɔii kpɛtɛ mɛni ma; “vé gbɛtɛ ní kpɛ́ni-kpɛni.” (Azaya 45:​18) A ŋwɛ̂lii núu-kpune é kɛ ǹɔii gwaa kélee. Nûa kɛ́ɛ léŋ ɓé Ɣâla a ŋwɛ̂lii díkɛ ǹɔii mai, nyaŋ a ŋwɛ̂lii díkɛ ɓɛ́ a kóraŋ ɣɛɛlu? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi: “Dɔ̃yâ-ɓelai [kpaa ŋ̀óo-mɛni-ɓelai] nɔ́ ɓé pâi lɛ̂ɛi ǹɔii ma, díkɛ ɓó naa wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.”​—Ŋule-wooi 37:​29; M̀ɛni-lɛɛi 21:​3, 4.

3. Ee núu-kpune a mɔ̃lɛ gɛ saai, lé marê-kɛɛ ɓa pa íkili-ŋai?

3 Kɛ́ɛ sâa, nûa da kɔlɛ dí saa. Ŋéniɛi gwaa támaa ma, nûa da kɔ́ kɔ díkɛ díkîe-ni paa. Nyíŋi-ŋai dífe a Ɣâla kpɛtɛ-mɛni. Gɛ̀ ní, lé mɛni ɓé nyíŋi-ŋai da kɛ lai? Ŋâla-kɔlɔi nɔ́ ɓa pɔri m̀arê-kɛ́i ŋí sukulai.

 ƔÂLA KPƆARA-NUUI

4, 5. (1) Gbɛ̂ɛ ɓé lono Iî pɔ́ galii kponoi Idɛŋ sûai sui? (2) Téniŋ-ɓo-nuu a pɔri kɛ́i léŋ a ŋúma-nuu?

4 Ŋâla-kɔlɔi è mò à gɛ́ɛ Ɣâla kpɔara-nuu tɔnɔ káa naa nyii da kɛ ma “Dɛ̂ɓele” kpaa “Sêtɔŋ.” Sêtɔŋ è tɛɛ kali kponôi à gɛ́ɛ é lono Iî pɔ́ Idɛŋ sûai su. (M̀ɛni-lɛɛi 12:9; Zɛnɛse 3:1) E gɛ Iî e gáa yɛ̂ɛ galii ɓé kɛ lonoi bɔ́.​— M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 7 káa.

5 I laai la Ɣâla ɓé Sêtɔŋ kpaa Dɛ̂ɓelei kpɛtɛ? Kpa! Ŋâla-taa kela-ŋai kɛ ɣâla-taa tãi Ɣâla e ǹɔii kpɛtɛ la Adaŋ da Iî diɛi, dɔnɔ ɓé gbîŋ kɛ a Dɛ̂ɓelei. (Zôo 38:​4, 7) Nyíŋi a pɔri kɛ́i léŋ? Téniŋ-ɓo-nuu a pɔri zɔŋ maa-fálenii léŋ é kɛ a ŋúma-nuu? Dífe m̀aa sɔlɔ ɓo ní a ŋúma-nuu. Kɛɛ sɛŋ wɛli lii a pɔri pílii níi su, gɛ ŋwɛ̂li a sɛŋ ta nyii vé a bɔ́ɔi. À kɛ̀ gili-ŋa siai é pîlaŋ zɛŋ tí ma a tãi kélee, gili-ŋa-sia nyɔ́mɔɔi tí su a pâi kpanani. Gɛ̀ ní, vóloi a núu ta ŋɔsɛŋ ta kaa lai, a pâi ŋumai. Bere sîi tí su, aâ gbîŋ kɛ a ŋúma-nuu.​—Zĩi 1:​13-15 lóno; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 8 káa.

6. Ŋâla-taa kelai dɔnɔ è kɛ léŋ a Ɣâla kpɔara-nuu?

6 Bere nɔ́ ɓé e kɛ la a ŋâla-taa kelai tí. Tãi Ziova è kpɛɛ la Adaŋ da Iî kpɛtɛi, è mò dîa à gɛ́ɛ dí nĩ̂a-pɛlɛɛ maa sɔlɔ ɓo dí “ǹɔii láa fɛ́ɛ.” (Zɛnɛse 1:​27, 28) Tãi ta ŋâla-taa kelai tí è mò ǹíi su nyɛɛ, ‘Ǹûai ŋí kélee da pɔri ḿvɛlii dí dípôlu tɔɔ Ziova ma!’ Sêtɔŋ è gili-ŋa-sia m̀ɛni nyɔ́mɔɔi ŋí ma a zu kôyai, nya ɓé gɛ̀ gɛ́ Ziova ŋɔkɛ-mɛi-laai maa-kili tee. Ŋâla-taa kelai ŋí è kɛ ŋwɛ̂lii à gɛ́ɛ nûa dí vɛli. M̀ɛni ma, è lɛ́ɛ kɛ Iî ma, é bɛlɛ. (Zɛnɛse 3:​1-5 lóno.) Bere sîi ŋí su, è nâa kɛ a Sêtɔŋ kpaa Dɛ̂ɓele nyii gáa a Ɣâla kpɔara-nuui.

7. (1) Lé ɓé gɛ Adaŋ da Iî díkɛ saai? (2) Lé ɓé gɛ kwa máŋ kwa pɔlɔ kúkɛ saai?

7 Adaŋ da Iî dí Ɣâla wóo pili, dí ŋuru-ɓai mii.  (Zɛnɛse 2:​17; 3:6) Dí sɔnyɔ̂ŋ kɛ, naa pôlu ma dí saa yɛ̂ɛ berei Ziova è mò la dîai. (Zɛnɛse 3:​17-19) Adaŋ da Iî dínĩ̂a-pɛlɛɛi kélee díkɛ a sɔnyɔ̂ŋ-ɓela, m̀ɛni ma dí saa. (Lomaŋ 5:​12 lóno.) À gɛ́ɛ I berei kɔ́lɔŋ Adaŋ da Iî dínĩ̂a-pɛlɛɛi dia máŋ díkɛ la a sɔnyɔ̂ŋ-ɓelai, ye m̀ɛni-kɔɔŋ-maai ŋí káa. Íkili-ŋa sia I bîlaŋ kpólo kpɛtɛ leɣi ta ma nyii gbóŋ lɔ́ɔi zui. Ya kpólo kélee ta kpɛtɛ neɣi tí su, bɔ́ɔ a pâi lɛɛ̂i gélee ma. Tãi Adaŋ è Ɣâla wóo pili lai, è nâa kɛ a sɔnyɔ̂ŋ-nuu. Ee kú kélee kúkaa a Adaŋ lônii, kú kélee kúkaa a sɔnyɔ̂ŋ-ɓela, kpaa “bɔ́ɔi” kɛ Adaŋ mai, gáa kú kélee kwa. Nyaŋ, ee kú kélee kúkaa a sɔnyɔ̂ŋ-ɓelai, kwa pɔlɔ kú saa.​—Lomaŋ 3:​23; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 9 káa.

8, 9. (1) Lé ɓé Sêtɔŋ è kɛ ŋwɛ̂lii Adaŋ da Iî dí laa la é pîlaŋ Ɣâla mai? (2) Lé ɓé gɛ Ziova fé Dɛ̂ɓelei, Adaŋ da Iî paa ní ŋâmai?

8 Sêtɔŋ e tɔɔ Ziova ma tãi e Adaŋ da Iî kɛ la dí kula Ɣâla wóo mui. È kɛ ŋwɛ̂lii Adaŋ da Iî dí laa la à gɛ́ɛ Ziova káa a lɛ́ɛ-nuu nyii va ŋ̀wɛli ǹyee-mu-ɓela dí mɛni lɛ́lɛɛ sɔlɔ ɓo. Sêtɔŋ è mò nyɛɛ maa fé nɛ̃ɛ ní núu-kpune e ŋ̀óli tɔɔ Ɣâla ma, da pɔri mɛni kpɛtɛi díkpîŋ mɛni ma, mɛni lɛ́lɛɛ kpaa mɛni nyɔ́mɔɔ. Kɛ́ɛ, Ziova e m̀ɛnii ŋí su too pere kɛ léŋ? Nûa tani da mò diyɛɛ, maa nɛ̃̂ɛi kɛ Ɣâla e Adaŋ, Iî da Dɛ̂ɓelei su-kara nɔ́ ŋâma. Kɛ́ɛ, I laai la nyíŋi èì pɔri Sêtɔŋ lɛ́i a lɛ́ɛ-nuu? Kpao, vêi nɛ a lɛ́ɛ-nuu.

9 M̀ɛni ma, Ziova fé dí paa ní ŋâma. Kɛ́ɛ, è nɛɛ naa núu-kpune é gbîŋ mɛi káa. È nyíŋi kɛ à gɛ́ɛ é Dɛ̂ɓelei lɛ́ a lɛ́ɛ-nuu. Naa pôlu ma, núu kélee a pâi gáai a zu ponoɔ à gɛ́ɛ Ziova nɔ́ ɓé m̀ɛnii kɔ́lɔŋ ǹɛ́lɛɛi kúmɛni mai. Kwa pâi mɛni támaa maa-kɔ̂rii é pîlaŋ nyíŋi ma gɔlɔi ŋí Ŋuŋ puu kao tɔnɔi (11) su. Kɛ́ɛ, I laai la m̀ɛnii Adaŋ da Iî dí gɛ́i è kɛ a ǹɛ́lɛɛ?  I laai la maa nɛ̃̂ɛi kɛ dí díwóli tɔ́ɔ Sêtɔŋ ma dí kula Ɣâla wóo mu? Ziova ɓé zãai kélee kɛ Adaŋ da Iî yêei tɛɛ dípɔ. È dí kpɛtɛ a kpono maa-waa, é dí pu kwaa lɛ́lɛɛ ma, é tíi tɛɛ dípɔ à gɛ́ɛ dí gɛ. Kɛ́ɛ, Sêtɔŋ fé mɛni lɛ́lɛɛ kélee ta kɛ ní diɛ. Îi kɛ naa, lé ɓé îi pa gɛi?

10. Lé mɛni kpanaŋɔɔ ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú kélee kú gɛ́i?

 10 Sâa, yɛ̂ɛ Adaŋ da Iî, maa nɛ̃̂ɛi kwaaŋ máŋ kú ǹúui lɛ́ kwa ŋwɛ̂lii é kɛ a kúmɛi-nuui, nyaŋ ǹúui kwa pâi ziɣei a kúmɛi-nuui a nɛ̀ à kɛ̀ kwa wɛ́lii a wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa kpaa saa. Kwa pɔri Ziova siɣei a kúmɛi-nuu kú Sêtɔŋ lɛ́ a lɛ́ɛ-nuu. Kpaa máŋ kwa pɔri Sêtɔŋ siɣei à gɛ́ɛ é kɛ a kúmɛi-nuu. (Ŋule-wooi 73:​28; Táre-woo-ŋa 27:​11 lóno.) Kɛ́ɛ, núu tɛ́itɛi nɔ́ ɓé sâa díwóli tɔɔ̂i Ɣâla ma. É tee nyíŋi ma, ŋéniɛi ŋí fé sâa Ziova ŋɔwala-walalaai mu. À kɛ̀ ŋéniɛi ŋí fé sâa Ziova ŋɔwala-walalaai mu, gɛ̀ ní gbɛ̂ɛ ɓé ŋéniɛi káa ŋɔwala-walalaai mui?

GBƐ̂Ɛ ƁÉ ŊÉNIƐI KÁA SÂA ŊƆWALA-WALALAAI MUI?

À kɛ̀ ǹɔii-ŋuŋ-ŋai kélee fé kɛ ní a Sêtɔŋ pɔ́ɔ, I laai la èì pâi dɛɛi Zîsɛ pɔ́?

11, 12. (1) Lé ɓé zukɔɔŋ Sêtɔŋ e pa la Zîsɛ pɔ́i a nɛ kûa? (2) Ɣâla-kɔlɔ kpua-kpua kɛ́ɛ léŋ ɓa nɛ à gɛ́ɛ Sêtɔŋ ɓa ŋéniɛi ŋí mɛi-nuui?

11 Zîsɛ è kɛ a ŋéniɛi ŋí mɛi-nuu kɔ́lɔŋɔɔ. Tãi tɔnɔ ta, Sêtɔŋ è “ǹɔii-ŋûŋ-ŋai kélee lɛ́ ŋéniɛi su da dífolo-laai” Zîsɛ ma. Gɛ̀ ní Dɛ̂ɓelei è gono tee mi ǹyɛɛi: “Ŋa pâi zãai ŋí kélee tɛɛ̂i ípɔ, à kɛ̀ yà tòo [kpaa I pɛlɛ] ŋ́gɔɔ mu I ḿvɛli.” (Maafîu 4:​8, 9; Lûu 4:​5, 6) Íkpîŋ marê kɛ, ‘À kɛ̀ ǹɔii-ŋûŋ-ŋai kélee fé kɛ ní a Sêtɔŋ pɔ́ɔ, èì mòi Zîsɛ ma à gɛ́ɛ a pâi dɛɛ̂i bɔ́?’ Kpa. Kpɛ́ni fêi, gɔ́mɛti-ŋai kélee káa Sêtɔŋ yée mu.

12 Tãi ta ya íkili-ŋa sia yɛɛi: ‘Ee Ziova ɓa Ŋwala-wala kélee Ɣâlai, nyaŋ nya ɓé ŋéniɛi kpɛtɛi, Sêtɔŋ a pɔri kɛ́i léŋ a ŋéniɛi mɛi-nuu?’ (M̀ɛni-lɛɛi 4:​11) Tɔ̃yâ ma, Ziova ɓa Ŋwala-wala kélee da ŋéniɛi kpɛtɛ Ɣâlai, kɛ́ɛ Zîsɛ è Sêtɔŋ tòli a “ǹɔii mɛi-nuui.” (Zɔ̂ŋ 12:​31; 14:​30; 16:11) Zia-nuui Pɔ̂ɔ nya máŋ è Sêtɔŋ nyii gáa a Dɛ̂ɓelei tòli a “ŋéniɛi ŋí su-ɣâlai.” (2 Kɔleŋtiɛŋ 4:​3, 4) Zia-nuui Zɔ̂ŋ nya kpîŋ è mò à gɛ́ɛ “ǹɔii kélee káa ŋ̀wana-lɔ̂ɔ-nuui ŋɔwala-wala yée mu.”​—1 Zɔ̂ŋ 5:​19.

ƔÂLA A PÂI SÊTƆŊ ŊƆƔÉNIƐI SU-KARA PERE KƐ́I LÉŊ?

13. Lé mɛni ɓé Ziova a pâi m̀ɛni nyɔ́mɔɔ kɛ́-ɓelai su-karai lai?

13 Kóraŋ kélee, ŋéniɛi ŋí káa nɔ́ kɛ́i a nyɔ́mɔɔ. Kwa kɔ́  kaa gɛ kɔ, wôya-mɛni, Ɣâla maa wôya lóno kɛ́ ɓela, da ŋwana-lɔɔ-ɓela daâ ǹɔii laa fɛ́ɛ. Núu-kpune fa pɔri m̀ɛni-ŋai ŋí kulai ǹɔii ma, a nɛ̃ɛ máŋ kpîŋ dí kɔ́ a pere sîi kélee. Kɛ́ɛ, Ɣâla a pâi m̀ɛni nyɔ́mɔɔ kɛ́-ɓelai su-karai Amagidɔŋ kɔ́i su, é ŋéniɛi kɛ a nina nyii maa-waa-laa a pâi kɛ́i zui.​—M̀ɛni-lɛɛi 16:​14-16; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 10 káa.

14. Gbɛ̂ɛ ɓa Gâloŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mɛi? Lé ɓé Ŋâla-kɔlɔi e wɔ́lɔ mò é pîlaŋ Zîsɛ mai?

14 Ziova e Zîsɛ Kôrai kɛ a Kâloŋ ŋâla-taa Kâloŋ-laai mɛi. Kóraŋ wala támaa wɔ́lɔ tí kɛ́i, Ŋâla-kɔlɔi è mò naa-tuɛ à gɛ́ɛ Zîsɛ a pâi kɛ́i a “Lii-see tɛɛ Kâloŋ” nyaŋ ŋɔkâloŋ-laai kóyaŋ fé pâi kɛ́i ma. (Azaya 9:​6, 7) Zîsɛ nya máŋ kpîŋ è mò ŋɔpôlu-ɓelai dîa à gɛ́ɛ dí Ɣâla fɛli gâloŋ-laai ŋí mɛni ma. È mò nyɛɛi, ka Ɣâla fɛli: “Tɔɔ Íkâloŋ-laai é pá, Tɔɔ ínĩ̂a-mɛni é kɛ́, ǹɔii ma ɓɛ́ yɛ̂ɛ berei gáa la ɣâla-taai.” (Maafîu 6:​10) Gɔlɔi ŋí Ŋuŋ lɔ́ɔlu mɛi saaɓai (8) su, kwa pâi mɛni maa-kɔ̂rii é pîlaŋ berei ma Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi ŋéniɛi ŋí su gɔ́mɛti-ŋai su-karai lai. (Danîa 2:​44 lóno.) Maa tãi tí, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi ǹɔii gwaa kélee kɛ́i a paredai.​— M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋai 11 káa.

ŊÉNIƐ NINAI AÂ LƐƔƐ!

15. Lé ɓa “ǹɔii ninai”?

15 Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi: “Kwa ɣele nina-ŋa maa kpɛnîi da lɔii, nyíi maa-waa-laa a pâi kɛ̂i zui.” (2 Pitɛ 3:​13; Azaya 65:​17)Tãi tani-ŋa Ŋâla-kɔlɔi a lono é pîlaŋ “ǹɔii” ma, a kɛ́ lonoi é pîlaŋ ǹúu-kpunei ǹɔii mai dîa. (Zɛnɛse 11:​1,9) M̀ɛni ma, “ǹɔii nina” maa-waai Ŋâla-kɔlɔi a lonoi é pîlaŋ mai ɓa, ǹûai Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛ́i nyaŋ a pâi lûa laa dîai.

16. Lé sɛŋ lɛ́lɛɛ ɓé Ɣâla a pâi dɛɛi ǹûai pɔ pâi kɛ́i ŋéniɛ ninai sui, nyaŋ lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɛ à gɛ́ɛ kú zɔlɔ ɓói?

 16 Zîsɛ è gono tee à gɛ́ɛ diai pâi kɛ́i Ɣâla ŋɔɣéniɛ ninai sui, da pâi “wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa” sɔlɔ ɓói. (Mâki 10:​30) Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɛ à gɛ́ɛ kú wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓói? Zɔ̂ŋ 3:16 da 17:3 lóno à gɛ́ɛ I m̀arê-kɛ́i ŋí sukulai káa. Kwaa nâa m̀ɛnii maa-kɔ́ri Ŋâla-kɔlɔi è mò é pîlaŋ berei ma fúlu-laa a pâi kɛ́i la Paredai lɔii ma.

17, 18. Lé ɓa pɔri nɛ̂i kûa à gɛ́ɛ lii-see da lii-laa da pâi kɛ́i ŋéniɛi gwaa kélee?

17 Ŋwana-lɔɔ, kɔ́ da mɛni nyɔ́mɔɔ, fé pâi kɛ́i naa. Sɔnyɔ̂ŋ ǹúu kélee ta fé pâi kɛ́i ǹɔii ma. (Ŋule-wooi 37:10, 11) Ɣâla à pâi “kɔ́ mɛni-ŋa kperai ŋéniɛi gwaa kélee.” (Ŋule-wooi 46:9; Azaya 2:4) Ŋéniɛi laa a pâi kɛ́i a vɛɛ a nûa nyii Ɣâla wɛ́lini díkɛ nĩ̂a-mɛni kɛ. Lii-see a pâi kɛ́i ǹɔii gwaa kélee wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.​—Ŋule-wooi 72:7.

18 Ziova ŋɔnûai da pâi kɛ́i lii-see su. Wɔlɔ-wɔlɔ tí kɛ́i, tãi Eezuɛ-ŋai da káa Ziova ŋɔtɔ̂ŋ-ŋai siɣe la dí dûa kɛ́i, Ziova a káa dímɛi-kaa è dímaa-kɔ̃ɔ. (Levetekɔ 25:​18, 19) Bere sîi tɔnɔi ŋí su, Paredai lɔii ninai su, kúfe pâi kɛ́i lii-sɛ̂lɛŋ su, nyaŋ sɛŋ ta kpaa núu ta fé pâi kɛ́i naa à gɛ́ɛ é kúmaa yao. Kwa pâi kɛ́i lii-see da lii-laa su wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ!​—Azaya 32:​18; Maka 4:4 lóno.

19. Lé ɓa pɔri nɛ̂i kûa à gɛ́ɛ mii-sɛŋ a pâi kɛ́i a dámaa ŋéniɛi gwaa kélee?

19 Mii-sɛŋ a pâi kɛ́i a dámaa ŋéniɛi su. Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi: “Tɔɔ mii-sãa támaa kɛ́ ɓò ǹɔii ma. Tɔɔ sí-sãa dí kpɛtɛ ǹyée-ŋai su, yɛ̂ɛ Lɛɓanɔŋ lɔii su si-sãai.” (Ŋule-wooi 72:​16) “Kúsi-sãai da [pâi] ɓûu ɓói dí ɓá e tɛ̀ɛ bɔlɔi ma,” nyaŋ “Ɣâla nyii gáa a Kúɣâlai, a [pâi] lûwa láai kûa.”​—Ŋule-wooi 67:6.

20. Lé ɓa pɔri nɛ̂i kûa à gɛ́ɛ ǹɔii gwaa kélee a pâi kɛ́i a paredai?

20 Ǹɔii gwaa kélee a pâi kɛ́i a paredai. Nûa da pâi pɛ́rɛ lɛ́lɛɛ-ŋa tɔɔ̂i, dísûa-ŋa kula. (Azaya  65:21-24; M̀ɛni-lɛɛi 11:​18 lóno.) Ǹɔii gwaa kélee a pâi kɛ́i a paredai yɛ̂ɛ berei Idɛŋ sûai su è kɛ lai. Ziova Ɣâla a pâi zãai kélee tɛɛ̂i kúpɔ kwa ŋwɛ̂lii. Ŋâla-kɔlɔi è ŋɔ́nɔ mò nyɛɛi: “Ya sɛŋ tɛ̂ɛ dí pɔ́ a íyee láa ɓóɔɔ, díkelee dí pila, dílii é láa.”​—Ŋule-wooi 145:​16.

21. Lé ɓa pɔri nɛ̂i kûa à gɛ́ɛ lii-see a pâi kɛ́i núu-kpune da sua-ŋa loai?

21 Lii-see a pâi kɛ́i núu-kpune da sua-ŋa loai. Lɔɔ-fɛnɛ-sɛŋ kpaa taa-sua ta fé pâi ŋɔ́nɔ mɛni ŋánaa kɛ́i a núu ta. Nĩ̂a-pɛlɛɛ dífe pâi kpîŋ yaoi zua-ŋai núu-kpune a yao dîai ma.​—Azaya 11:​6-9; 65:​25 lóno.

22. Lé ɓé Zîsɛ a pâi gɛ́i kɔlɔ-fela-ɓela diɛi?

22 Núu da fé ŋɔ́nɔ pâi kɔlɛi. Zîsɛ kɛ́ɛ ǹɔii mai, è kɔlɔ-fela-ɓela támaa ɓalo. (Maafîu 9:​35; Mâki 1:​40-42; Zɔ̂ŋ 5:​5-9) Ee nya ɓa Gâloŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mɛi, Zîsɛ a pâi kúkɔlɔ-fela-ŋai kélee ɓaloi. Núu da kélee fé pâi m̀ói nyɛɛi “Ŋ́gáa kɔ́lɛi.’’​—Azaya 33:​24; 35:​5, 6, NW.

23. Lé ɓé Ɣâla a pâi gɛ́i zaa-ɓelai mɛni mai?

23 Zaa-ɓelai da pâi dímu-siɣêi saa yêei. Ɣâla aâ gono tee à gɛ́ɛ a pâi zaa-ɓelai ŋɔmiliyɔ̂ŋ támaa mu-siɣêi saa yêei. “Kili-kɛ-zu káa ńyêei Ɣâla mɛni ma, nyíi dia kpîŋ daâ díyée see mu à gɛ́ɛ mu-siɣe saa-yêei a pâi kɛ̂i naa tɔ̃yâ-ɓela mɛni ma da diai dífe a tɔ̃yâ-ɓelai.”​—Zɔ̂ŋ 5:28, 29 lóno; Dikɛ-mɛni-ŋai 24:15.

24. Íkili-ŋa-siai ɓa lé é pîlaŋ kɛ́-ɣeniɛ kɛ́ɛ ma Paredai?

24 Mɛni feerɛ káa naa nyii kwa pɔri dɔnɔ kɛ́i. Kwa pɔri gbɛtɛi kúkili ŋa à gɛ́ɛ kú Ziova maa mɛni maa-kɔ́ri kú ǹĩ̂a-mɛni kɛ kpaa máŋ kú kúnĩ̂a-mɛni kɛ. Nyaŋ à kɛ̀ kwa gbɛtɛ kúkili ŋa à gɛ́ɛ kú Ziova fɛli kú ǹĩ̂a-mɛni kɛ, a pâi wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa tɛɛ̂i kúpɔ. Tãi nalôŋ tɔnɔ ta é mò la Zîsɛ ma à gɛ́ɛ m̀aa mɛni e lɛ́ɛ Zîsɛ kili ŋai, Zîsɛ e ŋ̀óo su too nyɛɛ mai: “Kwa ya kwa pâi kɛ̂i Paredai.” (Lûu 23:​43) Kwaa nâa mɛni támaa maa-kɔ́ri é pîlaŋ Zîsɛ ma da berei a pâi Ɣâla ŋɔkono-tee-ŋai ŋaa-see kɛ́i lai.