Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

Ziova Ŋɔsêre-faa Kɛ́-ɓelai

Zîi-wooi siɣe ya ŋwɛ̂lii Kpelle

M̀ɛni-nuŋ-ŋai Gɔlɔi Kpɛɛ ŋai

M̀ɛni-nuŋ-ŋai Gɔlɔi Kpɛɛ ŋai

1 ZIOVA

Ɣâla láa ɓa Ziova, nyaŋ zukulai ɓa “A Gbɛtɛ-mɛni Kélee Ŋaa-see Kɛ.” Ziova ɓa Ŋwala-wala kélee Ɣâlai, nyaŋ ǹya ɓe sɛŋ kélee kpɛtɛ. Wala-walalaa káa ǹyêei à gɛ́ɛ é m̀ɛnii kélee kɛ́ a ŋwɛ̂li.

Ibulu-wooi su, dí Ɣâla láa pɔ̃yɛ a wóo-kɛ-sɛŋ náaŋ. Kwii-woo su, dia ɓa YHWH kpaa JHVH. Ɣâla láa káa kpîŋ Ibulu Ɣâla-kɔlɔ pɔlɔi su é kɛ́ yɛ̂ɛ wala lɔ́ɔlu mɛi feerɛ (7,000). Ǹɔii gwaa kélee, nûa da náai Ziova tòli a dakpɛ́ni-takpɛni yɛ̂ɛ berei da ŋa kaa la dísîi-wooi su.

Ŋuŋ 1, ŋwkp. 15

2 ŊÂLA-KƆLƆI “E KULA ƔÂLA YÊEI”

Ŋâla-kɔlɔi káa a Ɣâla wóo, kɛ́ɛ è núu-kpune kɛ dí bɔ̃yɛ. Gáa nɔ́ yɛ̂ɛ núu nyii vé kɔlɔ kɔ́lɔŋ a mo kɔlɔ kɔ́lɔŋ-nuu ta ma à gɛ́ɛ e worɛ̂-woo-kɔlɔ pɔ̃yɛ mì. Ɣâla è ŋɔmɔ̂leŋ maa waai kɛ é Ŋâla-kɔlɔi pɔ̃yɛ-ɓelai téniŋ tɔ́ɔ à gɛ́ɛ dí m̀ɛni-ŋai gili ŋai pɔ̃yɛ. Ɣâla ŋɔmɔ̂leŋ maa waai è díténiŋ tɔɔ pere sîi takpɛ́ni-ŋa su, zĩ̂a su kpaa seêi pere à gɛ́ɛ dí ŋɔwóoi pɔ̃yɛ.

Ŋuŋ 2, ŋwkp. 5

3 TƆ̃YÂ ŊUŊ-ŊA

Tɔ̃yâ-ŋuŋ-ŋa ɓa Ŋâla-kɔlɔi ŋɔsɛŋ-lɛɛ nyii gáa a tɔ̃yâi. Gɔɔŋ-maa ɓa dɔ̃yâ-ŋuŋ “ka núu nyɔ́mɔɔ kakɛ kákîe-ni pôlu kátûa-pere lɛ́lɛɛi su a kara” a nɛ kûa à gɛ́ɛ kútûa-pere a pâi kɛ́i yɛ̂ɛ ǹûai kwa laoi-laa kɛ a diai—nɛ́lɛɛ kpaa nyɔ́mɔɔ. (1 Kɔleŋtiɛŋ 15:33) Dɔ̃yâ-ŋuŋ “zɛŋ núu a zìi, nya ɓe a gula” kɛ ŋɔ́nɔ nɛ kûa à gɛ́ɛ kúfa mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ kú mɛni lɛ́lɛɛ sɔlɔ ɓó zu.​—Galesiɛŋ 6:7.

Ŋuŋ 2, ŋwkp. 12

  4 TUƐ-MƐNI

Tuɛ-mɛni káa a worɛ̂-woo nyii a kula Ɣâla yêei. Tãi ta a pɔri kɛ́i a worɛ̂-woo é pîlaŋ Ɣâla kpɛtɛ-mɛni ma, mɛni lɛ́ɛ, tɔ̂ŋ, kpaa mɛni ŋá-teeɛ. A ŋɔ́nɔ pɔri kɛ́i a worɛ̂-woo é pîlaŋ m̀ɛnii pâi kɛ́i tínaa-tuɛ-pere ma. Tuɛ-mɛni támaa káa Ŋâla-kɔlɔi su nyii ŋaa-see aâ kɛ.

Ŋuŋ 2, ŋwkp. 13

5 DUƐ-MƐNI-ŊAI BÎLAŊƆI M̀ASÂYAI MAI

Zîsɛ ɓé duɛ-mɛni-ŋai Ŋâla-kɔlɔi su é pîlaŋ M̀asâyai ma ŋaa-see è kɛ gbonoi. Basí “ Duɛ-mɛni-ŋai Bîlaŋɔɔ̂i M̀asâyai Mai” káa.

Ŋuŋ 2, ŋwkp. 17, fn.

6 ZIOVA KPƐTƐ-MƐNI É PÎLAŊ ǸƆII MA

Ziova è ǹɔii kpɛtɛ à gɛ́ɛ e kɛ a paredai ŋɔwɛli-kɛ-maa-ɓelai mɛni ma. Gbɛtɛ-mɛni maa fé nîi fáleni. Tãi kpua yée mu, Ɣâla a pâi ŋwana-lɔɔ kpɛɛi e wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa tɛɛ ŋɔnûai pɔ́.

Ŋuŋ 3, ŋwkp. 1

7 SÊTƆŊ DA DƐ̂ƁELEI

Sêtɔŋ ɓé kɛ a ŋâla-taa kelai nyii tɔɔ Ɣâla ma. Da dòli a Sêtɔŋ, nyii zukulai ɓa “Tɔɔ-maa nuu,” kpɛ́ni fêi a kɔ́ Ziova pɔ́. Da ŋɔ́nɔ dòli a Dɛ̂ɓelei, nyii zukulai ɓa “Laa kara nuu.” Dí naai ŋí see ma kpɛ́ni fêi a Ɣâla láa kara, gɛ nûa ɓoo.

Ŋuŋ 3, ŋwkp. 4

  8 ŊÂLA-TAA KELA-ŊAI

Ziova è ŋâla-taa kela-ŋai kpɛtɛ naa é namu gɛ lɛ́ɛ pâi ǹɔii kpɛtɛi. È dí kpɛtɛ à gɛ́ɛ díkɛ ɣâla-taa. Dí tɛɛi miliyɔ̂ŋ támaa ma. (M̀ɛni-lɛɛi 5:​11) Dílaa-ŋa káa ma, dítûa-pere lɛ́lɛ-ŋai kɛ ɓo a dakpɛ́ni-takpɛni, nyaŋ ŋ̀óo-mɛni kela-ŋai dífa fáa ma à gɛ́ɛ núu-kpune e vɛli-woo tɛɛ dípɔ. Díwala-walalaai káa a dakpɛ́ni-takpɛni, díkɛ tíi takpɛ́ni-ŋa kɛ. Díi tani ɓa díkɛ ɓo Ziova ŋɔkâloŋ see-sɛŋ ŋɛ́i díkɛ vɛli, díkɛ Ɣâla ŋɔworɛ̂-woo-ŋa ɓo, díkɛ ŋɔnûai maa kɔ̃ɔ díkɛ díténiŋ tɔɔ. Dí taŋa da Ɣâla ŋɔmɛni ŋá-teeɛ-ŋai ŋaa-see kɛ, díkɛ kpɔŋ maa tɛɛ ŋâla-woo-ɓo tíi pɔ́. (Ŋule-wooi 34:7; M̀ɛni-lɛɛi 14:6; 22:​8, 9) Tínaa-tuɛ-pere, da Zîsɛ-ni da pâi Amagidɔŋ kɔi kɔ́i.​—M̀ɛni-lɛɛi 16:​14, 16; 19:​14, 15.

Ŋuŋ 3, ŋwkp. 5; Ŋuŋ 10, ŋwkp. 1

9 SƆNYƆ̂Ŋ

Sɔnyɔ̂ŋ ɓa m̀ɛnii kpaa gili-ŋa-siai kwa gɛ nyii ŋwɛ́li fé Ziova ma. Ee sɔnyɔ̂ŋ a kúlaoi-laai su-kara kwa Ziova-ni, Ziova aâ tɔ̂ŋ-ŋa da tɔ̃yâ-ŋuŋ-ŋa tɛɛ kúpɔ nyii a kpɔŋ maa tɛɛ kúpɔ à gɛ́ɛ kúfe sɔnyɔ̂ŋ kɛ. Gɔ́ɔ pîlanii, Ziova è sɛŋ kélee kpɛtɛ a maa waa, kɛ́ɛ tãi Adaŋ da Iî dí Ziova wóo píli lai, dí sɔnyɔ̂ŋ kɛ, nya ɓe gɛ dímaa fé ŋɔ́nɔ kɛ ní a ŋwaa. Dí pɔlɔ dí saa, nyaŋ ee kú sɔnyɔ̂ŋ sɔlɔ ɓo Adaŋ yêei, kwa máŋ kwa pɔlɔ kú saa.

Ŋuŋ 3, ŋwkp. 7; Ŋuŋ 5, ŋwkp. 3

10 AMAGIDƆŊ

Nya ɓa Ɣâla ŋɔkɔ́i nyii pâi Sêtɔŋ ŋɔɣeniɛi da ŋwana-lɔɔ kélee kpɛɛi.

Ŋuŋ 3, ŋwkp. 13; Ŋuŋ 8, ŋwkp. 18

 11 ƔÂLA ŊƆKÂLOŊ-LAAI

Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai ɓa gɔ́mɛti Ziova aâ zee ɣâla-taai. Zîsɛ Kôrai ɓa Gâloŋ. Tínaa-tuɛ-pere, Ziova a pâi ŋwana-lɔɔ kélee kpɛɛi Gâloŋ-laai ŋí sârai. Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi kɛ́i ǹɔii mɛi.

Ŋuŋ 3, ŋwkp. 14

12 ZÎSƐ KÔRAI

Ɣâla è Zîsɛ kpɛtɛ e lɛ́ɛ pâi sɛŋ kélee ta kpɛtɛi. Ziova è Zîsɛ tɛɛ ǹɔii ma à gɛ́ɛ e saa núu-kpune mɛni ma. Zîsɛ saa pôlu ma, Ziova è mu siɣe saa yêei. Zîsɛ káa nâa ɣâla-taa a Kâloŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai mɛi.

Ŋuŋ 4, ŋwkp. 2

13 DUƐ-MƐNII É PÎLAŊ GÓRAŊ 490 MA

Ŋâla-kɔlɔi è wɔ́lɔ mò naa-tuɛ tãi nûa díkɛ pâi M̀asâyai kɔ́lɔnii lai. È mò nyɛɛ nyíŋi a pâi kɛ́i a kóraŋ ŋɔŋdɔ náaŋ pôlu buu lɔ́ɔlu mɛi saaɓa kao saaɓai (483) kpɛɛ ŋa nyii gɔ́ɔ è pîlaŋ góraŋ 455 B.C.E. su, é kpɛɛ góraŋ 29 C.E. su.

Kú gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ tãi tí è kpɛɛ góraŋ 29 C.E. su? Góraŋ ŋɔŋdɔ náaŋ pôlu buu lɔ́ɔlu mɛi saaɓa kao saaɓai (483) kɔ́ɔ è pîlaŋ góraŋ 455 B.C.E. su tãi Niɛmaya è li la Zerusâlɛŋ e pɛlɛ dɔɔ ma. (Danîa 9:​25; Niɛmaya 2:​1, 5-8) Góraŋ-ŋai kwa lonoi é pîlaŋ dîai, Ŋâla-kɔlɔi gwaa taŋa, a dítoli a “ɣele kuu” kpaa “fólo.” (Nɔŋba 14:​34; Izikiɛ 4:6) Ya góraŋ 455 B.C.E. kula góraŋ ŋɔŋdɔ náaŋ pôlu buu lɔ́ɔlu mɛi saaɓa kao saaɓai (483) su, a pâi kɛ́i a góraŋ 29 C.E. Góraŋ tí ɓé Zîsɛ è batâi maa sɔlɔ ɓo la gɛ kɛ a M̀asâyai!​—Lûu 3:​1, 2, 21, 22.

 Duɛ-mɛni tɔnɔi ŋí è ŋɔ́nɔ lono é pîlaŋ kóraŋ kpulu takpɛ́ni ma, nyii gáa a kóraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛ. È mò nyɛɛ góraŋ kpului ŋí su, 33 C.E. su, díkɛ pâi M̀asâyai paai, gɛ̀ ní e siɣe góraŋ 36 C.E. ma, Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai maa-tuŋ lɛ́lɛɛi a pâi ɓói ǹɔii gwaa kélee sîi kélee ma.​—Danîa 9:​24-27.

Ŋuŋ 4, ŋwkp. 7

 14 NƐ́Ɛ MƐNI LƐ́ƐI É PÎLAŊ DƆNƆ SU SAAƁAI MA

Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ Ziova ɓa Zɛŋ Kélee Kpɛtɛ Ɣâlai, nyaŋ è Zîsɛ kpɛtɛ e lɛ́ɛ pâi sɛŋ kélee ta kpɛtɛi. (Kolasiɛŋ 1:​15, 16) Zîsɛ fé a Ŋwala-wala kélee Ɣâlai. Vé ta wɔ́lɔ mò ní à gɛ́ɛ da Ɣâla dí pɔriɛi. È kpîŋ mò nyɛɛi: “Nâŋ-nuui tɛɛi ḿa.” (Zɔ̂ŋ 14:​28; 1 Kɔleŋtiɛŋ 15:​28) Kɛ́ɛ ɣâla-mɛni su-ɓela taŋa da Dɔnɔ-su-saaɓai mɛni lɛ, diyɛɛ Ɣâla káa a dɔnɔ-su-saaɓa: Nâŋ-nuui, Nôŋ-nuui, da mɔ̂leŋ maa waai. “Dɔnɔ-su-saaɓa” mɛnii fé Ŋâla-kɔlɔi su. Gáa a lɛ́ɛ-mɛni lɛɛ.

Mɔ̂leŋ maa waai ɓa Ɣâla ŋɔwala-walalaai nyii a gbɛtɛ-mɛni ŋaa-see kɛ zârai. Vé a núu kpɔ́ɔ. Gɔɔŋ-maa ɓa, Pɛŋtekɔ ɣele, Kôrai-ɓela “laa è fɛ́ɛ a mɔ̂leŋ maa waa,” nyaŋ Ziova è wɔ́lɔ mò nyɛɛi: “Ŋa pâi ŋa mɔ̂leŋ pui núu kélee kponoi.”​—Dikɛ-mɛni-ŋai 2:​1-4, 17.

Ŋuŋ 4, ŋwkp. 12; Ŋuŋ 15, ŋwkp. 17

15 KULƆSI

Tɔ̃yâ Kôrai-ɓela dakɛ Ɣâla fɛlii, dífa vɛli kulɔsi kpaa wúru su tiyeŋɔɔ sârai. Lé mɛni ma?

  1.  Lɛ́ɛ ɣâla-mɛni su-ɓela daâ wɔ́lɔ tíi kɛ a kulɔsi a tãi su kôya. Tãi pɔlɔi su, dakaa tíi kɛ a kulɔsi dakɛ dísãa takpɛ́ni-ŋa fɛlii díkɛ sala kula lɛ́ɛ ɣâla-ŋa diɛ. Góraŋ 300 tɛɛi Zîsɛ saa pôlu mai, Kôrai-ɓela dífe tíi kɛ ní a kulɔsi díɣâla fɛliɛ su. Tãi támaa tɛɛ pôlu ma, Lomaŋ Kâloŋ Constantine è kulɔsi kɛ a Kôrai-mɛni su sɛŋ. Dí tíi kɛ a kulɔsi à gɛ́ɛ dí díɣâla-mɛnii su kɛ́tɛ. Kɛ́ɛ kulɔsi fé kɛ ní a sɛŋ kélee ta nyii bîlaŋɔi Zîsɛ Kôrai ma. Kiale Encyclopedia kɔlɔ tɔnɔ è mo nyɛɛi: “Ǹûai wɔ́lɔ kɛ ɣele ma Kôrai-mɛni kɔ́ɔ é lɛ́ɛ pîlanii da diai dífe a Kôrai-ɓelai díkélee da tíi kɛ a kulɔsi.”

  2.  Zîsɛ fé saa ní kulɔsi ma. Gurîi-wooi “kulɔsi” sukulai ɓa “wúru tɔnɔ,” “wúru kpune,” kpaa “wúru.” The Companion Bible è mò nyɛɛi: “Gurîi-woo ta kélee fé [Gurîi Ɣâla-kɔlɔi su]  nyii nɛ à gɛ́ɛ gáa a wúru-kpua su tiyeŋɔɔ feerɛ.” Zîsɛ è saa wúru tɔnɔ ma.

  3.  Ziova fé ŋwɛ̂lii kú tíi kɛ a ɣâla-pɔɔkɔ̂ɔŋ-ŋa kpaa sãa fotôo-ŋa kwa kɛ vɛlii.​—Ɛsedɔ 20:​4, 5; 1 Kɔleŋtiɛŋ 10:​14.

Ŋuŋ 5, ŋwkp. 12

16 ZAA KILI-TOO-ŊA KPƆŊ

Zîsɛ è mò ŋɔpôlu-ɓelai dîa à gɛ́ɛ díkɛ ŋɔsaai Gili-too-ŋa Kpɔŋ too. Da nyíŋi kɛ a Ibulu ɣáloŋ dakɛ ma Nisãŋ ŋɔfólo 14, kóraŋ kélee vólo tɔnɔi Eezuɛ-ŋai da kaa Dɛɛ-mɛi Kuui kula lai. Da gbóloi da ŋwaai nyii zukulai ɓa Zîsɛ kpono da ŋ̀ãai, tɛɛ à gɛ́ɛ núu kélee e nyée lɛɣɛ ma Zaa Kili-too-ŋa Kpɔŋ ma. Diai pâi lîi ɣâla-taa da Zîsɛ-ni, da gbóloi mii dí ŋwaai kpele. Diai kili-kɛ-zu káa díyêei à gɛ́ɛ díkɛ ǹɔii ma wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ, da li Zaa Kili-too-ŋa Kpɔŋ ma kɛ́ɛ dífa gbóloi mii kpaa dí ŋwaai kpele.

Ŋuŋ 5, ŋwkp. 21

17 FÚLU-SÃA

ŊÂLA-KƆLƆ MAA WAAI su, dakɛ “fúlu-sãa”, a pɔri kɛ́i a (1) núu, (2) sua, kpaa (3) vúlu-laai gáa núu kpaa sua kponôi. Gɔɔŋ-maa taŋa ká ŋí:

  • Núu. “Nôa ŋɔtãi ma . . . núu lɔ́ɔlu mɛi saaɓa, è ɓalo.” (1 Pitɛ 3:​20) Kwaâ gáa ŋâla-kɔlɔ-kpuai ŋí su à gɛ́ɛ “fúlu-sãa” káa a nûa​—Nôa da bɔ̂ŋ, dílóŋ surɔ̂ŋ saaɓai da dípɔŋ-ni.

  • Sua. “Ɣâla è ŋɔ́nɔ mò nyɛɛ, ‘Tɔɔ fúlu-sãa dí kɛ ǹyá-ŋai su, ŋɔni-ŋa dí koôŋ ǹɔii mɛi.’ Nya ɓe Ɣâla è mò nyɛɛ, ‘Tɔɔ fúlu-sãa dí kɛ ǹɔii ma yɛ̂ɛ berei dísîi káa lai, taa-tûlɛ, tɔara-sãa, da lɔɔ fɛnɛ-sãa yɛ̂ɛ  berei dísîi káa lai.’ Nya ɓe è kɛ tí.”​—Zɛnɛse 1:​20, 24.

  • Vúlu-laai gáa núu kpaa sua kponôi. Ziova è mò Mose ma nyɛɛi: “Diai kélee kɛ ŋwɛ̂lii dí I paai, daâ saa.” (Ɛsedɔ 4:​19) Tãi Zîsɛ è kɛ la ǹɔii mai, è mò nyɛɛi: “Ńyãa ɓa m̀ála mɛi-kaa-nuu lɛ́lɛɛi. M̀ála mɛi-kaa-nuu lɛ́lɛɛi a ŋɔfúlu-laai tɛɛ m̀ála-ŋai mɛni ma.”​—Zɔ̂ŋ 10:​11.

    É tee nyíti ma, núu ta a mɛni ta kɛ a “ŋɔmɔ̂leŋ kélee,” zukulai ɓa a gɛ a ŋɔwala-walalaai kélee. (Maafîu 22:​37; Dutɛrɔnome 6:5) Ŋ̀óoi “fúlu-sãa” a pɔri ŋɔ́nɔ kɛ́i a núu-kpune kpaa sua-ŋa líi laa mɛni. À kɛ̀ sɛŋ ta fé a vúlu, gɛ̀ ní gáa a bûma. Kwa maa sɛŋ toli a sɛŋ pûma.​—Nɔŋba 6:6; Táre-woo-ŋa 23:2; Azaya 56:11; Egaa 2:13.

Ŋuŋ 6, ŋwkp. 5; Ŋuŋ 15, ŋwkp. 17

18 MƆ̂LEŊ

Ibulu da Gurîi-wooi “mɔ̂leŋ” a pɔri kɛ́i a sɛŋ sîi takpɛ́ni-ŋa ŊÂLA KƆLƆ MAA WAAI su. Nyaŋ da pɔri kpîŋ kɛ́i a zãai kúfa díkaai, yɛ̂ɛ fãa, kúlɛwo kpaa sua-ŋa lɛwo. A pɔri ŋɔ́nɔ kɛ́i a ŋâla-taa kela-ŋai da m̀ɔ̂leŋ maa waai, nyii gáa a Ɣâla ŋɔwala-walalaai. Ŋâla-kɔlɔi fé mo ní kwaa ta kélee ma à gɛ́ɛ núu a saa sɛŋ ta a kula gbonôi e kɛ́-ɣeniɛ kɛ kwaa ta ma.​—Ɛsedɔ 35:​21; Ŋule-wooi 104:​29; Maafîu 12:​43; Lûu 11:​13.

Ŋuŋ 6, ŋwkp. 5; Ŋuŋ 15, ŋwkp. 17

19 GƐ-INA

Gɛ-ina è wɔ́lɔ kɛ a túluŋ ŋa, kpòto-wolo ta su, Zerusâlɛŋ kɔlɛ ma ɓɛ́i da kaa sãa kereŋ naai. Sɛŋ ta kélee fé naa nyii nɛ à gɛ́ɛ Zîsɛ ŋɔtãi ma, da kaa sua-ŋa kpaa núu fúlu kereŋ dúluŋ ŋí ŋa gbòto-woloi ŋí su. M̀ɛni ma, Gɛ-ina fé a  kwaa ta ma ɓɛ́i núu a saa ŋɔmɔlêŋ a li naa gɛ mɔ̃lɛ kpaa gɛ kéreŋ wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ. Tãi Zîsɛ è lono la é pîlaŋ diai dîa da li Gɛ-ina, è kɛ lonoi é pîlaŋ wɔlɔ-wɔlɔ sukara ma.​—Maafîu 5:22; 10:28, NW.

Ŋuŋ 7, ŋwkp. 20

20 ǸÚU-NAMUI ŊƆƔÂLA-FƐLI-WOOI

Ŋâla-fɛli-wooi ŋí ɓé Zîsɛ è nɛ ŋɔpôlu-ɓelai dîa tãi è kɛ Ɣâla fɛli-pere lɛ́i la dîai. Da ŋɔ́nɔ doli a Kúnâŋ Gáa Ŋelei Sui kpaa Ǹúu-namui ŋɔɣâla-fɛli-wooi. Gɔɔŋ-maa ɓa, Zîsɛ è mò nyɛɛ kwa kɛ Ɣâla fɛlii, kú mó kúyɛɛ:

  • “Tɔɔ kú ílaa siɣe a maa waa”

    Kwa Ziova fɛli à gɛ́ɛ e náa maa waa lɛ́ɛ-mɛni kélee yêei. Kpɛ́ni fêi nyíŋi a pâi gɛ́i diai kélee ɣâla-taa da ǹɔii ma dí Ɣâla láa ma tɛ, dí ziɣe a maa waa.

  • “Tɔɔ Íkâloŋ-laai é pa”

    Kwa Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ ŋɔgɔ́mɛti e pa e Sêtɔŋ ŋɔŋwana-lɔɔ ɣéniɛi ŋí su-kara, e kɛ ǹɔii mɛi, e ǹɔii kɛ a paredai.

  • “Tɔɔ ínĩ̂a-mɛni e kɛ . . . ǹɔii ma ɓɛ́”

    Kwa Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ gbɛtɛ-mɛni ŋaa-see e kɛ é pîlaŋ ǹɔii ma, à gɛ́ɛ ŋ̀óo-mɛni-ɓela maa waai díkɛ Paredai wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ yɛ̂ɛ berei Ziova è kɛ ŋwɛ̂lii lai.

Ŋuŋ 8, ŋwkp. 2

21 M̀AA-TEE-SƐŊ

Ziova è m̀aa-tee-sɛŋ tɛɛ à gɛ́ɛ e núu-kpune ŋuŋ ma ɓó sɔnyɔ̂ŋ da saa yêei. M̀aa-tee-sɛŋ ɓa zɛŋ nyii vúlu-laa maa waai yá pôlu nyii Adaŋ è naŋ, e ŋɔ́nɔ kúloai kpɛtɛ kwa Ziova-ni. Ɣâla è Zîsɛ tɛɛ ǹɔii ma à gɛ́ɛ e saa sɔnyɔ̂ŋ-ɓela mɛni ma. Zîsɛ ŋɔsaai sârai, núu-kpune kélee a pɔri ŋɔ́nɔ kɛ́i a maa waa e wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓo.

Ŋuŋ 8, ŋwkp. 21; Ŋuŋ 9, ŋwkp. 13

 22 LÉ ƁÉ GÓRAŊ 1914 KƐ A KÓRAŊ MƐNI KPANAŊƆƆ̂I?

Duɛ-mɛnii nyii Danîa ŋuŋ 4 è lono é pîlaŋ mai è nɛ à gɛ́ɛ Ɣâla a pâi Ŋɔkâloŋ-laai seei góraŋ 1914 su.

Duɛ-mɛnii: Ziova è gɛ Nɛbukinaza e see ɓó é pîlaŋ wúru kɛ́tɛ tɔnɔ ma nyii dí deei. Zeei tí su, dí kɔli da ɓara tínaŋ ŋúrui ŋume ma à gɛ́ɛ vé tɛ́niŋ e lɛ́ɛ la zu “kóraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛ” e tɛɛ. Naa pôlu ma, ŋúrui a pâi ŋɔ́nɔ tɛ́niŋ nii.​—Danîa 4:​1, 10-16.

M̀ɛnii kwa pɔri maa-kɔ̂rii duɛ-mɛnii ŋí sui: Ŋúrui sukulai ɓa Ɣâla ŋɔkɛmɛi-laai. Kóraŋ támaa yée mu, wɔlɔ-wɔlɔ tí, Ziova ɓé a kaa kâloŋ-ŋa see Eezuɛ-ŋai mɛi Zerusâlɛŋ. (1 Kɔlɔnikɔ 29:​23) Kɛ́ɛ gâloŋ-ŋai tí dífe lɛɛ ní Ziova wóo mu, m̀ɛni ma, díkâloŋ-laai è kpera. Dí Zerusâlɛŋ su-kara góraŋ 607 B.C.E. su. Tãi tí ɓé kɛ a “góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” kɔ́ɔ pîlanii. (2 Kâloŋ 25:1, 8-10; Izikiɛ 21:25-27) Tãi Zîsɛ è mò la nyɛɛ “Da pâi Zerusâlɛŋ tánîi díkɔɔ mu é lɛ́ɛ la zu Zɛ̃tai-ŋai dítãi ŋaa-see e kɛ,” è kɛ lonoi é pîlaŋ “góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” ma. (Lûu 21:​24) M̀ɛni ma, “góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” fé kpɛɛ ní tãi Zîsɛ è kɛ la ǹɔii ma. Ziova è gono tee à gɛ́ɛ a pâi Kâloŋ seei “góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” kpɛɛ ŋa. Gâloŋ ninai ŋí Zîsɛ, ŋɔwala-walalaai mu, Ɣâla a pâi lûwa laai nûa dîa ǹɔii gwaa kélee, wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.​—Lûu 1:​30-33.

“Góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” gula gîei kɛ pere: “Góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” ŋí fé nɔ́ a kóraŋ kpɔ́ɔ lɔ́ɔlu mɛi feerɛ. Kɛ́ɛ gáa a kóraŋ 2,520 nyii ya góraŋ 607 B.C.E kula zu, a pa a yá góraŋ 1914 su. Góraŋ tí su ɓé Ziova è M̀asâyai, Zîsɛ kɛ la a Kâloŋ Ŋɔkâloŋ-laai su ɣâla-taa.

 Kú góraŋ 2,520 sɔlɔ ɓó pere kɛ léŋ? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ kóraŋ saaɓa da gbura sukulai ɓa kóraŋ 1,260. (M̀ɛni-lɛɛi 12:​6, 14) “Góraŋ lɔ́ɔlu mɛi feerɛi” tí seeɛ gîei feerɛ káa a kóraŋ 2,520. Ya góraŋ 607 B.C.E kula góraŋ 2,520 su, ya pa lîi góraŋ 1914 ma. Góraŋ-ŋai kwa lonoi é pîlaŋ dîai, Ŋâla-kɔlɔi gwaa taŋa a dítoli a “ɣele kuu” kpaa “fólo.”​—Nɔŋba 14:​34; Izikiɛ 4:6.

Ŋuŋ 8, ŋwkp. 23

23 MAKƆƆ, ŊÂLA-TAA KELA KƐ́TƐI

“Ŋâla-taa kela kɛ́tɛi” sukulai ɓa “ŋâla-taa kela-ŋai dílaa-tûɛ-nuui.” Ɣâla-taa kela kɛ́tɛ tɔnɔ nɔ́ ɓé Ŋâla-kɔlɔi è lono é pîlaŋ ma, nyaŋ náa ɓa Makɔɔ.​—Danîa 12:1; Zûu 9.

Makɔɔ ɓa Ɣâla ŋɔkɔ́ kɔ́ kela-ŋai Laa-tûɛ-nuui. M̀ɛni-lɛɛi 12:7 è mò nyɛɛi: “Makɔɔ da ŋɔkela-ŋai dí kɔ́ nyao maa suai pɔ́.” M̀ɛni-lɛɛi kɔlɔi è mò nyɛɛ Ɣâla ŋɔkɔ́ kɔ́ kela-ŋai Laa-tûɛ-nuui ɓa Zîsɛ, m̀ɛni ma, Makɔɔ káa a Zîsɛ láa ta.​—M̀ɛni-lɛɛi 19:​14-16.

Ŋuŋ 9, ŋwkp. 4

24 ŊELE-ŊAI KPƐƐ ŊA TÃI

Ŋele-ŋai kpɛɛ ŋa káa a tãi mɛni kpàyakpaya-ŋa da pâi kɛ́i la ǹɔii ma Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai e lɛ́ɛ pâi Sêtɔŋ ŋɔɣéniɛi su-karai. Ɣâla-kɔlɔ-kpua takpɛ́ni-ŋa da lono é pîlaŋ Ŋele-ŋai kpɛɛ ŋa tãi ma a “ŋéniɛi kpɛɛ ŋa tãi” da “núu-kpune Nôŋ pa tãi.” (Maafîu 24:​3, 27, 37) “Ŋele-ŋai kpɛɛ ŋa tãi” kɔ́ɔ é pîlaŋ tãi Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai è pɛlɛ tíi kɛ́i la góraŋ 1914 su, nyaŋ a pâi kpɛɛi tãi Ɣâla a pâi Sêtɔŋ ŋɔɣéniɛi su-karai la Amagidɔŋ kɔ́i su.​—2 Temete 3:1; 2 Pitɛ 3:3.

Ŋuŋ 9, ŋwkp. 5

 25 M̀U-SIƔE SAA-YÊEI

M̀u-siɣe saa-yêei ɓa à kɛ̀ Ɣâla a núu ta mu-siɣe saa yêei. Ŋâla-kɔlɔi è lono é pîlaŋ m̀u-siɣe saa-yêei lɔ́ɔlu mɛi náaŋ ma. Ilaiza, Ilaisa, Zîsɛ, Pitɛ da Pɔ̂ɔ dí kélee dí nûa mu-siɣe saa yêei. Nyaŋ dí ŋɛi-kɛ-maa-ŋai ŋí kɛ Ɣâla ŋɔwala-walalaai sârai. Ziova aâ gono tee à gɛ́ɛ a pâi “dɔ̃yâ-ɓelai da diai dífe a tɔ̃yâ-ɓelai” mu-siɣei saa yêei dí kɛ ŋɔ́nɔ ǹɔii ma. (Dikɛ-mɛni-ŋai 24:​15) Ŋâla-kɔlɔi è mò à gɛ́ɛ nûa taŋa da pâi dímu siɣei saa yêei à gɛ́ɛ dí lí ɣâla-taa. Nyíŋi a pâi kɛ́i a tãi diai Ɣâla aâ dí siɣei da pâi dímu siɣei la saa yêei dí lí ɣâla-taa à gɛ́ɛ díkɛ naa da Zîsɛ-ni Gâloŋ-laai su.​—Zɔ̂ŋ 5:​28, 29; 11:​25; Felepiɛŋ 3:​11; M̀ɛni-lɛɛi 20:​5, 6.

Ŋuŋ 9, ŋwkp. 13

26 WULU-MƐNI (SÁLE NYƆ́MƆ KƐ́ PERE)

Wulu-mɛni kpaa sále nyɔ́mɔ kɛ́ɛ káa a núu kɛ́ɛ kɔ́i à gɛ́ɛ e lono nyínaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋa pɔ́ gbɔ́ɔ yée ma, kpaa núu takpɛ́ni sârai yɛ̂ɛ tɛli-kpɛ-nuu. Diai da díyée pu sále nyɔ́mɔɔ kɛ́ɛ sui, da gɛ tí kpɛ́ni fêi gáa díkili-ŋa à gɛ́ɛ núu a saa, sɛŋ ta a kula gbonôi nyii a pɔri kpɔnîi dîa kpaa e mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ a dia. Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai da kpîŋ kɔ à gɛ́ɛ dí nûa kɛ dí kula Ɣâla wóo mu. Tuɛ-mɛni ɓoɔ a sále-pere, kpɛɛŋ kɔɔ, wulu kɛ́ɛ, da nɛ́ɛ-mɛni-ŋai nûa da laa lai dí kélee díkaa a wulu-mɛni. Kɔlɔ-ŋa támaa, kɔlɔ-kpua-ŋa, vilo-ŋa, da wule-ŋa kpîŋ da gɛ nûa dí laa la à gɛ́ɛ tuɛ-mɛni ɓoɔ a sále-pere, kpɛɛŋ kɔɔ, wulu kɛ́ɛ, da nɛ́ɛ-mɛni-ŋai nûa da laa lai dífe a mɛni nyɔ́mɔɔ. M̀ɛni-ŋai nûa da gɛ núu ta a saa yɛ̂ɛ sâla kulaa saa-ɓela diɛ, saa-kuu kɛɛ, da m̀ɛni-ŋai nûa da gɛ a díkpɔ́ɔi saa a too dîa da zaa nyii kpeliŋ dia máŋ díkaa a wulu-mɛni. Nûa támaa dí lɛ́ɛ pâi wulu-mɛni kɛ́i, da lɔ sále nyɔ́mɔɔ ma.​—Galesiɛŋ 5:​20; M̀ɛni-lɛɛi 21:8.

Ŋuŋ 10, ŋwkp. 10; Ŋuŋ 16, ŋwkp. 4

 27 ZIOVA ŊƆTƆ̃YÂ-LAAI À GƐ́Ɛ E KƐ A KÂLOŊ

Ziova ɓa Ŋwala-wala kélee Ɣâlai, nyaŋ nya ɓe ŋéniɛi kpɛtɛ. (M̀ɛni-lɛɛi 15:3) Nyíŋi ɓe sɛŋ kélee kɛ a bɔ́ɔ, wala-walalaa kɛ ɓó ǹyêei à gɛ́ɛ e gbɛtɛ sãa kélee mɛi káa. (Ŋule-wooi 24:1; Azaya 40:​21-23; M̀ɛni-lɛɛi 4:​11) Aâ tɔ̂ŋ kpɛtɛ zãai kélee mɛni ma è dí kpɛtɛi. Wala-walalaa káa kpîŋ Ziova yêei à gɛ́ɛ é nûa lɛ́ a núu-mɛi-ɓela. Kwa Ɣâla wɛli kú ŋ̀óo mɛni, gɛ̀ ní kúyée seeɛi ŋɔkɛ-mɛi-laai mu.​—1 Kɔlɔnikɔ 29:11.

Ŋuŋ 11, ŋwkp. 10

28 KOO KARAA

Nûa da gili dí koo kara. Nyíŋi fé yɛ̂ɛ mɛni-ŋánaa a núu kɛ kpaa goo e kara gbɔ́ɔ yée ma. Nɛnî a koo siɣe a nina, nolôŋ fé nɔ́ a ǹɛnîi tí lúu ta. Nolôŋ tí káa a núu kpɔ́ɔ.

Ŋuŋ 13; ŋwkp. 5

29 ŊÃA SIƔEƐ

Nyíŋi káa a tãi dâda-ŋa da ŋãa kpaa ŋ̀ãa sîi náaŋ dɔnɔ pu la núu ta kponôi nyii dí gula núu takpɛ́ni kponôi kpaa nyii gáa díyêei zeêi kɛ́i. Ŋ̀ãa sîi náaŋ ŋí ɓai ŋ̀ãai nyii a li a yá kúkpono gwaa kélee, ŋ̀ãai nyii a kúkpono maa-kɔ̃ɔ kɔlɔ-fela yêei, ŋ̀ãai nyii a kúŋãa kpera kwa kú ŋwana, da ŋ̀ãai nyii zumoɔi a yái.

Ŋuŋ 13, ŋwkp. 13

 30 KULA-MAA KƐ

Ŋâla-kɔlɔi su, núu “kula-maa kɛ́ɛ” fé nɔ́ a ǹúui ŋɛ́i maa nɔ̃́ɔ. Da kúkula-maa kɛ, nyíŋi a kúténiŋ tɔɔ, e mɛni lɛ́ kûa, e kútáre. Ziova fa wɔ́lɔ núu kula-maa kɛ a ŋwana-lɔɔ pere. (Táre-woo-ŋa 4:​1, 2) A pa kula-maa kɛ mɛni ma, Ziova káa a mɛni-kɔɔŋ-maa lɛ́lɛɛ lóŋ-kaa-ɓela diɛ. Berei Ziova a nûa kula-maa kɛ lai, a gɛ̀ nûa dí ŋɔkula-maa kɛi kɛ pere wɛ́li. (Táre-woo-ŋa 12:1) Ziova è ŋɔnuâi wɛ́li-ni, gɛ díténiŋ tɔɔ. A mɛni-ŋa ŋá-lɛ́ dîa nyii a díkili-ŋa-sia nyɔmɔɔ̂i maa fáleŋ e gɛ dí díkili-ŋa sia dí tûa a berei ŋwɛ́li káa mai. Berei lóŋ-kaa ɓela da pɔri dílônii kula-maa kɛ lai ɓa, dí kpɔŋ maa tɛɛ dípɔ dí m̀ɛnii kɔ́lɔŋ ǹɛ́lɛɛi la à gɛ́ɛ dí woo-mɛni kɛ. A ŋɔ́nɔ pɔri kɛ́i a berei da pɔri nɛ̂i la dîa à gɛ́ɛ dí Ziova wɛ́li, dí Ŋâla-kɔlɔi wɛ́li, dí ŋɔtɔ̃yâ-ŋuŋ-ŋai ŋa kaa.

Ŋuŋ 14, ŋwkp. 13

31 NYÎNAŊ NYƆ́MƆƆ-ŊAI

Díkaa a kela nyɔ́mɔɔ-ŋa nyii kúfa dí kaa, kɛ́ɛ wala-walalaa káa díyêei e tɛɛ núu-kpune ma. Nyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai díkaa a ŋwana-lɔɔ kela-ŋa. Tãi dí díkpîŋ kɛ la a Ɣâla kpɔara-ɓelai dí ŋ̀óo pilîi, maa tãi ɓé díkɛ la a ŋwana-lɔɔ kela-ŋa. (Zɛnɛse 6:2; Zûu 6) Dí too Sêtɔŋ pɔ́ ŋɔtɔɔ-ma-laai su é pîlaŋ Ziova ma.​—Dutɛrɔnome 32:​17; Lûu 8:​30; Dikɛ-mɛni-ŋai 16:​16; Zĩi 2:​19.

Ŋuŋ 16, ŋwkp. 4