Lí zu-pere

Lí m̀ɛni-ŋuŋ-ŋai ma

Ziova Ŋɔsêre-faa Kɛ́-ɓelai

Zîi-wooi siɣe ya ŋwɛ̂lii Kpelle

 GƆLƆ-ŊUŊ 14

Íkaayɔɔ̂i A Pɔri Kɛ́i Lii-nɛ̃ɛ Su

Íkaayɔɔ̂i A Pɔri Kɛ́i Lii-nɛ̃ɛ Su

1, 2. Lé ɓé Ziova a ŋwɛ̂lii káayɔɔ-ŋa mɛni ma?

ZIOVA ƔÂLA ɓé tûa-laa kɔ́ɔ pîlaŋ. Ŋâla-kɔlɔi è mò à gɛ́ɛ Ɣâla è ǹɛnîi maa-ŋuŋ kpɛtɛ “é pa la ǹalôŋ pɔ́.” Adaŋ líi è kɛ kpɔ́ a nɛ̃ɛ nyɛɛi: “Gbɛɛ ŋái ǹúui ŋí káa a ŋ́gao, gɛ ɓo a ńuu.” (Zɛnɛse 2:​22, 23) Nyíŋi a nɛ kûa à gɛ́ɛ Ziova a ŋwɛ̂lii lii-nɛ̃ɛ é kɛ tûa-laa su.

2 Kɛ́lɛ, lii-nɛ̃ɛ fé tûa-laa támaa su. Kɛ́lɛ, tɔ̃yâ-ŋuŋ-ŋa káa Ŋâla-kɔlɔi su nyii a kpɔŋ maa tɛɛ káayɔɔ su-ɓela pɔ́ à gɛ́ɛ lii-nɛ̃ɛ é kɛ́ díkaayɔɔ̂i su.​—Lûu 11:​28.

M̀ƐNI-ŊAI ƔÂLA A ŊWƐ̂LII NƐNÎ KULA SINÂA DÍ GƐI

3, 4. (1) Maa nɛ̃ɛi surɔ̂ŋ e ŋɔnɛnîi soŋ léŋ? (2) Lé mɛni ɓé ǹɛ́lɛɛi la à gɛ́ɛ surɔ̂ŋ da ŋɔnɛîi dí díkîe-ni su mɛni lɛɛi?

3 Ŋâla-kɔlɔi nyɛɛ surɔ̂ŋ sɔŋ lɛ́lɛɛ é ŋɔnɛnîi soŋ a wɛli-kɛ-maa da ɓaa-kɛ-maa-pere. Ye Ifisiɛŋ 5:​25-29 lóno . Maa nɛ̃̂ɛi surɔ̂ŋ é ŋɔnɛnîi soŋ a wɛli-kɛ-maa-pere a tãi kélee. É ŋɔ́nɔ maa kɔ̃ɔ, é mɛi káa, nyaŋ vé mɛni ŋánaa ta kɛ a ǹyaa.

4 Kɛ́lɛ lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi zurɔ̂ŋ é gɛ à kɛ̀ ŋɔnɛnîi a pɔara-mɛni-ma kɛ? Ŋâla-kɔlɔi è mò nɛnî kula sinâa dîa nyɛɛi: “Ka kánɛyâai wɛ́li a tãi kélee, káfe kálii ŋwana dîa a ŋánaa.” (Kolasiɛŋ 3:​19, NW) Sinâa, é lɛ́ɛ kákili-ŋa à gɛ́ɛ káa máŋ ka pɔara-mɛni-ma kɛ. Nyaŋ à kɛ̀ ya ŋwɛ̂lii Ɣâla é ísɔnyɔ̂ŋ su mɛni lɛɛ, fɛ̂ɛ I ínɛnîi ŋɔsɔnyɔ̂ŋ su mɛni lɛɛ. (Maafîu 6:​12, 14, 15) À kɛ̀ surɔ̂ŋ da ŋɔnɛnîi da kɔ à gɛ́ɛ dí díkîe-ni su mɛni lɛɛ, nyíŋi a pa a lii-nɛ̃ɛ dítûa-laai su.

5. Lé mɛni ɓé maa nɛ̃̂ɛi la surɔ̂ŋ é ɓaa-kɛ-maa tɛɛ ŋɔnɛnîi pɔ́i?

 5 Ziova a ŋwɛ̂lii surɔ̂ŋ é ɓaa-kɛ-maa tɛɛ ŋɔnɛnîi pɔ́. Maa nɛ̃̂ɛi nɛnî kula surɔ̂ŋ é gili-ŋa sia a gbanaŋɔɔ é pîlaŋ zãai dîa maa nɛ̃̂ɛi ŋɔnɛnîi é zɔlɔ ɓói. Nyíŋi káa a mɛni kpanaŋɔɔ. À kɛ̀ nɛnî kula surɔ̂ŋ a wàla ŋɔnɛnîi soŋ a nɛ́lɛɛ, Ziova fé pâi ǹyée seêi vɛli-woo mu. (1 Pitɛ 3:7) Ziova a kúmaa mɛni siɣe a gbanaŋɔɔ à kɛ̀ kú ŋwɛ̂lini. Va su ɣɛɛ kɛ surɔ̂ŋ da nɛnî loai.

6. Ŋâla-kɔlɔi a mò nyɛɛ surɔ̂ŋ da ŋɔnɛnîi díkaa a “kpono tɔnɔ” zukulai ɓa lé?

6 Zîsɛ è mò à gɛ́ɛ zurɔ̂ŋ da nɛnîi “dífa ŋɔ́nɔ kɛ a kpono feerɛ, kɛ́lɛ, díkaa a kpono tɔnɔ.” (Maafîu 19:6) Wɛli-kɛ-maa ŋa kánaŋɔɔ é kɛ díyêei díkîe-ni mɛni ma, nyii pâi gɛ́i dífe pâi díyée pui wulu-wulu kpɛ́ mɛni su. (Táre-woo-ŋa 5:​15-21; Ibulu 13:4) Maa nɛ̃̂ɛi zurɔ̂ŋ da ŋɔnɛnîi dí díkîe-ni líi laa à pa lɔ-pɔrɔŋ mɛni ma. (1 Kɔleŋtiɛŋ 7:​3-5) Zurɔ̂ŋ é kɛ a gɔ́lɔŋɔɔ à gɛ́ɛ “núu fa gbîŋ kpono kpɔara, kɛ́lɛ, a ŋa kɔŋ é mɛi kaa.” M̀ɛni ma, é ŋɔnɛnîi wɛ́li, é zoŋ a nɛ́lɛɛ. E tɛɛ sɛŋ kélee ma, nɛnî a ŋwɛ̀li à gɛ́ɛ ŋɔsurɔ̂ŋ é zoŋ a wɛli-kɛ-maa-pere.​—Ifisiɛŋ 5:​29.

M̀ƐNI-ŊAI ƔÂLA A ŊWƐ̂LII SURƆ̂Ŋ KULA NƐYÂA DÍ GƐI

7. Lé mɛni ɓé maa nɛ̃̂ɛi la à gɛ́ɛ káayɔɔ kélee ŋuŋ é kɛ mai?

7 Maa nɛ̃̂ɛi káayɔɔ kélee ŋuŋ é kɛ ma, ǹúui pâi gaayɔɔ̂i téniŋ tɔɔ̂i à gɛ́ɛ dí tíi kɛ gîe ma a nɛ́lɛɛ. Ŋâla-kɔlɔi è mò 1 Kɔleŋtiɛŋ 11:3 su nyɛɛi: “Núu kélee ŋuŋ-tuɛ-nuu ɓa Kôrai, nɛnîi ŋuŋ-tuɛ-nuu ɓa ŋɔsurɔ̂ŋ, Kôrai ŋuŋ-tuɛ-nuu ɓa Ɣâla.”

8. Surɔ̂ŋ kula nɛnî a ɓaa-kɛ-maa siŋɔɔ tɛɛ léŋ bɔ̂ŋ pɔ́?

8 Nɛnî kula surɔ̂ŋ kélee da pɔara-mɛni-ma-ŋa kɛ. Kɛ́lɛ, nɛnîi a kpɔŋ maa tɛɛ ŋɔsurɔ̂ŋ pɔ́ ŋɔmɛni-kpɛtɛɛ-ŋai su,  da ǹyaa dí tíi kɛ gîe ma, nyíŋi a pa a lii-nɛ̃ɛ díkaayɔɔ̂i su. (1 Pitɛ 3:​1-6) Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛi: “Fɛ̂ɛ ǹɛyâai dí ɓaa-kɛ-maa siŋɔɔ tɛɛ dísinâai pɔ́.” (Ifisiɛŋ 5:​33, NW) Kɛ́ɛ zurɔ̂ŋ a wàla kɛ dɔ̃yâi sui? A nɛɛ máŋ é kɛ tí, maa nɛ̃̂ɛi nɛnîi é ɓaa-kɛ-maa siŋɔɔ tɛɛ ŋɔsurɔ̂ŋ pɔ́. Ŋâla-kɔlɔi nyɛɛi: “Nɛyâa, ká kásinâai wóo mɛni, à gɛ́ɛ à kɛ̀ díta fa ŋ̀óli tɔ́ɔ ŋ̀óoi ma, dínɛyâai tûa-pere é gɛ dílii é pene, kpɛ́ni fêi da pâi dítûa-pere maa waai káai da díɓaa-kɛ-maa siŋɔɔi.” (1 Pitɛ 3:​1, 2, NW) Nɛnî ŋɔtûa-pere-lɛlɛ a gɛ bɔ̂ŋ é dɔ̃yâi kɔ́lɔŋ é ɓaa-kɛ-maa tɛɛ bɔ́.

9. (1) Lé ɓé nɛnî a pɔri gɛ́i à kɛ̀ da ŋɔsurɔ̂ŋ díwóo a wàla kɛ gîe mai? (2) Lia-woo kɛ́ɛ léŋ ɓé surɔ̂ŋ kula nɛyâa mɛni ma Taitɔ 2:​4, 5 sui?

9 Lé ɓé nɛnîi a pɔri gɛ́i à kɛ̀ da ŋɔsurɔ̂ŋ díwóo a wàla kɛ gîe mai? Maa nɛ̃̂ɛi é m̀ɛnii níi sui ɓó ŋɔsurɔ̂ŋ ma a  ɓaa-kɛ-maa pere. Gɔɔŋ-maa ɓa Seera, tãi tɔnɔ è mɛni ta ɓo Eberaɣɛ̃ɛ ma nyii vé níi laa ní, kɛ́lɛ Ziova è mò Eberaɣɛ̃ɛ ma nyɛɛi: “Gɛ yɛ̂ɛ berei è mò lai.” (Zɛnɛse 21:9-12) Naa kpanaŋɔɔ̂i à gɛ́ɛ surɔ̂ŋ nyii gáa a Kôrai nuu é mɛni-kpɛtɛɛ ta kɛ́ nyii vé Ŋâla-kɔlɔi wóo ma, m̀ɛni ma, maa nɛ̃̂ɛi ŋɔnɛnîi é tɔ́ɔ bôlu. (Dikɛ-mɛni-ŋai 5:29; Ifisiɛŋ 5:24) Nɛnî nyii dûa-pere lɛ́lɛɛi, a pâi ŋɔkaayɔɔ̂i soniî a nɛ́lɛɛ. (Taitɔ 2:4, 5 lóno.) Ŋɔsurɔ̂ŋ da ŋɔnĩ̂a-pɛlɛɛi da gáa à gɛ́ɛ a tíi kɛ́i a gbanaŋɔɔ dímɛni ma, da pâi ɓaa-kɛ-maa támaa tɛɛi bɔ́ dí ŋwɛ̂li.​—Táre-woo-ŋa 31:10, 28.

Lé ɓé Seera kɛ a mɛni-kɔɔŋ-maa lɛ́lɛɛ surɔ̂ŋ kula nɛyaâ mɛni mai?

10. Lé ɓé Ŋâla-kɔlɔi è mò é pîlaŋ fii-tɔɔ da táa-laa mɛni ma tûa-laa su?

10 Tãi taŋa, mɛni lóŋ ta kpaa sóoŋ a too nɔ́ tûa-laa su-ɓela loai, daâ kula díkîe ma à gɛ́ɛ dí dífii tɔɔ kpaa dí taa. Kɛ́lɛ, Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ, “nɛnî fé ŋɔsurɔ̂ŋ lɛɛ” nyaŋ, “surɔ̂ŋ fé ŋɔnɛnîi lɛɛ.” (1 Kɔleŋtiɛŋ 7:10, 11) Nyíŋi sukulai ɓa, dífe kula díkîe ma, à gɛ́ɛ dí dífii tɔɔ. Kɛ́ɛ mɛni-ŋa taŋa káa naa nyii a gɛ tûa-laa su-ɓela dí kula díkîe ma dí dífii tɔɔ, kɛ́lɛ nyaŋ, I lɛ́ɛ pâi nyíŋi kɛ́i, fɛ̂ɛ I íkili-ŋa sia kpɔ́ a gbanaŋɔɔ. Táa-laa nyaŋ? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ m̀ɛni tɔnɔi nyii a gɛ Ziova é faa táa-laa mɛni mai nya ɓa à kɛ ǹúui dɔnɔ a wulu-wulu kpɛ.​—Maafîu 19:9.

M̀ƐNI-ŊAI ƔÂLA À ŊWƐ̂LII LÓŊ-KAA-ƁELA DÍ GƐI

Zîsɛ káa a mɛni kɔɔŋ-maa lɛ́lɛɛ káayɔɔ su-ɓela kélee mɛni ma

11. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi lóŋ-kaa-ɓela dí gɛ dílônii diɛi?

11 Lóŋ-kaa-ɓela, ka tãi támaa siɣe kánĩ̂a-pɛlɛɛi mɛi kaa mɛni ma. Ínĩ̂a-pɛlɛɛi da ŋwɛ̂lii íkɛ díkɔlɛ ma, é tee nyíti ma, maa nɛ̃̂ɛi íkɛ Ziova maa mɛni lɛ dîa.​—Dutɛrɔnome 6:4-9.

12. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi lóŋ-kaa-ɓela dí gɛ à gɛ́ɛ dí dílônii maa kɔ̃ɔ?

12 Sêtɔŋ ŋɔɣéniɛi káa nyɔ̂nii a tãi kélee, nyaŋ nûa taŋa díkaa naa da ŋwɛ̂lii dí mɛni ŋánaa kɛ a kúnĩ̂a-pɛlɛɛi kpaa máŋ dí kpîŋ dí kara. Lóŋ-kaa-ɓela támaa da ŋumɛ m̀ɛni-ŋai ŋí ŋá-lɛ́i dílônii dîa. Kɛ́lɛ,  maa nɛ̃̂ɛi lóŋ-kaa-ɓela dí m̀ɛni-ŋai ŋí ŋá-lɛ́ dílônii dîa é pîlaŋ ǹúu-kara-ɓelai ŋí dîa da berei da pɔri díkpîŋ mɛi káai la. Lóŋ-kaa-ɓela, ká kálônii maa kɔ̃ɔ. *​—1 Pitɛ 5:8.

13. Lóŋ-kaa-ɓela da pɔri mɛni ŋá-lɛ́i léŋ dílônii dîa?

13 Gáa a lóŋ-kaa-ɓela ŋûa-kpiri à gɛ́ɛ dí mɛni ŋá-lɛ́ dílônii dîa é pîlaŋ berei ma da pɔri tûai la. Ya pɔri nyíŋi kɛ́i léŋ? Maa nɛ̃̂ɛi I mɛni ŋá-lɛ́ ílônii dîa, I díkula-maa kɛ, kɛ́ɛ, ífe gɛ a ŋwana-lɔɔ kpaa lii-ŋwana-pere. (Zɛlemaya 30:11)  M̀ɛni ma, ífe wɔ́lɔ ínĩ̂a-pɛlɛɛi kula-maa kɛ a tãi ílíi ŋwanaai la. Ŋ̀óoi pâi kulai ílai, vé kɛ yɛ̂ɛ “ɓóa-sɔ̂kpɔ” nyii pâi dí ŋwanaai. (Táre-woo-ŋa 12:​18) Mɛni ŋá-lɛ́ ílônii dîa à gɛ́ɛ dí gɔ́lɔŋ m̀ɛnii maa nɛ̃̂ɛi la díkɛ a woo-mɛni-ɓela.​—Ifisiɛŋ 6:4, NW; Ibulu 12:​9-11; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 30 káa.

M̀ƐNI-ŊAI ƔÂLA À ŊWƐ̂LII NĨ̂A-PƐLƐƐ DÍ GƐI

14, 15. Lé mɛni ɓé maa nɛ̃̂ɛi nĩ̂a-pɛlɛɛ dí díkaa-ɓela wóo mɛni lai?

14 Zîsɛ a káa ŋ̀óli tɔɔ Nâŋ ma a tãi kélee a nɛɛ ma kpîŋ e kɛ́ a mɛni nyii gɛ la kpanaŋɔɔ̂i. (Lûu 22:​42; Zɔ̂ŋ 8:​28, 29) Ziova a ŋwɛ̂lii à gɛ́ɛ nĩ̂a-pɛlɛɛ dia máŋ dí díwóli tɔ́ɔ díkaa-ɓela dîa.​—Ifisiɛŋ 6:​1-3.

15 Nĩ̂a-pɛlɛɛ, a nɛɛ ma kpîŋ é kɛ a gbanaŋɔɔ à gɛ́ɛ ká kákaa-ɓela wóo mɛni, é lɛ́ɛ kákili ŋa à gɛ́ɛ ka woo-mɛni kɛ, Ziova da kákaa-ɓela líi a pâi nɛ̃̂ɛi. *​—Táre-woo-ŋa 1:8; 6:​20; 23:​22-25.

Lé ɓé pâi kpɔniî nyáŋkpa-ŋa dîa à gɛ́ɛ dí dítɔɔ̂i kpanaŋ à kɛ̀ yee-laa-maa a pa dípɔ à gɛ́ɛ dí mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ?

16. (1) Sêtɔŋ a kɔ léŋ à gɛ́ɛ é nyáŋkpa-ŋa kɛ dí mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ? (2) Lé mɛni ɓé ǹɛ́lɛɛi la à gɛ́ɛ I laoi-laa kɛ a diai Ziova wɛ́li káa dîai?

16 Dɛ̂ɓelei a tɛɛ ílaoi-ni kpaa nyáŋkpa takpɛ́ni-ŋa kponoi à gɛ́ɛ dí gɛ I mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ. E gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ naa a kɛ a gbanaŋɔɔ à gɛ́ɛ I ílaoi-ni wóo píli. Gɔɔŋ-maa ɓa, Zeeka nóŋ nɛnîi Dina e laoi-laa kɛ a nûa nyii dífe kɛ ní a Ziova wɛliɛɛ. Nyíŋi e pa a mɛni-kpɔlu támaa bɔ́ da ŋɔkaayɔɔ̂i. (Zɛnɛse 34:​1, 2) À kɛ̀ ya laoi-laa kɛ a diai dífe Ziova wɛ́lini, da pɔri gɛ́i I mɛni ta kɛ nyii ŋwɛ̂li fé Ziova ma, nyaŋ nyíŋi a pa pâi a mɛni-soli da lii-too-pôlu támaa ípɔ, íkaayɔɔ̂i da Ziova. (Táre-woo-ŋa 17:​21, 25)  M̀ɛni ɓé ǹɛ́lɛɛi la à gɛ́ɛ I laoi-laa kɛ a diai Ziova wɛ́li káa dîai.​—1 Kɔleŋtiɛŋ 15:​33.

ÍKAAYƆƆ̂I A PƆRI KƐ́I LII-NƐ̃Ɛ SU

17. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi káayɔɔ su-ɓela kélee dí gɛi?

17 À kɛ̀ káayɔɔ su-ɓela da díwóli tɔɔ Ziova ŋɔlia-woo-ŋai dîa, dífe pâi pilîi mɛni-kpɔlu su nyii pa pâi a mɔ̃lɛ-laa támaa dípɔ. M̀ɛni ma, à kɛ̀ íkaa a nɛnî kula surɔ̂ŋ, ínɛnîi wɛ́li I zoŋ a wɛli-kɛ-maa-pere. À kɛ̀ íkaa a surɔ̂ŋ kula nɛnî, yê ɓaa-kɛ-maa tɛɛ ípɔ̂ŋ pɔ́, íkɛ ŋ̀óo mu, íkɛ yɛ̂ɛ zurɔ̂ŋ kula nɛnîi nyii Táre-woo-ŋa 31:​10-31 è lono é pîlaŋ mai. À kɛ̀ íkaa a lóŋ-kaa-nuu, nɛ́ ílônoii dîa berei da pɔri Ɣâla wɛ́lii lai. (Táre-woo-ŋa 22:6) À kɛ̀ íkaa a lóŋ-kaa-naŋ, íkaayɔɔ̂i mɛi káa “a nɛ́lɛɛ.” (1 Temete 3:​4, 5; 5:8) Nĩ̂a-pɛlɛɛ, káa máŋ ká kákaa-ɓela wóo mɛni. (Kolasiɛŋ 3:​20) Kɛ́ a gɔ́lɔŋɔɔ à gɛ́ɛ íkaayɔɔ̂i su-ɓela kélee da pɔara-mɛni-ma kɛ, m̀ɛni ma, ká kákpîŋ maa yéŋ, ká kakîe-ni marê kɛ kápɔara-mɛni-ma-ŋai su mɛni lɛɛ mɛni ma. Tɔ̃yâ ma, lia-woo káa Ŋâla-kɔlɔi su káayɔɔ su-ɓela kélee mɛni ma.

^ par. 12 Ya pɔri mɛni támaa maa-kɔ̂rii é pîlaŋ berei ma ya pɔri ílônii maa kɔ̃ɔi la gɔlɔi Learn From the Great Teacher ŋuŋ 32 su, nyaŋ Ziova Ŋɔsêre-faa kɛ́-ɓelai ɓé gɔlɔi ŋí pɔ̃yɛ.

^ par. 15 Maa fé nɛ̃ɛ ní à gɛ́ɛ lóŋ ta é ŋ̀óli tɔ́ɔ gáa-ɓela dîa à kɛ̀ da ŋwɛ̂lii à gɛ́ɛ é mɛni ta kɛ́ nyii ŋwɛ́li fé Ziova mai.​—Dikɛ-mɛni-ŋai 5:​29.