“[Jiihóvah] nihiDiyin God haleebee bikʼeh dahonołʼı̨́įgo tʼéiyá kótʼéego nihá áhodoonííł.”—ZECHARIAH 6:15.

SIN: 61, 22

1, 2. Zekaráíyah éí tsostsʼid góneʼ ił áhátʼı̨́įgo yiyiiłtsánę́ę ííłtsogo Ízrel dineʼé haitʼéego bił hazʼą́ą́ ńtʼééʼ?

ZEKARÁÍYAH éí tsostsʼid góneʼ God bitsʼą́ą́dóó bił áhátʼı̨́įgo yiyiiłtsánę́ę ííłtsogo ląʼígóó shı̨́ı̨́ bińtsékees hazlı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah éí dabiyoochʼíidii íidoołdįįł níigo yee haadzíiʼgi bichʼįʼ haʼjólníigo áhoolaa. Ndi ląʼí doo yáʼáshóonii dóó yoochʼííd tʼahdii yaa naakai, dóó Jerúsalemdi kin biiʼ sohodizin ánálnééh yę́ę ndi tʼah doo ałtso álnéeh da. Haʼátʼíí biniinaa Ízrel dineʼé éí Jiihóvah díí naanish haidiníʼánę́ę tʼóó neʼ ádajiilaa? Daʼ tʼóósh hwedaʼiinaʼ yáʼátʼééh áńdoolnííł biniyé Jerúsalemdi nijikai?

2 Zekaráíyah bił bééhózingo éí Ízrel dineʼé Jerúsalemdi naakaiígíí éí Jiihóvah bichʼįʼ dahodísinii ádaatʼı̨́. “Diyin God [éí] haníłchʼi” dayidiisʼnáaʼgo Bábilandi dahaghan índa haa nidaʼiiniih yę́ęgi bitsʼą́ąjįʼ dah náhizhdiikai. (Ezra 1:2, 3, 5) Kéyah éédahojísindę́ę́ʼ kéyah doo  dahojooʼı̨́į daaíjįʼ dah dazhdiiná. Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin tʼáá íiyisíí áńdoolnííł dazhnízingo kéyah honoojíígóó 1,000dóó baʼaan tsin sitą́ągo tʼóó nááhádzidgóó nijíkai.

3, 4. Ízrel dineʼé bikéyahdi nákaigo haʼátʼíí bá ndanitłʼa silı̨́ı̨́ʼ?

3 Bábilandę́ę́ʼ naʼooʼnéełgo baa nitsíníkees. Dahaghan dooleełígi baa nitsídajikees dóó baa yádajiłtiʼgo shı̨́ı̨́ doo deeghánígóó joonééł. Náás daazlı̨́įʼii shı̨́ı̨́ Jerúsalemdi áádóó kin biiʼ sohodizin nizhónígo siʼą́ą́ ńtʼéeʼgi baa dahojilneʼ. (Ezra 3:12) Íídą́ą́ʼ atah bił náákahgo Jerúsalem tʼóó neiniłtsánígo, bikʼee hai nidzaa ńtʼééʼ? Kin yę́ę dááchxǫʼgo chʼil bił náneeyą́ áádóó binaa ahéédaʼastłʼinę́ę ahiih nídahaasdááz, dáńdaʼditı̨́ı̨́h dóó yadaʼiiʼáá ńtʼééʼ yę́ęgi ádaadingo yiniłtsą́ągo tʼóósh bikʼee yínííł dííleeł? Ahéédaʼastłʼin yę́ę nídahaasdázígíí éí Bábilandi bidziilgo ahéédaʼastłʼinígíí bił baa nitsíníkees. Ndi Ízrel dineʼé doo yikʼee haadadaatʼée da. Haʼátʼíí biniinaa? Jó, doo deeghánígóó níjooʼnéełgo Jiihóvah háká análwoʼgo hachʼą́ą́h naagháá ńtʼééʼ. Tʼóó nijíkaiígo kin biiʼ sohodizin siʼą́ą́ ńtʼééʼ yę́ęgi bikááʼ nááʼiiniihí ádajiilaago tʼáá ákwíí jı̨́ Jiihóvah bichʼįʼ náádajiiłniihgo baa nízhdiikai. (Ezra 3:1, 2) Bídazhneedlı̨́įgo díí bidadidiilnish dazhnízin. Tʼáadoo dahonóołtłʼahí da nahalin.

4 Kin biiʼ sohodizin áńdajídléehgo, dahaghan dóó kin naaznilígíí ałdóʼ bidajílníísh. Kʼéédazhdiʼdoodléełgo dahaghandóó chʼiyáán bá dahólǫ́ǫ doo. (Ezra 2:70) Díí naanish tsoh nahalin. Ńtʼééʼ hwedaʼanaʼí haa nínáago bidajílníísh yę́ę hatsʼą́ą́ʼ neʼ ádeiléehgo yaa nídiikai. Kódahoʼdilʼı̨́įgo 15 nááhai, áádóó bikʼee hąąh nidahwiikaad sílı̨́ı̨́ʼ. (Ezra 4:1-4) Náánáłahgo bikʼee ąą nahwiikaadii nááhásdlı̨́ı̨́ʼ. Éí 522 B.C.E. yihahgo Pérzha binaatʼáanii éí Jerúsalemdi kin ánálnééh yę́ę neʼ ádoolnííł níigo yee nihoníʼą́. Áko kin doo ałtso ánídoolníił da nahalingo hooʼaʼ.—Ezra 4:21-24.

5. Jiihóvah haitʼéego bidineʼé yíká eelwod?

5 Jiihóvah bił bééhózingo bidineʼé adziilii dóó haʼahóní deinízin. Hodineʼé ayóóʼájóʼní dóó há ndaalʼaʼgi baa ahééh jinízingi yaa ádahodínóozįįł biniyé Zekaráíyah éí ił áhátʼı̨́ łaʼ nááyiiłtsą́. Kin biiʼ sohodizin áńdajídlééh yę́ę bináádazhdeeshnishgo éí nihichʼą́ą́h honishłǫ́ǫ doo bizhdííniid. Jiihóvah bikin ánálnéehgi baa yájíłtiʼgo ájíní: “[Jiihóvah] nihiDiyin God haleebee bikʼeh dahonołʼı̨́įgo tʼéiyá kótʼéego nihá áhodoonííł.”—Zechariah 6:15.

DIYINGO NDAALʼAʼÍ YINÉÉŁ

6. (a) Tseebíí góneʼ ił áhátʼı̨́įgo yiltsánę́ę haitʼéego bee háátʼiʼ? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.) (b) Haʼátʼíí biniyé łı̨́ı̨́ʼ ałʼąą ádaatʼé?

6 Ákéeʼdi tseebíí góneʼ Zekaráíyah bił áhátʼı̨́įgo yiyiiłtsánę́ę éí oodląʼ bidziil ánáyoodlíiłii átʼé. (Zechariah 6:1-3 yíníłtaʼ.) Zekaráíyah yiyiiłtsánę́ę baa nitsíníkees. “Dził bitaʼdę́ę́ʼ” béésh łitsoii bee ályaago éí dı̨́įʼgo tsinaabąąs bijáád naakiígíí łı̨́ı̨́ʼ bighą́ą́h dínilgo chʼíníjééʼ. Łı̨́ı̨́ʼ ałʼąą ádaatʼé, éí binahjįʼ daʼíłbąąsígíí bee béédahozin. Zekaráíyah naʼízhdééłkid: “Díishąʼ haʼátʼíí ádaatʼı̨́?” (Zechariah 6:4) Nihí ałdóʼ nihił bééhózin doo daniidzin, háálá díí nihídadéétʼiʼ.

7, 8. (a) Naakigo dziłígíí haʼátʼíí yee yá sizı̨́? (b) Dził éí haʼátʼíí biniyé béésh łitsoii bee ályaa?

 7 Diyin Bizaad éí dził yee nítʼı̨́įgo naatʼáanii bee hootʼáałgo yee yá sizı̨́. Zekaráíyah dził yee nítʼínę́ę dóó Daniel dził yaa chʼíhoníʼánę́ę kʼasdą́ą́ʼ aheełtʼé. Hoolʼáágóó tʼáá ałtsoní bee bóhólníihii Jiihóvah hooʼáałgi łaʼ dziłígíí yee yá sizı̨́. Áádóó łaʼ nááná dziłígíí éí God biNahatʼaʼ Jesus biNaatʼáanii nilı̨́įgi yee yá sizı̨́. (Daniel 2:35, 45) 1914 aałkʼeego Jesus éí Naatʼáanii silı̨́ı̨́ʼdóó God éí nahasdzáán yiniyé áyiilaagi bohodooníiłgi díí dził tʼáá áłah yee yihoolííł.

Diyingo ndaalʼaʼí éí Jiihóvah bidineʼé yichʼą́ą́h hólǫ́ǫgo dabidziil áńdayoodlííł

8 Dził éí haʼátʼíí biniyé béésh łitsoii bee ályaa? Béésh łitsoii éí béésh ílíinii bízdílidii átʼé. Ízrel dineʼé éí Jiihóvah bikin biiʼ sohodizinii béésh łitsoii bee ádadoołííł bidooʼniid, áádóó tʼahádóó Jerúsalemdi tʼáá éí yee ánáádayiidlaa. (Exodus 27:1-3; 1 Kings 7:13-16) Díí dził éí béésh łitsoii bee ályaagi éí hoolʼáágóó tʼáá ałtsoní bee bóhólníihii Jiihóvah hooʼáałgi dóó God biNahatʼaʼ Jesus biNaatʼáanii nilı̨́įgi éí ayóó átʼéego ílíinii bee siʼą́. Áko díí tʼáá áłah binahjįʼ bílaʼashdlaʼii doo nídaaldzidgóó bił hazʼą́ dóó bikʼidahojidlí.

9. Tsindaabąąs deíłbąsii háí ádaatʼı̨́, dóó haʼátʼíí naanishígíí baa dahideestʼą́?

9 Tsindaabąąs bijáád naakiígíí dóó daʼíłbąąsígíí haʼátʼíí yee yá naazı̨́? Diyingo ndaalʼaʼí, éí ałʼąą dah yinéełgo daastiʼ. (Zechariah 6:5-8 yíníłtaʼ.) Éí “Bóhólníihii yidááhdóó naazı̨́ı̨́ nítʼéeʼii” naanish baa dadeestʼą́. God bidineʼé yaa ádahalyą́ą doo biniyé adabiʼdiisʼaʼ, Bábilan “náhookǫsjigo kéyahgóó” íiyisíí bitsʼąą baa áháyą́ą doo. Zekaráíyah ił áhátʼı̨́ yiyiiłtsánígíí binahjįʼ Jiihóvah éí bidineʼé ííłníigo Bábilan binaalteʼ doo náádazhdoodleeł da. Áko kin biiʼ sohodizin áńdeidléehgi yaa bił dahózhǫ́! Nihiʼanaʼí doo niʼ ádanihizhdoolííł danízin.

10. Zekaráíyah éí tsinaabąąs dóó daʼíłbąąsígíí yaa chʼíhoníʼánę́ę haitʼéego nihíká adoolwoł?

10 Jiihóvah éí bidiyingo ndaalʼaʼí tʼahdii choyoołʼı̨́įgo bidineʼé yichʼą́ą́h dahólǫ́ dóó dabidziilgo áńdayoodlííł. (Malachi 3:6; Hebrews 1:7, 14) 1919dóó wóshdę́ę́ʼ Jiihóvah bidineʼé éí Bábilan ayóó átʼéii [doo tʼáá aanííjí bee naʼnitinii] dabótąʼdę́ę́ʼ béédoochid. Áko bikʼijįʼ danilínígíí éí tʼáá aanííjí bee naʼnitinii dóó biʼoonish yę́ęgi tʼáá awołí bee chʼééh yitsʼąą niʼ ádeilééh. (Revelation 18:4) Ndi chʼééh ádajitʼı̨́. Háálá diyingo ndaalʼaʼí éí Jiihóvah bidineʼé binaagóó yináhooleełgo yaa áhályą́, áko doo tʼáá aanííjí bee naʼnitinii doo yee náádanihiidoołtsoł da. (Psalm 34:7) Nihił dahózhǫ́ǫgo Jiihóvah bichʼįʼ dahodíníilzingo nihindaanishgo ádeíníilzin. Zekaráíyah yaa chʼíhoníʼánę́ę bikʼidaʼdiyiitįįhgo dził naakiígíí bee nihił hasih dóó nihaa áhályą́.

11. Haʼátʼíí biniinaa God bidineʼé bikʼi jiijéeʼgo doo nídeildzid da doo?

11 Koshídę́ę́ʼ hoolzhish, Séítan  biyaadóó bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ éí God bidineʼé ádadiildįįł danízingo ahiih doohkah. (Ezekiel 38:2, 10-12; Daniel 11:40, 44, 45; Revelation 19:19) Iizííkiyel yaa chʼíhoníʼą́ągo éí nahasdzáán bikʼi kʼos ałtso diilkǫʼ nidahojílin doo. Hádahachįʼgo łı̨́ı̨́ʼ bił deíjeehgo God bidineʼé yaatįįh doohnééł. (Ezekiel 38:15, 16) * (Footnote níníłʼı̨́.) Éísh hwéédeildzid doo? Ndagaʼ! Jiihóvah bisiláo yeeʼ nihichʼijí dah yinééł. Great tribulation áhooníiłgo Jiihóvah bá ndaalʼaʼí éí bidineʼé yaa ádahályą́ą doo, áádóó háí shı̨́ı̨́ Jiihóvah binahatʼaʼ bikʼijįʼ jílínígíí áhodiʼdooldįįł. (2 Thessalonians 1:7, 8) Dooládóʼ baa hózhǫ́ǫda doo! Ndi háísh éí Jiihóvah diyingo bisiláo yáʼąąshdę́ę́ʼ yooʼish doo?

JIIHÓVAH ÉÍ BiNAATʼÁANII DÓÓ NÁÁʼIIŁNIIHII NIINÍŁTĮ́

12, 13. (a) Jiihóvah éí Zekaráíyah haʼátʼíí ánáádííʼnííł yidííniid? (b) Haitʼéego nihił bééhózingo Dínéesą́ bidiʼníinii éí Jesus Christ átʼı̨́?

12 Zekaráíyah tʼáá bí tʼéiyá tseebíigo ił áhátʼı̨́ yiyiiłtsą́. God bikin biiʼ sohodizin áńdeidlééh yę́ę hadaʼólníi doo biniyé łahgo binááł áʼjiilaa. (Zechariah 6:9-12 yíníłtaʼ.) Hastóí táltʼéego, Héldeiyai, Tobáíjah, dóó Jedáíyah Bábilandę́ę́ʼ yíkai. Jiihóvah éí Zekaráíyah ííłníigo díí hastóí éí béésh łigaii áádóó óola łaʼ naa deidooniłgo “naatʼá chʼah” bee ádíílííł. (Zechariah 6:11) Díísh Júdah dineʼé David bitsʼą́ą́dóó oochííłdę́ę joogáałii  Naatʼáanii Zerábabel bá ályaa? Ndagaʼ. Jiihóvah áháłníigo éí Aláahgo Nááʼiiłniihii Jéshuwa bikʼi didííʼááł. Zekaráíyah kójiidzaago dabináłígíí yikʼee tsídadeesyiz.

13 Ákoósh Aláahgo Nááʼiiłniihii Jéshuwa éí naatʼá chʼah bąą niitʼą́ągo naatʼáanii jizlı̨́ı̨́ʼ? Ndagaʼ. Jéshuwa éí David doo bitsʼą́ą́dóó joogáał da, áko hó naatʼáanii jidooleełgi doo há bohónéedzą́ą da. Kótʼéego Jéshuwa chʼah hakʼi deetʼą́ągi éí tʼah náásídi łaʼ tʼáá ákótʼéego hoolʼáágóó naatʼáanii dóó nááʼiiłniihii ákódoonííł, éí Bitsʼáozʼaʼ [“Dínéesą́,” NW ​] yiłní. Diyin Bizaad yaa halneʼgo díí Dínéesą́ bidiʼníinii éí Jesus Christ. * (Footnote níníłʼı̨́.)—Isaiah 11:1; Matthew 2:23.

14. Naatʼáanii dóó Aláahgo Nááʼiiłniihii jílı̨́įgi, Jesus éí haʼátʼíí naanishígíí ázhdoolííł?

14 Jesus éí tʼáá áłah Naatʼáanii dóó Aláahgo Nááʼiiłniihii nilı̨́. Éí Jiihóvah bidiyingo ndaalʼaʼí yooʼish áádóó God bidineʼé doo tsʼíí áhootʼéégóó hazʼą́ągo yitah kéédahatʼı̨́įgi yaa ádahályą́. (Jeremiah 23:5, 6) Kʼadę́ę baa hoolzhíísh Jesus éí God hooʼáałgi yikééʼ sizı̨́įgo bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ tʼáá átʼé yikʼé didoodleeł áádóó Jiihóvah bidineʼé yichʼą́ą́h nilı̨́į doo. (Revelation 17:12-14; 19:11, 14, 15) Ndi díí tʼah doo áhánééhgóó Dínéesą́ nilíinii Jesus éí ląʼí naanish bidááh silá.

KIN BIIʼ SOHODIZIN ÍIDOOLÍÍŁ

15, 16. (a) God bidineʼé haitʼéego hashtʼeʼninádoohkah, éí háí hashtʼeʼ nináʼdoodlóós? (b) Tʼááłáʼí damííl nááhaijįʼ Jesus hooʼáałgo nahasdzáán bikááʼ haa hootʼée doo?

15 Jesus éí “[Jiihóvah] bikin biiʼ sohodizin” íidoolíiłgo bąąh niilyá. (Zechariah 6:13 yíníłtaʼ.) 1919 yihahgo díí kin bizhdeeshnish, éí God bidineʼé Bábilan ayóó átʼéii, doo tʼáá aanííjí bee naʼnitinii, yitsʼą́ąjįʼ hayíínil. God bidineʼé áłah nádleehígíí hazhóʼó haidiidlaa áádóó “baʼahódlíigo índa hóyą́ągo naalʼaʼí” niinínil. Díí nihibrothers anoint ádaalyaago dahikahígíí naanish ílíinii yaa ádahályą́, éí kǫ́ǫ́ nahasdzáán bikááʼ Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin yikʼi dadéezʼı̨́ı̨́ʼ. (Matthew 24:45) Jesus ałdóʼ God bidineʼé doo tʼáá aanííjí bee naʼnitinii yąąh yidiłhı̨́ı̨́h nahalingo hashtʼééyoodlííł, éí Jiihóvah yinízinígi átʼéego bá naʼaʼaʼgi yee yíká análwoʼ.—Malachi 3:1-3.

16 Jesus dóó 144,000 naatʼáanii dóó  náádaʼiiłniihii éí tʼááłáʼí damííl nááhaijįʼ dahwéeʼaah doo. Éí bílaʼashdlaʼii akʼeh dahółʼínígíí niʼiidzííh yę́ę bąąh ádaadingo ádeidoolííł. Binaanish ałtso ádayiilaago tʼáá aanííjí Jiihóvah deidísinii tʼéiyá nahasdzáán yikááʼ kéédahatʼı̨́į doo. Áko áadi índída tʼáá aanííjí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingo ánályaa doo!

DAʼÍNÍISHGI ÁKÁ ANÁNÍLWOʼ

17. Jiihóvah éí haʼátʼíí Ízrel dineʼé yidííniid, áádóó bee hajoodzíʼígíí haitʼéego yaa tsídadeezkééz?

17 Zekaráíyah haneʼ áyiilaaígíí Ízrel dineʼé haitʼéego yaa tsídadeezkééz? Jiihóvah éí kin ałtso ályaajįʼ nihíká anáshwoʼ índa nihichʼą́ą́h honishłǫ́ǫ doo níigo hachʼįʼ ádee hadoodzííʼ. Áko binahjįʼ ił chohooʼı̨́ hwee dahazlı̨́ı̨́ʼ. Ndi naanish ayóó áníłtso, ákoósh haitʼéego tʼáá díkwíhí niiltʼéego ałtso łaʼ doonííł shı̨́ı̨́ hwiindzin ńtʼééʼ. Náhádzid dóó hoł naaki danilı̨́įgi doo ádajítʼée da dooígi Zekaráíyah hachʼįʼ haadzííʼ. Éí Jiihóvah áníigo Héldeiyai, Tobáíjah, Jedáíyah dóó diné łaʼ “doo deeghánídę́ę́ʼ nidahidookahgo [Jiihóvah] bikin biiʼ sohodizin atah ádeidoolííł.” (Zechariah 6:15 yíníłtaʼ.) Áko dajílníishgi Jiihóvah tʼáá aaníí háká análwoʼgo baa ákodazhniizı̨́ı̨́ʼ. Azhą́ Pérzha binaatʼáanii yee nihoníʼą́ągo hatsʼą́ą́ʼ niʼ áyiilaa ndi doo hoł daa yééʼgóó kin bináádazhdeeshnish. Díí hatsʼą́ą́ʼ niʼ ályaago dził hachʼą́ą́h siʼą́ nahalin, ndi Jiihóvah há nahjįʼ ayííʼą́. 515 B.C.E. yihahgo kin biiʼ sohodizin ałtso ályaa. (Ezra 6:22; Zechariah 4:6, 7) Jiihóvah yee haadzííʼ yę́ę dííshjı̨́įdi bohoolníiłgo átʼé.

Jiihóvah ayóóʼádeiyíníiʼníigi doo yeidiyoonah da! (¶18, 19 bił)

18. Zechariah 6:15 haitʼéego bohoolnííł?

18 Kʼad éí tsʼídá tʼóó ahayóí Jiihóvah yichʼįʼ dahodísin. Baa bił dahózhǫ́ǫgo “nitʼíinii” [yee dah atʼíinii] Jiihóvah yaa deidiyiiʼaah, éí yá ndahasʼą́, bibee daʼadziil, dóó bindaalyeʼé. Éí Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin hazʼą́ągi yee yaa ádahályą́. (Proverbs 3:9) Áko Jiihóvah yaa ahééh nízingo nihił bééhózin. Shą́ą́ʼ Héldeiyai, Tobáíjah, dóó Jedáíyah éí béésh łigaii dóó óola deizhjaaʼgo Zekaráíyah éí naatʼá chʼah yee áyiilaa. Díí éí tʼáá aanííjí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingi bee anídajilwoʼgo “bee béédahaniih.” (Zechariah 6:14) Jiihóvah bá deíníilníishgi dóó ayóóʼádeiyíníiʼníigi doo yeidiyoonah da.—Hebrews 6:10.

19. Zekaráíyah bił áhátʼı̨́įgo yiyiiłtsánę́ę haitʼéego nihídadéétʼiʼ?

19 Nihooghááh bichʼįʼ hoolzhish, Jiihóvah bidineʼé naanish ayóó átʼéii yideiyílníísh. Díí éí Jiihóvah yikʼihadlı̨́ dóó Jesus ooʼishgo binahjįʼ łaʼ hoonííł. Jiihóvah bidineʼé dah yikahgi bohoníłdzil, éí hasih, dóó ahoyéelʼáágóó siʼą́ągo daʼniitahgo baa nihił dahózhǫ́. Áádóó Jiihóvah íinízinígi átʼéego bichʼįʼ hodílzingi tʼáá aaníí ádooníiłgo deiniidlą́. “[Jiihóvah] nihiDiyin God haleebee bikʼeh dahonołʼı̨́įgo” bidineʼé bitah honílǫ́ǫgo baa ahééh nínízin. Áko nihiNaatʼáanii dóó Nááʼiiłniihii dóó diyingo ndaalʼaʼí nihichʼą́ą́h dahólǫ́ǫ doo. Wołí bee ánítʼı̨́įgo tʼáá aanííjí Jiihóvah bichʼįʼ hodílzingi bee akééʼ sínízı̨́. Díí doo yáʼáshǫ́ǫ́góó nihił hoogáłígíí biiʼ Jiihóvah nihaa áhályą́ą doo, áádóó ahoyéelʼáágóó ałdóʼ!

^ par. 11 Łaʼ nił bénínááhodoodzįįł biniyé, The Watchtower May 15, 2015, pages 29-30, “Questions From Readers” wolyéegi baa íídííłtah.

^ par. 13 Saad “Názariin” éí Hííbrewjí “dínéesą́” jiníigo óolyé.