“Shaʼáłchíní éí tʼáá aaníinii yikʼehgo dayíkáahgo baa hodisítsʼą́ʼígíí éí biláahgo baa shił nááhodoojǫǫłii tʼáá ádin.”—3 JOHN 4.

SIN: 134133

1, 2. (a) Áłchíní déʼéyóní danilínígíí haʼátʼíí bee bichʼįʼ anídahaztʼiʼ? (b) Haʼátʼíí naʼídíkidígíí baa nídadíitʼįįł?

JOSHUA ání: “Tʼáá shiʼdizhchı̨́ı̨́dę́ę́ʼ, shizhéʼé dóó shimá bikéyahdę́ę́ʼ saad yee yáłtiʼígíí hooghangi dóó congregationgi bee yáshtiʼ, ndi óltaʼjįʼ ííyáago, tʼáá ákwíí saad bee yádaatiʼígíí bee yáshtiʼgo shił yáʼátʼééh. Tʼáadoo ląʼí náhááhí tʼáá éí tʼéiyá bee yáshtiʼgo baa nídiisdzá. Áłah néiidleeh yę́ęgi doo bikʼiʼdiishtįįh da áádóó shizhéʼé dóó shimá bibee óʼoolíiłii yę́ę doo shídéétʼiʼ da sílı̨́ı̨́ʼ.” Kótʼéego Joshua bił hasʼánígíí áhooníiłgo átʼé.

2 Dííshjı̨́įdi, 240,000,000dóó biʼáán diné, kéyah biiʼ dabiʼdizhchínígíí doo yiiʼ kéédahatʼı̨́į da. Azhéʼé dóó amá déʼéyóní nohłı̨́įgo, haitʼéego éí nihaʼáłchíní tsʼídá nizhónígo Jiihóvah ayóóʼáyóʼníigo bee bíhwiidoołʼááł, áádóó tʼáá aaníinii bee naʼnitin yikʼehgo dayíkáah doo? (3 John 4) Áádóó łahdę́ę́ʼ ałdóʼ haitʼéego áká azhdoolwoł?

AZHÉʼÉ DÓÓ AMÁ HAZHÓʼÓ ANÁÁŁ ÁNÓHTʼÉ

3, 4. (a) Azhéʼé dóó amá dajílíinii haʼáłchíní haitʼéego binááł ádajítʼée doo? (b) Azhéʼé dóó amá éí haʼáłchíní haʼátʼíí doo bił nidajólíi da doo?

3 Azhéʼé dóó amá, nihaʼáłchíní hazhóʼó binááł ánóhtʼéego éí t’áá bí Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼníigo hoolʼáágóó beʼiiná  yitʼih doo. Tʼáá nihí nihaʼáłchíní binááł God biNahatʼaʼ alą́ąjįʼ hádaahtʼı̨́įgo éí bídin hwiinidzinii hádaatʼı̨́įgo tʼáá bí Jiihóvah yadaʼólíigo yídahoołʼaah. (Matthew 6:​33, 34) Jiihóvah bá naʼalʼaʼgi áłtsé íínóhsin, naalyéhé bíká áhátʼı̨́įgi éí ndagaʼ. Tʼóó bikiinígo iiná dóó ąąh hááʼá bitsʼąą ánóhtʼé. “Yáʼąąshdi naalyeʼé ílíinii” hádaatʼı̨́, díí áhyiłníigo Jiihóvah bił yáʼátʼéehii hádaatʼı̨́, béeso índa aa haʼniih tʼáadoo nił ayóó áhootʼéhí.—Mark 10:​21, 22 yíníłtaʼ; John 12:43.

4 Nihinaanish biniinaa tʼáadoo nihaʼáłchíní baa náyooʼnahí. Jiihóvah álą́ąjįʼ íínísin doo níigo, yáʼátʼéhígi íinidzaa bidiiʼníi doo. Háálá tʼáá bí ádá doodaiiʼ nínáda, ééhoʼdílzin dóó béeso ádaatʼéii doo áłtsé yíká átʼı̨́į da. Áłchíní yeeʼ éí bizhéʼé dóó bimá bee iináanii yá yáʼátʼéehgo niidoolééł tʼáadoo níníziní. Béénílniih, “aʼáłchíní dajílíinii éí dahashchíinii doo bikʼi nidadzildzil da, nidi ashchíinii éí baʼáłchíní yikʼi nidaaldzil.”—2 Corinthians 12:14.

AZHÉʼÉ DÓÓ AMÁ, SAAD BEE AŁCHʼĮʼ YÁTIʼ NANTŁʼAGO HASHTʼEDOOŁÍÍŁ

5. Azhéʼé dóó amá haʼátʼíí biniyé tʼáá ahąąh Jiihóvah baa yájíłtiʼ doo?

5 “Ałʼąą dineʼé bizaad ałʼąą ádaatʼéii” éí Jiihóvah bidineʼé dah hikahígíí yihidiikáah dooleeł haʼnínę́ęgi áhoonííł. (Zechariah 8:23) Áko naʼáłchíní tʼáá ní nizaad doo yikʼiʼdiitįįhgóó, tʼáá aaníinii bee naʼnitinii bee nidiníítı̨́ı̨́ł yę́ę ná nanitłʼah doo. Naʼáłchíní éí tsʼídá aláahdi Diyin Bizaad bee nidiníítı̨́įłii ádaatʼé, éí Jiihóvah yéédahodoosįįł, áko iiná doo ninítʼiʼii bee dahólǫ́ǫ doo. (John 17:3) Naʼáłchíní éí Jiihóvah binaʼnitin yíhwiidoołʼáał doogo tʼáá ahąąh bee bichʼįʼ yáníłtiʼ.—Deuteronomy 6:​6, 7 yíníłtaʼ.

Naʼáłchíní éí tsʼídá aláahdi Diyin Bizaad bee nidiníítı̨́įłii ádaatʼé

6. Naʼáłchíní éí tʼáá ní nizaadígíí yídahoołʼaahgo, haitʼéego bíká adoolwoł? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

6 Na’áłchíní éí tʼáá ákwíí saad bee yádaatiʼígíí óltaʼgi índa łahdę́ę́ʼ yíhwiidoołʼááł. Ndi tʼáá ahąąh tʼáá ní nizaad bee bichʼįʼ yáníłtiʼgo yídahwiidoołʼáałgo átʼé. Áko doo bił ndanitłʼagóó bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼígíí yee nił halneʼ doo. Náánáłahgo ałdóʼ bíká adoolwoł. Naʼáłchíní díkwíida saad ałʼąą átʼéego yee yáłtiʼgo tʼáá bí nitsíkeesgi hashtʼééyoodlííł áádóó łahdę́ę́ʼ yaa nitsídaakeesii yá yaa ákonízin. Diyin Bizaad baa nahaneʼgi ląʼígóó binaashnish doo, nízin doo. Carolina, hazhéʼé dóó hamá déʼéyóní nilı̨́įgo, ájíní: “Náánáłahdę́ę́ʼ saadígíí bee áłah náʼádleehgi anishtahgo ayóó baa hózhǫ́. Áádóó God yá naalʼaʼii bídin hóyéeʼgi aníjílwoʼgo ayóó bóhoneedlı̨́.”

7. Nighan hazʼą́ągi saad bee yátiʼii bee anáhóótʼiʼgo, haa díínííł?

7 Déʼéyóní áłchíní éí ákwii bee ádaʼoolʼįįłii dóó saad bee yátiʼii yídahołʼą́ąʼgo bizhéʼé dóó bimá bizaad yę́ę doo deidínóozįįłgóó átʼé. Nihaʼáłchíní ákótʼéego, saad ákwii bee yátiʼígíí łaʼda bóhołʼaah. Áko nihaʼáłchíní éí Oodlání nílı̨́įgo ádíílíiłgi doo nanitłʼah da doo,  háálá ałchʼįʼ yátiʼ, honeeni ádaatʼéii, óltaʼ bił ndaaztʼiʼgi, áádóó báʼóltaʼí bichʼįʼ yátiʼgi ałkʼidaʼdoohtįįh doo. Tʼáá aaníí éí saad łah átʼéhígíí bíhooʼaahgo ayóó binaʼanish dóó ádił haʼjólníi doo. Tʼáá ákónéehee bíhwiizhdoołʼááł. Áłchíní łaʼ nitsʼą́ą́ʼ bijaaʼ doo yee adiitsʼaʼ da silı̨́įʼgo, álaʼ bee yátiʼígíísh bíhwiidííłʼááł, áko éí bee ałchʼįʼ yáłtiʼ doo? Áłchíní łaʼ łahdę́ę́ʼ saadígíí nizhónígo yee yáłtiʼgo tʼáá ákótʼéego ałdóʼ yee yáłtiʼígíí bíhwiideeshʼááł niidzin doo, tʼáá aaníí yaʼ? *—Footnote níníłʼı̨́.

8. Ákwíí saad bee yádaatiʼígíí doo bee yáníłtiʼgóó naʼáłchíní haitʼéego bee bíká adiilwoł?

8 Azhéʼé dóó amá déʼéyóní danílínígíí baʼáłchíní saad yídahoołʼą́ą́ʼígíí yee yádaałtiʼgo hazhóʼó yił ałchʼįʼ yádaałtiʼ dooígi baa ndanitłʼah łeh. Áko “Diyin God bizaad bee akʼedaʼashchíinii” baʼáłchíní yee nideidínóotı̨́ı̨́ł yę́ęgi bá nanitłʼah doo. (2 Timothy 3:15) Azhą́ ákótʼéego nił hazʼą́ą ndi, naʼáłchíní éí Jiihóvah ayóóʼádayóʼníigi dóó yéédahodoosįįłgi bee nidiníítı̨́įłgo átʼé. Elder nilı̨́įgo Shan ání, “Shimá tʼéiyá nihiniséego saad bikʼiʼdiitįįhgo bee yádeiltiʼígíí bá nanitłʼah. Shilah bił éí nihimá tʼáá bí bizaad yee yáłtiʼígíí doo ayóó bee yádeiltiʼ da. Ndi nihinááł tʼáá bí íhoołʼaahgo, sodilzingo, tʼáá damóo náʼoodleeł family worship ánáyiilʼįįhgo, Jiihóvah bił ahééhozhdoolzįįłgi ayóó ílı̨́į lágo baa ákodaniizįįʼ.”

9. Naaki saad bee yáłtiʼgo bee íhooʼaahgo haitʼéego haʼáłchíní bee bíká anáhizhnilchéeh doo?

9 Haʼátʼíí biniyé áłchíní łaʼ naaki saad yee yáłtiʼgo Jiihóvah yee yaa ídahwiidoołʼáałgo átʼé? Jó łaʼ óltaʼdi yee yádaałtiʼ dóó łaʼ éí hooghangi yee yádaałtiʼ. Éí biniinaa azhéʼé dóó amá tʼáá áłah saad, naaltsoos dawóltaʼígíí, jíistsʼą́ąʼ dooleełígíí, dóó ndaalkidígíí chodayoołʼı̨́. Áko azhéʼé dóó amá déʼéyóní danílínígíí haʼáłchíní yéigo bił nidajilnishgo Jiihóvah áhánígo yił dahólǫ́ǫ dooígi bee bíká anáhizhnilchéeh doo.

HÁIDÍÍGÍÍ SAAD BEE ÁŁAH NÁʼÁDLEEHÍGÍÍ BEE ANÍTAH DOO?

10. (a) Áłah náʼádleehígíí ałnáájíkah doogi háí yee nihodidooʼááł? (b) Hooghangi á sizíinii tʼah doo nihozhdiʼaahgóó áłtsé haazhdoonííł?

10 Déʼéyóní jílı̨́įgo hazaad bee yájíłtiʼígíí doo łaʼ hanaagóogo, tʼáá ákwii saad bee yátiʼígíí Jiihóvah Yá Dahalneʼé yee áłah nádleehgo béézhdiidáah doo. (Psalm 146:9) Ndi ákwii łaʼ tʼáá hó hazaad bee áłah náʼádleehgo éí hooghangi á sizíinii háidíígíí ałnáájíkah dooígi bee nihozhdooʼááł. Áłtsé hazhóʼó baa tsízdidookos dóó sozdidoolzįįł. Hweʼasdzą́ą́ dóó haʼáłchíní bił baa nízhdóotʼįįł. (1 Corinthians 11:⁠3) Haʼátʼíí binahjįʼ bee baa nitsízdookos? Haʼátʼíí Diyin Bizaad naʼnitinígíí binahjįʼ bee nihozhdidooʼááł?

Hooghangi á sizíinii háí saad bee yátiʼ bee áłah náʼádleehígíí ałnáájíkah doogi bee nihozhdooʼááł

11, 12. (a) Áłah náʼádleehgi áłchíní íhoołʼaahgo saad bee yátiʼii haitʼéego nabiiłná? (b) Áłchíní łaʼ haʼátʼíí biniyé bizhéʼé dóó bimá bizaad doo bíhwiideeshʼáał da, danízin łeh?

 11 Azhéʼé dóó amá éí haʼáłchíní íiyisíí yídin danilínígíí bá baa nitsíjíkees doo. Tʼáá damóo náʼoodleeł bikʼeh Diyin Bizaad bíhooʼaah biniyé áłah néidleehígíí tʼéiyá binahjįʼ nihaʼáłchíní doo yéigo Diyin Bizaad yikʼiʼdidootı̨́įł da. Ndi díí baa nitsóhkees: Nihaʼáłchíní saad yee yáłtiʼígíí bee áłah náʼádleehgi nádáahgo ląʼígóó íhwiidoołʼááł, azhéʼé dóó amá díí doo yaa ákonízin da łeh. Áłchíní saad doo hazhóʼó yikʼiʼdiitįįhgóó éí doo ląʼígóó íhwiidoołʼáał da. (1 Corinthians 14:11 yíníłtaʼ.) Áłchíní éí bizhéʼé dóó bimá bizaadígíí yee nitsíkeesgi doo nabiiłnáa da doogo átʼé. Ákondi, áłah náʼádleehgi áłchíní łaʼ bizhéʼé dóó bimá bizaadígíí chodayoołʼı̨́, ndi doo éí ayóó nidabiiłnáa da.

12 Áádóó áłchíní bijéí yididoołnáałii éí doo saad bee yátiʼii tʼéiyá da. Joshua baa chʼíhootʼánę́ę ákótʼéé ńtʼééʼ. Bilah Esther ání: “Áłchíní yázhí éí bizhéʼé dóó bimá bizaad, bibee óʼoolʼįįłii, dóó biʼoodląʼ bijéí nayiiłnáa łeh.” Áłchíní éí bizhéʼé dóó bimá bibee óʼoolʼįįłii doo shídéétʼiʼ da nízingo, éí bizaad dóó biʼoodląʼ doo bíhwiideeshʼáał da nízin doo. Áko azhéʼé dóó amá déʼéyóní danílíinii haazhdoonííł?

13, 14. (a) Azhéʼé dóó amá déʼéyóní nilı̨́įgo haʼátʼíí biniyé ákwii saad bee yátiʼígíí bee áłah náʼádleehgi bizhdiikai? (b) Éí Jiihóvah bił kʼéʼahizhdiʼníigi haitʼéego bidziilgo ájósin ńtʼééʼ?

13 Jiihóvah Yá Dahalneʼé éí deinízinígíí akééʼdóó ádayósingo baʼáłchíní yídin danilínígíí áłtsé yá yaa nitsídaakees. (1 Corinthians 10:24) Joshua dóó Esther bizhéʼé Samuel ání: “Sheʼasdzą́ą́ bił, nihaʼáłchíní éí tʼáá aaníinii bee naniitingo háidíígíí lá saad bijéí yidiyoołnááł niidzingo hailzííd, áádóó hódzą́ bíká sonídiilzįįh. Ndi doo íiyisíí niidzin yę́ęgi átʼéego nihił ííshjání álʼįįh. Áko tʼáá nihí nihizaad bee áłah náʼádleehgi nihaʼáłchíní bił néiikahgo doo hazhóʼó ídahoołʼaah da lágo baa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ, áko tʼáá ákwii saad bee yátiʼígíí bee áłah náʼádleehjígo dah diikai. Tʼáá áníiltso éí tʼáá ahąąh áłah náʼádleehgóó ałnánéiikah dóó atah nidahwiilneʼ. Nihibrothers dóó nihisisters bił nídaʼiidı̨́ı̨́h dóó tʼáá áhą́díjįʼ bił chʼaa nídadiikah. Kótʼéego ádaʼiilʼı̨́įgo binahjįʼ nihaʼáłchíní yił ahéédahoolzįįh, áádóó Jiihóvah éí doo tʼóó biDiyin tʼéiyá nilı̨́į da, ndi Bizhéʼé dóó Bikʼis nilı̨́įgo yéédahoosįįd. Díí éí tʼáá nihí nihizaad yídahwiidoołʼáałgi bilááh átʼéé lágo baa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ.”

14 Samuel ánáázhdíʼní: “Sheʼasdzą́ą́ bił niheʼoodląʼ bidziil doogo, tʼáá nihí nihizaad bee yéiiltiʼígíí bee áłah náʼádleehgi neiitʼash. Tʼóó ahayóígóó binishiilnish dóó nídínéetʼáázh. Ákondi Jiihóvah yee nihikʼijisdliʼígíí baa ahééh niidzin. Kʼad éí tʼáá táaʼgo nihaʼáłchíní full-time nidahalneʼgo Jiihóvah yá ndaalʼaʼ.”

ÁNIID NIDAAKAII ÁDAZHDOONÍIŁGI

15. Kristina éí haʼátʼíí biniyé saad bee yájíłtiʼígíí bee áłah náʼádleehgi shá yáʼátʼééh jiniizı̨́ı̨́ʼ?

15 Áłchíní niyéehgo éí saad bee yátiʼ yikʼidaʼdiitįįhígíí bee áłah náʼádleehgi nádáahgo Jiihóvah bá naʼalʼaʼgi hazhóʼó yíhwiidoołʼááł lágo yaa ákoniizįįh.  Ákódzaago éí nihaʼáłchíní doo nihinizin da, doo jinízin da doo. Kristina ání: “Shizhéʼé dóó shimá bizaad yee yátiʼígíí áłtsʼísígo bééhassin, ndi áłah néiidleehdi bee yátiʼgo shá nanitłʼah. 12 shinááhaigo, saad bee yáshtiʼígíí bee nitsaago áłah náʼádleehígíí bee azlı̨́įʼgo ákǫ́ǫ́ níyá. Ákwii índída, tʼáá aaníí bee naʼnitinii bikʼiʼdiitą́! Náánáłahgo ayóó shíká anáánáálwod, éí saad bee yáshtiʼígíí bee sodiszingo baa nídiisdzá. Shijéí tłʼááhdę́ę́ʼ Jiihóvah bichʼįʼ yáshtiʼ!” (Acts 2:​11, 41) Kristina 18 binááhaigo, bizhéʼé dóó bimá yił yaa nástʼįįdgo saad bee yátiʼ yikʼiʼdiitįįhígíí bee áłah náʼádleehgi bizhdiiyá. Áko ájíní: “Tʼáá shí saad bee yáshtiʼígíí bee Jiihóvah baa íhooshʼaahgo ląʼígóó bá ánááʼdeeshdliił niizı̨́ı̨́ʼ.” Kristina éí tʼáadoo hodinaʼí regular pioneer jizlı̨́ı̨́ʼ, áko ayóó hoł hózhǫ́.

16. Nadia éí haʼátʼíí biniyé doo hó hazaad bee yájíłtiʼii bee áłah náʼádleehgi níjídááh ńtʼééʼ?

16 Ániid nidaakaii, saad bee yádaałtiʼígíí bee áłah náʼádleehígíísh bił daʼnohtahgo nihił yáʼádaatʼééh? Haʼátʼíí biniyé ákódeinohsingi baa nitsídaakees: Aají áłah náʼádleehígíí bidiniyáagoósh Jiihóvah yéigo nikʼis dooleeł? Tʼóó ákódeeshnííł áko ááshníiłgi shizhéʼé dóó shimá doo yooʼı̨́į da doo, doodaiiʼ tʼóó ákǫ́ǫ́ ałnánáshdáah doósh nínízin? Nadia, kʼad éí Béthelgi nijilnishgo ájíní: “Bił háíjééʼ teenagers dasiidlı̨́įʼgo ákwii saad bee yátiʼ bee áłah náʼádleehgi néiikah doo daniidzin ńtʼééʼ.” Ndi hazhéʼé dóó hamá éí ákódajiidzaago Jiihóvah bił áhánígo dajílínę́ę hatsʼą́ą́ʼ yidoołchxǫǫł nízin. “Kʼad baa ahééh daniidzin, nihizhéʼé dóó nihimá bizaad yee nanihineeztą́ąʼgo tʼáá éí saad bee áłah náʼádleehgi bił néiikah ńtʼééʼ. Éí niheʼiinaʼ yáʼátʼéehgo áyiilaa, dóó diné éí Jiihóvah yéédahodoosįįłgi bee ląʼígóó nihá ashjaʼiilaa.”

ŁAHDĘ́Ę́ʼ ÁKÁ AZHDOOLWOŁGI

17. (a) Áłchíní nilzéegi Jiihóvah háí yąąh niinílá? (b) Aʼáłchíní tʼáá aaníinii bee nidínóotı̨́įłgi haitʼéego shíká oohjeeh jiníi doo?

17 Jiihóvah éí azhéʼé dóó amá baʼáłchíní tʼáá aaníinii yee neidínóotı̨́įłgi yąąh niinílá. Acheii, amá sání dóó análí doodaiiʼ łahdę́ę́ʼ doo yąąh niiníláa da. (Proverbs 1:8; 31:​10, 27, 28 yíníłtaʼ.) Ákótʼée ndi, ákwii saad bee yátiʼ doo bee yájíłtiʼgóogo haʼáłchíní bijéí bizhdiyoołnáałgi łahdę́ę́ʼ áká adoolwołii hwiindzin doo. Ákótʼéego shíká aʼdoowoł jiniizı̨́įʼgo éí áłchíní nilzéegi doo nahjįʼ álʼı̨́ı̨́góó átʼé, ndi éí Jiihóvah binaʼnitin bee áłchíní nilzéegi bił nítʼiʼ. (Ephesians 6:4) Elders éí family worship áʼdoolníiłgi dóó nihaʼáłchíní yáʼátʼéhígíí dabikʼis dooleełii łaʼ bee nihíká oohjeeh bijiníi doo.

Áłchíní bizhéʼé dóó bimá yił bibrothers dóó bisisters yił ahínéekahgo bíká análwoʼgo átʼé (¶18, 19 bił)

18, 19. (a) Brothers dóó sisters haitʼéego ániid nidaakaii bíká aníjíjah doo? (b) Azhéʼé dóó amá haʼátʼíí hąąh naazlá?

18 Azhéʼé dóó amá éí family worshipgi tʼáá ahąąh łahdę́ę́ʼ bił ahéézhdiikahgo haʼáłchíní bee bíká anáhizhnilchéeh doo. Ląʼí ániid nidaakaii éí habrothers inda hasisters bił nidahojilneʼ dóó tʼáadoo leʼé bił baa nijikaigo ahídahojiiłʼaah. (Proverbs 27:17) Ániid ádííniid yę́ę Shan ání: “Ayóó bénashniih, nihibrothers łaʼ shaa ádahalyą́ą́ ńtʼééʼ. Áłah náʼádleehgi biniyé talk ádaatʼéii yee shíká anájahgo ląʼígóó ínááhoołʼą́ą́ʼ. Áádóó  honeeni ádaatʼéii bił baa nináshkahgo ayóó bóhoneedlı̨́.”

19 Nihaʼáłchíní nihá bíká adiilwoł hoʼdooʼniidígíí éí nizhéʼé dóó nimá nił nilı̨́ bijiníi doo. Éí azhéʼé dóó amá yáʼátʼéehgo bá yájíłtiʼ doo, áádóó áłchíní nilzéegi doo bighazhdooléeł da. Índa ałdóʼ áká iilyeedii éí binaadę́ę́’ doo yáʼáshǫ́ǫ́góó yee aa tsídadidookosii bee ádaa jistiʼ doo. (1 Peter 2:12) Shaʼáłchíní shá bíká aʼdoowoł jinízin ndi, tʼáá aaníinii bee nidínóotı̨́įłgi tʼáá hó hąąh naazlá. Habrothers dóó hasisters háká ííjéeʼgi hajisíid doo.

20. Haʼáłchíní éí Jiihóvah yá naalʼaʼí dooleełgi haitʼéego bee bíká anáhizhnilchéeh doo?

20 Azhéʼé dóó amá, Jiihóvah shíká anilyeed bidohníigo bichʼįʼ sodołzin áádóó wołí bee binaałnish. (2 Chronicles 15:7 yíníłtaʼ.) Nihaʼáłchíní Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼníigi bá áłtsé íínóhsin, nihí nihá yáʼátʼééh nohsinígíí éí akééʼdóó. Tsʼídá bá bohónéedzą́ą́ góneʼ átʼéego nihaʼáłchíní éí Diyin Bizaad bijéí biih doołeeł. Jiihóvah yá naalʼaʼí dooleeł nohsingo yéigo bá bee nihił chohooʼı̨́įgo íínóhsin. Nihaʼáłchíní éí Diyin Bizaad dóó tʼáá nihí yáʼátʼéehii binááł ááníiłgi yikʼehgóó yigáałgo éí yilʼaadii John ádííniid yę́ęgi átʼéego ádohníi doo: “Shaʼáłchíní éí tʼáá aaníinii yikʼehgo dayíkáahgo baa hodisítsʼą́ʼígíí éí biláahgo baa shił nááhodoojǫǫłii tʼáá ádin.”—3 John 4.

^ par. 7 Awake! March 2007, pages 10-12, “You Can Learn Another Language!” wolyéego baa íídííłtah.