“Shiyázhí danohłíinii, . . . Bínanihinishtinii deísínółtsʼą́ąʼgo dahonohsą́ą doo.”​—PROVERBS 8:32, 33.

SIN: 56, 89

1. Haʼátʼíí bee honiidzą́ą doo, dóó haitʼéego nihíká adoolwoł?

HÓDZĄʼ éí Jiihóvah bitsʼą́ą́dóó, áádóó nihichʼįʼ yeidleeʼ. James 1:5 ání: “Nihí łaʼ bee hódzáanii bídin nohłı̨́įgo Diyin God bíídóohkił, éí bił hadleeʼgo índa doo akʼíháʼááhgóó tʼáá ałtso aidiiʼaah.” Honiidzą́ą doogo éí God nihichʼįʼ hashké niidzįįhgo yísíníiltsʼą́ąʼ doo. Áko doo yáʼádaatʼéehii yitsʼąą nihaa áhályą́, áádóó Jiihóvah tʼáá áhánígo bił honiidlǫ́ǫgo ánihósin. (Proverbs 2:10-12) Baa hózhǫ́ǫgo iiná doo ninítʼiʼii nihá bee ił chohooʼı̨́įgo átʼé.​—Jude 21.

2. God hashkée naʼnitingi haitʼéego ayóóʼííníiʼníi doo?

2 Nidaʼiilzííh doodaiiʼ haitʼéego shı̨́ı̨́ nihiyaa dahooʼaʼgi biniinaa łahda achʼįʼ hashkée honiidzįįhgo doo hoł yáʼátʼéeh da, éí doodaiiʼ hoł yáʼátʼééh jiniizįįh. Ndi God nihichʼįʼ hashkée niizı̨́ı̨́ʼ ńtʼéeʼgo áádóó bitsʼą́ą́dóó nihíká eelwodgo éí ayóóʼánihóʼníigo átʼı̨́įgi baa ákoniizįįh. Proverbs 3:11, 12 ání: “Shiyeʼ nílíinii, [Jiihóvah] tʼáá hashkée yínaʼniłtinii tʼáadoo doo níníziní.” Áádóó ánáádíʼní: Jiihóvah “ayóóʼáyóʼníinii . . . hashtʼeʼnináyiidlóós.” Áko Jiihóvah éí yáʼádaatʼéehii nihá yinízin. (Hebrews 12:5-11 yíníłtaʼ.)  Háálá Diyin God éí ayóó nihééhósin, hashkée tʼáá ákogi átʼéii índa tsʼídá niidzinígi yee nihichʼįʼ haadzih. Kʼad éí dı̨́įʼgo hashkée bee naʼnitin baa nídadíitʼįįł: (1) tʼáá hó hashtʼeʼnináʼízhdiidlóosgi, (2) azhéʼé dóó amá baʼáłchíní hashkée yee neinitingi, (3) áłah néidleehgi hashkée bee nanihiʼdinitingi, dóó (4) hashkée bee naʼnitin tʼáá biláahdi bikʼeʼashchʼíiʼii.

ÁDAA ÁKOZHNÍZINGI

3. Áłchíní éí haitʼéego hashtʼenináʼídiidlóosgi yíhoołʼaah? Łaʼ chʼíníʼaah.

3 Łaʼda ádaa ákondzingo éí ááníiłgi dóó nitsíkeesgi yee ádaa áhályą́ągo yee hashtʼeʼnináʼídiidlóos doo. Díí hashtʼeʼnináʼízhdiidlóosgi éí bíhwiidooʼáałii átʼé. Áłchíní éí dziʼizí yíhoołʼaahgo bizhéʼé doodaiiʼ bimáda dziʼizí bá yótąʼ łeh. Ndi dziʼizí tʼáá yikááʼ dah sidá yileehgo haanízahjįʼda tʼáá bił yótąʼ łeh. Kʼad yíighah lá niizįįhgo beʼawééʼ dziʼizí yił yidichiʼ. Tʼáá ákótʼé, azhéʼé dóó amá éí hashkée índa hazhóʼó Jiihóvah ‘binaʼnitinígíí bee haʼáłchíní dazhníséego’ éí hashtʼeʼnináʼídiidlóosgi dóó hódząʼ yíhwiidoołʼáałgi haanízahjįʼda bee bíká anáhizhnilchéeh doo.​—Ephesians 6:4.

4, 5. (a) “Iiná ániidíii” bee hadiiʼnéehgo haʼátʼíí biniyé hashtʼeʼnináʼídiidlóosgi ílíinii átʼé? (b) Náʼiilziihgo haʼátʼíí biniyé tʼáadoo baa nihíniʼí?

4 Hastiin doodaiiʼ sáanii jizlı̨́įʼgo índída Jiihóvah bééhojoosįįdgo ałdóʼ tʼáá ákótʼé. Tʼáá íídą́ą́ʼ hashtʼeʼnináʼídazhdiidlóós dajiichįįh ndi, Oodlání bidziilii tʼah doo dajileeh da. Éí “iiná ániidíii” bee hadazhdineʼgo áádóó Christ bedaʼjiłʼı̨́įgo éí Oodlání hóyáanii nidajiileeh. (Ephesians 4:23, 24) Hashtʼeʼnináʼízhdiidlóosgo éí “nihokáaʼgi doo Diyin God kʼehgo iináanii índa tsʼísee kʼehgo adáhonooníinii yóóʼadahidiitʼaah, áádóó hazhóʼó ádaa ádahwiilyą́ągo tsʼídá tʼáá ákogi átʼéego índa Diyin God kʼehgo dahiniiʼnáago” ánihósin.​—Titus 2:12.

5 Tʼáá áníiltso éí nidaʼiyiilzííh. (Ecclesiastes 7:20) Áko asiilziih ládą́ą́ʼ éísh hashtʼeʼnináʼídiidlóosgi doo bííníigah da? Ndagaʼ. Proverbs 24:16 bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahgo ání: “Tʼáá ákogi átʼéii tsostsʼidi naaʼiigoh, nidi tʼáá bíighahdi nídiiʼnah.” Haʼátʼíí éí náádidiiʼnahgo ánihidoolííł? Tʼáá nihí niheʼadziil bee éí ndagaʼ, ndi God biníłchʼiʼ diyinii bee náádidiiʼnah. (2 Corinthians 4:7 yíníłtaʼ.) Éí God biníłchʼiʼ diyinii bitsʼą́ą́dóóígíí ádaa áháyą́ łaʼ bił ahóóltąʼ, éí hashtʼeʼnináʼízhdiidlóosgi kʼasdą́ą́ʼ bił aheełtʼé.

6. Haitʼéego éí Diyin Bizaad hazhóʼó bíhwiidiilʼááł? (Áłtsé adahaskidígíí níníłʼı̨́.)

6 Sodiilzingo, índa Diyin Bizaad yíníiltaʼgo hazhóʼó nabikʼítsíilkeesgo ałdóʼ hashtʼeʼnináʼídiidlóosgi yee nihíká análwoʼ. Ndi Diyin Bizaad baa íhoołʼaahgi ná nantłʼago doodaiiʼ íhoołʼaahgi doo bínindlı̨́į dago shąʼ? Tʼáadoo niʼdiiłʼáhí. Jiihóvah bá hosíníłʼą́ągo Bizaad ‘bídin nilı̨́įgo’ ánósin doo. (1 Peter 2:2) Nizaad bá náhoshʼaahgo néiníshtahgo ashíínísin, bidiníigo Jiihóvah bichʼįʼ sodilzin. Áłtsé éí tʼóó kóníshgháníjįʼ néíníłtah doo, áko doo nantłʼagóó bínindlı̨́įgo bíhoołʼaah dííleeł. Jiihóvah bintsékees hazhóʼó nabikʼítsíníłkeesgo ayóóʼííníʼníi doo.​—1 Timothy 4:15.

7. Tʼáá nihí ániitʼéego éí Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi łahgóó bee łaʼyoolíiłgi haitʼéego nihíká adoolwoł?

 7 Tʼáá nihí ániitʼéego éí Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi nihá łaʼyoolííł. Azhéʼé léiʼ nahaneʼgi doo yíneedlı̨́į da silı̨́ı̨́ʼ, áko regular pioneer nishłı̨́į doo níigo yee áda hodeezʼą́. Tʼáá bí átʼéego haitʼéego bíká eelwod? Éí naaltsoos ádeilyaaígíí pioneer baa haneʼgi jííłtaʼ dóó biniyé sozdoolzin. Áko Jiihóvah bił kʼé áhizhdiʼníigi bidziilgo áyiilaa. Há bíighah nádleeh góneʼ auxiliary pioneer áńjiilʼįįh. Tʼáadoo tʼą́ą́ʼ kóhósiní bee ádá nihozhdeetʼánígíí beʼjiilaa. Áádóó tʼahádóó regular pioneer jizlı̨́ı̨́ʼ.

JIIHÓVAH HASHKÉE BINAʼNITIN NIHAʼÁŁCHÍNÍ BEE DANOHSÉ

Áłchíní éí yáʼátʼéehii índa doo yáʼátʼéehii ádooníiłgi doo bił nidahachíih da, áko éí bee nanitin doo (¶8 bił)

8-10. Áłchíní nilzéegi áádóó Jiihóvah yá naalʼaʼ dooleełgo éí azhéʼé dóó amá haʼátʼíí bíká adoolwoł? Łaʼ chʼíníʼaah.

8 Jiihóvah éí azhéʼé dóó amá shinaʼnitinígíí “bee nihaʼáłchíní danohsé” hałní. (Ephesians 6:4) Dííshjı̨́įdi áłchíní nidínóohtįįłgi ayóó nantłʼa. (2 Timothy 3:1-5) Áłchíní éí yáʼátʼéehii índa doo yáʼátʼéehii ádooníiłgi doo bił béédahózingóó nidahachííh, éí biniinaa nanitin doo. Áko dinééh doodaiiʼ asdzání yáʼátʼéehii nilı̨́įgo dínóoyééł.​—Romans 2:14, 15.

 9 Haʼáłchíní ayóóʼájóʼníigo hashkée bee nazhnitingo éí bił hasihgo nitsíkees doo. Éí tʼáá shí shíniʼ kʼehgo yisháał dooígi doo bíighah da, áádóó tʼáá ałtsoní ááshníłígíí bee adíhodideeshtʼih lá dínóozįįł. Áko éí bąą Oodlání nohłı̨́įgo Jiihóvah baʼíínohłíigo bihódząʼ bee nihaʼáłchíní nooséełgo ílíinii átʼéii átʼé. Daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ áłchíní nilzéegi ałʼąą átʼéego yee nidaʼnitin, áádóó naʼnitin ałʼąą áńdaaʼnííł. God dayíistsʼą́ąʼgo yikʼeh ádaaníiłii éí baʼáłchíní deiniséegi doo bá ndanitłʼa da. Bináádę́ę́ʼ ádaanínígíí doo dayíistsʼą́ąʼ da.

10 Nóah bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahii átʼé. Jiihóvah éí tsinaaʼeeł łaʼ ádíílííł hodííniid, áko ázhdoolíiłgi doo ndi hoł bééhózin da. Jiihóvah éí baʼjólíi doo, áko baa daʼííníiltaʼgo éí “biʼjiilaa” ní. (Genesis 6:22) Áko binahjįʼ haa hóótʼįįd? Tsinaaʼeeł bitsʼą́ą́dóó Nóah, beʼasdzą́ą́, biyeʼké dóó bizhááʼáád yee yisdáákai! Nóah éí azhéʼé yáʼátʼéehii nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Éí God bihódząʼ yaʼólíí ńtʼééʼ. Baʼáłchíní nizhónígo neineeztą́ą́ʼ dóó nizhónígo yá átʼéé ńtʼééʼ. Díí éí ayóó nantłʼa, háálá tó tʼáadoo yiląąh yę́ędą́ą́ʼ ayóó átʼéego tsiʼooldahgo hazʼą́.​—Genesis 6:5.

11. Azhéʼé dóó amá haʼátʼíí biniyé wołí bee haʼáłchíní nidazhʼnitin doo?

11 Azhéʼé doodaiiʼ amá nilı̨́įgo haitʼéego tʼáá ánidiʼnínígi átʼéego beʼíłʼı̨́į doo? Jiihóvah yísíníłtsʼą́ąʼ doo. Bíniʼ nihíká análwoʼgo nihaʼáłchíní nohsé. Bizaad biiʼdę́ę́ʼ binaʼnitin dóó bidineʼé naaltsoos ádayiilaaígíí choiníłʼı̨́. Nihaʼáłchíní tʼahádóó nihichʼįʼ yaa ahééh dínóozįįłgo átʼé! Nihibrother łaʼ ání: “Shizhéʼé dóó shimá nizhónígo shineesą́ągi ayóó átʼéego bichʼįʼ baa ahééh nisin. Wołí bee tsʼídá tʼáá áníshtʼéejįʼ shił ííshjání ánáyoodlíiłgo nashineeztą́ą́ʼ.” Hazhéʼé dóó hamá éí áhánígo Jiihóvah bił jílı̨́įgi yee háká ahiʼnoolchą́ą́ʼ jiní. Ndi łaʼ wołí bee baʼáłchíní neineeztą́ąʼ ndi Jiihóvah tʼáá yitsʼą́ąjįʼ dah diighááh. Áko wołí bee nazhneeztą́ąʼgi éí hániʼ siláagi hashtʼedítʼé dóó hoł chohooʼı̨́įgo éí hweʼawéeʼda Jiihóvah nátʼą́ą́ʼ yaa nídoodáałgoda átʼé.

12, 13. (a) Łaʼda beʼawééʼ disfellowship ályaago, haitʼéego éí God bikʼeh hojíłʼı̨́įgo ííshjání ájósin doo? (b) Achʼéʼégo disfellowship ályaago haitʼéego azhéʼé dóó amá jílínígíí Jiihóvah bikʼeh hojííłʼįįd?

12 Azhéʼé dóó amá éí beʼawééʼ disfellowship álʼįįhgo áádóó éí bikʼeh hóʼı̨́į dooleełgi ayóó nantłʼaii átʼé. Nihisister łaʼ bichʼéʼé disfellowship ályaago bitsʼą́ą́ʼ chʼínínáago ání: “Shichʼéʼé dóó shitsóí bił honishłǫ́ǫgo shá bohónéedzą́ągo shı̨́ı̨́ átʼé nisingo Diyin Bizaad bikʼehgo naaltsoos ádaalyaaígíí chʼééh biiʼ ńdéshtʼįįh ńtʼééʼ.” Ndi hachʼooní tʼóó hazhóʼó áháłníigo niheʼawééʼ éí kʼad doo bá neitłizh da, ndi Jiihóvah bikʼehgóó ániitʼée doo.

13 Tʼahádóó hweʼawééʼ Jiihóvah Yá Halneʼé násdlı̨́ı̨́ʼ. Amá ájíní: “Kʼad éí tʼáá ákwíí jı̨́ shichʼįʼ náhálnih doodaiiʼ text ííłʼı̨́! Áádóó God bikʼehgóó ániitʼéé ńtʼéeʼgi ayóó átʼéego hoł nilı̨́. Nizhónígo ahánígo ahił niidlı̨́.” Neʼawééʼ disfellowship ályaago “nijéí tʼáá átʼé bee [Jiihóvah] baa dzíínílíi” doogoósh átʼé? “Tʼáá ni nił bééhózinii éí tʼáadoo” baʼíínílíhígoósh Jiihóvah bił ííshjání ádíílííł? (Proverbs 3:5, 6) Béénílniih, Jiihóvah bihódząʼ dóó beʼayóóʼóʼóʼniʼ kótʼéego nihichʼįʼ  hashké niizı̨́įʼgo nihił ííshjání ííłʼı̨́. Tʼááká baa yóónééh, biYeʼ tʼáá ałtso bílaʼashdlaʼii yá daaztsą́, neʼawééʼ ałdóʼ. God éí diné tʼáá ałtso iiná doo ninítʼiʼii baa doolyééł nízin. (2 Peter 3:9 yíníłtaʼ.) Áko azhéʼé dóó amá danohłíinii azhą́ akʼeh hóʼı̨́įgi bikʼeʼashchʼíiʼ ndi Jiihóvah hashkée yee naʼnitingi índa Bí bikʼehjí oodáałii baʼíínohłí. God hashkée yee naʼnitingi deísółtsʼą́ą́ʼ, tʼáadoo bikʼijįʼ nidaałdzilí.

ÁŁAH NÍDAADLEEHÍGÍÍ

14. “Hóyą́ągo aa áhályáanii” Jiihóvah binaʼnitin yee nihaa áhályą́ągi haitʼéego nihíká análwoʼ?

14 Ałʼąą ádaatʼéégóó Jiihóvah éí bidineʼé baa áháshyą́, bichʼą́ą́h naashá, índa nanishtin dooleeł níigo ádee hadoodzííʼ. Bidineʼé baa áháyą́ą doo biniyé biYeʼ yá niiníłtı̨́, áádóó Jesus éí “hóyą́ągo aa áhályáanii” diyingo naʼnitin yee yá anáʼáltsoʼ doo biniyé niiníłtı̨́. (Luke 12:42) Díí “aa áhályáanii” éí hashkée bee naʼnitin ílíinii yee nihaa áhályą́. Łahda shı̨́ı̨́ talk ályaago doodaiiʼ naaltsoos biiʼdę́ę́ʼ łaʼ yíníłtaʼgo doo ákǫ́ǫ́ nitsíníkeesgi doodaiiʼ ááníiłgi yee hashtʼeʼnináninidlóóz. Áko ákwíindzaago bee bééhózingo éí Jiihóvah hashkée yee naʼnitinii yísíníłtsʼą́ą́ʼ.​—Proverbs 2:1-5.

15, 16. (a) Elders nihaa ádahalyą́ągi haitʼéego níká análwoʼ? (b) Elders binaanish haitʼéego yídaneedlı̨́įgo bá ádeíníilzin doo?

15 Jesus éí elders nihaa ádahályą́ą doo biniyé nihá niinínil. Diyin Bizaad éí díí hastóí “aa deetʼáanii” yiłníigo yee yózhí. (Ephesians 4:8, 11-13) Elders nihaa ádahalyą́ągi haitʼéego nihá yáʼátʼééh? Éí bibee daʼoodląʼ índa yáʼátʼéehgo nihinááł ádaaníiłgi bedaʼiilʼı̨́į doo, áádóó Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ nihichʼįʼ yee hadaadzihgo bikʼeh ániitʼée doo. (Hebrews 13:7, 17 yíníłtaʼ.) Elders éí ayóóʼádanihóʼní índa God ahánígo bił niidlı̨́į doo danihóʼní. Áłah náʼádleeh níhiilzíihgo doodaiiʼ doo bíniidlı̨́į da siidlı̨́įʼgo yaa ákodaniizı̨́įʼgo tsı̨́įłgo nihíká adoojah. Danihíistsʼą́ą́ʼ, áádóó Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ saad chánah ánáʼoodlíiłii dóó hódzą́ bee naʼnitinii yee nihichʼįʼ hadaadzih. Kótʼéego nihíká anájahgo Jiihóvah ayóóʼánóʼníigiísh yíníʼı̨́?

16 Béénílniih, elder łaʼ nihichʼįʼ hadoodzihgi tʼáá bá nantłʼa łeh. God yá halneʼii Néíthan ákótʼéego Naatʼáanii David asiihgi tʼóó néideesʼı̨́įʼgo biniinaa bee bichʼįʼ hajoodzíiʼgi há nantłʼa ńtʼééʼ. (2 Samuel 12:1-14) Yilʼaadii Peter éí Oodlání Jew danílíinii aláahdigo baa nitsíjíkeesgo biniinaa Paul, éí hó ałdóʼ yilʼaadii jílı̨́įgo há nantłʼa ndi Peter bichʼįʼ bee hajoodzííʼ. (Galatians 2:11-14) Elder nichʼįʼ haadzíiʼgo, haitʼéego doo bá nantłʼagóó ádíílííł? Aʼohgo áʼdííníldzingo baa ahééh nízin doo. Níká anájahgo éí God ayóóʼáshóʼníigo átʼı̨́ nínízingo baa nitsíníkees. Áko níká adoolwoł áádóó elders bił dahózhǫ́ǫgo nihaa ádahalyą́ą doo.

17. Elders łaʼ nihisister haitʼéego yíká ííjééʼ?

17 Nihisister łaʼ ałkʼidą́ą́ʼ áhoʼdoolʼįįd yę́ę biniinaa Jiihóvah ayóóʼájóʼnínę́ę há nantłʼa sílı̨́ı̨́ʼ, áko bikʼee yíníił jizlı̨́ı̨́ʼ. Ájíní: “Shił bééhózingo elders díí bee bił hodoonih. Elders hazhóʼó shichʼįʼ hadaasdzííʼ, dóó shidziilgo ándashiidlaa. Tʼáá áłah náʼádleeh bikʼeh, azhą́ binaanish dahólǫ́ǫ ndi, áníshtʼéhígi yíndashídíłkid łeh. Ałkʼidą́ą́ʼ áhóótʼįįd  yę́ę biniinaa Jiihóvah beʼayóóʼóʼóʼniʼ doo bąąh nishłı̨́į dago ádaa nitséskees ńtʼééʼ. Shibrothers, shisisters dóó elders éí Jiihóvah ayóóʼáshóʼníigi shił ííshjání ádayósingo hoolzhish. Jiihóvah doo nidideeshchił da bidishníigo bichʼįʼ sodiszin.”

HASHKÉE NAʼNITIN HAʼÁTʼÍÍ BILÁAHDI BIKʼEʼASHCHʼÍÍʼ?

18, 19. Haʼátʼíí éí hashkée naʼnitin biláahdi bikʼeʼashchʼíiʼii átʼé? Łaʼ chʼíníʼaah.

18 Hashkée naʼnitin bikʼeʼashchʼííʼ shı̨́į łeh, ndi Jiihóvah hashkée binaʼnitinii bikʼee jishchʼíiʼgo ayóó neezgaii átʼé. (Hebrews 12:11) Kéin dóó Naatʼáanii Zedekáíyah doo yáʼátʼééhgóó áátʼįįdgi bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. Kéin éí bitsilí yijoołáago diyeeshxééł nízingo biniinaa God hachʼįʼ haadzíiʼgo áháłní: “Haʼátʼéegoshąʼ náhóóchįįdgo hashké nínídzin yínílniiʼ? Yáʼátʼééh íinidzaago nidíʼnóodzįįł. Jó, doo yáʼátʼééh íinidzaagóó éí bąąhágiʼátʼéii nídin nilı̨́įgo chʼéʼétiindę́ę́ʼ naa héestı̨́, nidi bikʼeh dídleeh.” (Genesis 4:6, 7) Kéin éí Jiihóvah hachʼįʼ haadzíʼígi doo jiniizı̨́įʼ da, hatsilí jiisxı̨́, áko hachʼįʼ nahwiiʼnáago ahóyííłką́. (Genesis 4:11, 12) God jíistsʼą́ąʼgo doo hachʼįʼ nahodiyooʼnaał da ńtʼééʼ.

19 Zedekáíyah éí naatʼáanii doo bidziilii índa doo yáʼáshxóonii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Hojooʼáałgo Jerúsalemgi kéédahatʼínę́ę doo yáʼátʼééhgóó bił hazʼą́. Zedekáíyah hashtʼeʼnínazhdoodááł biniyé ląʼídi Jiihóvah yá halneʼii Jeremáíyah hachʼįʼ haadzííʼ. Ndi Zedekáíyah éí Jiihóvah hashkée binaʼnitinii doo yinízin da, áko hachʼįʼ nahwiiʼnáago ahóyííłką́ągo haa haneʼ. (Jeremiah 52:8-11) Ayóó átʼéego achʼįʼ nahwiiʼná Jiihóvah doo nihá yinízin da.​—Isaiah 48:17, 18 yíníłtaʼ.

20. God hashkée binaʼnitinii dayíistsʼą́ąʼii índa doo deinízinii haa bidiʼdoolnííł?

20 God hashkée binaʼnitinii dííshjı̨́įdi ląʼí tʼóó yaa daadloh índa doo ádídeidééltʼiʼ da. Bichʼįʼ hoolzhish, God hashkée binaʼnitinii doo jinízinígíí bikʼeʼashchʼíiʼgo atíhodiʼdoolnííł. (Proverbs 1:24-31) Áko “bínanihinishtinii deísínółtsʼą́ąʼgo dahonohsą́ą doo.” Proverbs 4:13 ání: “Bínaniníłtą́ąʼii tsʼídá yéego yiiłtsóód; bidóóchííd lágo, baa áhólyą́, háálá bee hinínáanii átʼé.”