“Diné badaʼahódlíii baa danisįįh. Náánáłaʼ diné nideinitin dooleełgo yídaneelʼánígíí baa danisįįh.” —2 TIMOTHY 2:2.

SIN: 103101

1, 2. Diné bindaanishígíí haash yitʼéego yaa nitsídaakees?

LĄʼÍ diné łahda bindaanishígíí yee ádaa dahaʼniih łeh. Áko, nááná háiida yéédahoohsįįhgo díí áłtsé yíndaʼádíłkiʼ: “Háadish nanilnish?” daaniih.

2 Diyin Bizaad biiʼdóó diné łaʼ bindaanishígíí baa chʼídahwiistʼą́. Matthew éí “tax nahalyéhígíí” yaa áhályáanii nilı̨́ ní. Sáíman éí “ałdzéhí” nilı̨́ dóó Luke éí “azeeʼ ííłʼíní” nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ ní. (Matthew 10:3; Acts 10:6; Colossians 4:14) Náánáłaʼ Jiihóvah yá ndaasʼaʼ yę́ę Diyin Bizaad ałdóʼ ííshjání ííłʼı̨́. Naatʼáanii David dóó halneʼii Iiláíjah áádóó yilʼaadii Paul baa nitsíníkees. Jiihóvah díí hastóí naanish yee diníʼánígíí, éí aláahdi bił danilı̨́įgo yindaashnish. Nihí ałdóʼ Jiihóvah naanish nihee diyiiʼaahígíí nihił ílı̨́įgo baa nitsídeikees doo.

3. Hadaastihígíí, haʼátʼíísh biniinaa ániid nidaakaiígíí nideinitin doo? (Áłtsé eelkidígíí níníłʼı̨́.)

3 Jiihóvah bá nideilʼaʼgo baa nihił dahózhǫ́, dóó nihinaanish  éí ayóó nihił danilı̨́. Éí biniinaa ląʼí niiltʼéego, nihinaanish nízaadgóó dayíníiltʼéeh doo chʼééh daniidzin. Ndi są́ biih iildéhígíí biniinaa, ániid nidajikaiigo ádajiłʼínę́ę doo bá bohónéedzą́ą da nidahaleʼ. (Ecclesiastes 1:4) Díí biniinaa Jiihóvah bá nidajilʼaʼ yę́ęgi nanitłʼah yileeh. Ákótʼéii ndi, dííshjı̨́įdi éí nizhónígo haneʼígíí ąą nootʼı̨́ı̨́ł, éí binahjįʼ nihíká adoolwołígíí bídį hóóyééʼ. Bee niʼdoonish ániid ádaalyaaígíí choidoolʼįįłgi, łaʼ ayóó bá ndanitłʼa. Hadaastihígíí éí dabidziil dóó dabiiné yę́ę, doo ayóo da łeh. (Proverbs 20:29) Éí biniinaa, ániid nidaakaígíí Jiihóvah bá naʼalʼaʼ bídahólníih doogi biniyé nideinitingo bá yáʼádaatʼééh.Psalm 71:18 yíníłtaʼ.

4. Haʼátʼíísh biniinaa háiida, náánáłahjįʼ naanish yee didooʼáałgo ayóó bá ndanitłʼa łeh? (“ Naanish Náánáłaʼ Baazhdidooʼáałgi Nanitłʼah” níníłʼı̨́.)

4 Łaʼ naanish bee bídahólnííh yę́ę, hastóí ániid nidaakaiígíí yee didooʼáałgo tʼáá bá nidanitłʼago átʼé. Áko díí hastóí hadaastihígíí naanish átsʼá deididooʼáałgo, ayóó shı̨́ı̨́ yaah dabíniʼ łeh. Doodaiiʼ łahda naanish ádeiłʼínę́ęgi átʼéego doo ádeidoolíił da danízin łeh. Nidaʼdínóotı̨́ı̨́ł yę́ęgi, łaʼ éí hazhóʼó bá hwiidooʼaałgi doo bíighah da danízin. Ákótʼéii ndi hastóí ániid nidaakaiígíí naanish tʼahdoo baa dahiditʼaahígíí éí haʼahóní binahjįʼ bibaʼ ádajítʼéii doo.

5. Haʼátʼíí bíndaʼídéíkidígíí baa nídadíitʼįįł?

5 Áko haʼátʼíísh biniinaa hadaastihígíí, ániid nidaakaiígíí naanish ílíinii ádeidoolíiłgi yee yíká anídaajah doo? Díísh éí haitʼéego ádeidoolííł? (2 Timothy 2:2) Áádóó haʼátʼíísh biniinaa ániid nidaakaiígíí díí hastóí yee háká anídaajahígíí baa ahééh dazhnízingo hazhóʼó bił nidajilnish doo? Kʼad éí Naatʼáanii David haitʼéego naanish ílínígíí biyeʼ yee neinitingo yíká eelwodígíí baa náhádóotʼįįł.

DAVID ÉÍ SÁLAMAN YÍKÁ EELWOD

6. Naatʼáanii Davidshąʼ haʼátʼíí ázhdoolííł jinízin? Jiihóvah éí haʼátʼíí hodííniid?

6 David atíbiʼdilʼı̨́įgo díkwíí shı̨́ı̨́ nááhai, biniinaa łaʼ ałyóígóó naa nááʼnééł ńtʼééʼ. Áko naatʼáanii ábiʼdilyaago doo hodítéehee hooghan nizhónígíí biiʼ jizdá. Áko ńtʼééʼ halneʼii Néíthan ábijiní: “Shoo, dilkʼis bee kin ályaago biiʼ shighan, nidi tsitsʼaaʼ dílzinii Bóhólníihii bibee ahaʼdeetʼáanii biiʼ sinilii tʼahdii níbaal biiʼ siʼą́.” David éí Jiihóvah bikin nizhónígo ádeeshłííł jinízin. Néíthan ábíłní: “Baa nitsíníkeesígíí tʼáá ałtso ánílééh, háálá Diyin God nił hólǫ́.” Ákótʼéii ndi díí éí Jiihóvah doo há yinízin da. Áko Néíthan éí David kóyidííniid: “Kin biiʼ shighan dooleełígíí doo shá ádíílíił da.” Azhą́ shı̨́ı̨́ David éí Jiihóvah bił nilínígíí bił bééhózin, ndi biyeʼjígo łaʼ kin niidooʼááł. Ákoshąʼ David haa yidzaa?—1 Chronicles 17:1-4, 8, 11, 12; 29:1.

7. Ákoshąʼ David haa yidzaa?

7 David éí tʼáá íiyisíí Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin ázhdoolííł jinízin ńtʼééʼ, áko biniinaa shı̨́ı̨́ yéigo baa nahóókaad. Ndi biyeʼ Sálaman  yikééʼ sizı̨́įgo yíká análwoʼ ńtʼééʼ. David éí béésh łitsoii, béésh łigaii, óola, dóó tsin ahąąh áyiilaago yee áká eelwod. Éí kin Sálaman bee bééhoʼdoosdzįįd. David éí díí háí áyiilaa hodidooʼniiłígíí éí doo yaah bíniʼ da. Ákó éí binahjįʼ Sálaman kóyidííniid: “Kʼad, shiyeʼ nílíinii, Bóhólníihii nił hólǫ́ǫ leʼ, áádóó yáʼátʼéehii łaʼ danileʼ doo áádóó Bóhólníihii niDiyin God tʼáá yee naa yááłtiʼígi átʼéego bá kin ádíílííł.”—1 Chronicles 22:11, 14-16.

8. Haʼátʼíísh biniinaa David éí Sálaman kin biiʼ sohodizin íidoolíiłgi doo yíneelʼą́ą da jiniizı̨́ı̨́ʼ? Ákótʼéii ndi Davidshąʼ haa yidzaa?

8 1 Chronicles 22:5 yíníłtaʼ. David éí Sálaman díí naanish nitsaaígíí yeeʼ, doo shı̨́ı̨́ bíjíighah da nízin. Kin biiʼ sohodizin éí ayóó “naashchʼąąʼgo ádoolnííł,” ndi Sálaman “ániid naaghá índa tʼah ditʼódí” jiní. Tʼáá ákótʼéii ndi Jiihóvah éí Sálaman yíká adoolwołgo David bił bééhózin. Áko hayeʼ naanish nitsaaígíí íidoolíiłgi tʼáá ałtsojįʼ bee bíká ajoolwod.

BAA NIŁ HÓZHǪ́ǪGO NÁÁNÁŁAʼ NIDANÍTIN

Hastóí ániid nidaakaígíí naanish yíká ádaatʼı̨́įgo ádaa deidiyiitʼaahígíí baa hózhǫ́ (¶9 bił)

9. Haʼátʼíísh éí hadaastihígíí yaa bił dahózhǫ́ǫ doo? Binahjįʼ bikʼidaʼdidiitı̨́łígíí łaʼ baa chʼíhoníʼaah.

9 Hastóí hadaastihígíí éí bił dahózhǫ́ǫgo hastóí ániid nidaakaiígíí naanish yaa deidiyiiʼaah doo. Jó, nihił bééhózingo éí dííshjı̨́įdi, Jiihóvah binaanish łaʼ doolníiłgi tsʼídá aláahdi ílı̨́. Áko hastóí ániid nidaakaiígíí éí yee áká adoojah biniyé nidabiʼdinitin. Díí baa nitsíníkees: nooséłí nílínę́ędą́ą́ʼ  shı̨́ı̨́, nizhéʼé ninááł naʼałbąąs ńtʼééʼ. Dínísą́ągo, naʼabąąs éí yee nanineeztą́ą́ʼ. Tʼahádóó éí tʼáá ni bikʼehgo naʼabąąsígíí nee hazlı̨́ı̨́ʼ. Ákótʼéii ndi, tʼahdii “díí átʼéego yeeʼ” nánidiʼniih. Łahda éí ałnááhoohtʼashgo naʼołbąąs ńtʼéé. Tʼahádóó, éí ni tʼéiyá naʼíłbąąsgo baa nídinidzá. Éísh biniinaa nizhéʼé doo bił yáʼíítʼéeh da? Nda yeeʼ, éí shı̨́ı̨́ yaa bił hózhǫ́ǫgo bił naʼíłbąąs. Tʼáá ákótʼéego hastóí hadaastihígíí bił dahózhǫ́ǫgo hastóí ániid nidaakaiígíí Jiihóvah bá naʼalʼaʼgi yideiyílníísh doo biniyé nideinitin.

10. Mózes éí aa haʼniih dóó óhólnííh haitʼéego yaa nitsízkééz?

10 Náánáłaʼ binaanish éí doo yiilchʼı̨́įd da doo. Ízrel dineʼé łaʼ halneʼii ádaʼdilʼı̨́įgo, biniinaa Mózes haa jíítʼįįdígíí binahjįʼ ídahodiilʼáałgo átʼé. (Numbers 11:24-29 yíníłtaʼ.) Jáshowa éí díí ádajíítʼįįdígíí doo hoł yáʼíítʼéeh da, ndi Mózes ání: “Shíísh shiniinaa iiníłchʼı̨́ı̨́d? Bóhólníihii bidineʼé tʼáá átʼé Diyin God yá dahalneʼ dooleełígíí áádóó Bóhólníihii biNíłchʼi bikʼi dahwiidooleełígíí laanaa nisin.” Jiihóvah tʼáá bí binaanish yiyoołwołígíí biniinaa, Mózes éí tʼáá ałtso hastóí Jiihóvah yá nidaalʼaʼ doo nízin. Tʼáá bí éí doo biniyé baa hodooʼnih nízin da. Nihíshąʼ? Nihikʼis naanish baa ditʼáahgo baa nihił dahózhǫ́ǫ́sh łeh?

11. Łaʼ hastóí náánáłaʼ naanish yee diníʼánígííshąʼ, haitʼéego yaa chʼíhoníʼą́?

11 Ląʼí hastóí éí Jiihóvah yá nidaalʼaʼgo díkwíí shı̨́ı̨́ binídááhai. Áádóó hastóí ániid nidaakaígíí naanish nitsaaígíí ádeidoolíiłgo yee nideineeztą́ą́ʼ. Łaʼ dadíníilʼįįł. Nihikʼis Peter tʼáá áłahájįʼ Jiihóvah yá naalnishgo 74 nááhai. Europedi łaʼ Béthelgi atah nijilnishgo 35 nááhai. Ákweʼé Service Department góneʼ nízaadgóó nijishnish. Díí naanish éí Paul, diné ániid naaghá léiʼ baa deetʼą́. Áko Peter éí Paul díí naanish yee nahoneeztą́ą́ʼ. Peter éí: “Díí hastóí naanish baa dahiditʼaahgo nizhónígo yídahoołʼaahígíí éí yéigo baa shił hózhǫ́,” jidííniid.

HADAASTIHÍGÍÍ NIŁ DANILĮ́

12. Riihobówam áátʼįįdígíí haʼátʼíísh éí bitsʼą́ą́dóó ídahodiilʼááł?

12 Sálaman éí biyeʼ Riihobówam naatʼáanii silı̨́įʼgo, hastóí hadaastihígíí “haash yitʼéego díí naanish  ádeeshłííł?” yidííniid. Áko díí átʼéego dabidíiniid ndi, tʼáadoo yikʼeh ádzaa da. Jó, hastóí yił daneeyánę́ę da yikʼeh ádzaa. Éí bitsʼą́ą́dóó yéigo ádihozhdiiltʼiʼ. (2 Chronicles 10:6-11, 19) Haʼátʼíísh éí bitsʼą́ą́dóó ídahodiilʼááł? Hadaastihígíí éí dahóóyąąd, éí biniinaa nidabídíilkidgo nihá yáʼátʼééh. Díí ániid nidaakaígíí doo shı̨́ı̨́ tʼáá ałtsojįʼ hadaastihígíí yikʼeh ádadooníił da ndi, hazhóʼó dajíistsʼą́ąʼ doo.

13. Haash yitʼéego ániid nidaakaígíí éí hadaastihígíí yił nidaalnish doo?

13 Ániid nidaakaígíí, łahda bilą́ąjįʼ nidaakaígíí yikʼi dadéezʼı̨́įʼgo ádabiʼdilʼįįh. Ákondi éí bitsʼą́ą́dóó hazhóʼó ídahojiiłʼaahgo há yáʼátʼééh doo. Paul dóó Peter baa hóóneʼ yę́ę éí ákódzaa. Paul éí Béthel łahdóó bikʼizhdéezʼı̨́įʼgo áhoʼdilyaa. Áko Paul ání, “Shinaanish hazhóʼó ádeeshłíiłgi éí Peter yee shíká análwoʼ doo biniyé baa náshdááh ńtʼééʼ. Ákweʼé nidaalnishígíí ałdóʼ ‘tʼáá ákótʼéego baa nídaahkah’ bidííniid.”

Paul éí Timothy neineeztą́ą́ʼ

14. Timothy dóó yilʼaadii Paul nizhónígo ahił naashnish yę́ę, haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahodiilʼááł?

14 Timothy ániid naagháago yilʼaadii Paul yił naalnishgo ląʼí nááhai. (Philippians 2:20-22 yíníłtaʼ.) Paul éí Kórinth dineʼé kóyidííniid: “Éí bąą Timothy, Bóhólníihii bee shiyeʼ nilíinii, ayóóʼóóshʼníinii áádóó baʼahódlíii nilı̨́įgo nihichʼįʼ ííłʼaʼ. Haash yitʼéego Christ bee hinishnánígíí áádóó daʼoodlání tʼáá ałtsogóó áłah nídaadleehii bee naʼnishtinígíí yéénihidiyoołnih biniyé nihichʼįʼ ííłʼaʼ.” (1 Corinthians 4:17) Díí binahjįʼ Paul dóó Timothy nizhónígo ahił naashnishígíí bee bééhózin. Paul éí Timothy, “Christ yee [hiinánę́ę]” yee neineeztą́ą́ʼ. Paul éí Timothy ayóó yaa bił hózhǫ́. Éí Kórinthdi yił áłah nídaadleehígíí yaa áhályą́ą doogo bił bééhózin. Hastóí oodlání yá naazíinii éí tʼáá Paul naʼneeztą́ąʼ yę́ęgi átʼéego bedaʼjiłʼı̨́į doogo átʼé.

TʼÁÁŁAʼÍ NIITÍNÍGO NAANISH NIHĄĄH SILÁ

15. Romans 12:3-5 éí daʼíníísh łah ánááʼníiłgi, haitʼéego nihíká adoolwoł?

15 Jiihóvah bá naʼalʼaʼgo biʼoonishígíí kʼeeʼąą nootʼı̨́ı̨́ł, biniinaa daʼínííshgóó łah áánííł. Áko díí łah ááníłígíí éí tʼááłaʼí niitínígo nihídéétiʼgo átʼé. Biniinaa shı̨́ı̨́ nihá nantłʼago náhooʼaah. Ákótʼéii ndi, aʼohgo ádííníilzingo God biNahatʼaʼ alą́ąjįʼ siilʼą́ągo éí nihá yáʼátʼéeh doo. Ákódeitʼı̨́įgo éí nizhónígo ahił naʼanish. Paul éí Romedi áłah nídaadleehígíí kwííłní: “Nihitahgóó tʼááłáʼí nootínígo tʼáadoo aláahgo ádaa nitsídaahkeesí doo.” Áádóó “atsʼíís tʼááłáʼíígíí bee hadilyaii ląʼí nidi, tʼáá ałʼąą átʼéego nidaalnish” ní. Tʼáá éigi átʼéego áłah nídaadleehígíí tʼááłaʼí nítínígo binaanish dahólǫ́.—Romans 12:3-5.

Jiihóvah bidineʼé éí tʼáá ałtso bí biNahatʼaʼígíí yikééʼ naazı̨́įgo yideiyílníísh

16. Jiihóvah bá naʼalʼaʼgo biʼoonishígíí, haash yitʼéego Oodlání danílíinii hazhóʼó kʼé binahjįʼ ahił nidaalnish?

16 Jiihóvah bidineʼé éí tʼáá ałtso bí  biNahatʼaʼígíí yikééʼ naazı̨́įgo yideiyílníísh. Hastóí hadaastihígíí éí hastóí ániid nidaakaígíí nideinitin doo. Áádóó nidabiʼdinitinígíí éí naanish baa dahiditʼaahígíí yaa ahééh danízin doo. Díí hastóí éí beʼasdzą́ą́ bikééʼ naazı̨́įgo ayóó yaa ahééh danízin. Díí eʼasdzą́ą́ danílíinii éí Prisíla bahastiin Ákwila yił naashnish yę́ęgi átʼéego yedaʼałʼı̨́.—Acts 18:2.

17. Jesus éí bídahoołʼaahii haʼátʼíí yee neineeztą́ą́ʼ?

17 Jesus éí náánáłaʼ nidaʼnitingo ádadoolníiłgi bił bééhózin. Éí biniinaa yaa bił hózhǫ́ǫgo neineeztą́ą́ʼ. Azhą́ shı̨́ı̨́ ídahoołʼaahii doo hadaałtʼéii da ndi, nizhónígo haneʼ nízaadgóó baa dahodoonihígíí ádeidoolíiłgo yaʼoozliʼ. ( John 14:12) Áko éí nizhónígo neineeztą́ą́ʼ dóó kéyah daʼníłtsʼą́ą́góó nidaʼdínóotı̨́įłgo áyiilaa.—Colossians 1:23.

18 Jesus ádindóó Jiihóvah náábidiisá, éí “nidantʼáii, bídahólníihii, adziil bee dahólóonii, índa hootʼááł tʼáá ałtso [yídahółníihgo]” áyiilaa. (Ephesians 1:19-21) Azhą́ shı̨́ı̨́ Armagédan tʼahdoo bee yiłkaahí niheʼiinaʼ ninítʼiʼgo, ániid hanááhoodzáadi éí naanish baa hózhóonii nihee nááhódlǫ́ǫ doo. Kʼad nihinaanishígíí éí nizhónígo haneʼígíí binahjįʼ ídahoołʼaahii ádeilneʼ. Ániid neidáago, doodaiiʼ hadasiitihgo éí “tʼáá áłahjįʼ tʼááłáhígi átʼéego Bóhólníihii bá [nideilʼaʼ]” doo.—1 Corinthians 15:58.