“Ádam akéédę́ʼígíí . . . iiná eidiiʼaahii jílı̨́.”—1 CORINTHIANS 15:45.

SIN: 151147

1. Íiyisíí deiniidlánígíí haʼátʼíí ałdóʼ bił ahíjółtąʼ doo?

NEʼOODLĄʼ háiidígíí lá íiyisíí bee nidaʼnohtin nidooʼniidgo haʼátʼíí didííniił? Jiihóvah éí Íʼiilaii nilı̨́ dóó iiná nihainíláago yinishdlą́, didííniił shı̨́ı̨́. Jesus Christ daaztsą́ągo nááʼádiisniiʼígíí yinishdlą́ ałdóʼ didííniił. Níléí náasdi nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolingo bílaʼashdlaʼii ákwii hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į dooleeł diníigo ałdóʼ chʼídííʼááł. Ndi, daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼyiijeehígíí ayóó baa nił hózhónígíísh ałdóʼ chʼídííʼááł?

2, 3. Daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼyiijeeh haʼátʼíí biniyé ílíinii átʼé? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

2 Azhą́ great tribulation bitsʼą́ą́dóó yisdéiidzáago nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó kééhoniitʼı̨́į doo niidzin ndi, daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼdoojahgo tʼáá deiniidlą́ą doo. Yilʼaadii Paul éí náádiʼyiijeeh ílíinii átʼéego ííshjání áyiilaa. Éí ání: “Daneeznáanii doo náádabiʼdiiljeehgóogo Christ ałdóʼ doo náábiʼdiilzáa da doo nítʼééʼ.” Áko Jesus éí tʼáadoo náábiʼdiilzáágóogo, yáʼąąshdi doo Naatʼáanii nilı̨́į da doo, dóó tʼáadoo biniyéhígóó nidahwiilneʼ  doo. (1 Corinthians 15:​12-19 yíníłtaʼ.) Ndi nihił béédahózingo Jesus náábiʼdiilzá. Áko Sádjusiiz éí aninéédę́ę́ʼ doo náádiʼyiijeeh da daaníí ńtʼééʼ, nihí doo ákodeiniidzin da. Náádiʼyiijeeh deiniidlą́ągi biniinaa diné tʼóó yee nihaa nídaatʼı̨́. Ndi God éí daneeznáanii ninéididoołjahgi deiniidlánígíí bidziilgo nihá áyósin.—Mark 12:18; Acts 4:​2, 3; 17:32; 23:​6-8.

3 Paul áníigo éí “daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼyiijeeh” bee naʼnitingi éí “Christ bínaʼniltinígíí átsé [ílíinii] bee nidanihidiʼneestą́ʼígíí” átʼé. (Hebrews 6:​1, 2) Paul éí náádiʼyiijeeh yéigo yoodlą́ągo ląʼídi yee hanáádzííʼ. (Acts 24:​10, 15, 24, 25) Azhą́ shı̨́ı̨́ náádiʼyiijeeh bee naʼnitingi ílíinii átʼéiigi dóó tsʼídá áłtsé Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ bídahwiilʼą́ąʼ ndi, hazhóʼó baa ínááhwiidooʼááł. (Hebrews 5:12) Éí haʼátʼíí biniyé?

4. Náádiʼyiijeeh haitʼéego bíndaʼídíkid?

4 Diné éí Diyin Bizaad dayółtaʼgo éí níléídę́ę́ʼ diné náádabidiʼyiiljééʼ yę́ę yaa daʼółtah, Lázaras náábiʼdiilzá yę́ęgi ałdóʼ yaa daʼółtah. Éíbraham, Job, dóó Daniel éí daneeznánę́ę níléí náasdi náádiʼdoojahgo náádahiináa dooleełgo dayoodlą́ą́ ńtʼéeʼgi ałdóʼ yaa daʼółtah. Ląʼí nááhai yę́ędą́ą́ʼ éí daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼyiijeeh dooleeł haʼnínę́ęgi yinídlánígíí shił ííshjání ánílééh nidooʼniidgo Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ haitʼéego baa hodiilnih? Áádóó łaʼ kónáánidooʼniidgo, Diyin Bizaad éí náádiʼdoojah níigi níléí náasdi hahgo áhodoonííł? Díí bíndaʼídíkidígíí nihił ííshjání ályaago niheʼoodląʼ bidziilgo íidoolííł.

ŁAʼ NÁÁBIDIʼDOOLZÁAŁGO TʼÁÁ BILĄ́ĄJĮʼ BAA CHʼÍHOOTʼĄ́

5. Haʼátʼíí áłtsé baa nídadíitʼįįł?

5 Łaʼda ániid daatsaahgo áádóó tʼáá akǫ́ǫ́ iiná baa nidoolyéełgo doo nantłʼagóó baa nitsíjíkees łeh. (John 11:11; Acts 20:​9, 10) Áko łaʼda níléí náasdi ląʼí nááhaidi náábidiʼdooldzááł haʼníigo bee haʼoodzíiʼgo yiniidląą́sh doo? Díí ałkʼidą́ą́ʼ doodaiiʼ tʼáá ániidígo dajiztsą́ągo éí kótʼéego baa haʼoodzíiʼgoósh ałdóʼ yiniidlą́ą doo? Jó, łaʼ nááhodiʼdooldzááł haʼníigo baa chʼíhootʼą́ áádóó ląʼí nááhaigo nááhoʼdiilzá, díí tʼáá íídą́ą́ʼ yinídlą́. Éísh háí náábiʼdiilzá? Díí níléí náasdi náádiʼyiijeeh dooleełígíí bíká nił chohooʼínígíí haitʼéego bił ahídéétʼiʼ?

6. Psalm 118 bohoolyaagi éí haitʼéego Jesus bił ahídéétʼiʼ?

6 Níléí náasdi łaʼ nááhoʼdiilzááł haʼníigo baa chʼíhootʼánę́ę baa nídadíitʼįįł. Psalm 118 bééhózinígo David áyiilaa, éí kóní: “Bóhólníihii nílíinii, nánooshkąąh, kʼad yisdánihínííł! . . . Bóhólníihii bízhiʼ bee biʼdójíigo yigáłígíí bikʼihojidlíi doo!” Díí éí Jesus bidiʼyoolyééł bichʼįʼ hoolzhiizhgo Nisan 9 yę́ędą́ą́ʼ Jerúsalemgi télii bił yah aaldlooshgo diné ákwii díí Mesáíyah baa haʼoodzííʼ yę́ę átʼı̨́ daaníigo dadilwosh. (Psalm 118:​25, 26; Matthew 21:​7-9) Áko Psalm 118 éí haitʼéego níléí náasdi łaʼ náábidiʼdoolzááł níigo yaa chʼíhoníʼą́? Psalm ałdóʼ kóní: “Kin ádeiłʼíní tsé doo deiniizı̨́įʼ da yę́ę tʼáá éí tsé bee naanáʼástłʼinii silı̨́ı̨́ʼ.”—Psalm 118:22.

“Kin ádeiłʼíní” éí Mesáíyah doo deiniizı̨́įʼ da (¶7 bił)

7. Jew dineʼé éí haitʼéego Jesus doo deiniizı̨́įʼ da?

7 “Kin ádeiłʼíní” Mesáíyah doo deiniizı̨́įʼ  daaígíí éí Jew dineʼé bá aląąjįʼ naazíinii ádaatʼı̨́. Éí Jesus doo yaa ánádahoditʼı̨́į da doodaiiʼ hó éí doo Mesáíyah jílı̨́į da dahóʼní. Ląʼí Jew dineʼé éí Jesus doo deiniizı̨́įʼ da, áko sołhé daaníigo Páílat yichʼįʼ dadilwosh. (Luke 23:​18-23) Hó ádajitʼı̨́ Jesus dajiisxı̨́.

God éí Jesus “tsé bee naanáʼástłʼinii” jidooleeł biniyé náábidiisá (¶8, 9 bił)

8. Jesus haitʼéego “tsé bee naanáʼástłʼinii” jizlı̨́ı̨́ʼ?

8 Áko Jesus éí doo bidiʼniidzı̨́ı̨́ʼgóó bidiisxı̨́įgo, haitʼéego éí “tsé bee naanáʼástłʼinii” jizlı̨́ı̨́ʼ? Éí nááhoʼdiilzáago tʼéiyá bohónéedzą́. Bééhózin doo biniyé Jesus éí kéyah bee bóhólníihii léiʼ yaa halneʼ. Éí haneʼ nideiʼáii dáʼákʼeh yaa ádahalyáanii yichʼįʼ ayiisʼaʼ. Ńtʼééʼ doo yáʼátʼéhígi ádahoolaa. Áko kéyah bee bóhólníihii shiyeʼ ííłʼaʼgo dajíistsʼą́ąʼ doo nízingo ayííłʼaʼ. Ndi hayeʼ dayiisxı̨́. Díí átʼéego haneʼ baa hojoolneʼgo Jesus éí Psalm 118:22 baa chʼíhootʼánę́ęgi bee hajoodzííʼ. (Luke 20:​9-17) “Diné yinanitʼaʼí danilíinii áádóó diné yá aląąjįʼ naazíinii índa bee hazʼáanii yíndaʼniłtinii Jerúsalemgi áłah” silı̨́įʼgo yilʼaadii Peter ałdóʼ tʼáá díí yee hachʼįʼ haadzííʼ. Peter ání: “Názarethdóó Jesus Christ bízhiʼ bee, tʼáá éí tsin . . . bikáaʼjįʼ bił adaʼsoołkaal yę́ę, nidi daaztsą́ą́dę́ę́ʼ Diyin God” náábidiisá. Áádóó ánáádíʼní: “Díí tséhígíí lą́ą, éí nihí kin ádaałʼíní doo danoozı̨́įʼ da yę́ę átʼé, nidi tʼáá éí tsé bee naanáʼástłʼinii silı̨́ı̨́ʼ.”—Acts 4:​5-11; 1 Peter 2:​5-7.

9. Psalm 118:22 haa hodoonííł níigo yaa halneʼ?

9 Psalm 118:22 éí ląʼí nááhai tʼáá bilą́ąjįʼ baa chʼíhootʼą́ągo łaʼ náábidiʼdoolzááł ní. Mesáíyah éí doo bidiʼnoozįįł da áádóó bidiʼyoolyééł. Ndi náábidiʼdoolzáałgo éí tsé bee naanáʼástłʼinii jidooleeł. Tʼáá náábiʼdiilzáhí, Jesus bízhiʼ tʼéiyá binahjįʼ bee “yisdáhiikáah dooleełii tsʼídá doo łaʼ nihokááʼ dineʼé baa náádeetʼą́ą” dago áhoʼdiilyaa.—Acts 4:12; Ephesians 1:20.

10. (a) Psalm 16:10 haʼátʼíí yaa chʼíhoníʼą́? (b) Haitʼéego nihił bééhózingo Psalm 16:10 éí David doo yeinítʼı̨́į da?

10 Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ łaʼ nínáábiʼdilzá níigo yaa nááhalneʼígíí baa nídadíitʼįįł. Díí éí 1,000dóó baʼaan nááhaidi bohoolyaa. Díí binahjįʼ éí łaʼ náábidiʼdoolzááł hodooʼniidgo áádóó tʼáá aaníí bohoolyaago deidiidląął. Psalm 16 góneʼ David ání: “Háálá Jishcháaʼdi tʼáá sétı̨́įgo doo áshidíílíił da; nikeeʼ sizíinii nilínígíí didoołdziłjįʼ doo  ninádidííʼáał da.” (Psalm 16:​10, New World Translation) David éí Jishcháaʼdi doo sétı̨́į da doo áádóó doo dadeestsaał da, doo níi da. Tʼáadoo bahatʼaadí Diyin Bizaad áníigo David są́ yiih yíyáago daaztsą́ áádóó “dahazhéʼé yę́ę daʼiiłhaazhígi átʼéego iʼjííłhaazhgo . . . hakin haalʼáagi yóóʼáhoʼdiilyaa.” (1 Kings 2:​1, 10) Áko díí saad bee haʼoodzíʼígíí éí háí baa yátiʼ?

11. Peter éí Psalm 16:10 hádą́ą́ʼ hazhóʼó yaa náhoolneʼ?

11 Ląʼí nááhaidóó bikʼijįʼ Psalm 16:10 David yikʼeʼashchínę́ę ákwii yeinítʼínígíí Peter hazhóʼó yaa náhoolneʼ. Éí Jesus daaztsą́ áádóó náábiʼdiilzáádóó bikʼijįʼ Peter éí diné ląʼí yichʼįʼ haadzííʼ. (Acts 2:​29-32) Éí David daaztsą́ągo yóóʼábiʼdiilyaa níigo yichʼįʼ haadzííʼ. David éí Mesáíyah “daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábidiʼdoodláłígíí tʼáá bítséedi hoł bééhózingo bee hadzoodzííʼ,” ní. Tʼáadoo łaʼ kótʼé hodííniidí da.

12. Psalm 16:10 haitʼéego bohoolyaa, áádóó náádidoojah haʼníigi haitʼéego deiniidlą́ą doo?

12 Peter bee hajoodzíʼígíí éí Psalm 110:1 David yikʼeʼashchínę́ę binahjįʼ ííshjání ájiilaa. (Acts 2:​33-35 yíníłtaʼ.) Peter kótʼéego Diyin Bizaad binahjįʼ yee naʼneeztą́ąʼgo diné yílʼáhígíí Jesus éí “Bóhólníihii áádóó Christ nilı̨́įgo” ályaagi dayoosdląąd. (Acts 2:36) Psalm 16:10 bohoolyaagi diné yaa ákodaniizı̨́ı̨́ʼ, éí Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzá. Tʼahádóó Pisídiyadi Ántiyak hoolyéegi Paul ałdóʼ Jew dineʼé tʼáá díí yee yichʼįʼ haadzííʼ. Bichʼįʼ hajoodzííʼ yę́ę ayóó átʼéego bił yáʼádaatʼééh, áko łaʼ bee nihił nááhólneʼ dahałní. (Acts 13:​32-37, 42 yíníłtaʼ.) * (Footnote níníłʼı̨́.) Łaʼ nináábidiʼdoolzáał haʼníigo baa chʼíhootʼą́, áko azhą́ éí ląʼí nááhaidóó bikʼijįʼ bohoolyaa ndi nihí ałdóʼ díí deiniidlą́ą doo.

HAHGO DAʼNEEZNÁÁDĘ́Ę́ʼ NÁÁDIDOOJAH?

13. Daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼyiijeeh haitʼéego bíndaʼídíilkid?

13 Níléí náasdi łaʼda náábidiʼdoolzááł hoʼdooʼniid áádóó bohoolyaago nihił béédahózingo baa hózhǫ́. Ndi, łaʼ kótʼéego ndaʼídíłkid łeh: “Ákoósh ayóóʼííníshʼníinii ádinę́ę doo hąh néideestséeł da? Hahgo daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼdoojah?” Shą́ą́ʼ Jesus éí bídahoołʼaahii łahgóó doo nihił béédahózin da áádóó doo bídanoołʼą́ą da, yidííniid. Éí “ałkééʼ bee dahwéelzhíishii índa dayíłkaahii nihił béédahózin doogo doo nihaa deetʼą́ą da, éíyeeʼ aTaaʼ tʼáá bí bee bóhólníihgo yee nihoníʼą́.” (Acts 1:​6, 7; John 16:12) Ndi hahgo náádiʼdoojahígíí nihił béédahózin.

14. Jesus tʼáá bilą́ąjįʼ náádabiʼdiilzáhą́ą́ʼ dóó tʼáá bí náábiʼdiilzáagi, haitʼéego bił ałʼąą átʼé?

14 Jesus náábiʼdiilzáago baa haneʼgi éí Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ ayóó ílíinii haneʼ átʼé. Éí tʼáadoo náábiʼdiilzáágóogo éí ayóóʼádeíníiʼníinii ádaadinę́ę doo bił nidaʼahiidiiltséeł da. Iiláíjah dóó Iiláísha éí Jesus tʼáá bilą́ąjįʼ nínéidiʼyiisáhą́ą́ʼ doo tʼahdii dajiináa da, éí jishchááʼ góyaa łeezh nídajísdlı̨́ı̨́ʼ. Ndi Jesus éí “daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzáago tsʼídá  doo danáádootsaał dago . . . aniné éí náásgóó doo hwee ádínááhólníih da.” Yáʼąąshdi “ahóyéelʼáágóó” hiná.—Romans 6:9; Revelation 1:​5, 18; Colossians 1:18; 1 Peter 3:18.

15. Jesus éí haʼátʼíí biniyé “tsʼídá áłtsé” bidiʼníigo bee wójí?

15 Jesus éí tsʼídá áłtsé yáʼąąshiigóó níłchʼi jílı̨́įgo áádóó ílíinii átʼéego nááhoʼdiilzá. (Acts 26:23) Jesus éí bídahoołʼaahii yéigo bikééʼ naazínę́ę yáʼąąshdi shił dahwíínóhʼaah doo yidííniid. Áko éí ałdóʼ yáʼąąshiigóó náábidiʼdooljah. (Luke 22:​28-30) Ndi díí éí dazneeznáago tʼéiyá yáʼąąshiigóó nááhodiʼdooljah. Éí tʼáá Jesus níłchʼi nílı̨́įgo náábiʼdiilzáhą́ągi átʼéego nááhodiʼdooljah. Paul áníigo áʼiilaa: “Tʼáá aaníí Christ daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzá, daneeznáanii nááhididooljahígíí bitahdę́ę́ʼ tsʼídá áłtsé nááhodiʼdiilzá.” Áádóó Paul ánáádooʼniidgo éí łaʼ ałdóʼ yáʼąąshiigóó náábidiʼdooljah: “Nidi tʼáá ałkééʼ hasnilígíí bikʼehgo Christ tsʼídá áłtsé náádiidzáii éí átsé, áadi índa tʼáá bí náánádzáá góneʼ [“nádzáago hooʼááł góneʼ,” NW] daboodlą́ągo daabíhígíí náábidiʼdooljah.”—1 Corinthians 15:​20, 23.

16. Yáʼąąshiigóó náádiʼdoojahígíí haʼátʼíí bee bééhózingo ályaa?

16 Kʼad ląʼí nááhai Jiihóvah Yá Dahalneʼ éí Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ ííshjání ádeiłʼı̨́įgo 1914 yę́ędą́ą́ʼ Christ “nádzáago hooʼááł” daaníigo kʼad nihił hoolzhish. Paul yee haadzííʼ yę́ęgi Christ “nádzáago hooʼááł” góneʼ éí yáʼąąshiigóó náádiʼdoojahgo bééhózinígo áyiilaa. Díí tʼóó baaʼihgo nihił hoogáłígíí nidootʼihgo koshídę́ę́ʼ bichʼįʼ hoolzhish.

17, 18. Anoint ádaalyaaígíí Christ nádzáago hooʼááł góneʼ haitʼéego yáʼąąshiigóó náábidiʼdooljah?

17 Diyin Bizaad éí yáʼąąshiigóó náádiʼdoojahígíí hazhóʼó yaa halneʼ. “Daneeznáanii éí tʼáá nihił béédahózin doo danihííníiʼní. . . . Háálá Jesus daaztsáanii náádiidzáago deiniidlą́, áko . . . daʼjiiłhaazhígíí ałdóʼ Diyin God éí Jesus bił dah náhodidooʼish. . . . Tʼah tʼáá kǫ́ǫ́ dahiniiʼnánígíí Bóhólníihii nádzáago [hooʼááł góneʼ] daʼoodlání daneeznáanii tsʼídá doo tʼáá bítsé dah didiikah da. Háálá Bóhólníihii tʼáá bí yáʼąąshdę́ę́ʼ hadahooleełgo ayóó íitsʼaʼgo hadoodzih. . . . Áko Christ dayoodlą́ągo daneeznáanii áłtsé náábidiʼdooljah, áádóó índa nihokáaʼgi tʼah dahiniiʼnánígíí éí daʼoodlání náábiʼdiiljéeʼii bił wótʼááhgóó dah diikaigo kʼos biyiʼjįʼ Bóhólníihii bidááh diikah, áko índa hoolʼáágóó áádóó ahóyéelʼáágóó Bóhólníihii bił dahoniidlǫ́ǫ doo.”—1 Thessalonians 4:​13-17.

18 Yáʼąąshiigóó náádiʼdoojahígíí éí Christ hodeezʼą́ bikéédóó áhodoonííł. Anoint ádaalyaaígíí éí great tribulation áhooníiłgo tʼahdii dahinánígíí kʼos biyiʼjįʼ Jesus yidááh dookah. Díí haʼátʼíí áhyiłní? “Kʼos biyiʼjįʼ” nídaasdlı̨́ʼígíí éí ‘doo dínóonéeł da,’ díí áníigo éí tʼóó kóníshgháníjįʼ dazhdínóonééł. Éí dazneeznáago “łahgo ádanihidiʼdoolnííł, béésh łitsoii dilní akéeʼdi ádííniidgo índa jineeskʼołígi átʼéego tsxı̨́įłgo łahgo ádanihidiʼdoolnííł.”—1 Corinthians 15:​51, 52; Matthew 24:31.

19. “Yáʼátʼééhjí náádiʼyiijeeh” haʼátʼíí óolyé?

 19 Kʼad Oodlání danílínígíí ląʼígo éí doo anoint ádaalyaa da, éí yáʼąąshdi Jesus yił dahwéeʼaah dooígi doo nídabiʼdiisdláaʼ da. Ndi Jiihóvah “Bóhólníihii beidoołkááł” bijı̨́įdi éí díí tʼóó baaʼihgo nihił hoogáłígíí íidoołdįįłgo yíká dadéezʼı̨́ı̨́ʼ. Díí beidoołkáłígíí doo łaʼda bił bééhózin da, ndi bééhózinígo bichʼįʼ hoolzhish. (1 Thessalonians 5:​1-3) God éí ániidígo ánáhoodlaago łah átʼéego náádiʼyiijeeh doo. Éí ákohgo nahasdzáán bikáaʼjįʼ daʼneeznáádę́ę́ʼ náádiʼyiijeeh doo, áádóó atsʼíís hadaałtʼéego doo danáádootsaałgóó bee náábidiʼdooljah. Díí éí “yáʼátʼééhjí náádiʼyiijeeh” átʼé, háálá níléídę́ę́ʼ náádabiʼdiyiiljééʼ yę́ę tʼahádóó náádaneezná.—Hebrews 11:​35, NW.

20. Náádiʼyiijeeh hazhóʼó ałkééʼ sinilgo ádooníiłgi haitʼéego nihił béédahozin?

20 Diyin Bizaad áníigo éí yáʼąąshiigóó náábiʼdiiljeehígíí éí “tʼáá ałkééʼ hasnilígíí bikʼehgo” náábidiʼdooljah. (1 Corinthians 15:23) Nahasdzáán bikááʼ nááʼdiʼyiijeehgo ałdóʼ hazhóʼó ałkééʼ sinilgo náádiʼyiijeeh doo. Áko kwíiniidzin doo: Ákoósh tʼáá ániidígo ádaadinę́ę éí Christ 1,000 nááhaijįʼ hodeezʼą́ągo tʼóó bee hahoolzhiizhígo áłtsé náábidiʼdooljahgo ayóóʼádabóʼnínę́ę yił ahéédidookah? Níléídę́ę́ʼ hastóí badaʼahódlíigo nidaʼaʼeesh ńtʼééʼ yę́ę God bidineʼé yíká adoojah biniyé tʼáásh hahígo náábidiʼdooljah? Jiihóvah doo yá ndaasʼaʼ yę́ęshąʼ? Hahgo dóó háadi náábidiʼdooljah? Tʼóó ahayóígóó naʼídíkid nihee dahólǫ́. Ndi díí ádaatʼéégóó tʼáadoo ayóó baa nitsídeiikeesí doo. Tʼóó abaʼ ániitʼée doo. Baa nihił hózhǫ́ǫgo Jiihóvah haitʼéego áʼdoolíiłgi deiniidlą́ą doo.

21. Haʼátʼíí bíká díníʼı̨́ı̨́ʼ?

21 Kʼad éí tʼóó Jiihóvah deiniidlą́ągi bidziilgo ádeíníilzin doo. Jesus binahjįʼ éí daneeznánę́ę Jiihóvah doo yaa yoonéeh da áádóó náádahiʼnáa doo níigo yee hadoodzííʼ. (John 5:​28, 29; 11:23) Jiihóvah éí daneeznánę́ę ninéididoołjahgo átʼéiigi díí ałdóʼ bee bééhózin, éí Jesus łah ádííniidgo Éíbraham, Áízak, dóó Jéíkab éí “hanáałgo tʼáá ałtso dahiná.” (Luke 20:​37, 38) Áko Paul ádííniid yę́ęgi átʼéego nihí ałdóʼ kódadiiʼníi doo: “Daneeznáádę́ę́ʼ náábidiʼdooljahgo” bíká dadíníitʼı̨́ı̨́ʼ, “áko shí ałdóʼ tʼáá ákóníshtʼé.”—Acts 24:15.

^ par. 12 “NiDiyin Nilíinii” yózhíigi éí ląʼígóó translate ádaalyaaígíí “nikééʼ sizíinii nilínígíí” yee yózhí. Éí King James Version dóó New World Translation of the Holy Scriptures atah.