16 shinááhaigo, “Atah náhólneʼgo éí tʼááká náodzaʼ lágo. Néínídzáádą́ą́ʼ nijáád kʼídeeshtih,” shizhéʼé áshidííniid. Díí éí áłtséedi shighan bitsʼą́ą́dóó dah diiyáago Jesus bikééʼ dah diiyá.

HAʼÁTʼÍÍSH biniinaa shizhéʼé shichʼįʼ báhóóchįįd? Bee nihił hashneʼ. July 29, 1929 yę́ędą́ą́ʼ shiʼdizhchı̨́. Bulacan Philippinesdi shiyaa hooʼaʼ. Nihibéeso doo ląʼída, dóó tʼóó bikiinígo dahiniiʼnáá ńtʼééʼ. Ániid naasháago, Japan dineʼé bisiláo éí Philippines yikʼiijééʼ. Tʼáá sahdii kééhoniitʼı̨́įgo biniinaa nihí éí tʼáadoo nihikʼiijééʼ da. Níłchʼi bee halneʼé, níłchʼi naalkidí, dóó aseezı̨́ binaaltsoos éí doo nihee dahólǫ́ǫ da. Náánáłaʼ yee nihił dahalneʼgo tʼéiyá baa nídahodiitsı̨́ı̨́h.

Tsostsʼid yiltʼéego bił háíjééʼ. Tseebíí shinááhaigo, shicheii dóó shimá sání bił yah iiná. Ééʼ neishoodii daniidlı̨́į ndi, shicheii éí tʼáá háiida bee yigháah oodląʼ yee yił yádaałtiʼ dóó naaltsoos baa deiyiniłígíí bił yáʼátʼééh ńtʼééʼ. Bénáshniihgo, naaltsoos Protection, Safety, dóó Uncovered daolyéego, * (footnote níníłʼı̨́) Tagalog bizaad kʼehjí dóó Diyin Bizaad shił ííshjání áyiilaa. Diyin Bizaad yíníshtaʼgo tʼáá íiyisí shił yáʼátʼééh, ákondi Matthew, Mark, Luke dóó John ayóó shił yáʼíítʼééh. Díí haneʼ shidiisnáaʼgo, Jesus bikééʼ dah dideeshááł niizı̨́ı̨́ʼ.—John 10:27.

CHRIST BIKÉÉʼ OODÁÁŁ BÍHOOSHʼAAH

1945 yę́ędą́ą́ʼ Japan dineʼé bisiláo dah nídiiʼná. Áko shizhéʼé dóó shimá nihaa nánídááh shidííniid. Shicheii tʼáá áko náádááł shidííniid, áko tʼáá akǫ́ǫ́ dah ńdiisdzá.

December 1945 yihah yę́ędą́ą́ʼ, Jiihóvah Yá Dahalneʼ Angat kin dashijaaʼdę́ę́ʼ yikaigo nidahasneʼ. Łaʼ dahalneʼii náás jizlı̨́ʼígíí éí nihighangi nihaa níyá. Éí Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ “nihoogháahjįʼ yoołkáałgo” yee nihił chʼíhoníʼą́. (2 Timothy 3:​1-5) Diyin Bizaad baa haneʼígíí éí áhánígo kin dashijaaʼígi baa nídiikai, áko áadi nihaa dookah nihiłní. Azhą́ shı̨́ı̨́ shizhéʼé dóó shimá tʼáadoo ákǫ́ǫ́ naazhʼáázh da ndi, tʼáá shí tʼéí ákǫ́ǫ́ niséyá. Tʼáá 20 áłah siidlı̨́ı̨́ʼ, łaʼ éí Diyin Bizaad yiniyé ndaʼídééłkid.

 Haʼátʼííshı̨́ı̨́ yaa yádaałtiʼgo, doo bikʼiʼdiishtįįh da. Áko tʼóó dah diiyá. Áádóó ńtʼééʼ God biNahatʼaʼ sin yee dahóótáál. Éí sin tʼáá íiyisíí shił yáʼíítʼééh, áko tʼáá ákǫ́ǫ́ nánídááh. Sin dóó sodizin bikéédóó, tʼáá áníiltso Angatgi náádámóogo áłah aleeh nináhidookah nihiʼdooʼniid.

Cruz bighandi áłah nááʼádleehígíí azlı̨́ı̨́ʼ, éí ashdlaʼ tsin sitą́ nízaadę́ę́ʼ łaʼ nidahasiikai. 50 ánéelą́ąʼgo áłah silı̨́ı̨́ʼ. Diyin Bizaad baa haneʼígíí nanitłʼah ndi, áłchíní bił béédahózingo baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Bikéédóó, tʼáá díkwíidi shı̨́ı̨́ áłah náʼádleehgóó niséyá, Damian Santos alą́ąjįʼ nahalneʼii náás silı̨́įʼii “Shighandi shaa díínááł dóó tʼáá ákweʼé niidoołkááł,” shidííniid. Éí tłʼééʼ bíighah Diyin Bizaad baa ahił hwiilneʼ.

Íídą́ą́ʼ, tsʼídá áłtsé Diyin Bizaad baa haneʼígíí bídahojiiłʼą́ąʼgo baptize ádahoʼdilneʼ ńtʼééʼ. Áádóó díkwíidi shı̨́ı̨́ áłah náʼádleehgóó niséyáago, brothers ádanihidííniid “Baptize ádanihididooniił danohsinísh?” “Aooʼ,” dííniid. ‘Bóhólníihii Christ bá naashʼaʼ doo,’ niizı̨́ı̨́ʼ. (Colossians 3:24) Tó tʼáá áhą́dígo nílı̨́įgo, naaki niiltʼéego February 15, 1946 yihah yę́ędą́ą́ʼ baptize ánihiʼdiilyaa.

Jiihóvah Yá Dahalneʼé jileehgo éí tʼáá áłahájįʼ Jesus nahasneʼ yę́ę bedaʼjiłʼı̨́į doo. Díí éí baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. Shizhéʼé éí “Tʼah ndi ashkii yázhí nilı̨́, naʼnitin éí doo ná bíighah da,” shiłní. Azhą́ baptize áhoʼdiilʼįįhgo doo tʼóó hojilneʼii jileeh da. Shizhéʼé hazhóʼó bił hashneʼ, “God íinízinii éí bí biNahatʼaʼ haneʼ yáʼátʼéehii baa dahwiilneʼ.” (Matthew 24:14) Áádóó “God bichʼįʼ ádee haasdzííʼ yę́ę beʼdeeshłííł,” bidííniid. Íídą́ą́ʼ, “Atah náhólneʼgo éí tʼááká náodzaʼ lágo. Néínídzáádą́ą́ʼ nijáád kʼídeeshtih,” shizhéʼé áshidííniid. “Tʼáadoo naʼnitiní,” shiłní. Jiihóvah bá naashʼaʼ doo biniyé tʼáá ałtso bitsʼą́ąjįʼ dah diiyá.

Cruz bighan hazʼánígíí éí “Nihighangi nihił yah hodiineeł,” dashiłní. Áádóó “Ni dóó shitsiʼ Nora biłgo pioneer ádoohnííł,” nihidííniid. Tʼáá áníidla November 1, 1947 yę́ędą́ą́ʼ pioneer íilʼı̨́įgo bee hahoolzhiizh. Nora éí náánáłaʼ kintahdi pioneer ajíłʼı̨́, ndi shí éí tʼáá Angatgi nahashneʼ.

SHÁ ASHJAʼ ÁNÁÁHOODZAA

Naaki nááhai bikéédóó, nihibrother Earl Stewart wolyéii léiʼ Bétheldę́ę́ʼ nihaa níyá. Angatdi éí diné 500 áłah silı̨́įʼgo yichʼįʼ yáłtiʼ. Bilagáana kʼehjí nihichʼįʼ yáłtiʼ áádóó bikéédóó shí éí Tagalog saadígíí bee baa ataʼ hooshneʼ. Díí tsʼídá áłtséedi ataʼ hooshneʼgo hahoolzhiizh. Díí haitʼéego íishłaa? Azhą́ tʼáá tsostsʼid nááhaijįʼ ííłtaʼ ndi, baʼííníshtaʼígíí tʼáá áłahájįʼ bilagáana kʼehjí yáłtiʼ ńtʼééʼ. Tagalog kʼehjí binaaltsoos tʼáá díkwíí ádaalyaa éí biniinaa nihinaaltsoos bilagáana kʼehjí tʼáá yíníshtaʼ. Díí éí bilagáana kʼehjí bóhoołʼą́ąʼgo shíká  eelwod. Áádóó éí Tagalog saad kʼehjí bee ataʼ hashneʼ.

Brother Stewart éí áłah néiidleehgi nihichʼįʼ haadzíiʼgo ání, “1950 Assembly New York U.S.A adabiʼdiisʼaʼ yę́ę éí akǫ́ǫ́ dadeeskai. Áko branch office éí łaʼ pioneers Béthelgi áká ahizhdínóolchéełgo nidzin.” Shí éí atah náshiʼdiiltı̨́. Béthelgóó áká adeeshwoł biniyé bídínéeshnánę́ę bitsʼą́ąjįʼ dah náádiisdzá.

June 19, 1950 yę́ędą́ą́ʼ Bétheldi níyá. Hooghan ayóó áníłtso léiʼ biyiʼ Béthel ńtʼééʼ. Éí kéyah naakidóó nááʼáłnííʼ haadzoh bikááʼ siʼą́, tʼóó ahayóí tʼiis binázʼá. Brothers tʼáá sáhí nidaakaiígíí 12go ákweʼé nideilnish. Tʼóó haiłkááhígo chʼiyáán álʼı̨́į góneʼ áká anáshwoʼ. Áádóó náhástʼéídigo ééʼ kʼéédashdon. Ałníʼníʼą́ą́dóó bikʼijįʼ ałdóʼ tʼáá ákótʼéego ánáʼiishʼįįh. Azhą́ adabiʼdiisʼaʼígíí international assemblydę́ę́ʼ ninááhaskai ndi, tʼáá Bétheldi naashnish. Haʼátʼííshı̨́ı̨́ ánílééh dashiłníinii tʼáá akǫ́ǫ́ ááshnííł. Naaltsoos dahidigeehii naʼanish dóó naaltsoos ííłʼíní nishłı̨́.

PHILIPPINESDĘ́Ę́ʼ GILEAD SCHOOLGÓÓ DAH DIIYÁ

1952 yihahgo, éí brothers tsostsʼid niiltʼéego Philippinesdę́ę́ʼ 20th class of Gilead School biniyé wóshdę́ę́ʼ nihiʼdooʼniid. Éí yéigo baa shił hóózhǫǫd! United States biyiʼdi, tʼóó ahayóí nihił ániidígíí deiltsą́ dóó baa nisiikai. Naasháádóó éí niheʼiinaʼ łahgóó átʼé.

Gilead óltaʼdi łaʼ bił daʼííłtaʼ yę́ę

Naanish ániidígíí bínáádahwiilʼą́ą́ʼ. Łaʼ bee nidaanishígíí doo deiitʼı̨́į da ńtʼééʼ éí bee nideiilnishgo bídahwiilʼą́ą́ʼ. Tłʼóoʼdi ndi łahgóó átʼé! Abínígo chʼéénísdzid, ńtʼééʼ yidzaaz lá. Íídą́ą́ʼ tsʼídá áłtsé yas yiiłtsą́. Tʼóó hózhóní yeeʼ yiiłtsą́ą ndi, ayóó deeskʼaaz!

Gilead óltaʼdi nizhónígo nidanihineeztą́ą́ʼ dóó hazhóʼó nitsídabidiniikeesgo bídahwiilʼą́ą́ʼ. Nashidiʼneeztą́ąʼgo baa shił hózhǫ́, ádahootʼéhígíí tʼáadoo hodiinaʼí bineeshdin. Nidanihineeztą́ʼígíí éí nizhónígo nihichʼįʼ ííshjání ádeiyiilaa áádóó hodiinaʼí bídahwiilʼą́ą́ʼ. Gilead óltaʼdi nidanihineeztą́ʼígíí Jiihóvah bił ahą́dí ádíínísingo yéigo shíká análwoʼ.

Special pioneer nishłı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Niʼníłtaʼ bikéédóó tʼóó kóníshgháníjįʼ Bronx, New York Citygóó ashiʼdoolʼaʼ. July 1953 yę́ędą́ą́ʼ, Bronxdi áłah azlı̨́įʼgo New World Society Assemblygóó atah niséyá. Assembly bikéédóó, Philippinesgóó ánááshiʼdoolʼaʼ.

BÍDÍNÉESHNÁ YĘ́Ę BITSʼĄ́ĄJĮʼ DAH DIIYÁ

Bétheldę́ę́ʼ nihibrothers circuit work shaa deezʼą́. Díí ákótʼéego Jesus beʼeshʼı̨́įgo shá ąą áyiilaa, éí danízaadgóó kéyah nidahazʼą́ą́góó Jiihóvah bidineʼé yíká análwoʼ ńtʼééʼ. (1 Peter 2:21) Shicircuit éí Luzon ałníiʼgi nitsaago hahoodzo. Luzon éí Philippinesdi tó biiʼdę́ę́ʼ kéyahgi hadaazʼá nitsaaígíí átʼé. Éí bikáaʼgi kéyah Bulacan,  Nueva Ecija, Tarlac, dóó Zambales dahoolyé. Łaʼ kin bitahgóó nídíshdáahgo tsétah Sierra Madre Mountains bitis náshdááh. Chidí diné bee naagéhí dóó kǫʼ naʼałbąąsii doo akǫ́ǫ́h nidaajeeh da, áko truck drivers “nikééʼ ayiishyeed” nidabiʼdishniih. Éí tsin bikáaʼgi dah sidáago ałnaadashiʼdigeeh ńtʼééʼ. Díigi átʼéego tánidishdaahgo ayóó nanitłʼah ńtʼééʼ.

Ląʼída áłah nídaʼadleehígi éí ániid dóó áłchʼídígo áłah nídaʼałeeh. Brothers yaa bił dahózhǫ́ǫgo áłah náʼádleehígi dóó nidahwiilneʼgóó bá hashtʼeʼ ánídaʼalʼįįhígíí áká anáshwoʼ.

Tʼahádóó tʼáá átʼé Bicol circuit kéyahjįʼ anááshiʼdoolʼaad. Ákweʼégi Jiihóvah Yá Dahalneʼé tʼah doo diné dabiiltseeh da. Special pioneers tʼéiyá ákweʼégi nidahalneʼ. Łaʼ hooghangi, tłʼóóʼgóó chʼééh dajíkáahgo éí łeeyiʼ góyaa áhoodzą́ bikááʼ naakigo tsin tséʼnaa dah sinil. Éí tsin bikááʼ dah yiizįʼ ńtʼééʼ, tsin biih níídeeʼgo, shí ałdóʼ bikééʼ biih yiitłizh. Hajiiníbaʼígo táádeesgiz!

Tʼah ndi circuitgi naashʼaʼgo, Nora baa nitséskees. Tʼáá áníidla pioneer siidlı̨́ı̨́ʼ. Ákweʼé nahalzhíizhgo Dumaguete Citydi special pioneer jílı̨́, akǫ́ǫ́ bichʼįʼ niséyá. Bikéédóó éí tʼóó ałchʼįʼ anaʼííłʼı̨́įgo nahashzhiizh áádóó 1956gi ałhísiigeh. Asiigeh bikéédóó éí Rapu Rapu Island hoolyéedi áłah nídaʼadleehígi tádiitʼaazh. Ákweʼégi dziłghą́ą́ʼgóó hasiiʼnaʼ dóó nízáágóó nishiitʼáázh. Ákondi nihił hózhǫ́ǫgo neitʼaash nihibrothers nízaadi kéédahatʼíinii bíká anáʼahinilchééh ńtʼééʼ.

BÉTHELDĘ́Ę́ʼ HÁGO ÁNÁÁSHIDOOʼNIID

Dı̨́ı̨́ʼ nááhai circuit naanish íilʼı̨́įgo, áádóó nihibrothers branch officedę́ę́ʼ hágo danihidííniid. January 1960 yę́ędą́ą́ʼ áadi deilnish. Ląʼí nááhai Bétheldi naashnishgo áádóó brothers tʼóó ahayóí binaanish dahólónígíí bitsʼą́ą́dóó íhoołʼą́ą́ʼ. Áádóó Nora éí tʼóó ahayóí ałʼąą átʼéego naʼanishígíí yaa bił hózhǫ́ǫgo íʼiilaa.

Nitsaago áłah nídaʼadleehígi éí Cebuano saadjí shá ataʼ halneʼ

Philippinesdi tʼóó ahayóí Jiihóvah bá ndaalʼaʼí daazlı̨́ı̨́ʼ, áko éí Jiihóvah bee bikʼidahojidlí. Ániid naashá yę́ędą́ą́ʼ Béthelgi níyá. Íídą́ą́ʼ tʼáá átʼé ńtʼééʼ kéyahgi éí nidahalneʼii 10,000 ńtʼééʼ. Kʼad éí Philippinesdi, nidahalneʼii éí 200,000dóó baʼaan ánéelą́ą́ʼ, dóó 435 ánéelą́ąʼgo Béthelgi nidaalnish.

Tʼahádóó, Béthel naʼanishgi nitsaago hazʼánígíí łaʼ daniidzı̨́ı̨́ʼ. Ńtʼééʼ Hastóí Alą́ąjįʼ Daʼéeʼéshígíí ádanihiłní, “Branch office ádoolníłígíí biniyé kéyah nitsaago hazʼánígi łaʼ hadanohtá.” Printery overseer hootahgóó tʼáá áhánígo dahooghangóó neitʼaash, “Nikéyaásh naa nahaniih,” diiʼníigo diné nabídíilkid. “Éí ádin,” daaní. Łaʼ ánihiłní: “Chinese doo baa nidaʼiiniih da, ndi ndaʼiiłniih.”

Brother Albert Schroeder bá ataʼ hashneʼ

Tʼáadoo áhodooníiłii áhoodzaa. Łaʼ hooghandóó léiʼ éí United Statesgóó deeznáago, “Shikéyaásh shaa nahołniih?” nihidííniid. Áádóó náánáłaʼ “Shikéyah shaa nahodoonih niizı̨́ı̨́ʼ,” binaagóó dahooghanígíí nihí ałdóʼ tʼáá ákódaahnééh yiłní. Hastiin Chinese doo nihaa nidaʼiiniih nínę́ę éí ałdóʼ bikéyah nihichʼįʼ nayiisniiʼ. Tʼáadoo hodiinaʼí, branch bikéyah táadi kéyah haadzogo áníłtso silı̨́ı̨́ʼ. Tʼáá aaníí éí Jiihóvah bikʼehgo áhoodzaa.

1950 yę́ędą́ą́ʼ, akéédę́ę́ʼ naagháhígíí nishłı̨́įgo Béthelgi atah nishishnish. Shí dóó shichʼooní éí kʼad náás siidlı̨́ı̨́ʼ. Jesus bikééʼ yisháałgo doo baa shíniʼ da. Azhą́ shizhéʼé dóó shimá hooghandę́ę́ʼ chʼíshíníłchą́ą́ʼ ndi, diné éí Jiihóvah ayóóʼádabóʼnínígíí shikʼéí daazlı̨́ı̨́ʼ. Haʼátʼííshı̨́ı̨́ naanish nihaa hiditʼaahígíí, Jiihóvah tsʼídá tʼáá ałtsoní bídį daniidlínígíí nihainílá éí yinishdlą́. Shí dóó Nora éí Jiihóvah nihichʼįʼ kwííłʼínígíí baa nihił hózhǫ́. Áádóó náánáłaʼ éí Jiihóvah nabínóótaah bidiiʼní.—Malachi 3:10.

Ałkʼidą́ą́ʼ Matthew Levi éí tax nahalyéhígíí yiniyé sidáii jílı̨́įgo, éí Jesus shikééʼ dah didíínááł yidííniid. Áko Matthew haa jiidzaa? “Áádóó nízhdiiʼnaʼgo tʼáá ałtsoní tʼáá ákǫ́ǫgo bikééʼ dashdiiyá.” (Luke 5:​27, 28) Tʼáá ałtso éʼéshʼínę́ę baa dadiiyáago Jesus bikééʼ dah diiyá biniyé shá ashjaʼiilaa. Áádóó náánáłaʼ bił dahashneʼ: “Tʼáá ákótʼéego ádaʼdoołííł dóó nikʼihojidlíi doo.”

Philippinesdi atah naashnishgo baa shił hózhǫ́

^ par. 6 Jiihóvah Yá Dahalneʼé ádayiilaa, ndi kʼad doo ádeiłʼı̨́į da.