1, 2. Haʼátʼíí biniyé Diyin Bizaad baa hózhǫ́ǫgo nihaa yílyá?

NIKʼIS tʼáadoo leʼé neiníláago, haʼátʼíí nínízin łeh? Ąą ádíílíiłgi baa tsı̨́ı̨́ł nileeh, shikʼis shaa nitsézkééz lá nínízingo nił hózhǫ́ǫ doo. Áko ahéheeʼ bididííniił.

2 God éí Diyin Bizaad nihainílá. Éí tʼáá ałtsoní bee ił hodoolnihgi, yáʼąąshii, nahasdzáán, hastiin dóó asdzání áyiilaagi yaa halneʼ. Nihichʼįʼ hodiiʼnáahgo, bikʼehgo áʼdoolníiłgi ííshjání ííłʼı̨́. Nahasdzáán bikááʼ iináa doogo God yihodeezʼánę́ę yihodoolíiłgi, éí bíhwiilʼaah. Diyin Bizaad baa hózhǫ́ǫgo nihaa yílyá.

3. Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ haʼátʼíí baa íhwiidííłʼááł?

3 Diyin Bizaad baa íhoołʼaahgo éí God shikʼis dííleeł nóʼníigo nił bééhodoozįįł. Ląʼígóó God baa íhoołʼaahgo éí áhánígo nikʼis dooleeł.

4. Diyin Bizaad biiʼdóó haʼátʼíí nił yáʼátʼééh?

4 Diyin Bizaad éí 2,600 saad ałʼąą ádaatʼéego bee ályaa dóó tʼáadoo bee néelą́ą́ʼígóó béédaʼályaa. Kʼasdą́ą́ʼ diné tʼáá ałtsogóó nahasdzáán bikááʼ, tʼáá bí dabizaad kʼehjí dayółtaʼ. Tʼáá damóo náʼoodleeł bikʼeh, ląʼí diné baa dahaʼnííł! Naaltsoos danéedéhígíí éí Diyin Bizaad doo benáłtʼéii da.

5. Haitʼéego nihił bééhózin Diyin Bizaad éí “God ił halneʼgo” ályaa?

5 Diyin Bizaad éí “God ił halneʼgo” bee akʼedaʼashchı̨́. (2 Timothy 3:16 yíníłtaʼ.) Ndi łaʼ ádaaní: ‘Hastóí yeeʼ Diyin Bizaad yikʼedaʼashchı̨́, ákosh haitʼéego  God bitsʼą́ą́dę́ęʼ doo?’ Diyin Bizaad ání: “Níłchʼi diyinii yádabiiłtiʼgo Diyin God yá dahoolneʼ.” (2 Peter 1:21) Naatʼáanii łaʼ naaltsoos bá ííłʼíní, naaltsoos achʼįʼ álʼínígíí łaʼ shá ánílééh yidííniidígi átʼéego. Díí háí bizaad bikʼi niiʼnil? Naatʼáaniígíí, naaltsoos ííłʼíní éí ndagaʼ. Tʼáá ákótʼéego Diyin Bizaad éí God bizaad kʼehgo ályaa. Akʼedaʼashchínígíí éí ndagaʼ. God kótʼéego bił níigo God bintsíkees kʼehgo ádaʼiilaa. Áko Diyin Bizaad éí tʼáá aaníí “Diyin God bizaad” átʼé.​—1 Thessalonians 2:13; Endnote 2 níníłʼı̨́.

New World Translation of the Holy Scriptures, saad ałʼąą ádaatʼéego bee hadilyaago dahólǫ́

DIYIN BIZAAD TʼÁÁ AANÍÍGÓÓ HALNEʼ

6, 7. Haitʼéego nihił bééhózin, Diyin Bizaad éí aheełtʼéego biiʼ haneʼ?

6 Diyin Bizaad éí 1,600 nááhaijįʼ ályaa. Akʼedaʼashchínígíí  éí ląʼí bitaʼ nídááhai. Łaʼ éí yéigo daʼííłtaʼ, łaʼ éí ndagaʼ. Łaʼ éí azeeʼ ííłʼíní jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Náánáłaʼ éí kʼééʼdídléehii, łóóʼ hayiileehii, naʼniłkaadii, God yá halneʼii, ánihodiyiiʼaahii, dóó naatʼáanii danilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. Díí éí ałʼąą ádajítʼéii ńtʼéeʼ ndi, Diyin Bizaad biiʼ aheełtʼéego dahojilneʼ. Łahgóó kótʼé níigo ádaalyaa, áádóó náánáłahdę́ę́ʼ kótʼée yeeʼ doo níi da. *

7 Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ éí achʼįʼ nahwiiʼná haitʼéego háátʼiʼgi baa haneʼ. Áádóó díí God niidoołtʼihgo nahasdzáán ayóó ánoolingo ánéidoodlííł níigo baa haneʼ. Bílaʼashdlaʼii níléídę́ę́ʼ ádaatʼįįd yę́ę baa haneʼ. Áádóó God yihodeezʼánę́ę bidahoolyaago ííshjání ádayiilaa.

8. Diyin Bizaad lá haʼátʼíí yaa halneʼ?

8 Diyin Bizaad éí science bidiiʼnínígíí bee naʼnitingo choolʼı̨́į doogo, doo biniyé ályaa da. Ndi nihinaagóó tʼáadoo leʼé kótʼéego nidaalnish haʼníigo bee naʼnitinígíí éí Diyin Bizaad ałdóʼ ákótʼéego yaa halneʼ. Áko díí átʼéhígíí naaltsoos éí God bitsʼą́ą́dę́ęʼ doo. Leviticus biiʼ ánínígi átʼéego, naałniih doo kʼeeʼąą dínóohtʼı̨́ı̨́ł da biniyé, God éí Ízrel dineʼé bikʼehgo bee ádaa áháyánígíí bá dahólǫ́ǫgo áyiilaa. Chʼosh doo yitʼíinii dóó naałniih, tʼah doo hazhóʼó baa íhooʼaahgóó, Leviticus tʼáá íídą́ą́ʼ biiʼ baa haneʼ. Diyin Bizaad ałdóʼ yee naʼnitingo éí nahasdzáán tʼáadoo bótąʼígóó dah siʼą́. (Job 26:7) Ecclesiastes 1:7 ałdóʼ kóní, tónteel éí tooh danilı̨́įgo ííłʼı̨́. Díí ałkʼidą́ą́ʼ doo łaʼda bił bééhózin da.

9. Diyin Bizaad yikʼedaʼashchínígíí tʼáá aaníí dahalneʼgo, haʼátʼíí baa ákoniizı̨́ı̨́ʼ?

 9 Diyin Bizaad éí ałkʼidą́ą́ʼ ádahóótʼįįdgo baa dahaneʼígíí tʼáá ákótʼéego yaa halneʼ. Łaʼ éí ałkʼidą́ą́ʼ ádahóótʼįįdgo dahaneʼígíí doo hazhóʼó baa dahaneʼ da. Anaaʼ bee bikʼeh dahodidleehgo, doo hazhóʼó yee ádaa dahalneʼ da łeh. Ndi, Diyin Bizaad yikʼedaʼashchínígíí éí Ízrel bikʼeh nídahodidleehgo doo nideiniłʼingóó hazhóʼó yaa dahalneʼ. Áádóó tʼáá bí nidaʼiisííhgóó ádaa dahalneʼ. Numbers biiʼ, Mózes asiih yę́ę, yee ádá hoolneʼ. Éí biniinaa kéyah haa deetʼánę́ę doo biih díínáał da hoʼdooʼniid. (Numbers 20:2-12) Díí akʼedaʼashchínígíí tʼáá aaníigo dahalneʼ, háálá Diyin Bizaad éí God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. Áko baʼííníidlíi doo.

NAALTSOOS AKÁ ANÁLWOʼÍGÍÍ

10. Diyin Bizaad nihíká análwoʼgi, haʼátʼíí biniyé nihá yáʼátʼééh?

10 Diyin Bizaad éí “tʼáá ałtso Diyin God ił halneʼgo bee akʼedaʼashchı̨́, éí naʼnitin, . . . adidooteh, . . . kʼéhézdon ninádoodlóós biniyé chooʼı̨́.” (2 Timothy 3:16) Diyin Bizaad nihíká análwoʼ. Jiihóvah éí nitsíikeesgi dóó ániitʼéiigi bił bééhózin. Nihí éí doo hazhóʼó bee ádaa ákodaniidzin da, ndi bí nihiláahdi nihééhósin. Nihił dahózhǫ́ǫ doo ałdóʼ nízin. Nihá yáʼádaatʼéehii índa doo yáʼádaatʼéehii bił bééhózin.

11, 12. (a) Matthew 5-7, Jesus haʼátʼíí yee naʼneeztą́ą́ʼ? (b) Haʼátʼíí ałdóʼ Diyin Bizaad biiʼ bíhwiidiilʼááł?

11 Matthew 5-7, éí ił hózhǫ́, kʼé haʼníigi, sohodizingi, dóó béeso baa nitsáhákeesgi, Jesus yee naʼneeztą́ą́ʼ. Díí éí 2,000 nááhai yę́ędą́ą́ʼ Jesus yee naʼneeztą́ąʼ ndi, tʼahdii nihíká análwoʼ.

12 Jiihóvah éí Bizaad biiʼ, bikʼehgo oodáłígíí yee nanihinitin.  Éí hooghangi yáʼátʼéehgo hazʼą́ą doo, yáʼátʼéehgo naalnishii ídlı̨́įgi, dóó kʼé hwiinidzingi. Tʼáá áníiltso nihichʼįʼ anídahaztʼiʼ ndi, Diyin Bizaad bikʼehgo yiidáałgo nihíká análwoʼ.​—Isaiah 48:17 yíníłtaʼ; Endnote 3 níníłʼı̨́.

DIYIN BIZAAD YAA CHʼÍHWIIZʼÁNĘ́Ę YINÍDLĄ́Ą DOO

Diyin Bizaad yikʼeʼashchíinii Aizéíyah, Bábilan bikʼeh hodidoodleeł níigo yaa chʼíhwiizʼą́

13. Aizéíyah éí Bábilan haa doonííł níigo yaa chʼíhoníʼą́?

13 Diyin Bizaad ádahodoonííł nínę́ę ląʼí tʼáá íídą́ą́ʼ bikʼeh ádahoodzaa. Aizéíyah éí Bábilan ałtso ádooldįįł níigo yaa chʼíhoníʼą́. (Isaiah 13:19) Kótʼéego Bábilan bikʼeh hodidoodleeł ní. Bábilan bidáńʼdítı̨́hígíí ayóó áníłtso dóó tooh nílı̨́įgo bichʼą́ą́h hólǫ́. Ákondi Aizéíyah ání, tooh nílíinii éí ałtso nídooltsih áádóó tʼóó ąą ádaatʼée doo. Áko tʼáadoo hadazhdeesʼı̨́ı̨́ʼgóó biniinaa hakʼeh hodeesdlı̨́ı̨́ʼ. Aizéíyah ałdóʼ ání, hastiin Sáíras wolyéego Bábilan yikʼeh didoodleeł.​—Isaiah 44:27–45:2 yíníłtaʼ; Endnote 4 níníłʼı̨́.

14, 15. Aizéíyah yaa chʼíhoníʼánę́ę, haitʼéego tʼáá aaníigo bikʼeh ádahoodzaa?

14 Aizéíyah yaa chʼíhoníʼánę́ę bikééʼdóó 200 nááhaigo, Bábilan éí Pérzhadę́ę́ʼ siláo hakʼiidoojah biniyé haa níná. Háísh éí ooʼish? Baa chʼíhóoneʼ yę́ę, Pérzha binaatʼáanii Sáíras ooʼish. Áko ádahodoonííł haʼnínę́ę bihoolyaa.

15 Éí bitłʼééʼ hakʼi jiijéeʼgo, Bábilan dineʼé bił dahoneenigo daʼayą́. Haʼnaa ayóó ánízáád góde ahéédaʼastłʼinígíí dóó tooh nílínígíí binahjįʼ, tʼáadoo nihaatįįh hókáhí da dazhnízin. Tłʼóóʼdę́ę́ʼ éí Sáíras bisiláo yił tooh nílínígíí łahjįʼgo yá adaʼazgeed. Tó yaa adínéesʼąądgo Pérzhadę́ę́ʼ siláo tséʼnaa niníjééʼ. Ndi,  ahééʼítłʼinígíí éí haitʼéego báátis jidookah? Tʼáá íídą́ą́ʼ baa chʼíhóoneʼ, tʼóó ąą ádaatʼée doo. Áko Sáíras bisiláo éí Bábilan dineʼé tʼáadoo ndi bił daʼahijoogą́ąʼ da, tʼóó bikʼeh dazdeesdlı̨́ı̨́ʼ.

16. (a) Aizéíyah éí Bábilan haa doonííł níigo yaa chʼíhoníʼą́? (b) Díí haitʼéego tʼáá aaníí áhootʼįįhgo nihił bééhózin?

16 Aizéíyah yaa chʼíhoníʼą́ągo éí Bábilan hazʼą́ągi  doo łaʼ kéénáhojitʼı̨́į da doo. Éí ání: “Tsʼídá doo łaʼ yiiʼ kééhatʼíní da doo, doodaiiʼ náás ahizhdeeshchíinii doo łaʼ ákwii kééhojitʼı̨́į da doo.” (Isaiah 13:20) Díísh éí tʼáá aaníí ákódzaa? Baghdad, Iraq hoolyéegi shádiʼááhjígo, Bábilan kin dah shijaaʼ ńtʼééʼ. Kʼad éí tʼóó tsé hadaasʼá. Dííshjı̨́įdi ákweʼé doo łaʼ kééhojitʼı̨́į da. Jiihóvah éí bee nahalzhoohí yee Bábilan ałtso ‘chʼíiníshóoʼgo’ íísdįįd.​—Isaiah 14:22, 23. *

Bábilan ńtʼééʼ yę́ęgi tʼóó tsé hadaasʼá

17. Jiihóvah yee hahasdzíʼígíí, haʼátʼíí biniyé deiniidlą́ą doo?

17 Diyin Bizaad yaa chʼíhwiizʼánę́ę éí tʼáá aaníigo bikʼeh ádahoodzaa. Áko éí náasdi kóhodoonííł nínígíí yiniidlą́ą doo. Jiihóvah éí nahasdzáán ayóó áhonóolingo íidoolíił níigo yee haadzííʼ yę́ę tʼáá aaníí łaʼ yidoolíiłgo yiniidlą́ą doo. (Numbers 23:19 yíníłtaʼ.) Tʼáá aaníí, “Diyin God, tsʼídá doo biyoochʼíidii, . . .  iiná doo niitʼéehii bíká ił chohooʼíinii yee nihoníʼą́.”​—Titus 1:2. *

DIYIN BIZAAD NEʼIINAʼ YÁʼÁTʼÉEHGO ÍIDOOLÍÍŁ

18. Paul éí haitʼéego “Diyin God bizaad” yaa haadzííʼ?

18 Naaltsoos danéedéhígíí éí Diyin Bizaad doo bił ahenáłtʼéii dago bíhwiilʼą́ą́ʼ. Diyin Bizaad biiʼ aheełtʼéego dahaneʼ. Science dóó ałkʼidą́ą́ʼ ádahóótʼįįdgo baa dahaneʼígíí yee nítʼı̨́įgo hazhóʼó baa haneʼ. Hazhóʼó oodááł dooígi yee naʼnitin. Ląʼígóó kódahodoonííł níigo yaa chʼíhwiizʼánę́ę bikʼeh ádahoodzaago yaa halneʼ. Ákondi náábíláhígo éí ayóó inaalnish. Paul kótʼéego akʼeʼashchı̨́: “Diyin God bizaad éí hiná, áádóó bidziilgo naalnish.” Díísh éí haʼátʼíí níigo ání?​—Hebrews 4:12 yíníłtaʼ.

19, 20. (a) Ádééhodíílzįįłgi, Diyin Bizaad haitʼéego yee níká adoolwoł? (b) Diyin Bizaad baa ahééh nínízingo haitʼéego ííshjání ádíílííł?

19 Diyin Bizaad éí neʼiinaʼ yáʼátʼéehgo íidoolííł. Íiyisíí ánítʼéhígi baa ákodíníizįįłgo ándoolííł. Nitsíníkeesgi bee ádaa ákonínízingo níká análwoʼ doo. God ayóóʼííníshʼní niidzingo éí Bizaad ánínígíí bikʼeh ániitʼéego bee ííshjání ádiilnííł.

20 Diyin Bizaad éí tʼáá aaníigo God bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ. Yíníłtaʼ, bíhoołʼaah, dóó ayóóʼííníʼníi doo, nóʼní God. Díí God neiníláhígíí baa ahééh nínízin, dóó bínahíltsaadgo bíhoołʼaah. Áko God éí bílaʼashdlaʼii yiniyé áyiilaagi nił bééhodoozįįł. Díí Bíhooʼaah 3 góneʼ hazhóʼó bíhwiidííłʼááł.

^ par. 6 Łaʼ ádaaní, Diyin Bizaad doo aheełtʼéégóó biiʼ haneʼ, ndi éí doo ákótʼée da. Diyin Bizaad​—Haʼátʼíísh Biiʼ Baa Haneʼ? pages 3 dóó 31 góneʼ yaa halneʼ. Díí naaltsoos éí Jiihóvah Yá Dahalneʼé ádayiilaa.

^ par. 16 Diyin Bizaad yaa chʼíhwiizʼánę́ę shił bééhodoozįįł nínízingo God Bizaad Biiʼdę́ę́ʼ Baa Íhwiidooʼáłígíí naʼídíkid 6 dóó 7 níníłʼı̨́. Díí naaltsoos éí Jiihóvah Yá Dahalneʼé ádayiilaa.

^ par. 17 Bábilan ábiʼdisdįįd yę́ę éí Diyin Bizaad yaa chʼíhwiizʼánę́ę łaʼ bikʼeh áhoodzaaígíí átʼé. Jesus Christ baa chʼíhwiistʼánę́ę éí Endnote 5 góneʼ baa íídííłtah.