1. Haʼátʼíí sodizin ayóó bééhoʼdílzinígíí baa íhwiidiilʼááł?

SODIZIN ayóó bééhoʼdílzingo Lord’s Prayer bidiʼnínígíí tʼóó ahayóí diné yéédahósin. Jesus éí bídahoołʼaahii díí sodizin binahjįʼ kótʼéego sodadołzin doo yiłníigo neineeztą́ą́ʼ. Áko haitʼéego sohodizin? Haʼátʼíí biniyé sodizin nihił béédahózin doo?

2. Haʼátʼíí tááʼgo bíká sodadołzin doo, nihidííniid Jesus?

2 Jesus ádííniid: “Kótʼéego sodadołzin: NihiTaaʼ yáʼąąshdi honílóonii, nízhiʼ diyingo óolzin leʼ, Bee nóhólníihii [niNahatʼaʼ] náásgóó kʼeeʼąą yilzhish leʼ. Áádóó bee íinínízinii tʼáá yáʼąąshdi ááníłígi átʼéego nahasdzáán bikáaʼgi ááníił leʼ.” (Matthew 6:9-13 yíníłtaʼ.) Haʼátʼíí biniyé díí tááʼgo bíká sodadołzin doo níigo Jesus yee naʼneeztą́ą́ʼ?​—Endnote 20 níníłʼı̨́.

3. Haitʼéego God biNahatʼaʼ baa íhwiidiilʼááł?

3 God éí Jiihóvah bízhiʼgo índa haʼátʼíí biniyé bílaʼashdlaʼii dóó nahasdzáán áyiilaagi baa íhwiilʼą́ą́ʼ. Jesus haʼátʼíí áhyiłní, “Bee nóhólníihii náásgóó kʼeeʼąą yilzhish” doo? God biNahatʼaʼ índa áʼdoolíiłgi, dóó God bízhiʼ diyingo íidoolíiłgi baa íhwiidiilʼááł.

GOD BiNAHATʼAʼ HAʼÁTʼÍÍ ÁTʼÉ?

4. God biNahatʼaʼ haʼátʼíí átʼé dóó háí yiNaatʼáanii nilı̨́?

4 Jiihóvah éí yáʼąąshdi nahatʼá niiníʼą́ áádóó Jesus éí yiNaatʼáanii nilı̨́įgo ájiilaa. Diyin God Bizaad díí nahatʼá, God bee bóhólníihgo bił hazʼáanii yiłní. Jesus éí “aláahgo naatʼáanii danilíinii biNanitʼaʼí jílı̨́, índa bídahólníihii bee Bóhólníihii jílı̨́.” (1 Timothy 6:15) Tʼáá  níléídę́ę́ʼ bílaʼashdlaʼii binaatʼáanii bił dahwéelzhishígíí tʼáá átʼé ahóóltąʼgo, Jesus éí biláahdi ázhdoolíiłgo bízhneelʼą́ áádóó biláahdi áhóodziil.

5. God biNahatʼaʼ háádę́ę́ʼ hooʼáał doo? Haʼátʼíí yikʼi hooʼáał doo?

5 Dízdiin yiską́ą́dóó bikʼijįʼ Jesus daaztsą́ą́dę́ę́ʼ náábiʼdiilzáago éí yáʼąąshgóó anáádzá. Tʼahádóó Jiihóvah éí biNahatʼaʼ yiNaatʼáanii jílı̨́įgo dah honeesdá. (Acts 2:33) God biNahatʼaʼ yáʼąąshdę́ę́ʼ nahasdzáán yikʼi hooʼáał doo. (Revelation 11:15) Éí bąą Diyin Bizaad, God biNahatʼaʼ yiłníigo yózhí, “yáʼąąshdi tʼáá bí bee bóhólníihgo bił” hazʼáanii.​—2 Timothy 4:18.

6, 7. Tʼáá níléídę́ę́ʼ bílaʼashdlaʼii binaatʼáanii bił dahwéelzhishígíí, Jesus éí haitʼéego biláahdi ájítʼé?

6 Diyin Bizaad ání, tʼáá níléídę́ę́ʼ bílaʼashdlaʼii binaatʼáanii bił dahwéelzhishígíí Jesus éí biláahdi ájítʼé, háálá “tʼáá hó tʼéiyá doo daatsaahii jílı̨́.” (1 Timothy 6:16) Bílaʼashdlaʼii binaatʼáanii éí daniné, ndi Jesus doo dadootsaał da. Tʼáá ałtsoní yáʼádaatʼéehgo Jesus nihá íidoolíłígíí hoolʼáágóó hólǫ́ǫ doo.

7 Diyin Bizaad éí Jesus kótʼée doo ní, báʼáhwiinítʼı̨́įgo aheehółtʼéego aa nitsíkeesgo Naatʼáanii nilı̨́į doo. Éí “Bóhólníihii [Jiihóvah] biníłchʼi diyinii bikʼi hwiidooleełgo . . . hódzáanii áádóó bee akʼidiʼiitįįhii, . . . kótʼée doo níinii áádóó bidziilii, . . . bee ééhózinii áádóó Bóhólníihii [Jiihóvah] dílzin bił hólǫ́ǫ doo; Bóhólníihii [Jiihóvah] dílzin yaa bił hózhǫ́ǫ doo. Dayiiłtseʼígíí bikʼehgo doo einítʼı̨́į da doo, índa yidiitsʼaʼii bikʼehgo doo ánihwiiʼaah da doo, nidi badahojoobáʼíii tsʼídá tʼáá ákwii átʼéego yikʼi hadidoodzih.” (Isaiah 11:2-4) Naatʼáanii kótʼéhígíísh nínízin?

8. Haitʼéego nihił bééhózin, Jesus doo tʼáá sáhí hooʼáał da doo?

8 God éí bílaʼashdlaʼii łaʼ náyiizláaʼgo Jesus yił  yáʼąąshdi dahwéeʼaah doo. Paul éí Timothy kwíidííniid: [Jesus] “Hoł ałdóʼ nihídahólníih doo.” (2 Timothy 2:12) Díkwíltʼéego Jesus yił dahwéeʼaah doo?

9. Díkwíí Jesus yił dahwéeʼaah doo? Éí hádą́ą́ʼ God díí náyiiláahgo hahoolzhiizh?

9 Bíhooʼaah 7 góneʼ díí baa íhwiilʼą́ą́ʼ, John éí yáʼąąshdi Jesus Naatʼáanii nilı̨́įgo 144,000 ánéelą́ągo yił naazı̨́įgo yiyiiłtsą́. Díí 144,000ígíí háí ádaatʼı̨́? John ání, Jesus “bízhiʼ índa biTaaʼ bízhiʼ, . . . éí dabítáaʼgi bee” bikʼidaʼashchı̨́. “Díidí Dibé Yázhí nilíinii [Jesus] tʼáá naagháágóó yikééʼ nidaakai; díidí . . . diné bitahdóó” nidabiʼdiizniiʼ. (Revelation 14:1, 4 yíníłtaʼ.) Díí 144,000ígíí oodlání akʼeh dahółʼíinii Jesus yił nahasdzáán yikʼi “bídahólníihgo nidantʼáa doo” biniyé God náyiizlááʼ. Áko 144,000ígíí łaʼ daatsaahgo yáʼąąshgóó náábiʼdiilzáá. (Revelation 5:10) Daalʼaadii bídayéełkaahdóó wóshdę́ę́ʼ, Jiihóvah éí oodlání akʼeh dahółʼíinii náyiiláahgo hoolzhiizh. Díí éí 144,000 naatʼáanii daaleehígíí ádaatʼı̨́.

10. Jiihóvah éí haʼátʼíí biniinaa Jesus dóó 144,000ígíí bílaʼashdlaʼii yikʼi dahwéeʼaah doogo áyiilaa?

10 Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigo bąą, bílaʼashdlaʼii éí Jesus yił dahwéeʼaah doo biniyé náyiizlááʼ. Jesus éí tsʼídá yáʼátʼéehgo naatʼáanii nilı̨́į doo, háálá bílaʼashdlaʼii átʼéegi dóó bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼígíí bił bééhózin. Paul ádííniid, Jesus éí ániitʼéiigi bił bééhózin “doo danihidziilígíí bąą nihaa aʼááh dínóozįįłgi yíneelʼą́. Tsʼídá tʼáá ałtsojįʼ tʼáá nihígi átʼéego nabíhodiʼneestą́ą́ʼ.” (Hebrews 4:15; 5:8) 144,000ígíí ałdóʼ bílaʼashdlaʼii ídlı̨́įgi bił béédahózin. Bąąhági éʼétʼé dóó achʼįʼ nahwiiʼná bee bichʼįʼ nidahwiisʼnááʼ. Áko éí bąą Jesus dóó 144,000ígíí, bee nihichʼįʼ anídahaztʼiʼígíí bił béédahózin.

 GOD BiNAHATʼAʼ HAʼÁTʼÍÍ IIDOOLÍÍŁ?

11. Haʼátʼíí biniyé Jesus éí God íinízinígíí bíká sodadołzin níigo naʼneeztą́ą́ʼ?

11 Jesus éí bídahoołʼaahii, God íinízinígi átʼéego yáʼąąshdi áhooníił doogo bíká sodadołzin yiłníigo neineeztą́ą́ʼ. Haʼátʼíí biniyé ákódííniid? Bíhooʼaah 3 góneʼ, Séítan éí God biʼanaʼí ázhʼdiilyaago baa íhwiilʼą́ą́ʼ. Séítan kódzaadóó bikʼijįʼ, Jiihóvah éí Séítan dóó níłchʼi doo yáʼádaashxóonii, yáʼąąshdi yá hasʼą́ągo hoolzhiizh. Éí bąą yáʼąąshdi éí God íinízinígíí doo tʼáá ałtso yikʼeh ádaaníił da ńtʼééʼ. Bíhooʼaah 10 góneʼ Séítan dóó níłchʼi doo yáʼádaashxóonii hazhóʼó baa íhwiidiilʼááł.

12. Revelation éí haʼátʼíí naakigo ádahóótʼįįdgo yaa halneʼ?

12 Diyin Bizaad ání, Jesus éí God biNahatʼaʼ biNaatʼáanii áhoʼdilyaadóó tʼáá íídą́ą́ʼ Séítan bił anaaʼ ájiilaa. (Revelation 12:7-10 yíníłtaʼ.) Revelation 12:10 éí naaki ałʼąą átʼéego áhóótʼįįdgo yaa halneʼ. Áłtsé, Jesus éí God biNahatʼaʼ biNaatʼáanii ábiʼdiilyaa. Áádóó, Séítan nahasdzáán bikáajįʼ bidah ahoolghan. Díí tʼáá íídą́ą́ʼ ádahóótʼįįdgo baa íhwiidiilʼááł.

13. Séítan yáʼąąshdę́ę́ʼ bidah ahoolghango haitʼéego hooʼaʼ?

13 Diyin Bizaad ání, Séítan dóó níłchʼi doo yáʼádaashxóonii yáʼąąshdę́ę́ʼ adabidiistłʼíidgo diyingo nidaalʼaʼii akʼeh dahółʼínígíí bił dahóózhǫǫd. Diyin Bizaad ání: “Yáʼąąshii índa biyiʼ kéédahohtʼíinii nihił dahózhǫ́ǫ leʼ!” (Revelation 12:12) Yáʼąąshdi hashtʼehodíítʼeʼ dóó łáʼí ídlı̨́įgo hooʼaʼ, háálá God íinízinígi átʼéego ádajoonííł.

Séítan dóó níłchʼi doo yáʼádaashxóonii yáʼąąshdę́ę́ʼ adabidiistłʼíídóó, nahasdzáán bikááʼ tʼóó yówehda achʼįʼ nahwiiʼná hazlı̨́ı̨́ʼ. Díí ndootʼihgo bichʼįʼ hoolzhish

14. Séítan bidah ahoolghango biniinaa, nahasdzáán bikááʼ haa hoonííł?

14 Ndi nahasdzáán bikááʼ éí łah áhootʼé. “Háálá níłchʼi bidaʼiiníziinii binanitʼaʼí [Séítan] tʼóó kónígháníjįʼ  bee nááhodidooʼnaałígíí bił bééhózingo ayóó átʼéego báháchįʼgo nihichʼįʼ hadahóóleʼ.” (Revelation 12:12) Séítan ayóó átʼéego báháchįʼ. Yáʼąąshdę́ę́ʼ bidah ahoolghan, áádóó bidiʼyoolyéełjįʼ bichʼįʼ hoolzhishgo bił bééhózin. Áko éí nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ ńtʼééʼ bílaʼashdlaʼii yichʼįʼ nahwiiłnáago hoolzhish.

15. God éí nahasdzáán haʼátʼíí yá yinízin?

15 Ákótʼée ndi God éí nahasdzáán yá íinízinígi, tʼah tʼáá ákótʼéego yá yaa nitsíkees. God éí bílaʼashdlaʼii hadíłtʼéego nahasdzáán ayóó áhonóolingo yikááʼ kéédahatʼı̨́į doo, tʼahdii nízin. (Psalm 37:29) Haitʼéego éí God biNahatʼaʼ tʼáá aaníí ákótʼéego íidoolííł?

16, 17. Daniel 2:44 haʼátʼíí níigo God biNahatʼaʼ yaa halneʼ?

16 Daniel 2:44 yaa chʼíhoníʼánę́ę ání: “Áko aláahgo naatʼáanii danilíinii bídayéełkaah bijı̨́ yáʼąąshiidę́ę́ʼ Diyin God éí bee óhólníihgo bił hazʼáanii chánah íidoolíiłii tsʼídá doo wóchxǫǫh átʼée da doo. Tsʼídá doo łaʼda bee hóhólníih da doo; díí bee óhólníihgo bił dah nidahazʼáanii [bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ] ałtso bił nihoníyáa doo, nidi éí bee óhólníihgo bił hazʼáanii [God biNahatʼaʼ] hoolʼáágóó hólǫ́ǫ doo.” Díí haʼátʼíí níigo God biNahatʼaʼ yee nanihinitin?

17 Áłtsé éí, “aláahgo naatʼáanii danilíinii bídayéełkaah bijı̨́” God biNahatʼaʼ hodeezʼą́ą doo. Bílaʼashdlaʼii binahatʼá tʼahdii dahólǫ́ǫgo God biNahatʼaʼ niidooʼááł. Naaki góneʼ, God biNahatʼaʼ hoolʼáágóó hólǫ́ǫ doo, índa náánáłaʼ nahatʼá doo bitséskʼeh góneʼ nidootʼáał da. Tááʼ góneʼ, God biNahatʼaʼ dóó bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ ałkʼiidoojah. God biNahatʼaʼ akʼeh didoodleełgo tʼáá bí tʼéiyá nahasdzáán bikááʼ nahatʼá siʼą́ą doo. Bílaʼashdlaʼii tsʼídá yáʼátʼéhígíí nahatʼá bá niitʼą́ą doo.

18. Tsʼídá ákéeʼdi anaaʼ dooleełígíí haa wolyé?

 18 God biNahatʼaʼ haitʼéego nahasdzáán yikʼi chʼíhodooʼááł? Tsʼídá ákéeʼdi anaaʼígíí, Armagédan wolyé. Díí tʼah doo áhánééhgóó, níłchʼi doo yáʼádaashxóonii “nahasdzáán tʼáá siʼą́ą́ nítʼééʼ bikááʼgóó aláahgo naatʼáanii danilíinii” yóóʼadeidínóoʼah. “Diyin God Aláahgo Ayóóʼábóodziilii ayóó átʼéego bikʼeh haʼdooʼáałdi ałkʼi iidoojahgo áłah ádahodoolííł.” Bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ éí God biNahatʼaʼ yił ałkʼiidoojah.—Revelation 16:14, 16; Endnote 10 níníłʼı̨́.

19, 20. Haʼátʼíí biniyé God biNahatʼaʼ nahasdzáán yikʼi hooʼáałgo bídin hwiinidzin?

19 God biNahatʼaʼ haʼátʼíí biniyé hwiinidzin? Tááʼ ałʼąą átʼéego biniinaa. Áłtsé éí, achʼįʼ nidahwiiʼná dóó diné noonééł. Diyin Bizaad ání, God biNahatʼaʼ biyaadóó hoolʼáágóó dahiniiʼnáa doo. John 3:16 ání: “Háálá Diyin God éí nihokááʼ dineʼé tʼáá íiyisí ayóóʼájóʼníigo bąą, haYeʼ tʼááłáʼí há yizhchínígíí baazhníłtı̨́, áko tʼáá háiida boodlą́ągo baa dzólíhígíí éí doo ádoodįįł da, nidi iiná doo ninítʼiʼii bee hólǫ́ǫ dooleeł.”

20 Naaki góneʼígíí, diné doo yáʼádaashóonii bił kéédahoniitʼı̨́. Ląʼí ayóó dabiyoochʼííd, bindaʼadloʼ dóó baaʼihígi ádaanííł. Diné kódaatʼéhígíí éí tʼáadoo ádaolnéʼé da, God tʼéiyá haa nídóotʼįįł. Doo yáʼáshóonii doo niʼádeiléhígíí, Armagédan baa hoolzhiizhgo ałtso áhodiʼdooldįįł. (Psalm 37:10 yíníłtaʼ.) Tááʼ góneʼígíí, bílaʼashdlaʼii binahatʼaʼ doo dabidziil da. Diné doo yaa dajoobaʼ da, índa bidaʼídlee. God bikʼeh hóʼı̨́įgi bee áká aʼdoowoł yę́ęgi doo yaa nitsídaakees da. Diyin Bizaad ání, diné bikʼi nazhnitʼáagi bee atíʼánízhdílʼı̨́.​—Ecclesiastes 8:9.

21. Haitʼéego nahasdzáán bikáaʼgi God íiníziníí yiʼdoolííł?

 21 Armagédan ííłtsogo, God biNahatʼaʼ éí nahasdzáán bikááʼ God íiníziníí yiʼdoolííł. Séítan dóó níłchʼi doo yáʼádaashxóonii nahjįʼ kwíidoolííł. (Revelation 20:1-3) Achʼįʼ nahwiiʼná ádin doo, índa doo łaʼ dadootsaał da. Jesus beʼiinaʼ ninéidiníʼánígíí binahjįʼ, akʼeh dahółʼínígíí ayóó áhonóolingo hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo. (Revelation 22:1-3) God bízhiʼ dílzingo ánéidoodlííł. Díí haʼátʼíí níigo ání? Jó, God biNahatʼaʼ nahasdzáán yikʼi hooʼáałgo, tʼáá ałtso Jiihóvah bízhiʼ deidísin doo.​—Endnote 21 níníłʼı̨́.

JESUS HÁDĄ́Ą́ʼ NAATʼÁANII JIZLĮ́Į́ʼ?

22. Haitʼéego nihił béédahózingo Jesus tʼahdii nahasdzáán bikááʼ nijigháago doodaiiʼ nááhoʼdiilzáádóó bikʼijįʼ tʼáadoo Naatʼáanii jizlı̨́įʼ da?

22 “Bee nóhólníihii náásgóó kʼeeʼąą yilzhish” doo, dadohníigo sodadoolzin níigo Jesus naʼneeztą́ą́ʼ. Áko God biNahatʼaʼ kʼeeʼąą yilzhish doo. Jiihóvah éí áłtsé biNahatʼaʼ hashtʼeidoolííł áádóó Jesus éí biNaatʼáaniigo íidoolííł. Jesus yáʼąąshdi nádzáago, Naatʼáanii nilı̨́įgoósh ábiʼdiilyaa? Ndagaʼ, áłtsé abaʼ ájítʼée doo. Jesus náábiʼdiilzáádóó bikʼijįʼ, Peter dóó Paul éí Psalm  110:1 yaa chʼíhoníʼánę́ęgi, éí Jesus abaʼ ájítʼée dooleełgo yaa yáłtiʼ, níigo ííshjání áyiilaa. Éí ákweʼé Jiihóvah ání: “Shinishʼnáájí dah sínídá, nidaʼanaʼí bikʼi díínílʼeezgo ániishłaajįʼ.” (Acts 2:32-35; Hebrews 10:12, 13) Jesus éí Naatʼáanii áhodiʼdoolníiłgo haa nízahjįʼ Jiihóvah bibaʼ ájítʼée doo?

God biNahatʼaʼ éí nahasdzáán bikáaʼgi God íiníziníí yiʼdoolííł

23. (a) Jesus hádą́ą́ʼ God biNahatʼaʼ yiNaatʼáanii silı̨́ı̨́ʼ? (b) Haʼátʼíí bíhwiidiilʼááł?

23 1914 tahdóó bee yihahgo, Oodlání łaʼ ahínéiikahgo Diyin Bizaad baa chʼídahwiistʼánę́ę éí 1914 ayóó átʼéego hadoohah lágo yikʼidaʼdiitą́. Áko 1914dóó wóshdę́ę́ʼ nahasdzáán bikááʼ ádahooníłígíí bee tʼáá aaníí sílı̨́ı̨́ʼ. 1914 yihahgo Jesus Naatʼáanii silı̨́ı̨́ʼ. (Psalm 110:2) Áádóó tʼáá íídą́ą́ʼ bikéédóó, Séítan nahasdzáán bikáajįʼ adah ahoolghan, éí “tʼóó kónígháníjįʼ,” baa hodeetʼą́. (Revelation 12:12) Séítan tʼóó kónígháníjįʼ baʼdeetʼánígíí kʼad biiʼ nihił hoolzhishgo bééhózin. Díí tʼahádóó baa íhwiidiilʼááł. God biNahatʼaʼ éí God íinízinígi átʼéego nahasdzáán bikááʼ áhootʼéii doogo bichʼįʼ hoolzhishígíí ałdóʼ baa íhwiidiilʼááł.​—Endnote 22 níníłʼı̨́.