1-3. Anoonééł haitʼéego bíndaʼídíkid? Áko haʼátʼíí daaníigo yee ił ndahalneʼ?

DIYIN BIZAAD ání, “aniné ádin” doo. (Revelation 21:4) Bíhooʼaah 5 góneʼ nihikʼé nináʼílyáagi iiná doo ninítʼiʼii nihá bohónéedzą́ągo ályaa níigo bíhwiilʼą́ą́ʼ. Ndi diné tʼahdii noonééł. (Ecclesiastes 9:5) Áko kódeinízin łeh, deetsaahgo haash yiitʼįįh?

2 Łaʼda nihitsʼą́ą́ʼ ádin yileehgo díí nihił bééhodoozįįł niidzin łeh. Kwíinínzin łeh: Háájí jizlı̨́ı̨́ʼ? Nihikʼiísh jidéezʼı̨́ı̨́ʼ? Nihíkáash azhdoolwoł? Tʼáásh nídahwiidiiltsééł?

3 Díí ndaʼídíkidígíí ałʼąą átʼéego yee ił ndahalneʼ. Łaʼ ádaaní, yáʼátʼéehgo ááníiłii yáʼąąshgóó bá ahóótʼiʼ, doodaiiʼ doo yáʼátʼééhgóó ááníiłii hodookʼą́ą́ł góyaa bá ahóótʼiʼ. Łaʼ anáádadiʼní, dajitsaahgo níłchʼi jileehgo hakʼéí tʼáá íídą́ą́ʼ ádaadin yę́ę baa níjídáahgo bił kééhojitʼı̨́į łeh. Náánáłaʼ ałdóʼ ádaaní, dajiztsą́ągo há nihootʼą́ą́dóó bikʼijįʼ náánáła diné doodaiiʼ naaldlooshiida jílı̨́įgo naa jiináa łeh.

4. Anoonééł éí haitʼéego bee naʼnitin?

4 Anoonééł ałʼąą átʼéego yee nidaʼnitin. Ląʼí ádaaníigo éí łaʼda daatsaahgo, biiʼ sizíinii deiłnínígíí hayiʼdę́ę́ʼ haagháahgo náásgóó tʼáá hináa łeh. Díísh t’áá aaníí?

DEETSAAHGO HÁÁJÍ YIIDLEEH?

5, 6. Deetsaahgo haa yiitʼįįh?

5 Deetsaahgo haa yiitʼı̨́įgi Jiihóvah bił bééhózin,  áko ání, łaʼda daatsaahgo bibee iiná niitʼih. Bintsíkees dóó yénálniih yę́ę, doo háadida nááhódlǫ́ǫ da. * Deetsaahgo éí íitʼį yę́ęgi, adiitsʼaʼ yę́ęgi, dóó nitsíikees yę́ęgi ádįįh.

6 Naatʼáanii Sálaman ádííniid, “Daneeznáanii éí tʼáadoo bił béédahóziní da.” Doo ayóóʼádaʼóʼníi da, doo ndi daʼjoołáa da. “Naanish áádóó nahatʼá áádóó ił ééhózin índa hódzą́ jishcháaʼdi ádin.” (Ecclesiastes 9:5, 6, 10 yíníłtaʼ.) Psalm 146:4 ání, łaʼda daatsaahgo “bintsíkees” ádįįh.

JESUS ÉÍ ANOONÉÉŁ HAITʼÉEGO YAA HAADZÍÍʼ?

Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii nahasdzáán bikááʼ hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo biniyé áyiilaa

7. Jesus éí anoonééł haʼátʼíí níigo yaa haadzííʼ?

7 Jesus éí bikʼis Lázaras daaztsą́ą́ yę́ędą́ą́ʼ, bídahoołʼaahii hwiih dííniid: “Nihikʼis Lázaras ałhosh.” Éí tʼóó ałhoshgo hanályı̨́ı̨́h, doo níi da. Jesus ání, “Lázaras éí daaztsą́.” (John 11:11-14) Jesus éí łaʼda daaztsą́ągo tʼóó ałhosh nahalingo bił aheełtʼé ní. Lázaras yáʼąąshgóó ííyáh doodaiiʼ bikʼéí ádaadin yę́ę yichʼįʼ anáádzá, doo níi da. Índa hodookʼą́ą́ł góyaa doo tiʼhojoozniiʼ da dóó náánáłaʼ diné doodaiiʼ naaldlooshii jílı̨́įgo doo nááhodiʼdoochíił da. Lázaras yeeʼ doo ájiʼniihgóó ajiłhosh nahalin ńtʼééʼ. Dajitsaahgo tʼóó awosh nahalin níigo Jesus yaa haadzííʼ. Éí Jéíʼiras bitsiʼ nínéidiisá yę́ędą́ą́ʼ ání, “doo daaztsą́ą da, nidi tʼóó ałhosh.” (Luke 8:52, 53) Paul ałdóʼ daʼoodlání łaʼ “adaʼiishhaazhígíí” níigo yaa chʼíhoníʼą́.​—1 Corinthians 15:18.

8. Haitʼéego nihił bééhózin, God éí bílaʼashdlaʼii doo dadootsaałgóó áyiilaa?

8 God éí Ádam dóó Íiv dínóhneełgoósh yiniyé  áyiilaa? Ndagaʼ! Jiihóvah éí hoolʼáágóó nihitsʼíís hadíłtʼéiigo iiná bąą hózhǫ́ǫ doogo ánihiilaa. Áádóó hoolʼáágóó dahiniiʼnáa doo danízingo nihijéí yiiʼ yiyiizlaʼ. (Ecclesiastes 3:11) Azhéʼé dóó amá éí baʼáłchíní dadootsaał doodaiiʼ są́ yiiʼ doogáałgo doo yaa deinízin da. Jiihóvah ałdóʼ tʼáá ákwii nízin. Áko hoolʼáágóó iiná God nihainíláago, haʼátʼíí biniyé daniiʼné?

 HAʼÁTʼÍÍ BINIINAA DINÉ DANINÉ?

9. Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv yidííniid yę́ę, haitʼéego éí doo nanitłʼah da ńtʼééʼ?

9 Íídengi, Jiihóvah éí Ádam áyidííniid: “Tsin naazkaadígíí bineestʼąʼ tʼáá ałtso tʼáá ni nínízingo niyą́ą doo, nidi tsin bineestʼąʼ bitsʼą́ą́dóó yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí bééhózin dooleełii tsʼídá doo dííyı̨́įł da, háálá bąąhdóó ííníyą́ą́ʼ bijı̨́įdi tʼáá aaníí dadíítsaał.” (Genesis 2:9, 16, 17) Díí kóhodooʼniidígíí éí doo nanitłʼagóó bikʼeh ázhdoonííł ńtʼééʼ. Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv, díí yáʼádaatʼééh índa doo yáʼádaatʼéeh da, hodidooniiłgi bee bóhólnííh. Jiihóvah bikʼeh hojíłʼı̨́įgo éí bí bóhólníihgi hoł nilı̨́į dooleeł. Áádóó tʼáá ałtsoní há yisłáagi baa ahééh jinízin doo ńtʼééʼ.

10, 11. (a) Séítan éí Ádam dóó Íiv haitʼéego yinííʼaaʼ? (b) Ádam dóó Íiv ájiidzaaígíí, haʼátʼíí biniinaa tʼáadoo éí bikʼíhojóʼáhí da?

10 Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah doo bikʼeh hojíłʼı̨́į da. Séítan éí Íiv áyidííniid: “Daʼ tʼáásh aaníí Diyin God kóní, Tsin tʼáá ałtso dáʼákʼehgi naazkaadígíí tʼáadoo bąąhdóó ohsání?” Íiv hanáádzíiʼgo ání: “Tsin bineestʼąʼ yiidą́ biniyé dáʼákʼehgi naazkaadígíí nihaa deetʼą́, nidi tsin bineestʼąʼ hólóonii dáʼákʼeh ałníiʼgi sikaadígíí éí Diyin God ánihiłní, Éí doo bąąhdóó adoohsı̨́įł da; bidinoołchidgo éí dínóohnééł.”​—Genesis 3:1-3.

11 Áádóó Séítan éí Íiv ánéidooʼniid: “Doo tʼáá aaníí dínóohnéeł da, háálá Diyin God bił bééhózin, éí bijı̨́ wooyą́ąʼgo jideezghaliigi ádoohnííł áádóó Diyin Godgi ánóhtʼée doo; yáʼátʼééhjí índa doo yáʼátʼééhjí nihił ééhodoozįįł.” (Genesis 3:4-6) Séítan éí yáʼádaatʼéehii índa doo yáʼádaatʼéehii, Íiv bee ádá nahojiʼáa doo jidínóozįįł yóʼní. Séítan éí doo dadíítsaał da níigo  yoochʼííd áyiilaa. Íiv éí God doo bikʼehgóó ájiidzaa da. Tsin bineestʼąʼ jííyą́ą́ʼ áádóó hahastiin ałdóʼ łaʼ baazhníʼą́. Ádam dóó Íiv hoł bééhózingo tsin bineestʼąʼ doo doosı̨́įł da, níigo Jiihóvah yee hachʼįʼ haadzííʼ. Áko díí jííyą́ąʼgo éí hazhéʼé ayóóʼóʼóʼníinii doo hoł nilı̨́ı̨́góó ájiilaa. Tʼáadoo éí bikʼíhojóʼáhí da!

12. Ádam dóó Íiv doo akʼeh hóółʼįįdígi, haʼátʼíí biniinaa doo baa hózhǫ́ǫ da?

12 Áłtsé nihizhéʼé dóó nihimá yę́ę, doo baa hózhónígi ájiidzaa, éí Áhoolaii doo hoł nilı̨́ı̨́góó ájiilaa! Áłchíní biyaa hwiiniłʼaʼgo, áádóó doo nikʼeh dahółʼı̨́ı̨́góó, bikʼee haa nítʼée doo? Ayóó átʼéegoósh ajéí yineesgai łeh?

Ádam éí łeezh bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ hojizlı̨́ı̨́ʼ, áádóó łeezh nijísdlı̨́ı̨́ʼ

13. Jiihóvah éí “łeezh nídíídleeł” níigo, haʼátʼíí níigo ání?

13 Ádam dóó Íiv doo akʼeh hojíłʼı̨́ı̨́góó bąą hoolʼáágóó jiináa dooleeł yę́ę ádá názhdiidlá. Jiihóvah éí Ádam kwíidííniid: “Łeezh bitsʼą́ą́dóó ániʼdiilyaago łeezh nílı̨́, áko łeezh nídíídleeł.” (Genesis 3:19 yíníłtaʼ.) Ádam łeezh nízhdoodleeł, doo hójílǫ́ǫ́ ńtʼééʼ yę́ęgi átʼéego nízhdoodleeł. (Genesis 2:7) Ádam doo akʼeh hojííłʼįįgóó dajiztsą́, éí ánijisdįįd.

14. Haʼátʼíí biniinaa daniiʼné?

14 Ádam dóó Íiv éí God bikʼeh hojíłʼı̨́įgo éí dííshjı̨́įdi tʼahdii jiináa doo ńtʼééʼ. Doo akʼeh hojíłʼı̨́įgo bąą bąąhági ádaatʼéii hąąh silı̨́įʼgo jineezná. Díí bąąhági  átʼéii hąąh silı̨́įʼgo naałniih naʼałtseedii átʼéhígíí nahalingo haʼáłchíní ałtso bąąh daazlı̨́ı̨́ʼ. Tʼáá áníiltso bąąhági ádaatʼéii bił nidanihiʼdizhchí, éí bąą daniiʼné. (Romans 5:12) Ndi Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii noonééł doogo, doo biniyé áyiilaa da. Diyin Bizaad éí anoonééł “anaʼí” átʼé yiłníigo yózhí.​—1 Corinthians 15:26.

TʼÁÁ AANÍÍ NAʼNITIN YOOCHʼÍÍD BITSʼĄ́ĄJĮʼ NIHÉEDIDOOCHIŁ

15. Anoonééł tʼáá aaníigo bee naʼnitingi, haitʼéego nihił bééhodoozįįł?

15 Anoonééł tʼáá aaníigo bee naʼnitingi nihił bééhodoozįįłgo átʼé. Diyin Bizaad yee naʼnitingo daneeznánę́ę doo yínííł danízin da. Doo bichʼįʼ hadíídzih da, doo nihichʼįʼ hadoodzih da. Doo bíká adiilwoł da, doo nihíká adoolwoł da. Doo atínihidoolíił da, éí bąą tʼáadoo béédeiildzidí doo. Ląʼígo oodląʼ ádaatʼéii éí daneeznánę́ę yeeʼ tʼahdii dahiiná, áko nihá bíká adeeshwoł daaníigo béeso dayókeed łeh. Anoonééł baa haneʼígi hazhóʼó nihił béédahózingo, díí yoochʼííd bee nidazhʼnitingi doo dahwiiniidlą́ą da.

16. Haʼátʼíí yoochʼííd shı̨́ı̨́, daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ oodląʼ yee nidaʼnitin?

16 Séítan éí daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ daʼoodląʼ ádaatʼéii choyoołʼı̨́įgo ádaadin yę́ę tʼahdii dahiiná daaníigo yee nidaʼnitin. Áko díí yoochʼííd deidiidląął danihóʼní. Kódaaní, deetsaahgo łahdóó háadi shı̨́ı̨́ tʼahdii hiná. Kótʼéego daatsʼí bee nandiʼnitin, doodaiiʼ Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ naʼnitinígíísh bee nandiʼnitin? Séítan éí yoochʼííd bee Jiihóvah yitsʼą́ąjįʼ kónihiłʼı̨́.

17. Hodookʼą́ą́ł góyaa jidookʼą́ąłgo, haʼátʼíí biniinaa tʼóó baaʼihgo Jiihóvah bee baa nitsáhákees?

17 Daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ daʼoodląʼ ádaatʼéii ayandahałhizgo  nidaʼnitin. Łaʼ ádaaníigo, doo yáʼádaashóonii hoolʼáágóó hodookʼą́ą́ł góyaa jidookʼą́ął doo. Díí yoochʼííd tʼóó baaʼihgo Jiihóvah bee baa nitsáhákees. Diné kótʼéego tiʼhooʼníih doogo Jiihóvah doo yinízin da! (1 John 4:8 yíníłtaʼ.) Łaʼda beʼawééʼ yichʼah hashkéego bílaʼ kǫʼ yee atííłʼı̨́įgo, haitʼéego baa nitsíníkees doo? Éí atíʼałʼínígíí ayóó báháchįʼ lá, nínízin doo. Áko doo bééhodeesįįł da nínízin doo. Séítan éí tsʼídá ákótʼéego Jiihóvah baa tsídadidiikos nihóʼní!

18. Daneeznánę́ę haʼátʼíí biniinaa doo béédeiildzid da doo?

18 Daʼníłtsʼą́ą́dę́ę́ʼ daʼoodląʼ ádaatʼéii éí daneeznánę́ę níłchʼigo naa dahiiná daaní. Áko nihił danilı̨́ dóó béédaałdzid, daaníigo yee nidaʼnitin. Háálá éí níłchʼi yáʼátʼéehii doodaiiʼ doo yáʼátʼéehii nilı̨́ı̨́ doogo átʼé, daaní. Ląʼí diné díí yoochʼííd dayoodlą́. Jiihóvah yadaʼólíi dooleeł yę́ę, daneeznánę́ę yéédaaldzid. Daneeznánę́ę doo nitsídaahkees da, éí bąą tʼáadoo béédeiildzidí doo. Jiihóvah éí Ánihiilaii nilı̨́. Bí éí tʼáá aaníí Diyin God nilı̨́, áko tʼáá bí tʼéiyá badaʼííníidlíi doo.​—Revelation 4:11.

19. Anoonéełgi nihił bééhózingo, haitʼéego nihíká adoolwoł?

19 Anoonééł tʼáá aaníigo baa haneʼgi nihił bééhózingo éí yoochʼííd bitsʼą́ąjįʼ nihéédeididoochił. Anoonééł tʼáá aaníigo bee naʼnitinígi, éí iiná dóó ił chohooʼı̨́ Jiihóvah nihainíláhígíí binahjįʼ bikʼiʼdadiʼdiitı̨́ı̨́ł.

20. Bíhooʼaah 7 góneʼ, haʼátʼíí bíhwiidiilʼááł?

20 Ałkʼidą́ą́ʼ hastiin léiʼ God baa naalʼaʼii nilı̨́įgo Job joolyé ńtʼééʼ kóníigo naʼádéełkid: “Diné daaztsą́ągo áádóósh nááhíʼnáa doo?” (Job 14:14) Ákoósh łaʼda daaztsą́ągo nááhíʼnáa dooleełgo bá bihónéedzą́? Diyin Bizaad biiʼdę́ę́ʼ God yee nihił halneʼ. Díí éí Bíhooʼaah 7 góneʼ bíhwiidiilʼááł.

^ par. 5 Hwiiʼ sizíinii tʼah hináa danízingo łaʼ dayoodlą́. Díí hazhóʼó bee nił hodoonih biniyé Endnotes 17 dóó 18 níníłʼı̨́.